Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 35

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 3. 10. 2012 19:52 Napsal Pavel Sláma
Nadřazená kategorie: Waffen-SS Kategorie: Divize Waffen-SS

36. Waffen Grenadier Division der SS Dirlewanger

Znak 36. Waffen Grenadier Division der SS Dirlewanger

Wilddiebkommando Oranienburg 15.6.1940 - ?
Sonderkommando Dr. Dirlewanger ? – 10.8.1944
SS Regiment Dirlewanger 10.8.1944 – 19.12.1944
SS Sturmbrigade Dirlewanger 19.12.1944 – 20.2.1945
36. Waffen Grenadier Division der SS 20.2.1945 – 5.1945

Velitel

SS-Oberführer Dr. Oskar Dirlewanger 5.3.1945 – 15.2.1945
SS-Sturmbannführer Franz Magill (zastupující) 28.12.1942 – 20.2.1943
SS-Brigadeführer Fritz Schmedes 15.2.1945 – 1.5.1945

Tato divize byla zformována 20. února 1945 na frontě na Odře z SS-Sturmbrigade Dirlewanger a z Heer jednotek. Byla to divize jen dle jména a byla již dlouhou známá jako nejhorší jednotka Waffen-SS pro svůj brutální a surový způsob boje, většina vojáků jednotky byli bývalý vězni koncentračních táborů. Původ této jednotky je spoután se svým zakladatelem dr. Oskarem Dirlewangerem, který se narodil 26. září 1895. Byl velmi inteligentní, extrémně statečný, ale nebyl schopen žít v normální společnosti. Dirlewangerův začátek kariéry byl slibný, sloužil jako důstojník německé armády v 1. světové válce a byl vyznamenán Železným křížem. Po válce sloužil v různých Freikorpsech. Po příchodu míru do Evropy ukončil Dirlewanger své univerzitní vzdělání a stal se PhDr. v politologii. Vstoupil do NSDAP v roce 1923, ale byl vyloučen. Po opětovném vstupu obdržel číslo NSDAP 1.098.716 a číslo SS 357.267. Dirlewangerovy osobní problémy přišli v roce 1934, kdy byl uvězněn za obtěžování žen. Ztratil svoji pozici učitele a již se nikdy nevrátil. Dirlewanger byl dva roky ve vězení a po návratu byl brzy znovu odsouzen. Po návratu z koncentračního tábora kontaktoval svého starého přítele z Freikorpsu Gottloba Bergera, který nyní pracoval pod Heinrichem Himmlerem v SS. Berger se rozhodl udělat pro Dirlewangera co nejvíce, navzdory dvěma rozsudkům a pověsti alkoholika. Berger zajistil Dirlewangerovi místo u Legie Condor ve Španělsku. Byl zde třikrát zraněn a vrátil se do Německa v roce 1939. Berger poté zařídil pro Dirlewangera důstojnické zplnomocnění u Allgemeine-SS. Berger zjistil, že jedině vojenská služba může udržet Dirlewangera v klidu. Hledali možnost, jak rehabilitovat vojenskou službou odsouzené osoby, zejména pytláky. Cítil, že může tyto lidi přeměnit na dobré vojáky, protože to byli zkušení střelci a znalci lesa. Měli být cvičeni jako lovci partyzánů. Pozdější Dirlewanger Division byla založena 15. června 1940 jako Wilddiebkommando Oranienburg. Po vyčlenění méně kvalifikovaných měla jednotka 1. července 1940 sílu 84 mužů. Brzy začali do jednotky dobrovolně vstupovat vězni, aby unikli koncentračnímu táboru a 1. září 1940 měla jednotka sílu 300 mužů. Byla nyní známá jako SS-Sonder Bataillon Dirlewanger a odpovědná za výcvik pro Totenkopfverbande. Bataillon byl přidělen k protipartyzánské službě v Generálním gouvernmentu a byl operačně podřízen přímo Heinrichu Himmlerovi. Bataillon nějaký čas spadal pod Vyššího velitele SS a policie Friedrich-Wilhelma Krügera, ale Dirlewanger a Krüger se neshodli v otázkách autority a Bataillon zde nebyl dál vítán. V únoru 1942 byl převelen do Běloruska, kde sloužil pod Vyšším velitelem SS a policie ve středním Rusku. Později sloužil pod velitelem protipartyzánských operací Erichem von dem Bach-Zelewski. Od 29. ledna 1942 směl Bataillon pro své posílení verbovat cizí dobrovolníky. 