Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 24

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Bedrník - Komentář v T-54/-55
Tanky této řady používají i separatistické území Abcházie, Podněstří nebo Náhorní Karabach.
Z mého pohledu velice kvalitní článek. Ve filmu Území nikoho pojednávajícím o občanské válce v bývalé Jugoslávii. Je vi...
Kde všude musíte mít roušku? Podívejte se na přehled všech aktuálně platných opatření https://radiozurnal.rozhlas.cz/kde...
Filipínci by si chtěli pořídit pět nových C-130J. https://newsinfo.inquirer.net/1332802/ph-air-force-seeks-funding-for-5...

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 6. 8. 2012 20:43 Napsal Pavel Sláma
Nadřazená kategorie: Waffen-SS Kategorie: Velitelé

Andrejs Freimanis

Waffen-Obersturmführer der SS

Andrejs Freimanis

21.12.1914, Libava, Lotyšsko
10.9.1994, Grobin

Rytířský kříž: 5.5.1945, Waffen-Obersturmführer der SS, velitel 13. Kompanie, Waffen-Grenadier Regiment der SS 44 (lettische Nr. 6), 19. Waffen-Grenadier Division der SS (lettische Nr. 2), Heeresgruppe Kurland
Železný kříž I. třídy: 24.7.1944
Železný kříž II. třídy: 30.3.1944

Narodil se 21.12.1914 v Grobinu, Libava v Lotyšsku a dobrovolně vstoupil do Waffen-SS. 5.5.1945 obdržel Rytířský kříž, jako Waffen-Obersturmführer a velitel 13. Kompanie, Waffen-Grenadier-Regiment 44 (lettische Nr. 6), 19. Waffen-Grenadier-Division (lettische Nr.2). Divize byla během 6. bitvy v Kurlandsku na pravém křídle VI. SS-Armeekorps. Během nasazení odrazila nepřátelské útoky a opět ustavila protiútokem obrannou linii. V těchto těžkých obranných bojích obdrželi čtyři další důstojníci této lotyšské divize Rytířský kříž. Tři důstojníci jej obdrželi až 8.5.1945, kdy byli ještě u své jednotky v Kurlandsku. Freimanis válku přežil a 10.9.1994 zemřel v Grobinu. Lotyšské námořnictvo poslalo na jeho pohřeb hudební sbor a čestnou rotu. Na jeho rakvi byl Rytířský kříž.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

18.září 1911 Velká Británie poprvé testuje dvoumotorové letadlo

18.září 1323 – Habsburkové uzavřeli mírovou smlouvu s Janem Lucemburským a odevzdali mu listiny, o které opírali své nároky na vládu v Čechách. Museli mu též vrátit některé statky na Moravě (například Znojmo, Břeclav, Podivín).