Kdo je online

Právě přítomno: 2940 hostů a žádný člen

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Za Varšavského povstání bojoval na straně povstalců také Hetzer s přezdívkou Chwat. Více o tom naleznete na odkaze: http...
V půlce dubna se uskutečnilo cvičení Nordic Fires 2019 v prostoru švédské letecké střelnice Vidsel za účasti českých Gri...
Štefánikova smrt byla nehoda. Nevyvážené letadlo při přistání sklouzlo po křídle, říká historik https://www.irozhlas.cz...
Fascinující, že se někomu po tomhle stýská. Když tam vidím fronty na toaletní papír, reportáže o nedostatku košťat apod ...
Corp. Anderson - Komentář v M2HB
U.S. Sailors Fire the M2 Browning and Twin M2HB https://www.youtube.com/watch?v=f8kcn_mdReY

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 25. 7. 2008 21:04 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: VÁLKY, KONFLIKTY, BITVY

Izraelská operace Orchard 6.9.07

(Neobvyklé mlčení Sýrie a Izraele po izraelském leteckém útoku proti syrskému vojenskému objektu)

Sýrie  (jako zhruba 17 dalších států) nepodepsala Úmluvu o zákazu chemických zbraní z roku 1993 (v platnost vstoupila 97), ani Úmluvu o úplném zákazu jaderných zkoušek z roku 1996 , a Washington tvrdí,že  před US intervencí v Iráku Saddám Husajn (jenž však s Damaškem vřele nekomunikoval) ukryl v Sýrii své zbraně hromadného ničení, které se mezinárodním inspektorům nepodařilo objevit v Iráku (když Bush projevil nevynalézavost a nedodal k tomuto účelu pár beden označených pro média jako zbraně hromadného ničení )  …

Na jaře 02 Izrael vybavil své německé ponorky strategickými střelami s plochou dráhou letu s jadernými hlavicemi a v září 04 Izrael  ve Washingtonu  uzavřel kontrakt na nákup 500 jednotunových Blue 109 protibunkrových pum,kterými by mohl rozbít i podzemní komplex na obohacování uranu v íránském Natanz.

Podle Jane´s Defence Weekly bylo koncem července 07 v jednom syrském vojenském objektu zabito  při obrovském výbuchu přes 20 techniků a syrských důstojníků , když se snažili nainstalovat chemickou bojovou hlavici na  severokorejskou raketu Scud C . Výbuch po okolí  rozmetal „našlehaný koktejl“  smrtonosných chemických látek, včetně nervového plynu sarinu  (v dubnu 04 vybuchlo v severokorejském městě  Ryongchon několik vagónů vlaku vezoucího raketové palivo k exportu do Sýrie /154 mrtvých, z toho 76 dětí)

.V srpnu 07 severokorejský ministr zahraničního obchodu Rim Kyong Man podepsal se syrskou vládou dohodu o vzájemné spolupráci ve „vědě a technologii „ , načež Washington o týden později prohlásil, že „Sýrie je na americkém seznamu států.které  usilují o jaderné zbraně  …

 Co se stalo 6.9. 07 je  záhadou, jisté  však je ,že  operace Orchard byla naplánovaná několik měsíců předem. Důkazy v podobě videa a fotografií , pořízených z tohoto syrského voj.komplexu v odlehlé oblasti východní Sýrie  údajně  přineslo iz. komando z elitní průzkumné jednotky Sajeret Matkal (na způsob britské SAS) v létě 07,  v době, kdy Damašek zaplavili emisaři US republikánů i demokratů ,kteří chtěli „ujištění“ od Bašíra Asáda,že Sýrie  nebuduje jad. reaktor  .  

Meir Dagan, šéf Mossadu, s těmito důkazy poté  seznámil premiéra Olmerta . .Izraelské letectvo  nacvičovalo celé léto  scenáře náletů na Sýrii . Analytici však spíše předpokládali, že se Izrael  připravuje na druhé kolo bojů s libanonským proíránským Hezbolláhem …  

 Údajně šlo o fotografie, dokumenty a videozáznam, který není datován.CIA své důkazy ,včetně satelitních snímků ( snad  „ lepšího „ zaostření než byly ony dva snímky, které předložila 10.8.95 Madelaine Albrightová  na uzavřeném zasedání v RB OSN jako důkaz genocidy muslimů ve Srebrenici) předložila koncem dubna 08 US kongresmanům, nicméně po jejich  celodenní  prezentaci dva  významní experti CIA anonymně  přiznali, že tyto důkazy je „zcela“ nepřesvědčily o tom, že by Sýrie vyráběla jad. zbraně, především není důkazu, že by Sýrie vybudovala zařízení na přeměnu vyhořelého paliva na vojensky použitelné plutonium (vysoce radioaktivní plutonium,které Severokorejci používají, může sloužit jako jad. či radiologická bomba), nicméně že řekli prezidentu Bushovi, že „ si nedokážou představit, k čemu jinému by toto syrské zařízení sloužilo „