20. srpna 1942 potvrdil Hitler rozšíření jednotky na dva prapory. K posílení původních pytláků byli verbováni Rusové, Ukrajinci a vojenští delikventi. Tito poslední od 15. října 1942. Termín "vojenští delikventi" zahrnoval muže ze všech zbraní Wehrmachtu včetně Waffen-SS, kteří byli odsouzeni za těžké zločiny ve službě. Tito muži byli odlišní od "SB-soldaten", kteří sloužili v SS-Fallschirmjäger Abteilung 500 (a později Abteilung 600). "SB-soldaten" byli odsouzeni za nesplněné povinnosti, což byl spánek ve službě, nesplnění rozkazů, apod. "Vojenští delikventi" byli souzeni za činy kriminální i v běžném civilním životě. Pro obě tyto třídy byla služba v těchto jednotkách možností k rehabilitaci a návratu do původní služby. Jednotka Dirlewanger stále ještě neměla svůj II. Bataillon v únoru 1943. V této době měla sílu 700 mužů, z toho bylo 300 sovětských občanů. Jednotka získala své insignie, zkřížené pušky nad ručním granátem. To byl první krok, aby se jednotka stala součástí Waffen-SS. V jednotce stále vzrůstal počet dobrovolníků, kteří nebyli pytláky. Na jaře 1943 byli dobrovolníci ze všech německých odsouzenců v Generálním gouvernmentu. V květnu 1943 vstoupilo do jednotky dalších 500 mužů, ze kterých byl vytvořen II. Bataillon a jednotka nesla nyní název SS-Sonder Regiment Dirlewanger. Jednotka absolvovala řadu bojů s partyzány a Dirlewanger byl několikrát zraněn. 24. května 1942 obdržel Železný kříž II. třídy a 16. září 1942 I. třídy. Dirlewanger často vedl své muže osobně do boje a plánování operací ponechal svému Ia, SS-Obersturmbannführer Kurtovi Weissemu. Pluk bojoval v těžkých bojích během zničení Autonomní republiku jezero Pelik v srpnu 1943. V únoru až srpnu měl 300 mužů ztrát. Dirlewanger obdržel 5. prosince 1943 Německý kříž ve zlatě za úspěchy svého pluku. III. Bataillon byl přidělen SS-Sonder Regiment Dirlewanger v srpnu 1943. 14. listopadu 1943 byl pluk přesunut na frontu k Armee Gruppe Mitte. Nebyl proto ve skutečnosti cvičen a utrpěl extrémně těžké ztráty. 30. prosince 1943 měla jednotka sílu 259 mužů. Stovky vězňů z koncentračních táborů a vojenských vězňů bylo odvedeno k dostavbě pluku a 19. února 1944 jeho síla dosáhla 1.200 mužů a 15. dubna dostal vlastní doplňovací rotu k doplňování vlastních ztrát. Nebyli již rekrutováni sovětští občané a byli již výhradně rekrutováni vězni z táborů, nyní i političtí vězni. Protipartyzánské operace v Bělorusku zredukovaly sílu pluku na 971 mužů 30. června 1944. V tuto chvíli začal německý ústup vůči sovětské ofenzívě Bagration proti Armee Gruppe Mitte. Většina této skupiny armád byla zničena a zbytky se stahovaly Polskem. SS-Sonder Regiment Dirlewanger podnikl několik ústupových akcí a prošel v Polsku relativně v pořádku. Regiment byl přidělen k jednotkám pod velením von dem Bach-Zelewského, který bojoval proti Varšavskému povstání. Byl začleněn do bojů 5. srpna 1944 jako část Polizei Brigade podřízené SS-Gruppenführer Heinzi Reinfarthovi. Po potlačení povstání byl odeslán proti sovětským jednotkám na Visle a Varšavu opouštěl v síle 648 mužů. Dirlewanger byl povýšen do hodnosti SS-Oberführer der Reserve 15. srpna 1944. Reinfarth by tak unesen jejich statečností, že navrhnul Dirlewangera na Rytířský kříž. Vyznamenání obdržel 30. září 1944. Dirlewanger již měl Odznak za zranění ve zlatě a ve Varšavě byl pojedenácté zraněn. Regiment byl rozšířen a přestavěn, řada vězňů byla přijata z jednotek vrácených ze západní fronty do Německa. Z nich byla zformována SS-Sonder Brigade Dirlewanger, která byla v říjnu 1944 přejmenována na 2. SS-Sturmbrigade Dirlewanger. Složení 4.000 mužů bylo následující: 200 pytláků (5%), 600 Waffen-SS/Polizei vězňů (15%), 2.000 Heer/Luftwaffe vězňů (50%), 1.200 dalších a politických vězňů (30%). 