Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 45

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 10. 10. 2012 19:44 Napsal Pavel Sláma
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: OSOBNOSTI

Timofej Ivanovič Domanov

Narodil se v roce 1887 na stanici Mugilinská, Horního donské okruhu Donského vojska. V roce 1908 vstoupil k 12. donskému kozáckému pluku, kde byl jmenován pobočníkem esaula N.I. Panfilova, velitele 4. čety. Pod jeho vedením se připravoval k vykonání zkoušky a v roce 1913 byl po jejím složení zařazen k pluku. V srpnu 1914 odjel v hodnosti vachmistra na frontu. Zúčastnil se všech bojových operací pluku a průzkumných akcí, dvakrát byl raněn. Za chrabrost byl vyznamenán čtyřmi Georgievskými kříži a čtyřmi Georgijevskými medailemi. Koncem října 1916 byl odvelen do školy praporčíků kozáckých vojsk Jekatěrinodare. V dubnu 1918 byl zařazen do 3. donského kozáckého pluku ve stanici Urjupinská. Zúčastnil se Prvního velkého vojskového kruhu od 26.5. do 18.6., na kterém byl jmenován vojskovým esaulem Choperského okruhu a členem Vojskové rady. 2. – 13.12. se zúčastnil zasedání Velkého vojskového kruhu. V březnu 1919 se nacházel v řadách Donské armády, kde byl dvakrát zraněn. Byl povýšen do hodnosti setníka. Koncem roku 1919 velel četě v Gundorovském georgijevském kozáckém pluku. Při evakuaci z Novorossijska 26.3.1920 těžce onemocněl tyfem a upadl do zajetí. V letech 1922-1925 byl uvězněn v Solovjeckých táborech OGPU, poté jako horník v Donbasu. Několikrát byl zatčen orgány OGPU a NKVD, v 1934-37 byl v táboře za ekonomickou sabotáž. V roce 1940 byl opět zatčen za ekonomickou kontrarevoluci, odsouzen k zastřelení s odkladem na 10 let tábora a byl umístěn v Hnilovské pod Rostovem. Když byl tábor bombardován letectvem tak uprchnul a skryt vyčkal příchodu německých vojsk.

Poté, co Wehrmacht obsadil Pjatigorsk a Novočerkassk v srpnu 1942, shromáždil 16 kozáků a 2 kozácké důstojníky a prováděl nábor do kozáckých dobrovolnických oddílů ve stanicích u Šachet. V listopadu 1942 zformoval kozáckou sotni ve jménu štábu Pochodového atamana plukovníka Pavlova. Do února 1943 jí velel při německé komandatuře plukovníka von Krause ve stanici Kamenská. Při ústupu Němců z oblasti byl evakuován do Ořechova. V březnu byl povýšen do hodnosti esaul a byl zařazen do štábu plukovníka Pavlova. Během jara a léta organizoval evakuaci kozáků a jejich rodin. Na podzim formoval kozácké oddíly v Proskurově. 27.11. se dohodli s plukovníkem Pavlovem, styčným důstojníkem Ministerstva pro východní záležitosti u OKW majorem Müllerem a referentem pro kozácké záležitosti Radtkem o podřízení všech kozáckých utečenců Pochodovému atamanovi Pavlovovi. 10.1.1944 byl štáb I běženci přemístěni z Proskurova do Lvova. Začátkem února byli přesunuti do Kameněc-Podolsk, dovesnice Balino, kde byl vytvořen Kozácký stan z iniciativy majora Müllera. Fronta se však opět pohnula na západ a Pavlov přikázal Domanovovi 7.2., aby se přesunul do Běloruska, do oblasti Novogrudky-Novojelňja. 8.3. se Kozácký stan přesunul pod ochranou ozbrojených jednotek do Sandomerze. Domanov zůstal v Balinu se štábním jezdeckým divizionem (450 mužů) pro evakuaci opozdilců a po sovětském tankovém průlomu u Starého Konstantinova v čele kozáckého oddílu s ním bojoval. 20. - 25.4.1944 vytvořila k Balinu průlom brigáda SS SS-Standartenführera Birnbauma, kterému podléhal Domanovův kozácký oddíl. 25.4., po ztrátě třetiny mužů, prolomila brigáda obklíčení a ustoupila přes přítok Dněstru. Domanov byl vyznamenán Železným křížem II. třídy. 3.5. přijel se svým oddílem do Sandomerze, kde se spojil s Kozáckým stanem. 22.5. se Kozácký stan přesunul do Novogrudok, měl ve své sestavě 13.000 ozbrojených kozáků.

