ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 31. 3. 2012 19:23 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: OSOBNOSTI

Saddám Husajn - Profil

Jeho psychologický profil si nechala CIA zpracovat v roce 80 ( poté, co se v roce 79 dostal k moci ) – prof. Thomas Evans jej zpracoval na základě rozhovorů s vysoce postavenými uprchlými funkcionáři z Iráku a z videozáznamů, které rozvědka získala od zdrojů v Iráku.  

Saddám byl v dětství, stejně jako jeho matka ( po její smrti v roce 82 ve městě Tikrít, kde celý život žila, ji vystavěl honosné mauzoleum ) , ponižovaný a krutě týraný ze strany svého nevlastního otce – proto jeho nezkrotnou touhou a ambicí bylo stát na druhém konci – mít moc a být tím, kdo krutě ponižuje a krutě týrá, zejména slabší a bezbranné, děti a ženy, nic jiného nepoznal.

Proto bezohledné násilí provází celý jeho život, a pomstychtivé násilí na dětech, aby trpěly za jeho ponižování v dětství,  jej psychicky uspokojovalo nejvíce ( bavil se tím, že jim nechával vypichovat oči, odřezávat orgány, a vyřezávat vnitřnosti = to vše  je zdokumentováno na videích ). V posteli se ženami si nechával pouštět hlasy mučených lidí ...

Na rozdíl od klinicky diagnostikovaných psychopatů (sociopatů) , kteří jednají podle psychopatických vzorců na základě biologicky dědičných důvodů ( mozek jim funguje tak, že bez jakýchkoliv zábran svědomí či vnějších impulsů vyhledávají patologickou rozkoš ) ,  Saddám byl produkt rodiny, ve které vyrostl, a jeho vypěstované sklony k bezskrupulóznímu násilí byly utvrzeny lidmi, společností a kulturou, ve které se pohyboval .

Když nakonec moc získal, stal se klasickým narcistou a megalomanem s narušeným vnímáním sebe sama.

Saddám se narodil ve vesničce Audžá u Tikrítu, 175 km severně od Bagdádu chudé svobodné matce, což je v této části světa považováno za veliké stigma – Saddámův otec zemřel ještě před jeho narozením, a Saddámova matka jej po narození předala svému bratrovi, který se o něj do tří let staral, a sama ze strachu se brzy provdala za svého bratrance Ibrahíma Hasana, bezcitného násilnického tyrana, který Saddáma, jehož si matka po svatbě k sobě zase vzala, ponižoval, bil a týral, nedovolil mu chodit do školy, nutil jej krást, a systematicky jej vedl k tomu, aby byl opravdovým zlosynem ( to samé pak Saddám dělal se svým starším synem Udajem, kterého od tří let nutil, aby byl přítomen mučení, a aktivně se na něm podílel ) …

V deseti letech jej odstěhovali ke strýci Kajrulláhu Talfahovi do Bagdádu, kde žil na ulici, a prodával cigarety.

Ve dvaceti letech (1957) vstoupil do strany BAAS (Arabská obroda, ustavila se v Iráku a v Sýrii pod vlivem nacionalismu Gamala Abdala Násira, třebaže  názory ideologů strany BAAS, ovlivněné německým národním socialismem (za 2.sv.v. byly arabské státy pronacistické) , a Násira zdaleka nebyly totožné, zakladateli strany BAAS bylo totiž krajně levicové křídlo komunistů, zatímco Násir byl představitelem středních nacionalistických buržoazních vrstev, jediným společným cílem bylo svrhnout monarchii, vytvořenou Brity, kteří ještě  stačili od Iráku odtrhnout Kuvajt, a dosadit do něho svého emíra), a stal se jejím nájemným vrahem v boji proti irácké monarchii …

Převrat nakonec za baasisty v roce 57 provedli nacionálně orientovaní gen. Kásim a gen. Arif z  „násirovského“  hnutí Svobodných důstojníků, kteří svrhli krále Fajsala II, dosazeného na trůn Brity , načež baasisté chtěli odstavit nezdařeným pučem v roce 58 i gen. Kásima, kdy zraněný Saddám, jenž byl členem komanda, které mělo generála zastřelit, byl sám postřelen a musel uprchnout do Sýrie …

