Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 5

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Bombardéry B-52 dostanou nové motory: Rolls Royce Will Provide Long-Awaited New Jet Engines For The B-52 Bomber Fleet T...
Stojí za přečtení: Jan Urban: Jak vyštvat ze země politické konkurenty. Edvard Beneš se mstil na příbuzných Neodděliteln...
Troubridge - Komentář v Bahna 2021
Snad nás tam příští rok už pustí.
Chtělo by to dát do článku fotky. Obzvláště vzhledem k futuristickému vzhledu stíhače.
Avia B-534 se umístila na 3. pozici v anketě "Nejpopulárnější československé letadlo století" - proběhla v roce 2018 při...

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 10. 10. 2021 12:30 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: ARMÁDY SVĚTA

Korejská republika: Dramatický vzestup mezi světové hráče

Republic of Korea Armed Forces

Strategická pozice některých zemí jistě není záviděníhodná, avšak některé z nich dokázaly tuto nevýhodu proměnit ve výhodu. Jejich situace je totiž donutila vsadit na technologickou kvalitu a zbraně vyvinuté původně pro vlastní obranu se posléze staly i výborným exportním artiklem. Určitě nejznámější příklad představuje Izrael, ale totéž platí také pro Jižní Koreu, která se tak vypracovala mezi přední světové prodejce zbraní.

V podstatě veřejným tajemstvím je informace, že mezi favority na pozici budoucího tanku pro Armádu ČR, který nahradí vozidla T-72M4 CZ, patří jihokorejský K2 Black Panther. Několik evropských zemí již koupilo samohybné houfnice K9 Thunder a v ozbrojených silách spousty států po světě figurují další typy vojenské techniky tohoto původu. Korejská republika udržuje mimořádně impozantní vojenské síly, které by měla obohatit také mj. letadlová loď a ponorky s balistickými střelami. Stále častěji se spekuluje o tom, že Soul chce usilovat rovněž o vlastní odstrašující potenciál. Jak vlastně došlo k tomu, že se kdysi ohromně zaostalá východoasijská země proměnila v respektovanou vojenskou velmoc?

Vzestup z chudoby mezi „tygry“

Korejská válka (1950–1953) potvrdila rozdělení poloostrova na dva státy, tedy komunistickou KLDR na severu a prozápadní Korejskou republiku na jihu. Tehdejší jižní režim se dal popsat jako vojenská diktatura, která proti opozici postupovala zpravidla hodně tvrdě, zároveň ovšem nesla i nepochybné zásluhy za působivý ekonomický vzestup země. Při pohledu na současnou úroveň Korejské republiky je skutečně obtížně uvěřitelné, že ještě před zhruba sedmdesáti lety se v této zemi nenacházel téměř žádný průmysl, protože naprostá většina továren pracovala na severu. Z hlediska životní úrovně patřila Jižní Korea do třetího světa, a když se k tomu přidala téměř úplná absence domácích nerostných surovin a trvající hrozba dalšího útoku KLDR, byla situace této země vskutku složitá.

Od 60. let ale Korejská republika ekonomicky rychle rostla, jelikož vláda rozběhla mimořádně ambiciózní program rozvoje. Zásadně jí pomohly americké půjčky, které ihned směřovaly do budování průmyslových, vědeckých a výzkumných kapacit. Hlavní pozici v jihokorejské ekonomice získaly subjekty zvané chaebol, jak se označují velké, ale stále vesměs v rodinném vlastnictví se nacházející korporace. Mezi ty patří všechny slavné jihokorejské značky, mj. Samsung, Hyundai, Hanwha, LG či Daewoo, které se zapojily též do budování ozbrojených sil. Posledně uvedená korporace se ale stala obětí asijské finanční krize a na konci 90. let zbankrotovala, ovšem její divize si rozdělily jiné firmy, takže ta zbrojní nyní funguje pod názvem S&T Motiv. Jihokorejská vláda od počátku silně podporovala i stěhování populace z venkova do měst a aplikovala agresivní exportní strategii. Na počátku jihokorejské výrobky na světovém trhu budily spíš posměch (což tehdy platilo i o japonských), jenže jejich kvalita rychle rostla, takže Jižní Korea si do konce 80. let postupně získala velký respekt coby jeden z nesmírně dynamicky rostoucích „asijských tygrů“.

