LETECKÁ TECHNIKA

SEPECAT Jaguar

Jedno/dvoumístný dvoumotorový stíhací bombardovací a pokračovací cvičný letoun operující z pozemních základen.
  Na začátku 60. let potřebovalo francouzské letectvo (Armée de l´Air) odpovídající náhrau za cvičné proudové letouny Lockheed T-33 a Fouga Magister, a zároveň za bojový Mystére IV. Náhradou se měl stát jediný letoun - nový dvoumotorový bitevník se schopností STOL. Na opačné straně Kanálu byl v roce 1963 vznesen požadavek na náhradu cvičněbojových letounů Gnat a Hunter, jež se v mnoha směrech shodoval s francouzským požadavkem. Francouzské ministerstvo obrany tedy v dubnu 1964 vyzvalo domácí letecké výrobce ke zpracování a předložení svých projektů. Firma Dassault představila svůj typ Cavalier a firma Breguet typ Br 121. 30. 6. 1964 byl vyhodnocen jako lepší projekt Br 121. V květnu 1965 byla mezi Francií a Británií podepsána smlouva o společném vývoji a výrobě nového letounu, a založen společný podnik SEPECAT (Société Europénne de Production de l´Avion d´Ecole de Combat et d´Appui Tactique). Také motory pro nový společný letoun , pojmenovaný Jaguar, byly vyvíjeny konsorciem Rolls-Royce/Turboméca pod označením Adour. Jaguar byl představen na pařížském aerosalonu v roce 1965 a tehdy se počítalo se zavedením 150 cvičných strojů pro RAF a po 75 cvičných a bitevních pro Armée de l´Air. První prototyp E-01 ve dvoumístné konfiguraci se vznesl 8. 9. 1968, v březnu 1969 vzlétl jednomístný prototyp A-03. Sériová výroba začala v závodě Toulouse v srpnu 1971, resp. 1973 v britském Wartonu.

Technický popis

nosné a ocasní plochy   Letoun je v hornoplošném uspořádání, křídla o rozpětí 8,62 m mají nosnou plochu 24,18 m². Úhel náběžné hrany křídla je 40°, odtoková hrana je do poloviny křídla kolmá na trup, druhá polovina má úhel 35°. V polovině křídla je aerodynamický plůtek pro zlepšení letových vlastností. V křídlech jsou rozměrné palivové nádrže. Plovoucí vodorovné ocasní plochy jsou klasické koncepce, mají stejné úhly jako křídla. Lichoběžníková svislá ocasní plocha má úhel náběžné hrany 40°, odtokové -60°. Na jejím vrcholu je umístěna anténa VHF/UHF. Na břiších motorů jsou kýlové plošky pro zlepšení letových vlastností stroje.
 trup   Drak je zhotoven z běžných slitin lehkých kovů. V přídi jsou bloky elektroniky, případně radiolokátor (záleží na verzi). Dále následuje přetlaková pilotní kabina. Pilot sedí na vystřelovacím sedadle Martin-Baker Mk 9 s parametry 0/0. Kabina je kryta dvoudílným překrytem, přední část s čelním štítkem je pevná, zadní část se odklápí směrem vzad. Za kabinou se nachází přední trupová palivová nádrž. Na bocích trupu jsou vzduchové kanály přivádějícíc vzduch k motorům Adour, umístěným ve spodní části trupu, podobně jako u F-4. V trupu nad motory se nachází zadní palivová nádrž. Na konci trupu je za ocasním kuželem nainstalovaný brzdící padák.
 přistávací zařízení   Podvozek příďového typu je plně zatahovatelný. Dlouhá příďová podvozková noha s jedním kolem se zatahuje dopředu do podvozkové šachty kryté trojdílnými dvířky. Hlavní podvozkové nohy jsou vybavené dvěma koly. Zatahují se vpřed do šachet v trupu krytých dvoudílnými dvířky, kola se při sklápění stáčejí. Všechny tři nohy jsou opatřeny olejopneumatickými tlumiči.

Sepecat Jaguar GR.Mk 3/A

Výzbroj

Pevnou výzbroj tvoří dva 30mm kanony DEFA 553, resp. ADEN se zásobou 130 nábojů pro každý kanon. Přídavná výzbroj se zavěšuje na celkem pět závěsníků, čtyři podkřídlové a jeden centrální trupový, a její maximální hmotnost může dosáhnout 4500 kg. Výzbroj tvoří kontejnerové i klasické pumy, neřízené rakety ráže 68 mm, protizemní ŘS, laserem naváděné pumy řady Paveway a francouzské stroje mohou nést taktickou jadernou pumu AN 52. Modernizované britské a část exportních strojů byla vybavena další dvojicí závěsníků na horní straně křídla pro PLŘS AIM-9 Sidewinder či Matra Magic 2.

