Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 19

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Duke - Odpověděl na komentář # 4622 v Z.b.V. - Zur besonderen Verwendung
Opraveno.
Info z iRozhlas.cz: VZÁCNÝ OBRAZ. Slavné amsterodamské Rijksmuseum (Říšské muzeum) díky pandemii získalo vytoužený vzácn...
Dezinfekce dokončena. Letadlová loď se po nákaze chystá znovu do služby: https://www.idnes.cz/zpravy/nato/letadlova-lod-...
Tento týden probíhal tréning spolupráce mezi letouny L-159 ALCA a předsunutými leteckými návodčími při přímé letecké pod...
What the USS Roosevelt Can Teach Scientists About COVID-19 https://www.popularmechanics.com/military/research/a32256110/...

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 3. 8. 2012 19:28 Napsal Zuzana Lukšová
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: OSOBNOSTI

Zikmund Lucemburský

(14.2. 1368 – 9.12. 1437)

Zikmund byl druhým synem Karla IV. Jeho matka byla Karlova čtvrtá manželka Eliška Pomořanská. Své jméno, tolik neobvyklé v lucemburském rodu, dostal prý podle sv. Zikmunda, spolupatrona české země, na jehož přímluvu se prý narodil.

Jakožto druhorozený neměl Zikmund zdaleka takové vyhlídky jako Karlův oblíbenec Václav, ale jeho otec ho bez prostředků přece jen nenechal. Již jako pětiletý byl jmenován markrabětem Braniborským. Tento titul mu poskytoval možnost podílet se na volbě římského krále. Zikmund měl dle plánů Karla IV. Získat polskou korunu pomocí sňatku s Marií Uherskou, dědičkou trůnu, ale po Karlově smrti se situace změnila. Na Zikmunda nebyli v Polsku vůbec zvědaví a nezkušený mladík tamní složitou situaci nezvládl. Dědičkou Polska se stala Hedvika, mladší sestra Marie, čímž se Zikmundovi cesta na polskýá trůn trvale uzavřela. Ale otevřela se jiná: Marii mělo připadnout Uhersko. Problémem ale bylo, kterak ruku marie získat. Pravda, Karel IV. Vše dohodl, ale opět se mnohé změnilo, uherský král Ludvík zemřel a jeho žena Alžběta si Lucemburka v Uhersku nepřála. Na pomoc bratru ale přispěchal Václav IV., a tak si nakonec Zikmund Marii (poněkud násilím) vzal. O dva roky později, v roce 1387, byl korunován svatoštěpánskou korunou na uherského krále, kterým byl celých 50 let.

Záhy na to se Zikmund musel vzdát Braniborska: tuze moc potřeboval peníze na své válčení a nedostávalo se mu jich ze země, které byl sice králem, ale kde měl příliš mnoho nepřátel. Zastavil tedy Braniborskou marku svému bratranci Joštovi, který měl peněz vždy dost. A jakmile bylo více peněz, Zikmund se pustil do rozsáhlé politické hry: spojil se s Joštem proti Václavu IV. Chtěl dosáhnout toho, aby ho jmenoval svým nástupcem v Čechách (Václav totiž projevoval snahu procpat dopředu dalšího svého bratra Jana Zhořeleckého). Zikmund ale zároveň musel řešit problémy v Uhersku. Oba dva problémy záhy vyřešil: v roce 1394 Václav IV. Potvrdil Zikmunda jako svého nástupce a krom toho o dva roky později Jan Zhořelecký stejně za záhadných okolností zemřel (říká se, že mu pomohl bratranec Jošt). S Turky však žádný velký úspěch nebyl. V roce 1396 byl Zikmund v bitvě u Nihopole definitivně poražen. Na další akce potřeboval opět peníze a ty opět neměl. A tak prodal definitivně Braniborsko Joštovi (i s možností volit císaře). Tento hlas byl nyní už velice důležitý: římský král Václav IV. Byl v roce 1400 sesazen a tento velice vlivný post se uvolnil. Václav IV. Chtěl trůn získat zpět a Zikmund mu přislíbil pomoc, ale místo toho nakonec Václava zajal a vymohl si na něm hodnost správce českého království (1402). Čechům se to ani v nejmenším nelíbilo, a tak Zikmund o rok později utekl z Čech a vrátil se až po smrti Václava v roce 1419.

V roce 1410 byly jeho diplomatické snahy korunovány velkolepým úspěcehm – Zikmund se stal římským králem. Nepotěšilo ho akorát to, že stejným počtem hlasů byl zvolen i proradný bratranec Jošt. Tento fakt se ale záhy opět vyřešil „sám“, neboť Jošt 18.ledna 1411, opět za nejasných okolností, zemřel (nejspíše však na nějakou nemoc, nejnovější výzkumy otravu příliš nepotvrzují).

Jako římskému králi přibyly Zikmundovi i další starosti, například papežské schizma. Zikumnd se rozhodl vyřešit vše svoláním koncilu do Kostnice. Na církevním sněmu se věc vskutku dohodla, avšak zároveň se začal ukazovat další problém, který čekal Zikmunda v Čechách. Husitství. Upálení Mistra Jana Husa Zikmundovi na popularitě nepřidalo, i když za to de facto tak úplně nemohl. A tak když se rozhodl uplatnit svůj nárok na trůn, narazil na velmi silný odpor. Sice se mu podařilo díky zradě páně z Vartenberka v roce 1420 dobýt Hrad a nechat se korunovat, zemnský sněm ho ale nepřijal. Vyjel na Čechy v několika křížových výpravách, ale všechny byly poraženy. Úspěch však po dlouhých letech bojů přece jen přišel. V roce 1434 porazil Husity v bitvě u Lipan. Po usmíření s kališníky (povolil jim v rámci obecné církve vyznávat vlastní víru – v basilejských kompaktátách) byl v roce 1436 konečně korunován českým králem.

Nyní tedy získal vše, po čem toužil: království uherské a české a dokonce i císařský titul (1433). Ze všech svých úspěchů se ale nemohl těšit dlouho: v prosici 1437 ze Znojmě zemřel. Jeho nástupcem se stal Albrecht Habsburský, manžel Zikmundovy jediné dcery Alžběty, jež měl se svou druhou manželkou Barborou Cellskou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

4.června 1909 se narodil finský stíhací pilot Eino Antero Luukkanen, který sestřelil 60 letadel.

4.června 1920 byla podepsána Trianonská mírová smlouva.

4.června 1942 zemřel Reinhard Heydrich na následky zranění z 27. května 1942, kdy na něj byl spáchán atentát.

4.června 1561 – V Praze byl po více jak stoleté přestávce znovu uveden do úřadu arcibiskup. Stal se jím Antonín Brus z Mohelnice.