(Na otázku International Herald Tribune, co si myslí o důvodech severokorejského počínání , jednohlasně odpověděli : „Peníze“ . ( Šimon Peres ve své někdejší funkci ministra zahraničí 1992 prohlásil, že Severní Korea nabídla Izraeli zastavit dodávky raket Scud C do Sýrie za částku 500 miliónů dolarů , viz archívy Center for Nonproliferation Studies … )

Mezi dokumenty je i společná fotografie šéfa severokorejského jad. zařízení v Yongbyon a šéfa syrského jad. úřadu, kteří stojí vedle auta se syrskou poznávací značkou, a dokument, Bašírem Asádem vlastnoručně podepsaný, nařizující , že Severní Korea bude po pět let , výměnou za jadernou technologii, dostávat zdarma 100.000 tun pšenice a jiného zboží ze Sýrie (Sýrie zase urgentně chtěla po českém ministru Kalouskovi suché krmivo pro dobytek … )   …

 Pár hodin před náletem (  ve skutečnosti šlo o dva cílené nálety, z nichž jeden odváděl pozornost) měly izraelské jednotky na syrských Golanských výšinách nejen nejvyšší bojovou pohotovost , ale ještě byly posíleny o elitní komanda protitankových jednotek letectva Sajeret Maglan .

Nejvýmluvnější však byla přísná cenzura, uvalená jak na izraelské  politiky, tak na izraelský tisk … (izraelští cenzoři se chovají ,jako kdyby neexistoval internet, a proto zprávy o iz. armádě může iz. tisk komentovat jen nepřímo ze zahraničního tisku v duchu „ tvrdí o nás, že  naše nejvyšší velení po rozbombardování se severokorejskou  pomocí budovaného syrského jaderného reaktoru blahopřálo po této akci velení letectva  „ ) …

Londýnské The Times 16.9.07 oznámily, že Izrael 6.9. se souhlasem Washingtonu rozbombardoval tajné jaderné zařízení v severní Sýrii , zatímco Sýrie nejprve zprávy CNN o průniku izraelských letounů na syrské území dementovala, a až po osmi dnech „nějakou“ izraelskou akci  „jemně“ naznačila (zato Ankara informovala o nálezu izraelských palivových nádrží v provinciích Gaziantep a Hatay již 7.9. a tur. ministr zahraničí podal oficiální protest izraelskému velvyslanci - Ehud Olmert se poté tureckému premiéru omluvil a předložil mu důkazy o syrském jad. reaktoru, který byl již úspěšně vybudovaný a čekal jen na  zkušební prověrky).

The Times tvrdily, že o akci věděl jen Ehud Olmert a izraelský ministr obrany Ehud Barak, a že ve Washingtonu izraelský vojenský atašé převzal od vysokého činitele Pentagonu „kufřík s tajnými kódy US letounů v Iráku.“ Za hluboké noci poté osm izraelských stíhaček F15 a F16, vybavených raketami AGM65Maverick, bez jakýchkoliv problémů vletělo do  syrského vzdušného prostoru, chráněného jen zastaralými ruskými S125 a SA3, a ruským radarovým systémem TORM1 (syrské údajné moderní radarové systémy SA22 nebyly v době útoku funkční). Následovaly mohutné plamenné exploze způsobující obrovské krátery v syrských bunkrech a požár na voj.základně , to vše necelých 80km od syrsko-iráckých hranic.

28.9.07 kuvajtský deník AlJareeda informoval, že izraelským „informátorem“  byl  íránský gen. Alí Réza  Asgari,který  je  od února  07  „nezvěstný“ …

30.9.07 syrský viceprezident Farúk al-Šará oznámil, že Izrael rozbombardoval  Arabské centrum  pro studia aridních oblastí, což toto Centrum okamžitě popřelo … Druhý den pak prez. Bašír Asád zachraňoval situaci prohlášením, že  cílem útoku byl „prázdný nedokončený“ vojenský komplex …(později Sýrie tvrdila,že šlo o skladiště raket).

Nejmenovaný zdroj listu Washington Post uvedl, že  Izraelci sledovali  „ jaderný materiál,údajně obohacené plutonium „ , který jistá severokorejská lodˇ(jménem Al Hamad)   3.9.07 vyložila  v  syrském přístavu  Tartus  za dozoru  severokorejských „ odborníků „,a který byl poté nákladními auty převezen  do jednoho syrského pouštního vojenského  „výzkumného“  objektu  . (oficiálně lodˇ vykládala „cement“ , …)

Izraelský list Haaretz ,který lodˇ sledoval, uvádí, že jakmile list Washington Post jméno lodi zmínil, jméno lodi zmizelo z elektronických databází, včetně z databáze přístavu Tartus , jehož počítačová sítˇ dokonce na několik hodin „vypadla“.

