Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 29

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Konvoj s vojenskou polní nemocnicí vyjel do Prahy. V neděli přibylo přes pět tisíc nakažených https://ct24.ceskateleviz...
Ganelon - Odpověděl na komentář # 415 v Letov Š-50
U spousty letadel, tančíků apod pak člověk čte, že je za komunistů poslali do hutí :-(
Američané také některé rakety později využili pro vynášení družic.
Co jsem koukal, tak v říjnovém vydání časopisu 2. světová podrobili Panther dost velké kritice. Ale přitom řešili hlavně...
Wildblood - Komentář v T-44
Mnohem většího rozšíření se dočkal později T-54/55, který už byl vyzbrojený kanonem ráže 100 mm. Jinak se uvádí, že si T...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 28. 3. 2012 19:20 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Úvahy, názory

Irák : Bushovi experti a omyly US letectva

Francie se snažila v Iráku přetáhnout Japonsko na svoji stranu -navzdory odlišným postojům Francie a Japonska ohledně US intervence v Iráku, kam Japonsko vyslalo své jednotky, Francie s Japonskem spolupracovala v oblasti výcviku iráckých policejních jednotek, stejně jako s Japonskem svého času spolupracovala v Kambodži …

V 3/04 navštívil francouzský ministr zahraničí Japonsko – na univerzitě Kjúšú ve Fukuoka de Villepin  farizejsky pochválil Japonsko, jak se aktivně a odvážně angažuje v mezinárodním dění, bytˇna špatné straně – nicméně Paříž/PAR stále doufá , že se v budoucnu Japonsko více osamostatní, a odváží se k autonomnější politice v profrancouzské linii (PAR Japonsku již léta slibuje, že jej dostane do funkce stálého člena RB OSN ) …

Amerikanofilní premiér Koizumi byl proslulý pravidelnými oficiálními návštěvami hřbitova Jasukuni, na kterém jsou pohřbeni i japonští váleční zločinci, kterou si neodpustil ani za návštěvy de Villepina, což kritizoval jihokorejský prezident, ale tyto jeho návštěvy na hřbitov vyvolávaly pobouření v celé jihovýchodní Asii …

Bushovi „ odborníci“  v Iráku

Peter W. Galbraith , realizátor  politické koncepce v Bosně-Hercegovině, kterou vymyslel Anthony Lake, poté profesor na National War College ve Washingtonu, vystudoval tři univerzity (Harward College, Oxford University, a právo studoval na Georgetown University ) .

V letech 79-93 byl Galbraith poradcem zahraničního výboru Senátu – vypracoval pro  něj zprávy o hladomoru v Kambodži, o šíření jaderných zbraní v jižní Asii (Indie,Pákistán – premiérka Benazír Bhuttová udělila Galbraithovi nejvyšší pákistánské vyznamenání  za to, že ji v roce 84 zabezpečil svobodu po třech letech vězení), o používání chemických zbraní vůči Kurdům Saddámem Husajnem - památný je den 16.3.88, kdy Saddámovy vrtulníky shodily na irácké městečko Halabdža mraky chemického bojového plynu – během několika hodin zemřelo na 5.000 lidí, nebylo to poprvé - již v 70.letech Saddám vyhladil asi 30.000 Kurdů bojovým plynem, a nechal ztrhat veškeré dráty z elektrického vedení  v kurdských vesnicích …

Galbraithova zpráva vedla k přijetí US sankcí vůči Iráku v roce 88 – náplň těchto sankcí Galbraith navrhl sám , byly to nejtvrdší sankce, jaké kdy US Senát vůči nějaké zemi vyhlásil – jmenovaly se the Prevention of Genocide Act  , ale zákonem se nikdy nestaly, protože se proti nim postavila US zemědělská lobby, která s Irákem vydatně obchodovala, a rovněž US ropní magnáti, takže Reagan prohlásil, že sankce jsou předčasné, a zákon vetoval – Kurdové byli zklamáni a Saddám spokojen …