Úspěchy také na světovém trhu

Politický vývoj země nebyl právě klidný, jelikož došlo mj. k několika vojenským převratům a k brutálním zákrokům proti opozici. USA pochopitelně i nadále zůstávaly hlavním spojencem Korejské republiky, na konci studené války se však již jevilo jako neúnosné podporovat tamní diktátorský režim, a proto i nátlak Washingtonu přispěl k etablování demokracie, která v zemi funguje od roku 1987 dodnes. Politický život ale zůstává dosti turbulentní, protože zemí často otřásají různé korupční či jiné skandály, které přivedly do vězení dokonce i bývalé prezidenty. Na ekonomické a vojenské síle Jižní Koreje se ovšem příliš neprojevují. Spojenectví s USA se logicky odráží i v rozsáhlých akvizicích americké techniky, ačkoli právě v tomto smyslu se dá pozorovat značný posun. Po většinu studené války totiž byla Korejská republika téměř čistým dovozcem vojenské techniky, ale její průmyslový vzestup umožnil přejít k licenční produkci a posléze i k originálnímu domácímu vývoji, byť někdy založenému na zahraničních vzorech či na spolupráci se zahraničními zbrojovkami. Je ale hodně příznačné, že se jihokorejské značky postupně vypracovaly na takovou úroveň, že nyní naopak zahraniční firmy usilují o kooperaci s nimi, resp. o čerpání z jihokorejských technologií. S tím pochopitelně souvisí také fakt, že se Jižní Korea dostala mezi významné prodejce zbraní a už několik let se udržuje v první desítce. Jihokorejský průmysl se nijak netají ambicemi, jelikož se chce dostat dokonce do první pětky, což vzhledem ke stagnaci zbrojního průmyslu evropských zemí nejspíše není nerealistický cíl. Mezi největší zákazníky jihokorejských zbrojovek náleží Indonésie, Malajsie a Filipíny, avšak v poslední době začali Korejci významně dodávat také do bohatých arabských zemí a do států NATO a EU, např. do Turecka, Polska a Skandinávie.

Park Chung-hee

Park Chung-hee

Velký arzenál pěchotních zbraní

Rozmach jihokorejského průmyslu se dá ilustrovat na ručních zbraních. Tamní armáda dlouho užívala zbraně řady M16, avšak již od 70. let se pracovalo na domácí útočné pušce, která byla zařazena do služby roku 1983 pod jménem K2. Přibližně třicet let se nijak zásadně nezměnila, od poloviny minulé dekády se však zavádí komplexně přepracovaná verze K2C1. Tyto zbraně již získaly také mnoho exportních kontraktů a slouží v řadě asijských a afrických států. Kromě domácí pušky byl vyvinut i 5,56mm lehký kulomet K3, jenž reprezentuje hlavní automatickou zbraň pěchotního družstva a poněkud připomíná typ FN Minimi. Od roku 2018 se vyrábí nová a výrazně modernizovaná varianta K15. Dalším typem kulometu je K12 ráže 7,62 mm, jenž se zrodil coby nástupce licenčně vyráběných kulometů M60D. Jihokorejci produkují také pistole K5 ráže 9 mm s nezvyklým spoušťovým mechanismem a mezi nejnovější položky ve výzbroji náleží opakovací odstřelovačská puška K14 ráže 7,62 mm. Většina uvedených zbraní původně vznikla u firmy Daewoo Precision Industries, takže nyní patří do portfolia značky S&T Motiv, jež s nimi slaví i komerční úspěchy. Na světovém trhu už dokázaly zabodovat též jihokorejské protitankové řízené střely. Menší přenosný typ nese označení AT-1K Hyungung, ale známější je pod exportním názvem Raybolt. Infračervené navádění a dostřel do 3 km jej řadí do shodné kategorie s typy Javelin a Spike-MR. Větší raketa se nazývá Cheongeom, což se překládá jako „odstřelovači tanků“ (Tank Snipers), z čehož následně vychází komerční název Taipers. Střela od firmy Hanwha Defense se má uplatnit jako výzbroj vozidel a vrtulníků, přestože její přesné parametry dosud zveřejněny nebyly. Systémy Raybolt již zavedla Saúdská Arábie a Emiráty a údajně se hlásí též první zájemci o komplet Taipers.