16. až 30. října 1944 bojovala brigáda proti Slovenskému povstání. Od této doby byla většinou doplňována komunistickými a socialistickými vězni koncentračních táborů. Většinou to byli dobrovolníci, kteří chtěli dezertovat k Sovětům. K brigádě přišel na konci roku 1944 SS-Brigadeführer a držitel Německého kříže ve zlatě Fritz Schmedes, dříve velitel 4. SS Polizei Panzergrenadier Division. Schmedes byl původně policejní důstojník a Himmler ho odvolal z velení divize 12. prosince 1944, protože povolil ústup bez rozkazu. Himmler chtěl ukázat tento příklad jako exemplární pro ostatní velitele a tak byl Schmedes přidělen k Dirlewanger Brigade. Stal se neoficiálním taktickým důstojníkem, podporoval Dirlewangera a Weisseho. Brigade byla organizována do dvou pluků, každý měl dva prapory podporované dvěma bateriemi dělostřelectva. Jednotka nyní byla administrativně podřízena Waffen-SS, i když nebyla její součástí. Měla podobný status jako baltské Waffen-SS, ačkoliv nedosáhla renomé lotyšských a estonských jednotek. Dva pluky Dirlewanger byly pojmenovány Waffen Grenadier Regiment 72 (SS-Obersturmbannführer Erich Buchmann) a Waffen Grenadier Regiment 73 (SS-Sturmbannführer Ewald Ehlers). Brigáda bojovala na frontě v Maďarsku mezi 14. a 29. prosincem 1944. Dva prapory složené z bývalých důstojníků Heer byly podřízeny Hauptmanu Otto Hafnerovi, ale z dalšího, složeného z komunistů, většina mužů dezertovala. Všechny části utrpěly těžké ztráty. Brigáda byla později stažena na Slovensko k reorganizaci. Rozdílná kvalita jednotlivých částí brigády bránila k jejím lepším bojovým výkonům. Když byla jednotka mimo bojovou zónu, stěžovali si civilisté na drancování a znásilňování. Někteří dobrovolníci museli být zamykáni pro svoji nespolehlivost. Na začátku února 1945 se brigáda vrátila na frontu na Odře. Jednotka měla být rozšířena na divizi, ale předtím byla zapojena do bojů u Gubenu. Rozkaz na rozšíření na 36. Waffen Grenadier Division der SS Dirlewanger 14. února 1945. Další den byl Oskar Dirlewanger po 12. zraněn, když vedl osobně protiútok. Nikdy se již k divizi nevrátil. Schmedes převzal velení do konce války. Aby byla jednotka rozšířena do síly divize, bylo jí přiděleno několik Heer jednotek - 1244. Grenadier Regiment, 681. Panzerjäger Abteilung, Panzer Abteilung Stahnsdorf (28 Sturmgeschütz) a 687. Pionier Brigade. K divizi byli též přiděleni junkeři z SS Junkerschule Braunschweig. Pro službu v divizi byli připraveni dobrovolníci z koncentračních táborů, včetně mužů z evakuované Osvětimi. Někteří z nich byli do divize začleněni a někteří pro chaos na konci války ne. Jednotka zůstala na frontě ve Slezsku do března 1945. Sovětská ofenzíva k ukončení války začala 16. dubna 1945 a Dirlewanger Division začala ustupovat k severozápadu. Jak se blížil konec, přibývalo dezercí. Schmedes a jeho štáb reorganizovali jednotku 25. dubna, ale ta již byla kompletně dezintegrována. Buchmann byl jediným mužem ze 72. Regiment. Ze 73. Regiment zbylo jen 36 mužů. Ehlers kdysi velel koncentračnímu táboru Dachau a zřejmě proto ho jeho muži lynčovali. Štáb divize uspořádal poslední shromáždění 29. dubna a pak Schmedes vedl část divize k řece Labi. Někteří muži spolu s dalšími vojenskými a civilními částmi divize byli zajati a popraveni Sověty. Schmedes a jeho štáb byl zajat Američany 3. května 1945. Schmedes a Buchmann nebyli nikdy obviněni z válečných zločinů. Weisse padl do britského zajetí pod jiným jménem jako vojín Heer. Opustil zajatecký tábor 5. března 1946 a nikdo již o něm neslyšel. Někteří příslušníci této divize byli komunističtí vězni a dezertovali k Sovětům. Po válce získali funkce v režimu NDR. Známým příslušníkem byl Harald Momm, výborný jezdec a vítěz derby. Byl degradován z hodnosti plukovník na poručíka a poslán k této divizi za trest pro jeho protihitlerovské řeči. Skončil v sovětském zajetí, ale přežil a byl poslán zpět do Německa. Oskar Dirlewanger byl léčen do konce války v Althausenu v Bavorsku. 1. června 1945 pověřily francouzské okupační jednotky Poláky ve svých službách, aby ho uvěznili. Dirlewanger byl bit a mučen několik dalších dnů. Zemřel během noci 4. - 5. června. Tato zpráva byla založena a byl udán vylhaný důvod jeho smrti, který byl oficiální až do jeho exhumace a identifikace v roce 1960.

