Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 21

Spřátelené weby

Poslední komentáře

28. prosince 2020 oslaví L-159 20 let služby ve Vzdušných silách AČR.
Bedrník - Komentář v Renault FT
Na internetu jsem narazil na fotku, kde je George S.Patton, Jr s tankem Renault FT a informací, že se stal prvním americ...
To potopení monitoru je pěkný úlovek. By mě zajímalo kolik lodí zhruba škodovácká děla potopila.Přecejen jich řada dříve...
Tak boj v Náhorním Karabachu skončil, ale obávám se, že to je jen čekání na konečnou popravu Arménie. I přes vyslání rus...
Michal Kroužek - Odpověděl na komentář # 4678 v Letov Š-50
Děkuji za upozornění. Snažím se zveřejňovat články až po jazykové korektuře. Člověk po sobě překlepy apod přehlédne. Ale...

AIRSOFT

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal Sonny
Nadřazená kategorie: AIRSOFT Kategorie: OSTATNÍ

Operace Tichý Ivan

Nuže, akce byla v duchu velmi "military". První den jsme se přesunuli do oblasti východního území, to jest do oblasti pod nadvládou SSSR. Zde byla zbudována základna a opevnění s ležením a mrtvolištěm. Současně bylo vysláno několik skupin k nalezení uprchlého velvyslance USA. Tento úkol byl úspěšně splněn a pozice základny nepřítele tak byla částečně odhalena. Ještě ten den byl proveden první útok na USA.

Já jsem se zdržel v naší základně jako medic a obránce. Tento den nepřítel provedl několik menších akcí, které pro něho skončili nezdarem. Dále byl následně zajat sestřelený pilot špionážního letadla a veškeré materiály byly získány do našich rukou. První den tak byl zakončen 100% úspěchem. Hlídky byly drženy do 03:00. (noc byla krušná, neb jsem neměl spacák, jelikož mi bylo sděleno, že se bude hrát a tak jsem se spánkem vůbec nepočítal) Podle scénáře mohla být základna prakticky dobyta od 05:00. Vstávalo se v 04:30. Veškeré ležení bylo sbaleno a byli jsme připraveni. Proběhly poslední úpravy od čištění hledí až po zdokonalení opevnění. V 05:25 zahájil napřítel mohutný útok na základnu. Po dvaceti minutách boje byl však tento marný pokus kapitalistických nepřiznávačů zmařen. Nepřítel se dal na zběsilý útěk, avšak většinu se podařilo se ztrátami 4 mužů zcela zneškodnit. Do této chvíle jsem jako medic zachránil 6 lidských životů a přispěl tak svou troškou do mlýnku na amíky. . .

V dalších chvílích byly vyslány dvě hlídky na eliminaci veškerých US sil v okolí. V táboře zůstali SAS ( 5 lidí) a dva němci. Do 10:30 byl klid. Následoval návrat jedné z hlídek. Bylo domluveno, že vlajka bude přemístěna na vzdálený "Hamburger Hill", čímž byl dán podnět k poslední, avšak nejkrvavější bitvě celé akce.