V roce 63 baasisté asistovali puči generála Arifa , kdy baasistické vražedné gardy pod velením Saddáma vykonaly za důstojníky špinavou práci, a zavraždily nejen generála Kásima, ale i všechny jeho stoupence, a svoje fanatické vraždění rozšířily i na komunisty, kteří neposlouchali stranu BAAS, ale Kreml,  šííitské duchovní a kurdské šéfy …

Nebylo to však jejich vítězství - vojenské jednotky generála Arifa baasistické gardy po puči rozprášily, a Arif nechal pozatýkat většinu představitelů strany BAAS ( v roce 65 puč baasistů zlikvidoval bratr Arifa gen. Abadarrahmán, po jehož náhlé a nevysvětlené smrti v 4/66 se stal Arif prezidentem), včetně Saddáma Husajna, kterého však v roce 66 po dvouletém věznění jeho soukmenovci osvobodili  …

Mistrovsky předstíranou loajálností ke svému staršímu bratranci z Tikrítu generálu Ahmadu Hasanu Bakrovi, vojenskému šéfovi BAAS, pod jehož vedením baasistické gardy v roce 68 provedly první úspěšný převrat ve vlastní režii, byl Saddám závratným stranickým povýšením vynesen do funkce gen. tajemníka strany BAAS  ,  …

Saddámovi se tak v 31 letech splnil jeho sen – získal moc nad druhými, aby je týral -  stal se hlavním mučitelem  v největší mučírně strany BAAS, v „ Paláci Konce“  …

Saddám zahájil svoji funkci masovými popravami všech politických odpůrců, „nespolehlivých“ spolustraníků, komunistů, šíitských duchovních, a zároveň nařídil masové deportace šíitů a Kurdů po vzoru Stalinova „stěhování“ národů .

Saddám geniálně pracoval s psychologií strachu – své odpůrci vraždil nejen veřejně, ale každé popravě předcházela štvavá mediální kampaň proti celé rodině oběti, navíc v médiích prohlásil, že každý, kdo  „ vlastizrádně “ promluví, zemře …

V roce 69 Saddám zorganizoval politický proces se skupinou iráckých Židů, které obvinil ze špionáže pro Izrael, a všechny je popravil ( zajímavou historku uvádí izraelský historik Efraim Karš – počátkem 70.let Saddám navštívil jednu věznici, a nechal překvapivě propustit jednoho židovského vězně Naima Tawina, nikdo nechápal proč, ani sám Tawin – teprve když se odstěhoval do Izraele, a ukázali mu fotografii mladšího Saddáma , pochopil – vzpomněl si, že od Saddáma jako malého chlapce kupoval na ulici cigarety , a nechával mu vysoké spropitné ) …

V roce 70 Saddám nechal zavraždit syna kurdského historického vůdce Bárzáního, a v roce 71 zorganizoval neúspěšný atentát i na  samotného Barzáního.

Třebaže byl Saddám gen. tajemníkem Strany, byl stále jen mužem číslo dvě v Iráku – až po svém bratranci Bakrovi, jemuž stále   předstíral bezmeznou oddanost, a kterého se zbavil až v roce 79, kdy mu  bratranec irácký prezident „ ze zdravotních důvodů „ předal svoji prezidentskou funkci ( údajně mu řekl :“ Odstup, nebo tě zabiju“ ) …

Do vedení státu a Strany vzápětí nastoupili všichni jeho blízcí i vzdálení příbuzní, většinou negramotní – proto si íránská média ze všech jeho rozhodnutí dělala legraci, a každá tato legrace stála irácké šíity popravu jejich ajatolláha.

Po převzetí absolutní moci se Saddámův teror soustředil na nejvyšší funkcionáře a poslední autority Strany - Saddámovým nejoblíbenějším úslovím bylo „ Nikdy nemrhej energií na ty, které nenávidíš, vydávej energii jen na ty, kteří tě mohou ohrozit, a ty pocházejí především z tvé vlastní rodiny a z okruhu tvých přátel, protože ti o tobě mají nejvíce informací, aneb přátelé neexistují, jediným tvým přítelem je nepřítel tvého nepřítele  „ …

Proto kromě švagra, zabil i své dva bratrance, poučení také představuje, viz dále, jak skončili jeho dva zetˇi a jejich rodiny …

