POZEMNÍ TECHNIKA

Zveřejněno: 5. 2. 2015 8:00 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: POZEMNÍ TECHNIKA Kategorie: Dělostřelectvo

Krab a Langusta: Polská artilerie 21. století

Samohybná houfnice AHS Krab ráže 155 mmSamohybná houfnice AHS Krab ráže 155 mm

Polsko představuje mezi státy Visegrádské čtyřky z vojenského hlediska významnou výjimku. Zatímco Česká republika, Slovensko a Maďarsko značně redukují své ozbrojené síly, zcela se vzdávají některých vojenských kapacit a soustřeďují se více na zahraniční mise než na obranu svého teritoria, Polsko naopak důsledně buduje mohutné vševojskové síly, které jsou schopné vést (ač zatím takový scénář nevypadá příliš pravděpodobně) i rozsáhlejší konvenční konflikt.

Dokladem toho je např. rozvoj polského dělostřelectva, jehož páteř mají vytvořit dva systémy, a to samohybná houfnice Krab a salvový raketomet Langusta. Pro filozofii polského zbrojního průmyslu je ale charakteristické, že vlastně nejde o úplně nové zbraně, nýbrž o prostředky, jež využívají i řadu osvědčených zahraničních komponentů.

Samohybná houfnice Krab

Polsko dnes provozuje dva typy samohybných houfnic, a to sovětskou pásovou 2S1 Gvozdika ráže 122 mm a československý kolový komplet vz. 77 alias DANA ráže 152 mm. Oba dva ale neúprosně stárnou, a proto polská armáda už nedlouho po rozpadu východního bloku rozhodla o pořízení jejich náhrady. Je příznačné, že se od počátku předpokládalo, že nové dělostřelecké zbraně budou vyráběny v Polsku, ale že se na projektu budou podílet i zahraniční partneři. Pro vývoj nástupce pásových houfnic bylo zvoleno krycí označení Regina a bylo určeno, že půjde o systém ráže 155 mm, odpovídající standardu NATO. Nejprve byl rozběhnut společný vývoj se Slovenskem, které nabízelo komplet Himalaya neboli verzi houfnice Zuzana (což je vlastně pokračovatelka typu DANA, ovšem ráže 155 mm) na podvozku tanku T-72M1. Tento projekt byl ovšem v Polsku z finančních důvodů zrušen a požadavky na novou pásovou houfnici byly opět formulovány na přelomu let 1997 a 1998. Do výběrového řízení se kromě typu Himalaya přihlásila britská zbraň AS90 Braveheart a německá PzH 2000. Přestože původně byla údajně favoritem německá houfnice, nakonec se vítězem stala britská nabídka. Jedním z důvodů byl i fakt, že Polsko trvalo na podvozku vlastní výroby a adaptace věže z AS90 pro jiný povozek je podstatně jednodušší než v případě německé zbraně.

Samohybná houfnice AHS Krab ráže 155 mmSamohybná houfnice AHS Krab ráže 155 mm

Zbraň se označuje jako Krab, popř. AHS Krab (armatohaubica samobiezna, tj. polsky obrněná samohybná houfnice). Primárním dodavatelem na polské straně je podnik Huta Stalowa Wola, který v roce 2001 vyrobil první prototyp nového vozidla. Podvozek je polské výroby a dodává jej firma OBRUM z Gliwic, jež pro konstrukci použila řadu prvků z tanku PT-91 Twardy (což je polská evoluce T-72), mj. i dvanáctiválcový vícepalivový dieselový motor S-12U o výkonu 625 kW. Na podvozku se nalézá mohutná věž převzatá ze systému AS90 Braveheart. Primární výzbroj tvoří 155mm houfnice, jejíž délka hlavně odpovídá 52 násobkům ráže; sama hlaveň je produktem francouzské zbrojovky Nexter (dříve GIAT Industries). Zbraň má poloautomatické nabíjení, přičemž první nabíječ s pomocí mechanického ramene nabíjí samotné střely, zatímco druhý se stará o nabíjení pohonných náplní. Max. rychlost palby činí 10 ran za minutu a trvalá 6 výstřelů za minutu, k dispozici je 60 kusů munice. Max. dostřel s klasickým střelivem je cca 30 km a při použití střeliva s dnovou složí (base-bleed) přes 40 km. Samozřejmostí je i použití integrovaného systému řízení palby (včetně malého radaru ke sledování dráhy vlastních střel a laserového dálkoměru) a moderních navigačních zařízení. Sekundární výzbroj komplexu Krab tvoří kulomet Utjos WKM-B kalibru 12,7 mm s 250 náboji a vedle toho sada osmi dýmových granátometů ráže 81 mm. Osádka má celkem pět členů, kromě dvou zmíněných nabíječů je to střelec a velitel ve věži a řidič sedící vpředu v korbě.