Vše začalo umístěním vlajky na vrchol zvaný "Hamberger Hill". Na tomto kopci byl členitý terén s mnoho možnostmi krytí pro obránce. To vyhovovalo SSSR, která se potýkala s nedostatkem lidí. Počet bojovníků byl v této chvíli zhruba SSSR 1 : 3 US. Scénářově byl smluven útok ze strany spojenců a tak nastalo to neúnosné ticho před bouří. Bylo zbudováno na rychlo několik palpostů a na samém vrcholu se usadil SAS se "sviní". Těžký oříšek i pro tak zkušené a oddané bojovníky, jakými jsou Češi. Všichni v této chvíli byli všichni na svých pozicích a nastalo vyčkávání. Z reproduktorů vysílaček se pro povzbuzení bojovníků za pracující lid, dělnickou třídu a veškeré soudruhy ozvalo výsostné: Sajuz nerušiví rastpublik svabodných..... ruská hymna. Za nedlouho byla nuda, ale neměla trvat dlouho. Z klidu nás vyrušilo volání na frekvenci 6 : Jdou od cesty a rozdělují se. Dvacet jich jde vpravo a dvacet vlevo, což bylo pro vojáky Varšavké smlouvy ( slabých 20 ) jako bodnutí bodákem od AKM. Za dočasného klidu všichni s napětím poslouchali vysílání nebohého zvěda, který se náhle ocitl v obklíčení. "Všichni se stáhněte, já už nemám šanci!". Jako odpověď se mu dostalo : Nechť je ti soudruh Stalin milostiv". Všechny zamrazilo, když se po pár sekundách ozval štěkot kulometů. V odpověď jim přišlo několik marných dávek z ruské zbraně. Nepopsatelná hrůza obešla celý Hamberger Hill, když se ozvalo odkudsi zdola odevzdané " MÁÁÁÁM ". TICHO. vzdálené praskání větví brzy však prozradil přícho vojsk US. Vysílačky se rozhrčely jako šílené. " Severovýchod, 7 amíků" . . . " ze západu vidím řadu 10 čechů a ještě není konec" ! Věděl jsem, že jako medic musím zůstat na živu stůj co stůj, Samozřejmě ne za cenu neuznání zásahu. Našel jsem si celkem bezpečný palpost. Náhle jsem uviděl tu nekonečnou řadu vietnamářů. Tu helma zasvitla v křoví, tu zase sumka. Ale byli tam. Hlasité " teeeeeď! " Mám na přepínači AB, čili " pořád" a tak obsah zásobníku mizí ve dvou dávkách. K zemi, doplnit munici. To už se střelba ozývá ze všech míst. Ale co to, po třetím zásobníku se ozve ten zvuk symbolizující neštěstí. Baterie. Zažádám o krycí palbu a s pistolí v ruce se stahuji nahoru, kde ještě nepřítel není. Nedojdu ani na vrchol a už zapadám dost tvrdě do jámy, kde leží člověk v ruském a žádá ošetření. V tu chvíli je již pozdě. Na útěk není pomyšlení, jsou moc blízko. Pomalu se modlím a když ještě kolegovi zbraň uplně vypoví službu, tak pomýšlím na klid na mrtvolišti. Avšak nápad se dostavil. Rychlá výměna bateríí typu L zajistí alespoň to, že se dál ti šmejdi neodváží. Ještě že měl také AK a jeho 8 zásobníků ještě plných nábojů mne uklidní. Ta střelba, všude řev, US i spolubojovníci chtějí mediky. Když jsem v té extázy, kdy je člověk chycen v díře a deset čísel nad hlavou mu to lítá a snažím se zapamatovat si každý okamžik, vyběhne naproti z křoví člověk v BWčkách. Stříí za sebe jako šílený pronásledován smečkou kapitalistů. Vidím jak necelých 5 metrů ode mne padá k zemi. To je má chvíle, bleskne mi hlavou. Natáhnu závěr. Plazím se vpřed. Stačí se zvednout o tech podstatných 5 cm které dělí člověka od smrti a čekal by mne odchod mezi přibývající skupinu postávají opodál. Křoví, ze kterého vyběhl můj kamarád se zachvěje. Nelením a z polohy ležmo pálím do hýbajícího se smrčku. Přestal. Konec. Ošetřím ho, poděkuje a vrací se k hrdinskému poslednímu odporu. V dalších chvílích jsem byl jednou tam, podruhé zase tady. Kde já, tam zranění volající o pomoc. Poslední minuty boje a nakonec přežili tři z nás. Já byl mezi nimy.

Tak byla zakončena akce " Tichý Ivan ", které jsem měl tu čest se zůčastnit. Chtěl bych poděkovat alespoň touto cestou GSG-9 a jejímu veliteli, který to celé zorganizoval.

"Budiž země lehká všem padlým kamarádům a nechť je naše vítězství poselstvím kapitalistickým hrdlořezům"

Takto jsem prožil poslední dva dny. Nejlepší dva dny v tomto roce a doufám, že je to jenom dočasný stav. Za týden Ralsko. Jo a první den, já pořádně ani občas nevěděl kde kdo je. Je možné že tu budou malé odlišnosti. To ale nemění nic na tom, že to byl zážitek, na který se nezapomíná.

P.S. Je to psáno i tak trochu v duchu propagandy, které nás tam obklopovala a kterou jsme kvůly reálnosti všichni přibrali (ač briti) za svou.

Fotogalerie

fotogalerie

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

30.listopadu 1939 začala Zimní válka - Napadení Finska Sovětským svazem.

30.listopadu 1266 – Na sněmu v Praze byly vyhlášeny některé vnitrostátní reformy: pokus o sjednocení měr a vah, trestnost padělání mince a zákaz plenění země vlastním vojskem.

30.listopadu 1944 byla spuštěna na vodu britská bitevní loď HMS Vanguard.

Translate