ARMÁDY A HISTORIE

Serbisches Frewilligen Korps der SS / Srpska Dobrovoljacki Korpus

Zformován 15.9.1941 Dimitrijem Ljotićem z četniků a aktivistů hnutí Zbor. Měl dvanáct oddílů po 120 - 150 mužích. V lednu 1943 se z něj stal Srbský dobrovolnický sbor (Srpski Dobrovoljacki  Korpus - SDK) s pěti prapory o 500 mužích – čtyři dobrovolnické a četnický útočný prapor a od 4.1.1943 měl také prapor obrněných aut, jezdeckou eskadru a 6 letadel – síla byla 3.000 mužů. Formace byla plně vybavena Němci, kteří byli zaujati jeho výkony. Prapor obrněných aut (bornih kola) měl 20 různých vozidel – zastaralé ex-jugoslávské ukořistěné Němci, několik tanků Renault, česká vozidla a tři německé polopásy ve špatném stavu. Z letadel byla dvě Breguet XIX a jeden Fieseler Storch. Lety probíhaly jen pod německým dozorem. V roce 1944 měl pět praporů o 1.200 mužích a dělostřelecký prapor s 500 muži pod německým taktickým velením, ale byl zodpovědný generálu Nedićovi. 21.6. byl zformován další pluk – 2. železný pluk (2. gvozdeni puk), celková síla dosáhla 9.000 mužů. 8.10.1944 opustil Bělehrad, přesunul se do Syrmie a nakonec ustoupil na Slovinsko. V listopadu 1944 převzaly Waffen-SS zásobování SVC a sbor byl přejmenován na Srbský SS dobrovolnický sbor. Ale příslušníci SVC nikdy nenosili německé uniformy, jen jugoslávské nebo italské a nikdy nenosili runy SS.

Sbor se 30.3.1945 spojil s četnickou divizí Šumadia a na rozkaz generála Damjanoviče, zástupce generála Mihailoviče na Slovinsku překročil 1.5. hranice do Itálie. Ale tři pluky, bojující s partyzány u Lublaně, ustoupily do Rakouska a vzdaly se Britům spolu s 1.000 četniky a 10.000 slovinskými příslušníky Domobrany. Všichni byli posláni zpět Titovi a popraveni u Kocevje Rogu, dva další pluky kapitulovaly v Itálii a zůstaly na Západě.