Když mu jeho bratranec gen. Bakr „ dobrovolně“ předal funkci prezidenta, Saddám uspořádal u příležitosti své inaugurace večírek pro tisíc prominentních členů Strany, celá akce se  filmovala : večírek začal příchodem gen. tajemníka Revoluční rady Muhí Mašadiho, jenž se po svém příchodu k neskrývanému ohromení všech ostatních přítomných přiznal k velezradě, a sdělil přítomným, že vyhotovil seznam dalších zrádců, načež doposud z doutníku bafající a na židli se rozvalující Saddám povstal, vzal mu seznam z ruky, a řekl :“ Lidé, jejichž jména přečtu, povstanou, zopakují slogan naší strany, a odejdou „ , a začal číst …

Když přečetl 25 jmen, vybuchl sál ve vášnivý potlesk, a skandoval „Saddám, Saddám !“ , který prohlásil :“Myslím, že jsme naši Stranu vyčistili od všech zrádců !“

Druhý den Saddám přinutil všechny své ministry a nejvyšší členy strany, aby zatčené osobně  popravili …

Nyní již každý v Iráku věděl, co si může dovolit, a co ne .

Přesto Saddáma značný počet soukmenovců a spoluobčanů uctívalo, pravděpodobně šlo o stockholmský syndrom (podle bankovních lupičů ), podlehli natolik svému strachu, že převzali hodnoty svého kata, druh mentálního propadu, kdy se perverzním způsobem čelí realitě – stockholmským syndromem prošli mnozí vězni v nacistických vyhlazovacích táborech, kdy přejímali hodnoty nacistů ( kápa), aby sami přežili …

Saddám 2x neuspěl při studiu na vojenské akademii, proto nesnášel důstojníky, kteří zase nesnášeli jeho primitivní gardisty .

Většinu armádních důstojníků Saddám umučil, popravil, či uvrhl do vězení, přesto si v roce 76, jak bylo v arabských kruzích zvykem, udělil hodnost generálporučíka, a čestný titul doktora práv ( v roce 61 pár měsíců studoval na Káhirské univerzitě)  …

V 9/80 Saddám vyhlásil válku íránským ajatolláhům, nejen proto, že si  z něho tropili posměch (íránská média jej nazývala „ubohým šaškem“), ale hlavně mezi početné irácké šíity vyváželi svoji islámskou revoluci .

Proto Saddám nechal zavraždit či popravit všechny vůdce irácké šíitské organizace Dawa, a z Bagdádu všechny šíity násilně přestěhoval na jih ( Saddám lépe vycházel s íránským šáhem, se kterým v roce 76 podepsal dohodu o  delimitaci hranic na povodí řeky Šatt-al-Arab, za což mu šáh nechal volné ruce ve vyhlazování a v deportacích Kurdů, které v počtu 300.000 ze severu deportoval na jih k šíitům, a sever s ropou kolonizoval arabskými rodinami )  …

Přátelství mezi muslimskými státy neexistuje, slogan muslimské sounáležitosti se nikdy nepodařilo naplnit jakýmkoliv životem, blízkovýchodní státy nejenže nejsou jednotné při hlasování na mezinárodních fórech, ale nevěří si ani v pravověrnosti své oddanosti k Alláhu, drtivá většina sunnitů se tetelí strachem před šíity, kteří mají sebevražedné atentáty historicky v krvi  …

Třebaže válku začal Saddám, členové RB OSN  jmenovitě za  agresora neoznačili nikoho, jen vyzvali obě strany k ukončení bojů, zatímco Washington v podivné chvilce upřímnosti za agresora označil Saddáma, kterého režim ajatolláhů  postavil na roveň Velkého Amerického Satana  …

US Saddáma však vojensky podporovaly, tak jak jej podporovaly proamerické monarchie v Zálivu.

Saddám počítal, že zopakuje německou blitzkrieg, válka však trvala osm let, a zahynul v ní milión iráckých vojáků …

Podle jeho životopisců Saddám během války s Íránem  několikrát nervově zkolaboval, a „ málem se upil k smrti „  …

Tak jako u Stalina se irácké armádě na bojištích dařilo jen tehdy, když Saddám nezasahoval do velení svými prostoduchými rozkazy …

Jednou, když už se válka blížila ke konci, uspořádal poradu vlády, na které se svých ministrů zeptal, jak by irácká armáda měla nejlépe postupovat, jediný ministr zdravotnictví měl neuvěřitelný návrh, aby Saddám na chvíli ustoupil do pozadí, aby mohl Bagdád vyjednat s Teheránem mírovou dohodu  …