Během povstání šíitů na jihu Iráku a Kurdů vůči Saddámovi na severu v roce 91 se Galbraith pohyboval na území drženém Kurdy ,dokud jej Saddám nedobyl zpět – jeho zprávy přispěly k vytvoření bezpečné zóny v severním Iráku  - v roce 92 Galbraith ze severního Iráku vyvezl 14 tun dokumentů ukořistěných  irácké tajné policii, které dokumentovaly zločiny páchané vůči Kurdům, taktéž dokumenty o irácko-íránské válce …

V 1/06 jindy umírněný Galbraith , rozhořčený Bushovou nekompetencí v Iráku, napsal do New York Review of Books : Břídilská politika Bushe v Iráku, aneb může „velkolepost „ Bushovy strategie nahradit americkou nekompetenci v terénu ?

Bushova vláda investovala mnoho do období přechodu v Iráku, ale nakonec musela ještě před jeho skončením rychle z Iráku utéci.

Zdalipak Paul Bremer věděl, že jeho dekrety nepřežijí ani období US okupace ? Byla to začátečnická chyba způsobená , tak jako mnohé další US chyby v Iráku, nedostatkem zkušených profesionálů . Asistenty Paula Bremera byli dva mladí lidé – jeden z ministerstva zahraničí, druhý z ministerstva obrany, kteří chtěli předělat irácké soudnictví ve stylu US Nejvyššího soudu – evidentně zapomněli zkonzultovat mezinárodního právníka.

Bushův nábor lidí do US okupační správy Iráku byl skandální – Bush preferoval oddané republikány před odborníky s mezinárodní zkušeností a znalostí Iráku.

V 5/05 Washington Post uvedl typický náborový příběh : tři mladí lidé byli rekrutováni do US okupační správy emailem bez pohovorů ,bez bezpečnostních prověrek, a zcela bez zkušeností.

Byli odpovědní za výdaje z iráckého rozpočtu, a protože o finančním systému Iráku, ani o Iráku všeobecně nevěděli vůbec nic, vyvolávali frustraci u obrovského počtu nezaměstnaných Iráčanů, a nepochybně tak rekrutovali další povstalce proti US okupační správě. Avšak tito tři mladí lidé, z nichž i jedna dcera prominentního republikánského aktivisty, si nikdy nepodali žádost, že by chtěli jít do Iráku, a divili se, proč byli vybráni. Pak přišli na to, co je spojovalo – měli žádost o zaměstnání u konzervativní nadace Heritage Foundation.

Zkušení odborníci, kteří byli na místě, byli vyměněni za lidi nezkušené, ale Bushovi loajální. Chicago Tribune z 20.6.05 uvádí, jak v 4/03 byl nahrazen hlavní představitel US okupační správy pro zdravotnictví MUDR Frederick Burkle s rozsáhlou zkušeností práce v humanitárním sektoru, protože dlouho pobýval v poválečných oblastech a v konfliktních zónách, politickým přítelem bývalého michiganského republikánského guvernéra, Jamesem Havemanem, nekompetentním nováčkem .

Dr.Frederick Burkle měl připravený program zdravotnictví hned jak Bagdád padl, Haveman si dával na čas se samotným příjezdem do Bagdádu, kam dorazil až v 6/03.

Třebaže v konfliktní zóně nikdy nepracoval, Haveman rázně popřel, že by postrádal mezinárodní zkušenosti, pravděpodobně přesvědčen o tom, že jeho 26 výjezdových výletů do 26 zemí světa ( jak řekl novinářům z Chicago Tribune) mu poskytuje příslušnou kvalifikaci …

Haveman poté ignoroval irácký soukromý systém zdravotní péče, který uspokojuje polovinu potřeb země, tj. nepřipravil seznam soukromých klinik,  a vyplýtval tím spoustu peněz…

Privatizace irácké ekonomiky byla nejprve svěřena do rukou Thomase Foley, což byl Bushův hlavní obstaravatel sponzorských příspěvků na volební kampaně , a poté Michaelu Fleisherovi, bratrovi prvního tiskového tajemníka prezidenta Bushe. Michael Fleisher byl primitivně upřímný : listu Chicago Tribune rovnou řekl, že tento post dostal prostřednictvím svého bratra Ariho, a pak bez jakékoliv ironie zcela vážně prohlásil :“ Naučíme Iráčany, jak se správně obchoduje - jediné co znají, je příbuzenská politika ! “

Vysoce "inteligentní " snaha prezidenta Bushe Jr. předělat Irák byla dominantním aspektem jeho zahraniční politiky. Proto je zarážející , že realizace tohoto projektu nebyla svěřena vojenským a civilním odborníkům, ale lidem, jejichž jedinou kvalifikací bylo , že jako Bush provolávali  „ přebudujeme Irák k americkému obrazu „ .