Zmizelo i z databází egyptského ministerstva dopravy , což se může zdát na první pohled divné, ale byl to právě Egypt, který v roce 1976 poslal první sovětské rakety Scud B Severní Koreji jako „pozornost“ za její zásluhy  , tj.vojenskou pomoc, kterou odeslala Egyptu a Sýrii při jejich nečekaném útoku proti Izraeli na jomkippurské svátky 6,10.1973 (5.arabsko-izraelská válka) , kdy egyptská vojska překročila Suezský průplav a  Syřané zaútočili na Golanské výšiny , ale obě armády byli Izraelci během 14 dnů  „na padrtˇ“ rozdrceny   …

Spřízněné trio Írán,Sýrie a Libye (pluk. Kaddáfí a Háfiz Asád byli jedinými arabskými vůdci, kteří spolupracovali s íránskými ajatolláhy) se poté 1985 zavázaly financovat severokorejský program „retroinženýrství“ /vývoj,výrobu a vývoz „severokorejských“  verzí sovětských a čínských raket …  ( jistý severokorejský diplomat Ko Young-Hwan,  který 1991 přeběhl k Američanům, tvrdil, že Severní Korea za účely „retroinženýrství“ koupila i francouzské rakety Exocet a americké Stinger … viz archívy Kongresu, October 21, 1997 Congressional Hearing )  …

Tehdy šlo  o rakety Scud B , rakety Scud C se Sýrie zavázala financovat z oněch dvou mld dolarů, které dostala v roce 1992 od Saúdské Arábie za svoji pomoc spojenecké koalici za války v Zálivu 90-91  …

 Zdroj spekuloval, že budˇsi Severní Korea tento jaderný materiál chtěla v syrských bunkrech jen „ uložit“  , aby byl z dosahu kontroly  mez. inspektorů, kteří prověřují tvrzení severokorejských aparátčiků, že Severní Korea „odzbrojuje“  , anebo šlo o jaderný materiál z proliferujících kruhů  „Otce“ pákistánské jaderné bomby A.Q. Kahna ...

Na severokorejskou „stopu“  upozornili i sami Severokorejci, když, třebaže se jich nikdo neptal, a třebaže nemají ve zvyku pronášet komentáře k BV, jejich ministr zahraničí 11.9.07 prohlásil  , že „izraelský nálet vážně narušil suverenitu Sýrie a ohrozil bezpečnost celého regionu „ …

(Navíc Syřané, aby zahladili důkazy, „přes noc“ odstranily zbytky zařízení a údajně místo útoku zasypali tunami zeminy , prý ze strachu z radiace, ale Washington tvrdil ,že jaderný materiál v reaktoru nebyl …). Po izraelském bombardování syrského vojenského zařízení poté Severokorejci náhle přerušili  bez udání důvodu  rozhovory v rámci  šestistranných jednání (vedených  neproduktivně od ledna 03,kdy Sev.Korea, když jí Bush Junior zařadil v roce 02 mezi státy Osy zla , odstoupila od smlouvy o nešíření jad. zbraní,čímž ze svého území „vypudila“ mez. inspektory), a šéf syrské baasistické strany Sajíd Eliáš Daúd odletěl do Pchjongjangu na poradu …

 The Wall Street Journal spekuloval, že cílem náletu bylo vojenské zařízení u města Holms, vybudované před 20 lety k oddělování uranu od fosfátů, na které je Sýrie bohatá , což je však běžná činnost, jinak by fosfátová hnojiva bylo riskantní používat, a navíc Holms je asi 320 km od města Dayr-az-Zawr s letištěm v severovýchodní Sýrii na řece Eufratu u Halabu ,450 km od Damašku, které bylo údajně nejblíž k bombardovanému objektu   Podle CNN byl cílem  izraelského náletu rozsáhlý úkryt zbraní pro Hezbollah  ….

 V tomto případě by ale Izrael nemusel svoji akci přísně utajovat, naopak, měl by důvod úspěšné splnění mise hlásat do světa a kritizovat neustálé narušování libanonské suverenity ze strany Sýrie, zejm. v té době před prezidentskými volbami ( navíc je to příliš  malý cíl pro takovouto  ne taktickou, ale strategickou akci)…  

The Observer předložil hypotézu, že ve skutečnosti šlo v režii Bushe  o nálet „na nečisto“ proti Íránu , s cílem „otestovat“ zastaralý protiletecký systém Sýrie ruského původu , protože  Írán svá jaderná zařízení chrání ještě mnohem neúčinnějším ruským protileteckým systémem .