vojáci

Sondertruppe, která byla nazvána podle svého velitele později SS-Brigade Dirlewanger, která získala při nasazení v boji proti partyzánským skupinám v týlu Heeresgruppe Mitte, kde se její jádro, složené z pytláků, dobře prosadilo v boji proti partyzánům. Jejich metody byly daleko účinnější, než u konvenčně bojujícího Wehrmachtu a jejich úspěchy si získaly úctu. Přesto však osobní nasazení příslušníků Sonderkommando D (Dirlewanger) od roku 1942, spolu se svévolí jejich velitele vedlo k excesům, které vyvrcholily při potlačování Varšavského povstání. Tato jednotka může být ve vojenské historii srovnatelná snad s Trenckovými pandury v císařské armádě Marie Terezie, jejichž velitele dovedlo banditské chování až k uvěznění na hradu Špilberg. Tak měli odsouzení šanci získat amnestii ve zkušební době v ostrostřelecké rotě jednotek SS. Adjutant Reichsführera-SS předal telefonicky (se souhlasem vrchního lovčího a říšského maršála Göringa) Říšskému ministerstvu spravedlnosti odpovídající nařízení, které následoval 29.3.1940 příkaz podepsaný Himmlerem, aby ministerstvo poskytnulo seznam všech obviněných a odsouzených pytláků. Podle seznamu jich bylo celkem 90 odsouzeno k "zvláštnímu zacházení Říšským policejním úřadem (RKPA)" v koncentračním táboře Sachsenhausen. 4.6.1940 pověřil SS-Hauptamt (SS-HA) vedením výcviku této jednotky SS-Standartenführer dr. Oskara Dirlewangera, nalezených 84 pytláků bylo 1.7.1940 soustředěno ve Wilddieb-Kommandu a přiděleni pod posílenou 5. SS-Totenkopf-Standarte. 1.9.1940 byla jednotka posílena a přejmenována na SS-Sonderbataillon Dirlewanger a určena pro policejní nasazení v Generalgouvernementu Polen u Höhere SS- und Polizeiführer Ost. Zde se záměrně zranilo někoil pytláků a tak byli ti nepoužitelní, celkem 33, vráceni ministerstvu spravedlnosti k další vazbě. Koncem prosince bojoval SS-SdrBtl. D proti partyzánům z okolí Varšavy, kde zajali asi 500 polských partyzánů. Poté střežili židovské gheto v Lublinu, následoval boj proti pašerákům a skupinám polského hnutí odporu v prostoru Lublin. Na rozkaz RF SS z 29.1.1942 byl Bataillon zařazen jako Freiwilligenabteilung der Waffen-SS a přejmenován na SS-Sonderkommando D, služebně spadal pod SS-FHA, byl ale podřízen Feldkommando RFSS. Porti začlenění SS-SdrKdo D do Waffen-SS protestoval náčelník SS-FHA SS-Gruppenführer Jüttner u Reichsführer-SS Himmlera s odůvodněním, že "toto začlenění bude pro frontové vojáky Waffen-SS neúnosné a je nevhodné, přnese značnou nevoli." RFSS vzal proto zpět svůj rozkaz a Verband Dirlewanger patřil dál pod SS-Hauptamt. Dirlewanger byl Bergerův osobní přítel a ten považoval jeho jednotku za "říšskou". "Dvakrát" - vzpomíná člen štábu SS-FHA, SS-Standartenführer Ruoff - "mne Dirlewanger osobně vyhledal a žádal o přidělení zbraní a výstroje pro jeho jednotku. V obou případech byl pověřen Bergerem. Pokaždé jsem ho odmítnul a vysvětlil mu, že nepatří k Waffen-SS. Nechal jsem si to vždy potvrdit od Jüttnera. Na otázku Dirlewangera, jaký status potom jeho jednotka vlastně má, odpověděl jsem mu, že jeho jednotka žádný armádní status nemá, podle instrukcí Himmlera bylo toto pochybné zařazení možné a kvůli různým zdrojům zásobování materiálem proveditelné, dvojitý status Waffen-SS (regulerní a nominální jednotky) umožňoval za daných okolností tuto personálni politiku. SS-Obergruppenführer Berger se několikrát během války pokoušel toto u RFSS změnit, aby byl Verband Dirlewanger brán jako Verband der Waffen-SS.. " (svědectví Joachima Ruoffa z 17.2.1982). Ještě v únoru 1942 bylo SS-SdrKdo D v Mogilevu, podřízeno Chef der Bandenkampfverbände, Höhere SS- und Polizeiführer Russland-Mitte (SS-Obergruppenführer Erich von dem Bach-Zelewski) nebo velícímu generálovi týlovém Heeresgebiet 102. Zde vykonalo 37 výpadů proti partyzánům, během kterých byly u Heeresgruppe Mitte ustaveny dvě pomocné roty složené z Ukrajinců a Rusů. Pokusně byli také převzati první tři vězni z KL Dachau a v říjnu byla pročesávána další nápravná zařízení, aby byli nalezeni muži pro doplňovací jednotku oddílu. Jako doplňovací jednotka byl od 15.10.1942 (do 15.4.1944) určen SS-Grenadier Ersatz Bataillon Ost v Breslau, který byl určen pro delikventy. Síla Sonderkommanda vzrostla mezitím na 700 mužů, SS-SdrKdo D mělo štáb, dvě německé a dvě cizinecké roty (Rusové, Ukrajinci). 