Proměny hlavňového dělostřelectva

V současné době polská armáda zkouší tři prototypy houfnice Krab a objednala si i prvních 24 sériových kusů. Z těch vznikne základ nového dělostřeleckého oddílu (polsky dywizjon), jenž převzal ono staré krycí jméno Regina. Je ale třeba dodat, že vedle samotné houfnice Krab byla pro tento program vyvinuta i další vozidla. Nejmenší taktickou jednotkou je četa, kterou tvoří čtyři houfnice Krab a velitelské vozidlo WD (woz dowódczy) založené na pásovém podvozku obrněného transportéru MT-LB. Dvojice těchto čet utváří baterii, které velí další vozidlo WD. Oněch 24 houfnic oddílu je tedy uspořádáno do tří baterií. Vedle nich však má oddíl také část podpůrnou (krycí označení Waran), kterou tvoří vozidlo velitele logistiky, tři vozidla muniční a konečně také vozidlo pro údržbu a opravy (jedná se o různé nástavby šesti- či osmikolových nákladních vozů firmy Jelcz). V oddílu je zařazena rovněž průzkumná četa (čtyři terénní vozy Honker 2324), topografická četa (další tři téhož typu), mobilní radiolokátor (opět nástavba pro šasi Jelcz) a vozidla pro velitele oddílu a jeho zástupce WDSz (woz dowódczo-sztabowy), což jsou obrněnce příbuzné typu WD. Popsaný oddíl Regina má fungovat jako prostředek palebné podpory brigády a předpokládá se, že první kompletní by měl být ve službě v roce 2018. Poté se očekávají objednávky dalších houfnic Krab.

Samohybná houfnice AHS Krab ráže 155 mmSamohybná houfnice AHS Krab ráže 155 mm

Vedle toho v polské armádě běží dva další projekty hlavňových dělostřeleckých zbraní. Počítá se totiž i s náhradou kolových houfnic DANA, ale mělo by se jednat o systém podstatně lehčí, vhodnější pro dopravu taktickými transportními letouny do zahraničních misí (nyní provozují Poláci v Afghánistánu právě houfnice DANA). Pod krycím označením Kryl se počítá s novou houfnicí ráže 155 mm, jež bude umístěna na lehce pancéřovaném podvozku nákladního vozu. Vzhledem k již zahájené spolupráci firmy Huta Stalowa Wola s francouzskou značkou Nexter to zřejmě bude verze francouzské zbraně CAESAR upravená pro podvozek Jelcz (původní má šasi Mercedes-Benz Unimog). A plánuje se rovněž omlazení arzenálu minometů, jelikož Huta Stalowa Wola má v nabídce i 120mm automatický minomet Rak. Prakticky jde o věž, která se dá instalovat na nejrůznější podvozky; existuje varianta pásová posazená na šasi houfnice 2S1 Gvozdik i modifikace kolová na osmikolovém obrněném transportéru Rosomak (což je polská verze finského obrněnce Patria AMV). Minomet Rak má max. dostřel 12 km a zásobu munice čítající 60 granátů, osádku tvoří čtyři muži. Vedle samotného minometu bylo vyvinuto rovněž velitelské vozidlo (jež také může být kolové či pásové), muniční vozidlo a vozidlo pro údržbu a opravy (opět na šasi automobilů Jelcz). Rota minometů Rak bude zahrnovat tři čety (z nichž každou budou tvořit čtyři minomety a jedno velitelské vozidlo), logistickou část (muniční vůz a vůz pro údržbu a opravy), průzkumnou četu (tři terénní automobily Honker) a konečně i dvě velitelská vozidla sloužící pro řízení celé minometné roty.

Dvě provedení samohybného minometu Rak ráže 120 mmDvě provedení samohybného minometu Rak ráže 120 mm

