Encyklopedie pojmů o zbraních a střelivu

Encyklopedie bude obsahovat takové důležitější pojmy, odborné, zastaralé či lidové názvy atp. Jednotlivé pojmy budou řazeny abecedně, v případě potřeby rozsáhlejšího vysvětlení bude umístěn odkaz. Stránku se pokusím občas doplnit, pokud najdu něco, na co jsem zapoměl.

Teď zbývá jen popřát hodně štěstí v hledání.

A B C Č D Ď E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ž

A

ACP

- označení nábojů "Automatic Colt Pistol". Známý příklad .45ACP (asi taky jediný)

Adaptér

- set umožňující přestavbu zbraně na jinou ráži. Tj. změnu (většinou výměnou hlavně a závěru) např.: z 9mm Luger na .22LR.

AE

- označení náboje ".50 Action Express", vyvinutého pro pistoli Desert Eagle firmou IMI.

Antimateriálová puška

- puška střílející výkonným nábojem, schopným ničit vzdálené i lehce pancéřované cíle.

Armalite

- americká firma, jejíž konstruktér Eugene Stoner prakticky vyvinul pušku M16.

Atrapa

- napodobenina zbraně (hračka), která neumožňuje střelbu. Primární určení je k výcviku či hře.

Automatická zbraň

- zbraň, která svojí samonabíjecí funkcí umožňuje střelbu nejen jednotlivými ranami, ale i dávkou.

B

Bajonet

- bodák, chladná bodná zbraň různé délky s výraznou špičkou čepele, upevňovaná pod hlaveň. Používal se dříve, dnes prakticky bez využití.

Balistika

- nauka o pohybu střely. Má několik podrozdělení: vnitřní - pohyb střely v hlavni, přechodová - krátce po opuštění hlavně, vnější - pohyb mimo hlaveň, terminální - pohyb střely v materiálu cíle a balistiku ranivou, která se zabývá pohybem střeli v živé tkáni.

Balistr

- mechanická zbraň, podobná kuši, jem místo šipek či šípů se používaly hliněné, mramorové či kovové kuličky. Rozdíl mezi kuší je ten, že balistr měl většinou pevně namontované napínací zařízení a v tětivě byl jakýsi košíček. Používal se od 11. do konce 15. století.

Baskule

- u zlamovacích zbraní lůžko hlavní, za nímž je uloženo bicí a spoušťové ústrojí

Bezdýmný střelný prach

- střelivina na bázi nitrocelulosy. Vytváří mnohem méně dýmu a neznečišťuje hlaveň do takové míry jako černý střelný prach.

Blokový závěr

- způsob uzamčení hlavně zadovek vertikálně posuvným blokem oceli, ovládaným soustavou pák. Např. opakovačky Henry, Spencer, Winchester

Brenneke
- střela používaná místo hromadné střely u brokových nábojů. Její olověná špička je šroubem spojena s plstěným spodkem, který nahrazuje ucpávku. Špička má zešikmená podélná žebra, která střelu při letu roztáčejí.

Broky

- kulovité střely malého průměru určené k odstřelu drobné (např. pernaté) zvěře. Kalibr brokové zbraně se určuje číslem, které udává počet jednotlivých stejných broků, které se odlijí z jedné anglické libry olova (0.453 kg). Běžně používaná ráže 12 tedy znamená, že z jedné libry olova je 12 stejně velkých broků. Tedy čím větší číslo kalibru, tím více menších kulí a také menší průměr hlavně. Kalibr Průměr vývrtu mm Kalibr Průměr vývrtu mm 4 23.4 16 16.8 8 20.8 20 15.7 10 19.3 24 14.7 12 18.2 28 13.8 14 17.2 32 12.7

Brokovnice

- dlouhá palná zbraň (puška), s hladkým vývrtem, střílející brokovými náboji. Podle funkce se dělí na jednoranové, opakovací či samonabíjecí. Mohou mít více nežli jednu hlaveň. Podle toho se dělí na jednušky, brokové kozlice, dvojky a brokové trojáky. Používají se k loveckým a sportovním účelům, či jako zbraň u speciálních jednotek.