26.1.1943 obdrželi příslušníci této jednotky vlastní odznak: ležící ruční granát pod překříženými karabinami. Zvláštní pověřenec pro přezkoušení bojových schopností jednotek, generál von Unruh, vytvořil přehled neodvedených říšských Němců, kteří se neoprávněně zdržovali v Generalgouvernmentu Polen (ročník 1901 a mladší) a ti byli zařazeni se souhlasem Reichsführera-SS dle rozkazu z 20.3.1943, který vydal velitel Waffen-SS v Generalgouvernmentu, za trest zařazeni k SS-SdrKdo D, které tak získalo charakter vojenské trestní jednotky. Od května 1943 byli na zákaldě dobrovolných přihlášek ze všech koncentračních táborů plánovitě přijímáni vězni, soustřeďováni do KL Sachsenhausen. Poté jich bylo asi 350 převezeno přes Minsk do Osipoviči, spolu s nimi 150 nových zatčených pytláků. Jednotka měla nyní německou pěší rotu, baterii, cyklistickou četu, tři ruské roty a ukrajinskou četu, celkem 720 mužů. Ztráty od února 1942 do srpna 1943 byly 92 mrtvých, 218 raněných a 8 pohřešovaných. Rozkazem z 10.8.1943 o navýšení SS-Sonderregiment D byli jednotce přiděleni odsouzenci z Trestního tábora SS und Polizei Dachau, kde byli za kriminální deliktya přes SS-Grenadier Ersatz Bataillon přišli další pytláci. Pytlákům byla služba v SS-SdrRgt D počítána jako vojenská služba. Koncem roku 1943 následovalo doplnění kriminálními vězni koncentračních táborů přes KL Neuengamme. Od 14.11.1943 byl Dirlewanger Regiment použit na u HG Mitte v útočných bojích jižně od Kosari a na přelomu let 1943-44 u HG Nord v obranných bojích na Berezinském jezeru. Za účelem dalšího rozšíření SS-SdrRgts D na 1.200 mužů následoval na rozkaz RFSS z 19.2.1944 přísun 800 dobrovolníků z řad kriminálních vězňů a asociálů, následovali delikventi z trestního tábora Waffen-SS und Polizei Danzig-Matzkau. 15.4.1944 byla ustavena Ersatzkompanie SS-SdrRgt D v Krakově a umístěna v bývalém klášteře. Jako radisté byli přiděleni 24.4. příslušníci berlínské Říšské pošty. Na jaře 1944 prováděla jednotka operace na partyzánském území u Ušatši, Lepelu a severně od železniční tratě Minsk - Borisov, štáb pluku a 1. Bataillon byly umístěny v Usdě, II. Bataillon v Sabolotje. Doplnění následovalo 6.6., tentokrát stejně jako pozdější doplňovací transporty přes KL Buchenwald, cizinci již nebyli do pluku přijímáni. Na počátku sovětské letné ofenzívy měl SS-SdrRgt D prapor dobrovolníků z koncentračních táborů, většinou Uzbeků, který byl později od pluku oddělen a ve Varšavě podřízen ruské SS-Brigade Kaminskij. Po těžkých obranných bojích jihovýchodně od Minsk, kde byl zničen Infanterie Bataillon 550 z.b.V., vedl zde SS-SdrRgt D těžké ústupové boje, únik z Grodna byl, jak příslušníci pluku psali, "jen zásluhou Dirlewangera". Po úspěšné obraně Lomši byla jednotka přesunuta k doplnění a odpočinku v prostoru Zichenau ve východním Prusku, obdržela nové zbraně a výstroj v Truppenübungplatz Arys. Na pochodu na frontu v Treuburgu byl pluk přesměrován do Varšavy, kde 1.8. vypuklo povstání. K potlačení povstání byl také přidělen Feldverband der Bewährungstruppe 500, který byl u Vitebsku urychleně postaven po zničení Infanterie Bataillon 550 z.b.V. k nasazení u 9. Armee jižně od Varšavy. Ve spěchu byl stažen z Ukrajiny Infanterie Bataillon 560 z.b.V. k nasazení ve Varšavě, který postavil ze zbytků jiných jednotek major Ritter a byl nasazen pod velením 73. Infanterie Division, 9. Armee v těžkých pouličních bojích. SS-SdrRgt D přibyl pozdě odpoledne 2.8. na předměstí Varšavy a byl přidělen pod Korpsgruppe von dem Bach. SS-Obergruppenführer von dem Bach-Zelewski velel jako General der Polizei všem jednotkám ve Varšavě. SS-SdrRgt D proniknul do 5.8. do vnitřního města a osvobodil zde obklíčené jednotky Wehrmacht. Pluk zde vedl krvavé pouliční boje, dům od domu, často muž proti muži, s posilami měl Dirlewangerův pluk 2.500 mužů, z toho 1.900 z Danzig-Matzkau. V posilách se poprvé nacházeli "političtí", 600 vězňů z KL, kteří byli soustředěni v prostoru Bugmünde. Ti se však bojů ve Varšavě nezúčastnili, jak napsal příslušník pluku, "byli to bývalí členové KPD a byla chyba, že byli tito lidé ponecháni spolu, ustavili z nich III. Bataillon". Za výkony své jednotky byli SS-Oberführer dr. Dirlewanger a major Ritter vyznamenáni Rytířským křížem. Po krvavých bojích ve Varšavě byla jednotka převelena k odpočinku do prostoru Radom. Pluk obdržel posily, delikventy z jednotek Wehrmacht, které bojovaly na Západě. Ti přišli přes pevnosti Torgau a Glatz a byli nasazeni k Waffen-SS, pod velením bývalých degradovaných důstojníků. 19.12.1944 byl SS-Regiment Dirlewanger povýšen na SS-Sturmbrigade Dirlewanger. V únoru 1945 byla SS-Sturmbrigade Dirlewanger povýšena na 36. Grenadier Division der Waffen-SS. Divize byla opět doplněna kriminálníky a dezertéry.