Raketomety Langusta a Homar

Kromě houfnic a minometů působí Huta Stalowa Wola rovněž v oboru salvových raketometů. Polsko zdědilo z éry komunistického režimu dva typy reaktivních dělostřeleckých zbraní, a to oba v ráži 122 mm. Jde o původní sovětské raketomety BM-21 Grad na podvozku Ural-375D a dokonalejší československou podobu RM-70 na šasi automobilu Tatra 813. V tomto případě se Poláci rozhodli ponechat původní ráži raketometu. Samotný trubkový odpalovací systém se fakticky změnil minimálně, největší pozornost byla totiž věnována podvozku a raketám. Coby základ pro nový dělostřelecký systém, který má název WR-40 Langusta (wyrzutnia rakietowa, polsky raketomet), byl podle očekávání zvolen nákladní automobil od značky Jelcz, konkrétně šestikolový Jelcz P662D.350-M27 opatřený obrněnou kabinou. Nosnost vozu činí 10 tun, jeho pohon zajišťuje dieselový osmiválec italské značky Iveco o výkonu 259 kW. Celý komplex je vyroben s ohledem na dopravu v taktických transportních letadlech kategorie C-130 Hercules. Na korbě automobilu je umístěna otočná raketnice se 40 trubicemi kalibru 122 mm, z nichž se dají všechny rakety vypustit za dvacet sekund. Základní sovětský 122mm raketomet Grad měl max. dostřel něco přes 20 km, Poláci ale vyrobili pro Langustu i nové typy řady Feniks, jež se mohou pochlubit podstatně větším dosahem. Raketa s kontejnerovou hlavicí má dolet 32 km a tříštivo-trhavá dokonce 42 km, ale ani to ještě zřejmě není konečná hodnota, jelikož se údajně pracuje na raketě s max. dosahem snad až 60 km.

Dělostřelecký raketomet WR-40 Langusta ráže 122 mmDělostřelecký raketomet WR-40 Langusta ráže 122 mm

Jelikož vývoj dělostřeleckého raketometu WR-40 Langusta byl výrazně jednodušší a rychlejší než v případě houfnice Krab, není asi překvapivé, že se tato zbraň již od roku 2007 nachází ve výzbroji polské armády. V současnosti se už jedná o více než padesát kusů a celkově se počítá s dodávkou asi 114 exemplářů. Zařazení do struktury armády by mělo být velmi podobné jako u houfnic Krab, tzn. vznikají dělostřelecké oddíly se třemi palebnými bateriemi, z nichž každá zahrnuje osm raketometů a tři velitelská vozidla (v tomto případě jsou to automobily Honker). Oddíl Langust má opět i podpůrnou část, průzkumnou četu, topografickou četu, mobilní radar (vše identické s oddílem Krabů) a konečně i dvojici vozidel pro velitele oddílu a jeho zástupce (to jsou nástavby automobilů Jelcz). Systém Langusta však není jediným novým raketometem polské armády, protože perspektivně jej má doplnit ještě výkonnější typ Homar, jenž ale bude ležet už spíše na hranici kategorie taktických balistických střel. Zatím se o něm ví velmi málo, avšak zdá se, že Polsko chce zakoupit americké 227mm raketomety MLRS, popř. odlehčenou verzi HIMARS. Kromě 227mm raket s dosahem až 60 km lze z těchto systémů vypouštět také střely ATACMS ráže 610 mm, z nichž nejvýkonnější mají dolet až 300 km. Polsko takto získá výkonné podpůrné zbraně, jejichž smysl nebude spočívat pouze ve faktické účinnosti, ale také (nebo možná především?) v jejich odstrašujícím efektu.

WR-40 LangustaWR-40 Langusta

Parametry systémů Krab a Langusta
Typ Krab Langusta
Ráže (mm) 155 122
Bojová hmotnost (t) 52,1 17
Celková délka (m) 11,64 8,58
Celková šířka (m) 3,4 2,54
Celková výška (m) 3,8 2,74
Max. rychlost (km/h) 60 85
Max. dojezd (km) 360 650
Počet členů osádky 5 4

WR-40 LangustaWR-40 Langusta

Publikace: Střelecká revue 6/2013

Vyhledávání

Dnešní den v historii

29.března 1941 byla zařazena do stavu Royal Navy letadlová loď HMS Victorious.

29.března 1848 – Druhá pražská petice císaři. Nesla zhruba stejné požadavky jako ta první (?19.3.). Císař odpověděl tzv. Kabinetním listem (?8.4.1848), kde uznával některé ústupky.

Poslední komentáře

přidal komentář v AGS-17 Plamja
U této zbraně jsem sloužil,jako střelec čtyřikrát za 5 a jednou za 4,ohodnocen při střelbách ostrými.Jo jo kde jsou ty č...
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
mozna si na mne pamatuješ
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
v roce 1973 jsem take byl na kurzu OT65 v Jihlave kasarna 25 unora pak zbytek vojny v caslavi
odpověděl na komentář #4803 v O ukrajinské povaze a mentalitě
Pán se nejspíše přepsal. Měl na mysli pro "ně"
odpověděl na komentář #4800 v O ukrajinské povaze a mentalitě
Zdravím,říkáte to dobře, zajímalo by mě ale, proč máte raději Ukrajinu nad ČR.Ne že bych nesouhlasil, jen mě zajímají va...