Po skončení porady si Saddám ministra zdravotnictví pozval do své pracovny a prostřelil mu hlavu …

Jeho ženě poté doručili jeho nahé tělo v plastikovém pytli …

Ministr zdravotnictví nebyl jediný, kterého Saddám v průběhu války zastřelil – při inspekci jedné vojenské jednotky na místě zastřelil  jejího velitele, jenž zpochybnil Saddámovu vojenskou taktiku, která iráckou armádu poškozovala ( až koncem války Saddám a jeho Rada revolučního vedení přenesli rozhodovací pravomoci na generály ) …

Po osmileté válce s Íránem byla země v hospodářském marasmu, bez peněz ve státní pokladně na poválečnou obnovu – proto Saddám zvýšil intenzitu vydírání Rijádu a Kuvajtu, aby Iráku zaplatily válečné škody, protože Irák bojoval proti íránským šíitům i za ně …

Saúdská Arábie svůj podíl, který platila do irácké pokladny, však nezvýšila, a Kuvajt, který v té době překračoval přidělené těžební kvóty ropy, takže ceny ropy poklesly, nejenže Saddámovi přestal platit, ale ještě na Iráku požadoval, aby Kuvajtu splatil půjčky, které mu na válku s Íránem poskytl, takže rozzuřený Saddám vtrhl  2.8.90 do Kuvajtu, kdy sice disponoval pátou největší armádou na světě, ale se zchátralou výzbrojí, která nebyla od skončení vyčerpávající války s Íránem modernizována …

Kuvajtu přišli na pomoc v 12/90 spojenci, Saddám byl v 2/91 drtivě poražen, a OSN na jeho režim uvalila hospodářské sankce, v zemi bylo všechno na příděl, 3.4.91 byla vytvořena spojenecká komise pro odzbrojení Iráku.

Přesto Saddám zůstal u moci, a následující měsíc po ukončení spojenecké invaze krvavě potlačil kurdské povstání na severu a šíitské na jihu, která vypukla na podporu spojenců, aby mohli tažení dotáhnout do konce a Saddáma sesadit.

Spojenecká vojska Bushe I však jen lhostejně přihlížela, jak Saddámovy gardy, vedené jeho synem Udajem, rebelům uřezávají uši a jazyk, usekávají údy , a značkují je rozžhaveným železem.

Spojenci, místo aby Saddáma již tehdy svrhli,  se spokojili jen s vedením leteckých úderů proti vybraným cílům, a to až do 1/93, kdy Saddám souhlasil, že se podrobí rezolucím RB OSN (mj. mez. inspekce, bezpečnostní zóna na severu Iráku pro kurdské civilisty, bezletová zóna nad Irákem ) …

Saddámův pokus o mezinárodní terorismus :

Za války v roce 91 se Saddám údajně pokusil o vlastní teroristické útoky v jihovýchodní Asii, které však žalostně selhaly - tamní tajné služby ve spolupráci s CIA Saddámovy agenty snadno odhalily a pochytaly : ve filipínské Manile se pokusili odpálit bombu v US kulturním středisku, ale explodovala předčasně, navíc jeden z pachatelů se prozradil tím, že požádal místní policii, aby o jeho zadržení vyrozuměla iráckou ambasádu .

Další bomba v indonéské Jakartě nevybuchla kvůli špatné baterii.

Iráčtí agenti měli navíc falešné pasy s čísly, která šla vzestupně za sebou v jediné sérii, úřady proto dostaly včas varování, a další agenty zadržely hned při příjezdu.

Svoji vojenskou porážku ze 27.2. 91, kdy operace Pouštní bouře po měsíci skončila,  Saddám prezentoval jako vítězství, takže celý národ musel „ oslavovat“ …

Nebyla to jediná iluze, kterou národu předepsal –  v roce 91 se prohlásil za přímého potomka Proroka Mohameda ( jeho oficiální životopis jej již prohlásil za   „Nabuchadnezara 20.stol.“ a  „ Saladina moderní doby „ - Saladinovo jméno, kurdského vojevůdce, který porazil křižáky, bylo vyryto na všech 20 palácích, které vlastnil ) , aniž by mu v Iráku někdo položil otázku, zda k tomu dospěl analýzou DNA či studiem genealogie svého rodu .