Browning

- 1. John Moses Browning (1855-1926) - jeden z nejlepších konstruktérů zbraní na světě. Autor zatím nejpoužívanějšího uzamykacího systému s dlouhým pohybem hlavně. (u pistole) 2. nesprávné označení pro malou samonabíjecí pistoli ráže 6.35 až 7.65 mm.

Brynýrování

- starý název (z němčiny) pro černění či hnědění ocelových dílů zbraně. Záměrně vyvolaná koroze vytvoří na povrchu tenkou vrstvičku odolného povlaku, který do jisté míry zabraňuje další korozi.

Brzda úsťová akční/reakční

- zařízení zmenšující zpětný ráz zbraně. Podle principu funkce se dělí na AKČNÍ a REAKČNÍ. U akční brzdy z hlavně vytékající spalné plyny narážejí na plochu, která je tlačena opačným směrem, nežli působí zpětný ráz. U rekční brzy spalné plyny vytékají zářezy z hlavně ven, ale opačným směrem nežli u zbraně bez úsťové brzdy. Svým reaktivním účinkem též tlumí zpětný ráz.

Bullpup

- zkrácené uspořádání puškového mechanismu. Zásobník je umístěn za spouští v pažbě, čímž se zkracuje celková délka zbraně při zachování délky hlavně. Zbraň ale neumožňuje střelbu z libovolného ramene.

Bumerang

- stará indiánská zbraň (převážně z Austrálie). Jakási dřevěná "vrtule", jejíž listy svírají úhel zhruba 110-130°. Bumerang se při dosažení maximální výšky vrací na místo svého vyslání.

C

Combat

- 1. obchodní označení "velkých" zbraní (mluvím nyní o pistolích), které jsou vhodné pro služební použití. 2. sportovní disciplína vycházející z praktického použití pistole v denním životě.

Compact

- obchodní označení zbraní rozměrově menších než jejich základní provedení.

Casull

- Dick Casull - konstruktér a experimentátor v oblasti střeliva pro revolvery. Např. náboj .454 Casull je nejvýkonnější sériově vyráběný náboj pro revolvery. (E0=2344J)

Č

Části zbraně hlavní

- podle zákona do této skupiny patří rám, hlaveň, závěr. Jejich držením se osoba bez zbrojního průkazu vystavuje trestnímu stíhání.

Černý střelný prach

- dříve používaná střelivina ze směsi 75% dusičnanu draselného, 15% dřevěného uhlí a 10% síry. Nyní se používá pouze u historických zbraní či replik, protože do moderních nábojů se používají nitroglicerinové a nitrocelulosové prachy.

Čištění zbraní

- úkony, při kterých se po rozborce zbraně vyčistí minimálně hlavní části. Vyčištěním se myslí zbavení mechanismů povýstřelových splodin, zbytků maziva, prachu atd.

D

DA - Double action

- označení spoušťového a bicího mechanismu, který lze napnout promáčknutím spouště, ale i napřed natažením kohoutku a poté spuštění spouští, přičemž je odpor nižší.

Dalekohled střelecký

- silné dalekohledy pro pozorování výsledků střelby.

Doraz spouště

- zařízení blokující po výstřelu další chod (promáčknutí) spouště.

Dostřel účinný

- největší vzdálenost, na kterou je (obvykle padesátiprocentní) pravděpodobnost zásahu a střela má ještě dostatečnou energii; účinný dostřel krátkých palných zbraní je omezen spíše přesností, nežli energií střely.

Dráha spouště

- udává vzdálenost, jakou musí spoušt urazit, aby došlo ke spuštění.