The Timesy uvedly, že Ahmadinedžádův synovec byl okamžitě po tomto izraelském náletu vyslán do Damašku, aby „prozkoumal, zda proti takovýmto izraelským výpadům lze v systému protiletecké obrany něco podniknout „ ,(hlavním  cílem operace de  facto mohlo být po dubnových hrozbách ze strany Pentagonu  absolutní  znejistění Teheránu předvedením ukázkové zpravodajské a úderné akce - což se i stalo , když Teherán  ječivě pohrozil raketovými útoky proti americkým zájmům v oblasti … )  .

Proč Izrael svoji úspěšnou misi propagandisticky nevyužil, jako např. v případě skandálu lodi Karine A z ledna 02,kdy izraelští potápěči odhalili zásilku íránských zbraní posílanou  příslušníkům Hamas do Gazy ?Tehdy Ariel Šaron ukazoval zachycené zbraně novinářům z celého světa …

Co zabránilo vládě Ehuda Olmerta,která  urgentně potřebovala  vylepšit image po palčivém neúspěchu Izraele z války s Hezbollahem, aby společně se Sýrií o misi tvrdošíjně mlčela ? Také Sýrie mlčela jako ryba , třebaže jindy při takové příležitosti  by její představitelé před zástupci světových médií teatrálně pochodovali ve zničené továrně „na dětskou výživu “  a vystavovaly by hromady mrtvých kojenců , „které Židé zabili“  …

Damašek ale  vydal jen stručnou zprávu,tvrdící, že „při blíže neurčené agresívní akci  izraelského letectva  izraelské stíhačky shodily pod  palbou syrské protiletecké obrany přídavné palivové nádrže na tureckém území v neobydlené pustině v blízkosti severních syrských hranic „ .

Izrael musel zničit něco, k čemu se Sýrie nemůže přiznat, že by vůbec na svém území někdy měla  . Další otázkou  je, proč si Izrael k útoku vybral trasu přes Turecko, znamenající okliku kolem 1.600 km  ??? Že by chtěl uvést Írán  nejistotu, z jaké strany úder přijde ?  

Pokud jde o MAAE, která izraelský útok odsoudila, s tou se nikdo nebavil, ani Izrael , ani USA.Teprve v dubnu 08 jí Washington seznámil se svými  důkazy o syrském jad. programu ( Global Security.org  si neodpusila poznámku, že  záběry   na satelitech jsou  nicneříkající …)  

Tak co vlastně Izrael bombardoval ??? Obvyklé mezinárodní hrátky, kdy se z očividného vytváří přísně tajné,nikoho nezajímají, avšak jádro tohoto tajemství očividné není, a všechna následná oficiální vysvětlení jej ani zpola neodhalila.

Podivné mlčení Izraele,USA a Sýrie vzápětí po útoku skutečně mohlo mít za důvod zneklidnit na nejvyšší míru Teherán  : Izrael a USA mlčely,protože na Sýrii něco věděly, a Sýrie mlčela, protože neměla čisté svědomí vůči Teheránu, což ,kupodivu, potvrdila květnová návštěva 08 ministra Kalouska v Damašku : Sýrie usiluje o asociační dohodu s EU, a  mj. požádala českého ministra financí, aby „prosadil“ její odblokování – to samé požadoval Bašír Asád v PAR, překvapivě pozvaný Sarkozym  …

Ale hlavně : Sýrie  prozradila ministru Kalouskovi, že usiluje o navázání „dobrých vztahů“  s Izraelem , čehož si povšimli i  samotní diplomaté , když zaznamenali  „ neobvyklé vyzvedávání“ zprostředkovatelské role Turecka při navazování kontaktů v tomto směru . TR přátelské vztahy s Izraelem již dávno navázalo, zejm. po izraelských investicích do výstavby tureckých produktovodů, mj. i směrem do Izraele .

Návštěva ministra Kalouska v Sýrii tak jako první objasnila mysteriózní prohlášení Izraele po náletu, že „ chce zahájit mírový dialog se Sýrií „ , což Damašek, uvedený do rozpaků, okamžitě popřel .

Jak výstižně  připomněl  ministr obrany USA Robert Gates, „ Nedopustˇme , aby se fakta pletla do diplomacie „ …

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

24.července 1744 – Pruský král Fridrich II. a německý císař Karel VII. uzavřeli tzv. frankfurtskou spojeneckou smlouvu. Císař souhlasil s připojením pravého břehu Labe k Prusku za vojenskou pomoc proti Marii Terezii.