Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 25

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Bedrník - Komentář v T-54/-55
Tanky této řady používají i separatistické území Abcházie, Podněstří nebo Náhorní Karabach.
Z mého pohledu velice kvalitní článek. Ve filmu Území nikoho pojednávajícím o občanské válce v bývalé Jugoslávii. Je vi...
Kde všude musíte mít roušku? Podívejte se na přehled všech aktuálně platných opatření https://radiozurnal.rozhlas.cz/kde...
Filipínci by si chtěli pořídit pět nových C-130J. https://newsinfo.inquirer.net/1332802/ph-air-force-seeks-funding-for-5...

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 3. 8. 2012 13:11 Napsal Zuzana Lukšová
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: OSOBNOSTI

Boleslav I. Ukrutný

( ?900 – 15.7. 972; vládl 28.9. 929/35 – 15.7. 972)

Boleslav I. byl druhým synem Vratislava I. a stodoranské kněžny Drahomíry. Narodil se někdy okolo roku 900. Na rozdíl od staršího bratra Václava byl vychováván matkou, proslulou vražedkyní sv. Ludmily, což se projevilo na jeho bojovné a možná trochu bezohledné povaze. I on je znám především kvůli vraždě příbuzného – svého bratra Václava. Jinak se ovšem dá Boleslavově vládě jen máloco vytknout. Zasloužil se o územní zisky – český stát se tehdy rozšířil až ke Kyjevské Rusi a také – což příliš nekoresponduje s činem, kterým se dostal k vládě – o šíření křesťanství a celkový rozvoj Čech.

Politika, kterou Boleslav vedl, byla bojovnější než ta Václavova a ukázala se jako úspěšnější. Dokazuje to nejen rozšíření českého státu o Slezsko a Krakovsko, ale i rozvoj obchodu. Například obchodník z arabských zemí Ibrahím íbn Jákúb popisuje Prahu jako největší centrum obchodu ve střední Evropě. Obchodu velmi napomohly i první české mince, které dal Boleslav razit – stříbrné denáry. Dalším krokem v domácí politice byla hradská soustava – síť hradů, které měly plnit především obrannou a správní funkci, ale sloužily rovněž jako politická, soudní a hospodářská centra.

Záhy poté, co Boleslav začal vládnout, v roce 936, zemřel německý král Jindřich I. Ptáčník, což českému panovníkovi umožnilo změnit to, co se mu tolik nelíbilo na Václavově vládě – podřízenost německé říši. Boleslav vytáhl s vojskem do Saska a na tažení setrval dlouhých čtrnáct let. Nejprve se Boleslavovi podařilo ukončit styky s Německou říší a mohl svobodně rozhodovat, jak bude vládnout. Nakonec však nebyl úspěšný. Když se urovnaly nástupnické poměry po Jindřichově smrti, jeho nástupce Ota I. si roku 950 Čechy opět podmanil a obnovil lenní závislost českého knížectví na německé říši. Na straně Oty potom Boleslav v roce 955 drtivě porazil Maďary v bitvě na Lechu.

V další politice využíval Boleslav svých četných dětí: kromě nástupce Boleslava II. měl ještě několik dcer. Doubravka byla provdána za prvního polského knížete Měška, čímž bylo na relativně dlouhou dobu sjednáno spojenectví s Polskem. Druhá dcera Mlada zas otci pomáhala v jeho christianizační snaze. Kolem roku 957 se vydala do Říma prosit papeže o zřízení biskupství v Čechách. Její prosby byly vyslyšeny až po smrti Boleslava I., v roce 973. Opominout jistě nelze ani dvacet kostelů, které údajně založil.

15.7. 972 Boleslav I. zemřel a zanechal po sobě poněkud rozpolcenou vzpomínku. Dobu jeho vlády, jednu z nejúspěšnějších v raném přemyslovském státě, zakalila vražda sv. Václava. Nebýt jí, mohl se dnes Boleslav I. honosit lepším přízviskem, než je Ukrutný.

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

  • Návštěvník - Adolf

    Pokud jde o rok 950 a "setkání" Boleslava s Otou, není vůbec jisté, jestli proběhlo tak, jak se traduje.
    Z Widukindova popisu spíš lze usoudit, že Ota uznal , že Boleslava nemůže porazit a dohodli se na remíze.
    Boleslav uznal formální podřízenost Říši, uzavřeli příměří a tím to skončilo. Nechal Otu odejít, protože ani on nejspíš neměl dostatek sil k úplné porážce intervenční armády.
    Není doloženo, že by opět platil nějaké tributy, jako jeho bratr Václav.
    Situace u hradiště "Nuova" byla pravděpodobně taková, že Ota, přestože byl nejspíš početně silnější, ocitl se mezi dvěma vojsky. Jedno, obležené v hradišti a druhé, které ho přišlo vyprostit.
    Ota proto volil smír, na který Boleslav přistoupil.

    Boleslav I. se bitvy na Lechu v roce 955 nezúčastnil.
    Českému, nijak zvlášť vyzbrojeném kontingentu (byl vyčleněn k obraně ležení), velel jeden z jeho synů.
    Beleslav v té době kontroloval východní hranici českého knížectví, kde přibližně ve stejné době nebo krátce po bitvě poráží jeden z maďarských sborů.

Vyhledávání

Dnešní den v historii

18.září 1323 – Habsburkové uzavřeli mírovou smlouvu s Janem Lucemburským a odevzdali mu listiny, o které opírali své nároky na vládu v Čechách. Museli mu též vrátit některé statky na Moravě (například Znojmo, Břeclav, Podivín).

18.září 1911 Velká Británie poprvé testuje dvoumotorové letadlo