Drápek vytahovače

- část vytahovače, která přesně zapadá do drážky na dně nábojnice a drží ji při vytahování.

Drážkování

- spirálovité drážky ve vývrtu hlavně sloužící k udělení rotace střele, čímž jí stabilizuje při letu.

Ď
E

Eliminátor

- viz Reduktor

Energie střely

- jeden ze základních ukazatelů výkonu střeliva a případně zbraně. Nejdůležitější je En. úsťová a dopadová.

F
G

Gatling

- jeden z prvních kulometů (mechanický), ovládaný klikou. Měl rotační svazek hlavní. Později tohoto principu využito při konstrukci vysokokadenčních kulometů (minigun apod.)

H

Hlaveň

- nejdůležitější součást každé palné zbraně. Slouží k vedení letící střely na cíl. Vnitřní část hlavně se nazývá vývrt. Ten může mít různou podobu. Čím je hlaveň delší, tím je zbraň přesnější.

CH

Chladné zbraně

- jednotné označení sečných, bodných, řezných či úderných zbraní.

I

IMI

- Israel Military Industries. Přední izraelská zbrojovka. Od ní pochazí např.: světoznámý samopal UZI, pistole Desert Eagle..

J
K

Kadence

- udává počet vystřelených nábojů za minutu. Dělí se na praktickou a teoretickou. Teoretická počítá s nepřetržitou střelbou s nekonečným podáváním nábojů, kdežto praktická kadence na to bere zřetel.

Kalibr

- rozměr hlavně, udávající její průměr mezi poli hlavně. Nebo také může označovat roměr náboje, který ale nemusí odpovídat (přesně) rozměrům hlavně. Průměr střely bývá většinou o něco větší: např. náboj 7.65 Browning má průměr střely 7.85 mm.

Kulomet

- původně mechanická, potom automatická střelná zbraň pro střelbu dlouhými dávkami. Mechanické kulomety měly spíše nepohyblivý svazek hlavní a výměnné nábojové komory (např. fr. Mitrailleuse) nebo rotující svazek hlavní (Gatling) a zásobování pásem či zásobníkem. Odpalování se dělo převážně ručně ovládanou klikou. Pozdější automatické kulomety využívají k opakování cyklu zpětný ráz či odběr plynů z hlavně. Dělí se podle hmotnosti a ráže na: lehké, těžké, univerzální, tankové, letecké, velkorážové.

Kulometná pistole

- starý název pro samopaly.

Kuše

- mechanická střelná zbraň využívající torzního principu jako např. luk. Oproti luku má některé přednosti, jako například možnost nosit kuši připravenou ke střelbě. Základní součástí kuše je lučiště, tětiva a socha. Socha je u kuše jakási vodící plocha pro šipku, předchůdce pažby. Jelikož je k napnutí kuše potřeba veliké síly, bývají kuše vybavovány rumpály či hevery.

L

Lafeta

- zařízení, sloužící k pohyblivému umístění zbraně v pevnosti, vozidle, letadle apod. Používá se převážně u težších zbraní.

Lever action

- způsob ovládání odsuvného závěru soustavou pák, kde střelec používá k opakování páku v podobě prodlouženého lučíku. viz článek o závěrech.

Lučiště

- nejdůležitější část luku, kuše či balistru. Viz luk.

Luk

- nejjednodušší mechanická střelná zbraň, založená na pružnosti dřeva, plastu, kovu apod. Nejdůležitější část luku tvoří lučiště a tětiva. Tahem za tětivu se ohýbá lučiště, které po puštění tětivy akumulovanou energii uvolní k pohybu střely, v tomto případě šípu.

Lunta

- provaz napuštěný octanem hlinitým, který při zapálení jen doutná. Dříve se používal pro zapálení prachu pomocí luntového zámku.

M

Mířidla

- součást zbraně, pomocí které se zaměřuje na cíl. Bývají z pravidla umístěna na horní ploše hlavně (v ose), případně mohou být vychýlena. Jsou dva druhy: mechanická a optická.