Clintonova vláda alespoň do mezinárodní správy Sarajeva najímala jen ty nejzkušenější experty, kteří znali Balkán a hovořili místním jazykem …

Není divu, že původní 50% podpora americké okupační správě klesla těsně před předáním pravomocí irácké prozatimní vládě na 10%,  a že  US administrátor potají vyklouznul z Bagdádu již dva dny před naplánovaným odjezdem, když správu nad Irákem předal irácké vládě při přísně tajné ceremonii v nedobytné pevnosti v tzv. zelené zóně.

Proč asi Bush Senior (89-93) nesvrhl Saddáma již v roce 91 :

Irák má dnes asi 33 miliónů obyvatel – 80% z nich jsou Arabové, 20% Kurdové, dále jsou zde nevelké národnostní menšiny Turkmenů, Íránců a křestˇanských Asyřanů (chaldejští křestˇané, většinu z nich nechal povraždit při svém nástupu na trůn Brity podporovaný irácký král Fajsal).

Z toho 96% obyvatel je muslimského vyznání – křestˇanů je kolem jednoho miliónu, převážně v Bagdádu, Kirkúku, Mosúlu a Erbílu – ale po pádu Saddáma jich na 400.000 emigrovalo ze strachu před vytvořením islámské republiky .

Kurdové jak iráčtí tak íránští po zahájení války mezi Irákem a Íránem v 9/80 využili situace, a bojujícím zemím vpadli do zad – oba režimy tak ještě  musely vést válku na svých severních hranicích proti Kurdům – Saddám se jim za to pomstil koncem války v roce 88 chemickým útokem.

Rovněž v roce 91 při první US intervenci vpadli Kurdové Saddámovi do zad vzpourou, totéž učinili šíité …

Šíité, pocházející z chudších vrstev, obývají jih a jihovýchod, jejich hlavní baštou je jižní Basra  - protisaddámovská opozice měla kořeny v Teheránu, v Íránu měly základny desetitisíce iráckých protisaddámovsky organizovaných šíitů …

Sunnité byli vždycky bohatí mocipáni již od dob sunnitské osmanské říše, třebaže šíité v Iráku tvoří 60% obyvatelstva …

Mj. strach z podobného náboženského scénáře jako v Íránu (jinými slovy Američané si uvědomovali, že Saddám je poslední hrází proti islámským fundamentalistům, báli se především íráckých šíitů od pradávna vzhlížejících k Teheránu, oproti očekávání jim však největší potíže způsobili sunnité ) Američanům nedovolil, aby jej svrhli již v roce 91 …

Saddámova armáda  :  pes, který nekouše

Irák měl silnou armádu jen na papíře , protože jej s radostí vyzbrojoval jak Západ, tak Moskva, a všechno platili jeho arabští bratranci, zejména po roce 79, kdy se z Teheránu stala šíitská mocnost, což se bohatým sunnitům ze Zálivů nezamlouvalo …

O nevýkonnosti Saddámovy armády mnohé vypověděla jeho osmiletá vleklá válka s Íránem – třebaže měl Saddám modernější a kvalitnější zbraně, zejména převahu obrněných jednotek a letectva ( zatímco Teherán v roce 79 popravil všechny šáhovy vysoké důstojníky, zejména letectva ), nedokázal je využít ( na neozbrojený Kuvajt Saddámova  loupeživá armáda ještě stačila, ale když Kuvajtu přišli na pomoc anglosaští spojenci, Saddám pochopil , že technologická výzbroj jeho armády je předpotopní,  i jeho nejmodernější divize byly ve srovnání s americkými jen podprůměrně vyzbrojené , takže jen  bezprostřední útěk z Kuvajtu Saddámovu armádu zachránil před zdecimováním - v roce 03 se US výzbroj ještě více zdokonalila, kdežto Saddámova ještě více zastarala ) …

K některým vojenským aspektům US intervence z 3/03

Tepnou války i logistiky spojenců byla dálnice vedoucí z Kuvajtu do Iráku ( která v roce 91 byla i tepnou, po které se Saddámova vojska přivalila  2.8.90 do Kuvajtu , Kuvajtˇané by ji poté nejraději zasypali pískem, ale byla důležitá pro vojáky OSN ) .

