ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 18. 9. 2014 8:00 Napsal Růžena Jesenská

Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: Historické novinové články

Můj národe, má vlasti!

Zdroj: Národní listy, roč. 78, č. 256, str. 1
Vydáno: 18.9.1938

Můj národe, má vlasti,
teď vidí celý svět, ví, kdo jsi ty,
se slavnou minulostí před propastí
utlačen, mučen, div ne ubitý
a vlastní silou lásky vzkříšený,
láskou k domovu osvobozený.
Z Nerudovského křemene,
vždy pravdivý a spravedlivý,
můj národe, jsi duše čisté, plamenné.
Svítíš si vlastní, vnitřní pochodní.
Nikoho malý národ neodnárodní,
neschopen ničitelské vášně,
sám na sobě trpí zločinem tím strašně:
Být malým národem je tragika,
i velký národ i svět pochopí
neštěstí nenávratné ztráty jazyka,
národa násilnické umírání.
Jsme malý národ, jenž má svaté poslání:
jsme srdcem Evropy.

Můj národe, má vlasti, místo osudné
bylo ti určeno. Plivá se na zákony
práva a lidskosti, mravu a čestnosti.
Děsivé hroby, skutky záludné,
lež proradná se vrhá na ctnost bez úhony.
Čím duní země? Válka příznačně se hlásí,
šílenství řve, masek škleb místo krásy!
Kde začátek a kde je konec světa?
Jen klid! Ne zmar! Ne krve potopy!
Vzpomeňte: Po všem je veta,
jen bible Kralická, Labyrint světa!
Můj národe, má vlasti, na oltář co klásti?
Můj Bože: Srdce Evropy!

„Do nebe nerostou prý stromy,“
je dnešků průpovídka,
zůstaňme bez pohromy
na kabátě a za pasem kytka!
Bezuzdnost, zvůle, zákeřné uštknutí…
Kdo slepneš, prohlédni!
Co platno? Ke všemu se prostě donutí!
Oběti nejsou prý poslední,
nebude vůbec posledních
a každá smrtelný hřích,
vždyť vše je ďábelská jen hříčka,
na prstech ponurá z konopě smyčka.
Je také válka nekrvavá,
po níž se na světě i na věčnosti spává,
hodina každá
úkladná, pomalá velevražda.
Můj drahý národe, vlasti má,
zahleď se do světa velkýma očima:
Co by se stalo, kdyby přestalo tvé srdce bít?
Kdo bude bdít? Pro tebe zápasit?
Zápasit, pro tvůj život — zápasit?
Nežli jedna ústa prokletím pokropí
hrdinské srdce Evropy!

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.dubna 1632 – Bitva na Lechu (Třicetiletá válka – Švédská válka). Švédský král Gustav Adolf se svými spojenci Braniborskem a Saskem zahájil tzv. Švédskou válku, která probíhala v letech 1630-1635. V roce 1630 obsadil pomořanské přístavy a o rok později si vítězstvím v bitvách u Breitenfeldu (17.9.1631), na Lechu a u Lützenu (16.11.1632) získal přístup do habsburské říše. V bitvě u Lützenu však Gustav Adolf padl a jeho nástupce se již nedokázal udržet. Byl drtivě poražen v bitvě u Nördlinegenu (5.-6.9.1634) a vítězství Habsburků vedlo k mírovému řešení. O rok později (?19.5. 1635) se ale do toho vložila Francie a válka opět vypukla.

16.dubna 1939 vznikl v Londýně Československý výbor ve Velké Británii.

16.dubna 1941 Čtyři britské torpédoborce zničili v bitvě u Kerkenny konvoj osy skládající se ze tří italských torpédoborců a čtyř německých a jedné italské dopravní lodě. Na palubách lodí se nacházelo 3000 vojáků a zásoby pro jednotky v Africe. V bitvě byly potopeny všechny lodě osy a jeden britský torpédoborec.