Muška

- část mířidel, umístěná nejblíže k ústí hlavně. Může být různé velikosti, různého tvaru, v poslední době se zvýrazněním tritiem či světlovodným vláknem. Opak hledí.

N

Nábojnice

- mosazné či ocelové, přesně tvarované těleso pro spojení jednotlivých částí náboje v jeden celek. Ve dně je zápalka, v dutině prach a celé to uzavírá střela. Podle typu dna se náboje dělí na bezokrajové, okrajové, případně s nákroužkem (u nábojů s vysokým výkonem).

Náboj

- označení pro jednotný náboj, který tvoří pevný celek střely, nábojnice a zápalky.

Nábojová komora

- prostor v hlavni, v němž se nachází náboj. Nábojová komora musí mít přesné rozměry, odpovídající rozměrům použitého náboje. Někdy bývají v komoře rovnoběžné drážky, které zjednodušují vytažení nábojnice.

Nábojový pás

- plátěný či kovový pás pro zásobování zbraně (hlavně kulometů) náboji. Kovové pásy se skládají z jednotlivých článků, u kterých slouží jednotlivé náboje jako osy článků (ohebné spojení). Kapacita pásů je různá, obvykle však cca 250 nábojů. Některé pásy se dají spojit v jeden dlouhý pás.

Nábojový pásek

- samostatná jednoduchá pomůcka pro plnění nábojové schránky či zásobníku. Tvoří ji jednoduchý rámeček, v jehož vodících drážkách jsou zasunuty jednotlivé náboje, které se tlakem ruky vtlačí do schránky či zásobníku.

Nábojová schránka

- prostor v pažbě zbraně pod závěrem, kde jsou uloženy náboje. Schránku narozdíl od zásobníku nelze vyjmout.

O

Opakovačka

- jednohlavňová puška se zásobníkem, jejíž závěr je ovládám rukou střelce.

P

Patrona

- lidové označení pro náboj.

Perkuse

- schopnost některých chem. sloučenin vznítit se nárazem. Toho bylo využito při zapalování střelného prachu. Třaskavina se umístila do tenkostěnného měděného kalíšku, který se "posadil" na piston. Při úderu kohoutu se třaskavina vznítila a prošlehla pistonem a zažehla prach. V jednotných nábojích je třaskavina umístěna v zápalce, která je součástí dna nábojnice.

Pojistka

- část zbraně, které zabraňuje nechtěnému výstřelu, tedu uvolnění bicího či spoušťového mechanismu. Pojistky mohou být různé konstrukce, různě použité.

Pojistka dlaňová

- zejména u amerických pistolí. Je umístěna na hřebu rukojeti a blokuje spoušťový mechanismus, není-li stisknuta střelcovou dlaní.

Předovka

- zbraň nabíjená zepředu (ústím hlavně). Hlaveň je na zadním konci pevně uzavřena kde musí být také malá díra která umožní průšleh a tím i výstřel. Pro zapálení prachu perkusní zápalkou se používal piston. Předovky se plní černým střelným prachem, nebo jeho náhražkou, nikoli moderními vysokotlakými střelivinami.

Přerušovač

- součástka ve spoušťovém mechanismu samonabíjecích zbraní, která vyžaduje pro další výstřel uvolnění stisku spouště.

Q
R

Rám zbraně

- část (základní) zbraně, na kterou jsou pevně nebo pohyblivě uchyceny ostatní součásti.

Reduktor

- součástka na konci hlavně, obvykle spojená s úsťovou brzdou, mající za úkol využitím vytékajících plynů eliminovat zdvih zbraně.

Replika

- přesná napodobenina např. historické zbraně, způsobilá ke střelbě.