Daewoo Precision Industries K4

Daewoo Precision Industries K4

Obrněnce na kolech i na pásech

Mezi producenty obrněných vozidel patří nejsilnější pozice korporaci Hyundai, pod niž náleží i známá automobilka Kia. Tuto značku tedy nese i lehký automobil KLTV (Kia Light Tactical Vehicle), který vstoupil do služby v roce 2016 jako náhrada už zastaralých vozů řad KM420 a KM450. Výrobce dodává několik provedení se dvěma délkami šasi a s neobrněnou i obrněnou řidičskou budkou. Mezi verze zavedené ve výzbroji jihokorejské armády patří základní K151, model K152 se zvýšenou zádí a podoba K153, jež se uplatňuje jako nosič zbraní a průzkumný prostředek. Také obrněnec KLTV již nalezl minimálně dva zahraniční zákazníky, a to armády Mali a Nigérie. Další kolovou novinku v arzenálu Korejské republiky představuje osmikolový transportér K808 značky Hyundai Rotem, který vstoupil do služby v roce 2017 a má též verzi se šesti koly K806. Podrobněji se těmto vozidlům budeme věnovat v některém z příštích čísel. Mezi podařené výrobky spadá i pásový transportér K200 KIFV, který vytvořila firma Daewoo jako nástupce zastaralých obrněnců M113, kterým se „dvoustovka“ na pohled i velmi podobá, ačkoliv jde o domácí konstrukci. Vyrobilo se skoro 2400 kusů včetně 111 vozidel, jež koupila Malajsie, ale v současnosti již K200 nevyhovuje, a proto jej od roku 2009 postupně nahrazuje zcela nová platforma Hanwha Defense K21. Coby hlavní výzbroj nese 40mm kanon, k němuž má přibýt odpalovací zařízení pro protitankové řízené střely. Na základě tohoto vozidla vznikl exportní obrněnec AS21 Redback, který postoupil do užšího výběru pro australskou armádu, a pracuje se na hloubkově modernizované variantě K31. Od té armáda požaduje zejména pokles hmotnosti na zhruba 20 tun, kdežto základní K21 váží přes 25 tun. Šasi K21 má využívat také lehký tank vybavený kanonem ráže 105 či 120 mm.