10.4.1940: V koncentračním táboře Sachsenhausen vydán v souladu s přáním Hitlera rozkaz ke zformování jednotky z odsouzených pytláků "Wilddiebkommando Orienburg
6.1940: Začalo formování jednotky v síle roty.
9.1940: Přesunuta do Polska a podřízena SSPF Lublin.SS-Sturmbannführer
29.1.1942: Přidělena Kommandostab SS-Reichsführer pro službu v Rusku.
10.2.1942: Přesun do Ruska a přidělení HSSPF C (později HSSPF Russland-Mitte, General-Kommissariat Weissruthenien) pro protipartyzánské operace.
4.1942: Protipartyzánské operace pod Polizei-Regiment Mitte s Polizei-Bataillone 32, 307.
7.1942 – 4.1944: Různé protipartyzánské operace.
7.1942: Přidělena k operaci "Adler" pod velením HSSPF Russland-Mitte (von dem Bach-Zelewski).
10.1942: Přidělena k operaci "Regatta:" bojová síla 352 mužů, pod velením Sicherungs-Regiment 36,  přidělena k operaci "Karlsbad" pod SS-Infanterie-Brigade (mot.) 1.
11.1942: Přidělena k operaci "Frieda" pod SS-Infanterie-Brigade (mot.) 1, složení: 2 "ruské" roty, 1 "německá" rota, průzkumná četa.
1.1943: Bojová síla: 320 mužů, 2 protitankové kanóny, 11 nákladních aut, 22 MG, 5 minometů.
4.1943: Bojová síla: 569 mužů.
5.1943: Bojová síla: 612 mužů.
6.1943: Bojová síla: 760 mužů, složení: 3 "ruské" roty, 1 "německá" rota, 1 "německá" průzkumná četa, 1 "ukrajinská" četa, dělostřelecká baterie.
10.7.1943: Reorganizována se štábem a 5 střeleckými rotami.
11.9.1943: Bojová síla: 411 mužů.
1.1944: Bojová síla: 243 až 284 mužů.
15.4.1944: Bojová síla: 434 mužů.
1.6.1944: Bojová síla: 707 mužů. Redukována ze 3 praporů na 1 prapor s 5 rotami v 6.1944, později posílena na brigádu se 2 pluky.
7.1944: "Ost Türkische SS-Regiment" (síla: 4.000?) přidělen k Dirlewanger a přesunut do Neuhammeru a poté do Lycku k zformování.
4.8.1944: Rozkaz k operaci proti Varšavskému povstání: 3 prapory s 881 muži a azerbajdžánští vojáci v síle 2.500 mužů. Bojová síla na konci povstání: 648 mužů.
15.10.1944: Přesunut na Slovensko k operacím proti Slovenskému povstání, síla 4.000 mužů ve dvou plucích s dělostřelectvem.