Začátkem června byl Domanov povýšen plukovníkem Pavlovem, se souhlasem generála Krasnova, do hodnosti vojskový staršina. 17.6. ve 20.00 byl Pavlov u vesnice Omněviči na služební cestě zastřelen. Člen GUKV a ataman Kubáňského vojska generálmajor Naumenko jmenoval Domanova dočasným zástupcem za Pavlova. 25.6. byl Domanov Krasnovem povýšen do hodnosti plukovník a jmenován Pochodovým atamanem. 2. – 8.7. velel bojovým operacím tří kozáckých pluků na řece Němen u městeček Ljubča a Želudov a 8. – 13.7. odrazil silný partyzánský útok. 14.7. podepsal Radtke rozkaz o přesunu Kozáckého stanu do Polska, do Plonské oblasti na Visle, kam se přesunul do 10.8. V tento den byl Domanov vyznamenán Železným křížem I. třídy. V druhé polovině srpna 1944 byl na příkaz SS-Obergruppenführera Bach-Zelewského poslán k potlačení Varšavského povstání kozácký pěší pluk pod velením plukovníka Bondarenka. 29.8. – 30.9. evakuoval Kozácký stan do severní Itálie. 1.9. přijel do Gemony, kde organizoval příjem ešalonů s běženci. 2.10. vypravil 5 pěších a jezdecký kozácký pluk, podřízené Kavkazské jezdecké divizi SS-Standartenführera K. Ulagaje, k dispozici Vyššímu veliteli SS a policie Jaderského pobřeží SS-Obergruppenführerovi O. Globocnikovi a s XXXIV. Armeekorps byla byly nasazeny proti třem italským partyzánským brigádám. 14.11. začal přesun Kozáckého stanu do Tolmecca. Koncem listopadu byl Domanov povýšen do hodnosti generálmajor na příkaz náčelníka GUKV generála Krasnova. Od prosince 1944 přistoupil k organizaci života Stanu. Otevřel školky a školy, kozácký kadetský sbor, kozácké junkerské učiliště, vytvořil pěší, jezdecké, dělostřelecké a ženijní oddíly. 1. - 3.5. zorganizoval přechod Kozáckého stanu přes horské průsmyky do provincie Kärnten k řece Drávě, mezi Lincem a  Oberdrauburgem. 6.5. vyslal parlamentáře k představitelům 36. pěší brigády 5. anglického sboru s nabídkou kapitulace. 28.5. v 11.00 uspořádal ve svém štábu setkání všech vyšších důstojníků s příkazem, že se všichni mají sejít ve 13.00 k odjezdu do Spittalu, kde s emají sejít s vyšším anglickým velením. Ten den byl převezen s 2.756 kozáckými důstojníky do speciálního tábora ve Spittalu. Ráno 29.5. byl v Judenburgu předán sovětskému velení s ostatními kozáckými důstojníky. V červnu 1945 byl převezen do Moskvy. 16.1.1947 byl s ostatními kozáckými vůdci pověšen.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

14.října 1066 proběhla bitva u Hastingsu. V ní Normané porážejí anglosaské vojsko.

14.října 1809 muselo Rakousko uzavřít s Francií nevýhodný mír ve Vídni.V počátcích jednání Napoleon prosazoval rozdělení rakouské monarchie na tři části: českou, uherskou a rakouskou, v nichž každé by vládl samostatně habsburský princ; vyskytl se také požadavek, aby část severozápadních Čech (Litoměřicko, Žatecko, Loketsko a Chebsko) byla odstoupena Sasku. Rakousko tímto mírem ztratilo Salcbursko, Innskou čtvrť a polovinu Hausrucké čtvrti v Horních Rakousích (ve prospěch Bavorska), západní polovinu Korutan, Gorici a Gradišku, Kraňsko, rakouskou část Istrie, velkou část Chorvatska (ve prospěch Francie), Západní Halič (ve prospěch Varšavského knížectví) a západní Podolí (ve prospěch Ruska); k tomu byla uložena Rakousku vysoká válečná náhrada. Rakousko se tak stalo na tři léta vazalem Napoleona. Skončila čtvrtá koaliční válka.

14.října 1943 byla spuštěna na vodu letadlová loď USS Franklin (CV 13).