K21

K21

Houfnice K9 a šance tanku K2

Zdaleka nejúspěšnějším typem jihokorejské pozemní vojenské techniky se v posledních letech stala samohybná houfnice K9 Thunder ráže 155 mm. Získala již impozantní sbírku exportních kontraktů, jejichž podrobný výčet najdete v č. 1/2021, a tudíž zde jen připomeňme, že mezi ně patří i několik členských států NATO včetně sousedního Polska, byť jeho houfnice AHS Krab spojuje šasi K9 s jinou věží. Sama jihokorejská armáda své houfnice K9 modernizuje na verzi K9A1 a pracuje se na provedení K9A2, které má přinést především automatické nabíjení, díky němuž se sníží počet členů osádky. Další jihokorejskou dělostřeleckou zbraní, která už získala i exportní kontrakt, je modulární raketomet K239 Chunmoo, který může vypouštět rakety ráže 239 mm, avšak výhledově mají přibýt rakety ráže 400 mm a taktické balistické střely KTSSM coby náhrada amerických zbraní ATACMS. Pro nákup raketometů K239 se rozhodly Spojené arabské emiráty a druhým zahraničím klientem se může stát Saúdská Arábie (více o komplexu K239 naleznete v č. 11/2019). Úspěšná budoucnost se předpovídá též vozidlu, jež představuje páteř jihokorejských obrněných jednotek, totiž tanku K2 Black Panther firmy Hyundai Rotem. V současnosti nesporně jde o jeden z nejvyspělejších tanků ve výzbroji a na rozdíl od naprosté většiny konkurence se nejedná o modernizaci vozidla z časů studené války, nýbrž o nový tank s velkým evolučním potenciálem, protože vstoupil do služby v roce 2014. Vojáci převzali 100 kusů z první série, probíhá výroba druhé série 106 kusů a v prosinci 2020 se objednalo dalších 54 vozidel. K2 se prosazuje i za hranicemi, jelikož z jeho technologií čerpá turecký tank Altay a pouštní úprava K2 absolvovala testy v Ománu, který chce objednat až 76 kusů. K2 postoupil do užšího výběru v Norsku, pro licenční výrobu verze K2PL se patrně rozhodne Polsko a stále častěji se zmiňuje také pořízení pro českou armádu.

K9 Thunder

K9 Thunder

Sázka na robotické prostředky

Jihokorejská armáda dosud provozuje i starší tanky K1, jež vypadají tak trochu jako zmenšené podoby amerického typu M1 Abrams. Nejde o náhodu, protože K1 byl opravdu do určité míry vytvořen jako derivát amerického vozidla, byť využívá i spoustu originálních domácích řešení v čele s hydropneumatickým zavěšením pojezdových kol (jež se uplatňuje i u K2). Ve výbavě jihokorejské armády se nachází cca 1500 kusů verzí K1 a K1A1, jež by se měly modernizovat na provedení nazvaná K1E1 a K1A2, která budou využívat i některé prvky K2. Kromě toho se počítá s konverzí části tanků K1 a také houfnic K9 na verze bez lidské osádky. Firma Hyundai Rotem chce roku 2024 zahájit zkoušky bezosádkové varianty K1, což zapadá do ambiciózních plánů jihokorejské armády v oblasti využití umělé inteligence. Společnosti Hanwha Defense a Hyundai Rotem už v roce 2019 vystavily prototypy menších robotických pozemních bojových vozidel s elektrickým pohonem a také je známo, že demilitarizovanou zónu (tj. vlastně hranici mezi oběma Korejemi) střeží mj. automatické palebné komplety SGR-A1, jež mohou rozeznat a sledovat vetřelce, popř. na ně spustit palbu z kulometu či granátometu. Toto zařízení se stalo terčem velkých debat, protože jihokorejská armáda poněkud mlží o tom, nakolik je samočinné a nakolik potřebuje zásahy lidského operátora, takže systém SGR-A1 bývá někdy označován i za autonomního „robota-zabijáka“. Z dalších novinek jihokorejského průmyslu lze uvést např. samohybný minomet kalibru 120 mm, který společně vyvinuly firmy Hanwha Defense a S&T Dynamics a který užívá podvozek obrněnce K200A1. Od většiny konkurence se liší zvláštním asistenčním prvkem v podobě poloautomatického nabíjecího zařízení, které dopravuje granáty k ústí hlavně minometu a posléze je zasouvá dovnitř.