Uživatelé a bojové nasazení

 ekvádor   Do Ekvádoru bylo v roce 1978 prodáno 10 jednomístných a 2 dvoumístné stroje Jaguar International (ES/EB), které v současné době slouží na základně Base Aérea Taura na jihozápadě země.
 francie   Do služby Armée de l\'Air byly první Jaguary zařazovány od května 1972. Původně bylo objednáno 75 strojů verze Jaguar A a 75 verze Jaguar E. Ve skutečnosti bylo nakonec dodáno 160 jednomístných a 40 dvoumístných strojů. V současnosti je už většina letounů vyřazena, slouží zbývajících Francouzské Jaguary A byly nasazeny při bojích v Mauretánii, Čadu a v roce 1991 v Perském zálivu.
 indie   V roce 1984 bylo do indie prodáno 46 v Británii postavených letadel Jaguar, poté zde byla v závodech společnosti HAL (Hindustan Aeronautic Ltd.) zahájena licenční výroba. Celkem bylo indickému letectvu (Bharatiya Vayu Sena) dodáno 104 jednomístných a 37 dvoumístných letadel. Indické Jaguary slouží na základnách Pune-Lohegaon AFS (západ), Gorakhpur AFS (hranice s Nepálem), Ambala AFS (asi 200 km severně od New Delhi). Jaguar je v indickém letectvu označován Shamsher, což znamená lev.
 nigérie   V roce 1985 bylo dodáno nigerijskému letectvu 13 jednomístných a 5 dvoumístných Jaguarů.
 omán   Do Ománu bylo dodáno 24 Jaguarů S/B v letech 1977-78, které slouží na základně Thumrayt na jihozápadě země u hranic s Jemenem.
 velká británie   Původně měla RAF objednáno 150 cvičných strojů T.2A, ale v roce 1970 změnili britové specifikaci na hloubkový taktický bombardér a s tím i požadavky na 165 bitevních a jen 35 cvičných letadel. Tyto jednomístné stroje se měly stát nástupci letounů F-4 Phantom II v RAF. Do výzbroje RAF proto Jaguary vstoupily se zpožděním, kvůli instalaci systému pro útoky proti pozemním cílům a dalšímu vybavení, a to v červenci 1973. Jaguary byly rozmístěny na základnách RAF v Německu, ale po skončení studené války a rušení posádek jich bylo mnoho vyřazeno a zbylé přesunuty zpět do Británie. Britské stroje prošly v 90. letech modernizací, po které má část strojů sloužit nejméně do roku 2008, kdy do služby vstoupí letoun Eurofigter. V současné době slouží zbylé Jaguary na základnách RAF Coltishall (hrabství Norfolk) a Cranwell (Lincolnshire) na východě Anglie. Jaguary RAF se účastnily války v Perském zálivu v roce 1991 a v letech 1993-1998 podnikaly po boku Harrierů mise během občanské války v Jugoslávii.

Verze

Jaguar A / GR.Mk 1/A - základní verze vybavená pro útok na pozemní cíle, které se týká popis.
Jaguar E / T.2A - Dvoumístná svičně-bojová verze, u které byl na úkor části el. vybavení v přídi zabudován druhý pilotní prostor.
Jaguar M - Francouzská námořní verze upravená pro službu na letadlových lodích. Byl postaven jediný prototyp. Projekt byl zrušen ve prospěch modernizace letounů Etendard.
GR.Mk 1B - Modernizovaná britská verze vybavená střeleckým a navigačním kontejnerem TIALD pro vyhledávání cílů za snížené viditelnosti a jejich ozařování laserovým paprskem pro pumy řady Paveway, dále novým navigačním a střeleckým systémem, přijímačem GPS a vylepšenými výstražnými a rušícími systémy.
GR.Mk 3/A - Letouny byly vybaveny modernizovanou avionikou včetně výstražného radarového přijímače, přilbového zaměřovače HMSS a komunikačních systémů. Nové jsou i výmetnice klamných cílů a na horní straně křídel přibyla dvojice vypouštěcích závěsníků pro PLŘS AIM-9 Sidewinder. Nainstalovány byly výkonnější motory Aour Mk 106.
T.4 - Dvoumístné letouny upravené na standard jednomístné verze GR.Mk 3A.
Jaguar International/ES/OS/IS/NS - Označení exportních variant bitevní jednomístné verze s motory Adour Mk 81 o max. tahu 37,4 kN. Na horní straně křídel jsou závěsníky pro PLŘS Matra Magic 2 nebo AIM-9 Sidewinder.
Jaguar International/EB/OB/IB/NB - Označení exportních variant cvičné dvoumístné verze.

TTD letounu GR. Mk 1A

země původu	Francie/Velká Británie
výrobce	SEPECAT; licenční výroba Hindustan Aeronautic Ltd.
vyrobené stroje	? (výroba ukončena)
cena jednoho stroje	?
datum vzletu	8.9.1968
ve výzbroji od	5/1972 (Armée de l'Air)
posádka	1 (pilot)
pohon	2x Rolls-Royce/Turboméca Adour Mk 104
max. výkon	2x 35,10 kN
max. rychlost	1 699 km/h (M=1,60)
max. stoupavost	101,61 m/s
max. dostup	14 000 m
dolet	537 - 852 km (bojový), 3 524 km (max.)
délka trupu	16,83 m
rozpětí křídla	8,69 m
nosná plocha	24,18 m²
výška	4,89 m
hmotnost prázdná	7 000 kg
max. vzletová hmotnost	15 700 kg
hmotnost paliva	3 337 kg