15.: SS-trestní jednotka Wilddiebkommando Oranienburg zformována z kriminálníků a pytláků.
7.1940: Síla jednotky: 84.
8.1940: Vězni z koncentračních táborů se mohou dobrovolně přihlásit do jednotky.
9.1940: Síla jednotky: 300 mužů. Přejmenována na SS-Sonder Bataillon Dirlewanger poté, co převzal velení Dr. Dirlewanger. Obdržela vybavení od SS-TV.
10. – 12.1940: Přidělen k protipartyzánské službě v Generalgouvernementu, Dirlewanger je přímo zodpovědný RFSS Himmlerovi. Jednotka páchá první zločiny.
1. – 12. 1941: Protipartyzánská služba v Generalgouvernementu, včetně strážní služby v ghetu Lublin.
1.1942: SS-Sonder Bataillon Dirlewanger přidělen do Běloruska, protipartyzánská služba. Důvodem přemístění jsou zřejmě spory mezi Dirlewangerem a Generalgouvernement HSSPF Krügerem.
29.: Jednotka začíná nabírat slovanské dobrovolníky.
2. – 4.1942: Protipartyzánské operace, Bělorusko.
5.1942: 24.: Dirlewanger vyznamenán za statečnost.
6. – 7.1942: Protipartyzánské operace, Bělorusko.
8.1942: Hitler vydal rozkaz k rozšíření jednotky na 2 prapory. Nováčci jsou pytláci, Rusové, Ukrajinci a odsouzenci z Wehrmacht.
9.1942: Protipartyzánské operace.
16.: Dirlewanger opět vyznamenán za statečnost.
11. – 12.1942: Protipartyzánské operace.
1.1943: Protipartyzánské operace, Hitler vyhlašuje, že němečtí vojáci nebudou souzeni za válečné zločiny spojené s touto službou.
26.: Jednotce předány výložky.
2.1943: 2. Battalion přišel, síla jednotky 700 mužů (včetně 300 Sovětů).
3.1943: Všichni Němci souzení v Generalgouvernmentu se dobrovolně přihlašují do jednotky.
26.3. – 15.4.: Operation "Cottbus" – protipartyzánské operace v oblasti Borisov - Minsk jako část SS Kampfgruppe Schimana, pravděpodobně s Flak Abteilung 1 z Sturmbrigade Reichsführer SS.
4.1943: Protipartyzánská služba.
5.1943: 500 dalších dobrovolníků formuje 2. Battalion. Jednotka přejmenována na SS-Sonder Regiment Dirlewanger.
8.1943: Těžké boje v protipartyzánských operacích. Zničena Autonomní republika jezero Pelik, ztraceno 300 mužů 2. – 8., vytvořen 3. Battallion.
10.1943: Zhoršující se situace v Bosně vede SS k prosbě o pomoc vojákům Waffen-SS vůči Merhamed, muslimské humanitární organizaci. SS-Sonderregiment Dirlewanger daruje 35.000 RM – pravděpodobně jediný akt milosrdenství v historii jednotky.
23.: Dirlewanger požaduje po SS-FHA honicí psy pro zlepšení protipartyzánských akcí.
11.1943: Přesun na frontu, Armee Gruppe Mitte, jednotka utrpěla těžké ztráty.
12.1943: 5.: Síla jednotky: 259.
1.1944: Jednotka doplněna politickými vězni, protože pro horšící se situaci na východě odmítají sovětští občané vstupovat do jednotky.
2.1944: 19.: Síla jednotky: 1.200.
4.1944: 15.: Jednotka vytváří vlastní doplňovací rotu.
17.: Jednotce přiděleno dalších 800 rekrutů.
5.1944: Protipartyzánské operace, Bělorusko.
6.1944: Protipartyzánské operace, jen v samotném Bělorusku je 150.000 sovětských partyzánů ve 150 brigádách.
22.: Sověti zahajují operaci Bagration.
30.: Síla jednotky: 971 mužů.
7.1944: Ústup do Polska, obranné boje.
8.1944: 5.: Přesun k potlačení Varšavského povstání, mnoho zločinů, začíná útok na městské centrum spolu s plamenometnou jednotkou Hermann Göring Division?
25.: Dirlewanger předvolán na štábní konferenci von dem Bachem, ale Dirlewanger, s ohledem na "Kaminskiho případ" (viz 29. SS) odmítá a vyžene posla od von dem Bacha ze svého štábu!
27.: Direlewangerova jednotka zahajuje útok na varšavské Staré město.
9.1944: Těžké boje ve Varšavě, mnoho zločinů – děti napíchnuté na bajonety, popravy civilistů kulomety, to jsou jen dva příklady z Dirlewangerova katalogu hrůzy.
1.: Gottlob Berger, vedoucí SS-FHA, přidělen jako HSSPF na Slovensku.
10.1944: Dirlewanger vyznamenán Rytířským křížem.
2.: Polská domácí armáda ve Varšavě kapituluje.
12.: Brigade přesunuta na Slovensko k potlačení slovenského povstání.
16.: Brigade napadena letadly 1. čs. leteckého pluku u Diviak, utrpěla těžké ztráty.
18.: Jednotka se účastní hlavní ofenzívy proti slovenským povstalcům.
22.: Bitva se Stalinskou rudou slovenskou brigádou a 6. slovenskou taktickou skupinou, Biely Potok.
25.: Dobyt Biely Potok
27.: Dobyta Liptovska osada.
30.: Ukončení operace, někteří Dirlewangerovi vojáci dezertují během povstání a někteří prodají své zbraně povstalcům.
15.: Příslušníci jednotky začleněni do dalších jednotek Waffen-SS.
17.: Jednotka obdržela další posily k koncentračních táborů, dokonce bývalé komunisty!
3.: Jednotka zabila 136 slovenských partyzánů.
12.1944: 1 brigáda z jednotky přidělena k 2. maďarské obrněné divizi, 160 vojáků dezertuje.
2. 1945: Jednotka přejmenována na 36. Waffen-Grenadier-Division der SS, Dirlewanger zraněn.
12.: Jednotka umístěna u Gubenu, Maďarsko.
4.1945: Divize dezintegrována, dezerce.
18.: Těžké boje, Guben.
25.: Ústup k Neu-Zauche.
28.: Jednotka obklíčena v kapse Halbe.
29.: Zbytky jednotky zajaty a zmasakrovány Sověty u Berlína, někteří vojáci pravděpodobně uprchli a vzdali se Američanům.