K2 Black Panther

K2 Black Panther

Protivzdušná obrana a letectvo

Mezi domácí jihokorejské protivzdušné komplety náleží mj. vozidlo K30 Biho, jež kombinuje prodloužené šasi K200 a dva radarem řízené kanony kalibru 30 mm (a u modernizované verze i čtyři rakety krátkého dosahu Shingung). Slouží jako doplněk starších vozidel K263, na nichž se nalézají 20mm kanony Vulcan. Pod označením K31 slouží další pásové vozidlo, které nese radiolokátor a odpalovací zařízení pro osm střel země-vzduch kompletu K-SAM Chunma. Jde vlastně o modifikaci kompletu Crotale NG, která vznikla coby výsledek spolupráce korporace Samsung se společností Thales Group. Dálkový dosah činí kolem 16 km. Vyšší stupeň obrany pak poskytuje komplet KM-SAM Cheongung, který vzešel pro změnu ze spolupráce s ruským podnikem Almaz-Antej. Staví na technologiích systémů S-400 Triumf a S-350 Viťaz, protože jeho raketa s dostřelem okolo 40 km vychází z ruské střely 9M96. Dokonce se někdy i říká, že dokončení vývoje oněch ruských kompletů fakticky zaplatily jihokorejské peníze.

K30 Biho

K30 Biho

Jižní Korea sbírá úspěchy též v oblasti letectví, protože její cvičné a lehké bojové stroje KT-1 Wong Bee a T/F/A-50 Golden Eagle od značky KAI získaly řadu exportních objednávek a začíná se zvedat zájem též o chystaný bojový letoun 5. generace KF-X. První prototyp se staví, počítá se s jeho zalétáním v roce 2022 a se začátkem sériové výroby v roce 2026. Sériová verze má mít údajně název KF-70A a na projektu se podílí také Indonésie, která se tedy stane i druhým uživatelem, ale už se objevují i prognózy, že letoun bude „černým koněm“ na světovém trhu se stíhačkami 5. generace. KAI dodává i vrtulníky, na nichž spolupracuje s firmou Airbus Helicopters (dříve Eurocopter), a sice větší KUH-1 Surion a menší LAH (Light Armed Helicopter), jenž vychází z evropského designu Dauphin. KUH-1 se od roku 2013 sériově vyrábí, kdežto LAH aktuálně absolvuje zkoušky včetně odpalů střel Cheongeom.

KAI KF-21 Boramae

KAI KF-21 Boramae

Válečné lodě domácího původu

Nevelká Jižní Korea se může pochlubit také jedním z nejsilnějších loďařských průmyslů světa a tomu samozřejmě odpovídá i fakt, že naprostá většina plavidel v jihokorejském námořnictvu vznikla v domácích loděnicích. Loďstvo Korejské republiky jasně míří ke statusu „blue-water navy“, tzn. k pozici plnohodnotného oceánského námořnictva, což podtrhuje i oficiální zpráva ze srpna 2020, že se připravuje stavba lehké letadlové lodě. Jižní Korea nyní vlastní dvě velká výsadková plavidla třídy Dokdo, která původně vznikla pro vrtulníkové operace, ale údajně se již počítá i s provozem stíhaček F-35B. Základ jihokorejské hladinové flotily tvoří tři raketové torpédoborce třídy Sejongdaewang, které nesou komplexy Aegis, protivzdušné rakety SM-2 a protilodní střely Haeseong. Plánuje se stavba dalších tří exemplářů a vedle toho i stavba úplně nové třídy menších raketových torpédoborců KDDX. V lednu 2021 vstoupila do služby druhá z osmi plánovaných fregat třídy Daegu, která kromě střel Haeseong nese domácí protivzdušné rakety K-SAAM. Probíhá rovněž stavba raketových člunů, které se označují i jako PK (Patrol Killer); ve službě se nyní nalézá 19 z plánovaných 34 kusů. Rozrůstá se též podmořská flotila, kterou aktuálně tvoří sedmnáct plavidel německé konstrukce Typ 209 a Typ 214 (a ještě jedno přibude), a na vodu už byly spuštěny i první dvě ponorky nové třídy KSS-III alias Dosan Ahn Changho, které disponují také šesti vertikálními odpalovacími šachtami. Už se staví i třetí loď a celkově se počítá s devíti, ale s tím, že od čtvrté lodě se mají uplatnit lithium-iontové baterie a možná také supravodičové motory. Počet svislých šachet se má zvýšit na deset a kromě střel s plochou dráhou letu mají sloužit i pro balistické rakety. Zvažují se rovněž velké ponorky bez osádky a výhledově také ponorky s jaderným pohonem.