Saddám přitom žádný muslim nebyl, ale když se veřejně provalil jeho milenecký status , k islámu konvertoval, a nechal si napsat Korán krví jednoho svého odpůrce, asi netušil , že v islámu je krev „ nečistá“  …

Iráčtí kronikáři přesto nějaké to „pojítko“  mezi jeho předky a Prorokem objevili, tak jak jim bylo nařízeno.

V 7/93 Irák povolil  inspekce OSN svých vojenských zařízení, avšak monitorování iráckých vojenských zařízení se stalo dlouhodobým jablkem sváru .

V roce 93 se iráčtí agenti údajně pokusili zabít Bushe I při jeho návštěvě Kuvajtu, ale kuvajtské bezpečnostní služby pochytaly 17členný tým ještě před Bushovým příjezdem.

V 10/94 Saddám opět vyslal svoji oškubanou armádu ke kuvajtským hranicím, anglosaští spojenci začali stahovat do Kuvajtu svá vojska, načež Saddám v 11/94 přijal ruské zprostředkování, stáhl armádu z kuvajtských hranic, a diplomaticky uznal Kuvajt za samostatný stát …

V 7/95 Irák oznámil, že úspěšně dokončil vysoušení bažin v ústí Šatt-al-Arab, a v důsledku toho celé této oblasti přivodil ekologickou katastrofu …

V roce 95 silně nejednotná opozice, sponzorovaná Washingtonem, se pokusila o neúspěšný státní převrat …

Jeho dvě dcery, Raghad a Rana, v 8/95  uprchly se svými 9 dětmi, a s dalšími 40 příslušníky rodiny Madžíd, do Jordánska, kde požádaly o politický azyl .

Raghad a Rana se provdaly za bratry Madžídovy.

Gen. Husajn Kamil Madžíd měl jako „ministr průmyslu“ na starosti nákupy biologických zbraní, ale v roce 95, kdy již bylo vidět, že Saddámův režim nabírá obrátky z kopce, se přidal k opozici, a po nepovedeném pokusu o převrat  uprchl se svým bratrem Saddámem Kamelem Hasanem Madžídem, šéfem Saddámovy Osobní gardy, do Jordánska  …

Oba počítali s tím, že Saddámův režim brzy padne, zatímco oni se v Jordánsku postaví do čela protisaddámovské opozice, a triumfálně se vrátí do Iráku …

V 2/96 se k údivu celého světa všichni vrátili poslušně do Iráku, protože  Saddám Husajn vyřešil krizi osvědčenou metodou - popravami a vraždami nejbližších příbuzných, třebaže mnozí byli i jeho příbuzní, a tak nechal rozčtvrtit jednoho syna generála Husajna Madžída, a vzkázal mu „ Další na řadě je tvůj nejoblíbenější syn“ …

Saddám nechal všechny navrácené příslušníky rodiny Madžídů shromáždit v jedné vile, kde je hned druhý den po jejich návratu nechal, i s ženami a s dětmi, povraždit ( mj. rodiče bratrů Madžídů, jejich další sourozence, bratra a sestru, a jejich děti ) - tanková divize vilu nejprve rozstřílela,  poté se přes ni přehnala, a srovnala ji se zemí …

Ušetřil jen své dcery a jejich 9 dětí ( které dostaly podruhé azyl v Jordánsku po US invazi v 3/03 ), nejraději měl svoji nejstarší vnučku, se kterou se nechával ( jako Stalin s dcerou) od jejích tří let oficiálně fotografovat …

Saddám se rozhodl, že se stane úspěšným spisovatelem, jeho autobiografický román napsaný pod jeho jménem, „Dlouhé noci“ , byl zfilmovaný , a líčí Saddáma jako US akčního hrdinu (těžce zraněný přeplaval Tigris a přešel pouštˇ), také druhý román napsaný pod jeho jménem Zabíba a král, o krásce, do které se král zamiloval, která však byla znásilněna a zavražděna , byl zfilmován …

Saddám Husajn byl obdivovatelem Stalinovy bezohlednosti při řízení státu, vášnivě obdivoval Dona Corleone, hrdinu filmové ságy Kmotr ( imitoval jej dramatickým popotahováním doutníku) , upřímně obdivoval jen jugoslávského prezidenta Josipa Tita, a to nejen jako úspěšného stratéga partyzánské války, ale hlavně jako člověka, jenž se dokázal v roce 48 jako jediný postavit Stalinovi …

V roce 76 se s Titem sešel ještě jako viceprezident, a od té doby se zasazoval o co nejhlubší spolupráci s Jugoslávií …

V roce 78 Saddám navštívil Havanu, a rozuměl si i s Fidelem Castrem.

