Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 21

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Turecké F-100 Super Sabre si zabojovali při invazi na Kypr.
Gray Fox - Komentář v Su-27 Flanker
V úterý 22. září ruská stíhačka Su-35 sestřelila kanonem při cvičení Su-30. Přesná příčina proč k tomu došlo není zatím ...
V Československu po válce také vyvíjeli plamenomety. Inspiraci nalezli z německých vzorů i sovětských a amerických.
Pro jednou uvádí pohled na Švédsko, sic hodně opatrný. https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/svedsko-covid-pandemie-stock...
Michal Kroužek - Odpověděl na komentář # 4657 v Canon de 75 Modèle 1897
Děkuji za pochvalu. Uvažuji nad rozšířením článku o další využití tohoto kanonu např. v pevnostech apod a jeho další mod...

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 11. 8. 2012 18:17 Napsal Pavel Sláma
Nadřazená kategorie: Waffen-SS Kategorie: Velitelé

Alfons Rebane

Waffen Standartenführer der SS

Alfons Rebane

24.6.1908, Walk, Estonsko
8.3.1976, Augsburg, Německo

Waffen-Standartenführer der SS: 3.1945
Waffen-Obersturmbannführer der SS: 9.11.1944
Major (Heer): 6.1943
Hauptmann (Heer): 1.1.1942

Rytířský kříž: 23.2.1944
Dubové listy: 9.5.1945 (875.)
Železný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
Spona za boj zblízka, bronzová
útočný odznak pěchoty, stříbrný

Zastupující velitel 20. Waffen-Grenadier-Division der SS (estnische Nr. 1): 3.1945 – 5.1945
Velitel 46. SS-Infanterie-Regiment, 20. Waffen-Grenadier-Division der SS (estnische Nr. 1): 26.7.1944
Velitel II. Bataillon, 47. SS-Infanterie-Regiment, 20. Waffen-Grenadier-Division der SS (estnische Nr. 1): 4.1944 - 26.7.1944
Velitel 658. Ost Battalion: 9.1942 - 4.1944
Zařazen do Heer, velitel 15.(Schi)Kompanie, 184. Sicherungs Gruppe: 1.9.1941

Alfons Rebane se narodil 24.6.1908 ve Walku v Estonsku. Po maturitě v červnu 1926 na gymnáziu v Narwě, vstoupil 1.9.1926 do Vojenské akademie, kde získal 29.8.1929 diplom 1. třídy. Po absolvování obdržel hodnost poručík a byl zařazen k 1. tankovému pluku a 24.2.1933 byl povýšen na nadporučíka. V září 1935 se Rebane stal instruktorem pluku Fellin (est. Wiljandi) v estonském Ochranném sboru a od prosince 1939 byl na ministerstvu obrany. Následoval post velitele Lealu (est. Lihula). V srpnu 1940 byl převelen zpět k tankovému pluku. Po anexi Estonska Sověty v roce 1940 byla estonská armáda začleněna do Rudé armády a mnoho jejích důstojníků bylo nejen deportováno, ale také zastřeleno. Mnoho dalších důstojníků, "politicky nespolehlivých", bylo propuštěno, mezi nimi také Rebane. Nejdříve pracoval jako stavební dělník v Tallinu (Reval), s počátkem masových deportací uprchnul ještě před začátkem války do lesů a připojil se zde v létě 1941 k partyzánské skupině v okrese Wierland (est. Wiru). Zde byl v červenci a srpnu 1941 náčelníkem Ochranných oddílů a bojoval proti sovětské moci. Po obsazení Estonska Wehrmacht, vstoupil Rebane 1.9.1941 k Heer a byl v estonském Sicherungs-Abteilung 184 velitelem 15. Ski-Hundertschaft. 1.1.1942 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. Po převelení do štábu Ostbataillonů převzal koncem října 1942 velení Ostbataillonu 658, který bojoval v rámci 18. Armee na severním úseku fronty.

Během sovětské ofenzívy v lednu 1944 v prostoru Krasnogvardějsk, obdržel Rebane pro svůj prapor rozkaz ustoupit z Volchova u Novgorodu, který ale neprovedl, protože by ohrozil ústupovou cestu pro 16. Armee z Lugy do Pleskau a také by přivedl do nepříjemné situace 18. Armee. Rozhodl se sám pro protiútok a zničení nepřátelských útočících jednotek v lesích. Tak udržel otevřenou důležitou trať a poskytnul potřebný čas k ustavení nové fronty. Za tento čin obdržel jako Major a velitel estnischen Freiwilligen-Bataillon 658 23.2.1944 Rytířský kříž. Koncem února ustoupily estonské Bataillony do Estonska a v červnu 1944 byly podřízeny Waffen-SS. Rebane přišel v únoru 1944 k 20. Waffen-Grenadier Division der SS (estnische Nr. 1), kde obdržel post velitele Waffen-Grenadier Regiment 46. V listopadu 1944 byl povýšen na Waffen-Obersturmbannführera a v březnu 1945 na Waffen-Standartenführera. Následovaly těžké boje na Narwě, těžké obranné boje na linii Tannenberg, kde Rebane se svojí jednotkou odrazil 27. až 31.7.1944 průlom Sovětů. Brzy následovaly boje v lesích západně od Waiware. Po následujících ústupových bojích byla divize v říjnu 1944 stažena k doplnění na Truppenübungsplatz Neuhammer ve Slezsku. Následovaly další boje v prostoru Breslau-Brieg a v kotli u Oppeln. Při průlomu od Oppeln padnul 17.3.1945 velitel divize Franz Augsberger. Velká část divize byla zničena, SS-Grenadier Regiment 46 pod Rebanovým velením prolomil na západ. Naní převzal Rebane v zastoupení velení divize, než dorazil nový velitel SS-Oberführer (od 20.4.1945 SS-Brigadeführer) Berthold Maack. Ještě krátce po válce patřil Rebane k posledním vojákům Wehrmacht, kteří byli vyznamenáni Dubovými listy. Obdržel je 9.5.1945 jako Waffen-Obersturmbannführer a velitel Waffen-Grenadier Regiment der SS 46. Návrh na Dubové listy byl podán 3.4.1945 Generalem der Kavallerie Koch-Erpachem a Reichsführerem-SS Himmlerem. Vyznamenání obdržel Rebane od Dönitzovy vlády. Po válce žil Rebane od roku 1947 v Angli a od roku 1961 v Německu, kde byl až do své smrti 8.3.1976 v Augsburgue. Jeho pozůstatky se vrátily v roce 1999 do Estonska, kde byly pohřbeny za velké účasti Estonců.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

24.září 1405 – Na útrapy v zajetí v klášteře zemřel mladší moravský markrabě Prokop. Po jeho smrti se stal jediným pánem Moravy jeho starší bratr Jošt.

24.září 1940 podnikli bombardéry Vichystické Francie nálet na Gibraltar.

24.září 1735 zemřel český barokní malíř Petr Jan Brandl

24.září 1893 se narodil francouzský stíhací pilot Jean Casale