ROKS Dokdo

ROKS Dokdo

Cesta k zajišťování bezpečnosti

První možností je samozřejmě stavba takové ponorky v domácích loděnicích, což by Korejská republika jistě zvládla, jelikož její nukleární technologie se nacházejí na velice vysoké úrovni, o čemž svědčí také zájem firmy KHNP o zakázku na dostavbu českých atomových elektráren. Druhou variantou by bylo pořízení ponorek od USA, což Jižní Koreji nabídl prezident Donald Trump. Americký zbrojní průmysl i nadále zůstává dominantním zahraničím dodavatelem pro jihokorejské ozbrojené síly, jak dokazují např. probíhající dodávky letadel F-35A Lightning II (60 objednáno, zatím 24 dodáno) či dronů RQ-4A Global Hawk (objednány čtyři kusy). Vedle toho jihokorejské námořnictvo sdělilo, že chce získat hlídkové stroje P-8 Poseidon a vrtulníky MH-60R Seahawk, zatímco „suchozemské“ helikoptéry UH-60P Black Hawk vyrábí v licenci domácí průmysl. Američané dodali také 36 bitevních vrtulníků AH-64E Apache Guardian. Do Jižní Koreje ale v menším měřítku exportovaly také další země; lze uvést např. Švédsko, které dodalo pásová vozidla Bv 206, nebo Rusko, od něhož Korejci získali mj. tanky T-80U, bojová vozidla pěchoty BMP-3, protitankové střely Metis-M či vrtulníky Ka-32.

F-35A

F-35A jihokorejského letectva. Fotografie z 6. května 2021.

Navzdory tomu však nelze pochybovat, že se Jižní Korea snaží upevňovat svou nezávislost na dovozu, což souvisí i s jejími ambicemi v regionu. Zde je potřeba upozornit na fakt, že vedle KLDR a Číny pokládá Korejská republika za vážného soupeře též Japonsko, což vychází z historických animozit i ze stupňující se ekonomické konkurence. Jižní Korea je tudíž takříkajíc obklopena hrozbami, což zcela zákonitě vede ke stále častějším úvahám o vlastním odstrašujícím potenciálu. Situace ve východní Asii je dosti napjatá a bezpečnostní garance ze strany USA už zjevně nemají tu váhu jako dřív. Běžně už tedy zaznívá názor, že vyspělá a ambiciózní Korejská republika patří mezi hlavní kandidáty na postup mezi nukleární velmoci.

Hyunmoo-3

Hyunmoo-3

Ozbrojené síly Korejské republiky

Aktivní služba

599 000

Celkové zálohy

3 100 000

Pozemní síly

Aktivní služba

464 000

Hlavní bitevní tanky

2220

Bojová vozidla pěchoty

540

Obrněné transportéry

2490

Dělostřelecké systémy

11 060

Protivzdušné systémy

400

Bitevní vrtulníky

96

Ostatní vrtulníky

511

Vzdušné síly

Aktivní služba

65 000

Bojové letouny

483

Cvičné letouny

183

Ostatní letouny

74

Vrtulníky

49

Bezpilotní stroje

103

Protivzdušné systémy

206

Námořní síly

Aktivní služba

70 000

Dieselelektrické ponorky

17

Raketové torpédoborce

9

Raketové fregaty

17

Hlídkové a pobřežní lodě

101

Výsadkové a pomocné lodě

51

Letouny a vrtulníky

65

Obrněnce námořní pěchoty

266

Lukáš Visingr

Publikace: ATM 3/2021

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

26.října 1972 zemřel letecký konstruktér Igor Ivanovič Sikorskij

26.října 1765 se narodil český klasicistní skladatel Jan Jakub Ryba, autor České mše vánoční

26.října 1800 se narodil německý polní maršál Helmuth Karl Bernhard von Moltke.

Translate