Složení 12.1944
Regiment 1 (3 roty)
Regiment 2 (3 roty)
Smíšená rota
1 - 2 Artillerie Batterie
Fusilier Kompanie
Pionier Kompanie

Složení 2.1945
Waffen-Grenadier Regiment der SS 72
Waffen-Grenadier Regiment der SS 73
SS-Artillerie Abteilung 36?
SS-Fusilier Kompanie 36?

Panzer Abteilung Stahnsdorf 1 (zformován 1.2.1945 s rotou Panzer V (16 tanků) a 2 rotami StuG (14 StuG), rota Panzer V přesunuta k Panzer Abteilung Kummersdorf 15.2.1945, mezi 3. – 15.2.1915 obdržel 31 StuG III
schwere Panzerjager Abteilung 681 (2 88 mm Kompanie) (zformován 15.9.1944 ve WK XXI, přestavěn 2.1945 v Sprembergu, přidělen 14.2.1945, absorbován do divize 1.3.1945)
Heeres Pionier Brigade 687 (zformována 1.1945 se 2 cyklistickými prapory ve WK III, přidělena 16.2.1945. zařazena do divize 1.3.1945)
Grenadier Regiment 1244 (zformován 13.2.1945 v Potsdami z různých Heeres Unteroffizierschulen a armádního personálu a Landsturmu, přidělen k divizi, poté rozpuštěn v 3.1945 a použit k zformování 545. Volks Grenadier Division).

Datum Korps Armee Armee Gruppe
12.44 IV Armee Korps 4. Panzer Armee Mitte Maďarsko
3.45 XXXX Panzer Korps 4. Panzer Armee Mitte Slezsko
4.45 (Kgr.) V Armee Korps 4. Panzer Armee Mitte Lausitz
Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

21.září 1109 – Zavražděn český kníže Svatopluk. Vládl v letech 1107 – 1109. Roku 1108 nechal vyvraždit Vršovce, kteří pobývali v Čechách. Za jeho vraždou stojí zřejmě někdo ze zbylých příslušníků rodu.

21.září 1490 byl Vladislav II. Jagellonský korunován uherským králem