Z kuvajtské strany život končí pár km za Kuvajt City na kontrolním stanovišti u ukazatele Abdaly 80 km ( je zde rozsáhlá zeleninová farma, a od  roku 91  základna vojáků OSN ,kteří zde monitorují hranice ), za kontrolním stanovištěm začíná vojenská zóna, kam civilisté nemohou.

Široká silnice mizí po pár kilometrech v mračnech prachu a písku – viditelnost na ní kvůli prachu je nulová , takže bez brýlí a šátku kolem hlavy nikdo  nedojede. Všude kolem jsou značky Pozor, velbloudi přes silnici !

Pouštˇje mírně zvlněná, špinavým jemným pískem tu a tam prorůstají ubohé chomáčky hrubé trávy. Dalších pár km je poslední benzínová pumpa,  a za ní  tanková základna kuvajtských vojáků . Hradba z ostnatého drátu „osázená“ kamerovým systémem avizuje hranici, kterou tvoří dvojité vysoké písečné valy a hluboké příkopy …

US invaze do Iráku začala útokem do vlastních řad :

23.3.03 intenzita spojeneckých náletů byla taková, že velitelství US armády v Kataru připustilo, že Američané sestřelili protiletadlovou raketou Patriot britský letoun Tornado, který se vracel z mise zpět na základnu al-Lockwood v Zálivu.

Týden před US invazí se srazily nad Perským zálivem dva britské vrtulníky, při nehodě zahynulo šest Britů a jeden Američan, a to den poté, co se v Kuvajtu zřítil další britský vrtulník, který zabil osm britských vojáků a čtyři Američany …

Ve stejnou dobu jeden US voják ze základny Camp Pennsylvania v severním Kuvajtu vhodil dva granáty do stanu,v němž spali jeho velitelé – jednoho zabil a 13 zranil .

Samotný Bagdád byl v prvních dnech zahalen do černého štiplavého kouře,tma zde byla i ve dne - každých několik hodin na něj svrhly bomby těžké bombardéry B52, „ létající pevnosti „ …

Spojenci při bombardování iráckých letištˇ podle videozáznamů poté zjistili, že na letištích byly jen staré zrezivělé atrapy nepoužitelných letadel – atrapy byly použity i za války v Jugoslávii  v roce 99 – studie pak odhalily, že bylo zničeno mnohem méně tanků a obrněných vozidel, než NATO uvádělo …

Velkým mínusem bylo, že US vojáci neuměli arabsky, bytˇměli elektronického tlumočníka, který překládal se stejnou věrohodností, jako když napíšete slops, a místo pomyje vám elektronika přeloží lidovou jídelnu .

1.4. 03 stáli spojenci 80 km jižně od Bagdádu , a bojovali  s gardisty o most přes řeku Eufrat u historického Babylónu.

Za pár dní poté byl Bagdád neprodyšně obklíčen, gardisté byli rozprášeni, avšak US armáda znovu zaútočila do vlastních řad, když 6.4 bombardovala kromě Mosulu v severním Iráku i společný americko-kurdský konvoj, a způsobila si oběti na životech.

6.4. 03 Britové „dobyli“ Basru , 7.4. 03 US tanky vjely  bez většího odporu do centra Bagdádu.

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

26.října 1765 se narodil český klasicistní skladatel Jan Jakub Ryba, autor České mše vánoční

26.října 1800 se narodil německý polní maršál Helmuth Karl Bernhard von Moltke.

26.října 1972 zemřel letecký konstruktér Igor Ivanovič Sikorskij