Rozbuška

- tenkostěnná Cu nebo Al (případně plastová) dutinka, naplněná z části primární složí (třaskavá rtuť apod) a z větší části sekundární složí (pentrit ...) + roznětným mechanistme. Slouží k iniciaci trhavin.

Rybina

- povrchová úprava určitých míst pažby rýhováním.

Rychlost střelby

- viz. kadence.

Ř
S

SA (Single Action)

- druh spoušťového a bicího mechanismu revolverů (či samonabíjecích pistolí, u kterých je potřeba před prvním výstřelem ručně natáhnout kohoutek), který k pootočení válce vyžaduje pokaždé manuální natažení kohoutku, neumožňuje tedy střeblu pouhým promáčknutím spouště.

SAA

- zkratka pro Coltův revolver Single Action Army.

Samočinná zbraň

- jiné označení pro automatickou zbraň.

Samopal

- samočinná palná zbraň schopná nepřetržité střelby. Obvykle s voličem režimu střelby. Pro střelbu se používá převážně pistolové střelivo (hlavně 9 mm Luger), případně speciální samopalové střelivo.

Samostříl

- viz kuše.

Střela

- projektil určitého tvaru vystřelovaný z palné zbraně. Může mít různý tvar, ale vždy se vyrábí aby měl nejmenší odpor vzduch. U moderních nábojů mají střely měděný (nebo z materiálu s podobnými vlastnostmi) plášť. Podle toho se dělí na poloplášťové, (celo)plášťované, nebo bezplášťové.. viz článek o střelách.

Střenky

- dřevěné, pryžové či plastové destičky, kterými je obložena rukojeť pistole či nože. Mohou být zdobeny, ergonomicky tvarovány...

Subsonic

- název pro speciální střelivo, mající úsťovou rychlost menší nežli je rychlost zvuku (cca 330m/s). Velmi důležité ve spojitosti s tlumiči zvuku.

Š
T

Tětiva

- část mechanických palných zbraní, která přenáší energii lučiště na šíp. Vyráběla se ze zvířecích šlach, žíní apod. Dnes ze syntetických vláken.

Trhavina

- chem. látka, uvolňující ve velmi malém časovém intervalu obrovské množství enerigie, tepla a objemu plynů. Vzhledem k větší chem. i fyz. stabilitě se k iniciaci používají třeskaviny.

Třaskavina

- chem. látka, velmi citlivá na vnější podněty (např. náraz, el. náboj, teplo), při kterých přechází v explozi. Používá se k "rozeběhnutí" výbuchu u stabilnějších trhavin. A jako náplně rozbušek.

Tunel mušky

- součásta chránící mušku před světelným vlivem a umožňující tak lepší zamíření.

Ť
U

Úderník

- součástka, která přenáší energii bicí pružiny na zápalník, či přímo na zápalku.

Ústí hlavně

- konec hlavně, kde střla opouští hlaveň při výstřelu.

Úsťová energie

- pohybová energie střely při opuštění hlavně. Výpočty apod. viz článek.

Uzamykací délka

- vzdálenost mezi dnem nábojnice a místem, o které se nábojnice opírá v nábojové komoře. U lahvičkových nábojnic jej tvoří kužel za krčkem nábojnice.

V

Válec

- hlavní část revolveru, která obsahuje nábojové komry, pootáčející se do osy hlavně vždy natažením kohoutu.

Větrovka

- střelná zbraň, u které se využívá expanzní síly stlačeného plynu v tlakové nádobě, umístěné většinou pod hlavní.

Vyhazovač

- zařízení, které svým nárazem na dno nábojnice vymrští střelu výhozním okénkem ven z těla zbraně. Rozlišuje se NESENÝ a PEVNÝ. Rozdíl mezi nimi je ten, že "nesený" je součástí závorníku či závěru, kdežto "pevný" je jakýsi výstupek na těle zbraně za nábojovou komorou, který je pevně spojen s tělem zbraně. U revolverů a zbraní se sklopnými hlavněmi je to současně vytahovač. V tomto případě nábojnici z komory či válce většinou pouze povytáhne.

Výstražník

- součástka upozorňující na přítomnost náboje v komoře, popřípadě napnutého bicího mechanismu.

Vytahovač

- součástka na závěru, která svým drápkem vytáhne nábojnici z nábojové komory a přidrží ji, dokud vyhazovač nábojnici nevymrští.

Vývrt hlavně

- vnitřní část hlavně, ve které se pohybu při výstřelu střela. Slouží k udělení směru lety střely. Vývrt může být hladký, nebo drážkovaný. Hladký se používá u např. brokovnic, drážkovaný u všech kulových zbraní.

Vzduchovka

- zbraň využívající k pohonu střely tlaku plynu, při výstřelu stlačovaného pístem (resp. pružinou).

W

Wadcuter

- olověná prosekávací střela zhruba válcového tvaru.

Wildcat

- v překladu "divoká kočka". Označení používané pro náboje převážně domácí konstrukce. Vznikají většinou změnou velikosti, objemu, tvaru či ráže standardních nábojnic.

Win Mag

- zkrácené dodatečné označení nábojů Winchester Magnum.

X
Y
Z

Zadovka

- palná zbraň pro jednotlivé střelivo nabíjená zezadu, hlaveň uzavíraná závěrem.

Zámek

- část zbraně, která zajišťuje odpálení náboje. Bicí ústrojí je spojeno do jednoho celku. Převážně u historických zbraní.

Záměrná délka

- vzdálenost mezi muškou a hledím. Čím je vzdálenost větší, tím přesnější by (teoreticky) mělo zamíření být.

Zápalka

- část náboje citlivá na náraz (vyjímečně na el. impulz) a jejímž úlolem je zažehnout střelivinu v náboji. U perkusních zbraní se zápalka nasazovala samostatně na piston.

Zápalník

- součástka přenášející impulz udělený úderníkem, kladívkem či kohoutem zápalce.

Zásobník

- schránka, která slouží na zásobování zbraně střelivem. Zásobník může být různé konstrukce (bubnový, segmentový..), různé kapacity. Pro pistole je to většinou okolo 10 - 16 ran, u samopalů zhruba 30 nábojů. Kapacita zásobníku může být v určitých státech omezena. Např. v USA je povoleno v civilním sektoru max. 10 ran.

Závěr

- základní součást každé palné zbraně, která uzamyká hlaveň, tedy zamezuje předčasnému uvolnění nábojnice z nábojové komory vlivem tlaku spalných plynů. Závěrů je několik typů: Uzamčené (rotací závorníku, blokové, lůžkové...) Bržděné (systém s válečky) Dynamické (prostě dynamický..) viz článek o závěrech

Závěrová vůle

- vzdálenost mezi čelem závorníku a dnem nábojnice.

Závora

- část závěru, která pevně spojuje nosič závorníku s tělem zbraně.

Závorník

- část závěru, která bezprostředně uzavírá nábojovou komoru a ve které je většinou integrován vytahovač a vyhazovač.

Zbrojní průkaz

- průkaz, dokazující oprávnění majitele nosit a používat zbraň dané kategorie. více..

Zlamovací zbraně

- hovorové označení pro zbraně s lůžkovým závěrem. Hlaveň zlamovací zbraně se pro nabití musí "zlomit", tj. sklopit kolem čepu (pantu). Převážně u loveckých zbraní.

Zpětný ráz

- energie působící proti ramenu střelce při výstřelu. Vzniká na základe zákonu o tlaku. Po opuštění střely ústí hlavně, dojde k navýšení zpětného rázu zhruba o 20%, vlivem reakčního působení spalných plynů.

Ž

Životnost zbraně

- počet výstřelů, po kterých je zbraň stále ještě schopna splnit předepsané požadavk. Prakticky je dána životností hlavně.

Sturm