V polovině 70.let Saddám pověřil svého nevlastního bratra Barzána Tikrítího, aby v Británii nakoupil literaturu o nacistickém Německu, ale Hitler nebyl osobnost, u které by se inspiroval.

Saddámův antisemitismus, stejně jako antisemitismus všech Arabů, vycházel z nenávisti k izraelskému státu, nikoliv z odporu k Židům jako k rase, Arabové jsou také Semité, bratranci Židů …

Navzdory vojenské spolupráci s nimi, Saddáma očividně nezajímali asijští vůdci, Mao Ce- tung a Kim Ir-sen  …

S Maem však měl společnou zálibu nechávat se natáčet při plavání, aby světu dokazoval svoji výbornou fyzickou kondici, třebaže se tradovalo, že neuměl  plavat ( asi u nich se inspiroval Putin, jenž se nechává natáčet při adrenalinových sportech, např. jak střílí do ubohé tygřice, a jeho  přítel Obama, jenž se nechává filmovat v teplákové soupravě, když hraje basket, anebo když Putinovi po Medvěděvovi nejen mimikou a hrou těla vzkazuje, že po volbách bude vůči požadavkům Kremlu vstřícnější )  …

Saddám měl v každém paláci gigantický bazén, plavání měl nařízeno od lékaře, protože měl velké problémy s ploténkami – o své zdraví a zevnějšek začal dbát od dne, kdy se stal v Iráku Všemocným Bohem  :  barvil si vlasy, osobního lékaře měl z Indie, osobního krejčího z Arménie, jídlo si nechával posílat z Paříže …

Navštěvoval se svými ministry a jejich manželkami, které jim mnohdy vybíral, elitní bagdádské kluby, jeden z mála pozůstatků britské koloniální éry .

Ten, kdo se v jeho přítomnosti hlučně choval, nebo se dokonce opil, měl do britských klubů pro iráckou smetánku navždy zakázaný vstup .

Saddám často medializoval svůj údajný přátelský vztah ke koním, v Bagdádu pořádal významné dostihy, aby imitoval společenský život prominentů z monarchií Zálivu …

Jak v Saddámově biografii vypráví známý irácký fyzik Chizír Hamza , jenž včas emigroval, otázkou života a smrti pro jeho ministry a okruh  jeho známých bylo vybrat mu „  patřičně“  drahý dárek k jeho životním jubileím ( většinou mu dávali zbraně) …

Saddám byl zásadně proti polygamii, a do jeho okruhu neměl přístup nikdo, kdo měl víc než jednu manželku.

Jeho oficiální „jedinou“ manželkou byla jeho sestřenice, povinně odbarvená na blond, protože pro blondýnky měl Saddám zhoubnou vášeň.

S manželkou měl 5 dětí, z nich dva syny, a až do poloviny 80.let se mu podařilo udržet si mediální image vzorného manžela a otce, třebaže mu ochranka , stejně jako Kaddáfímu, dodávala „ vzpouzející se společnice“ , často mladistvé, přímo do ložnice.

V roce 85 se však jeho vztah s manželkou ředitele iráckých aerolinií Samirou Šáhbandárovou stal veřejným tajemstvím, takže konvertoval k islámu, a vzal si ji jako druhou ženu, v roce 90 se oženil potřetí, tentokrát s expertkou v oboru fyzika, Nidál Hamdáníovou, ředitelkou Střediska pro využití solární energie …

Také ony si musely odbarvit vlasy na blond .

Saddám měl mnoho dvojníků, Washington měl zmapované tři náhradní Saddámy, kteří za něj od roku 88 cestovali, a pohybovali se mezi vojáky, kterých se Saddám bytostně bál ( jeden z těchto tří dvojníků přišel o život v roce 94 při výbuchu nastražené bomby ) …

Odborníci dvojníka poznají, mají-li k dizpozici záběry ze stejného úhlu, kdy označí identifikační anatomické body, které se nedají ani chirurgicky změnit (proporce hlavy, délka a velikost zřítelnic) – vyhodnocením snímků Saddáma došli k závěru, že pravý Saddám od roku 98 na veřejnosti nevystoupil …

Jeden Saddámův dvojník dopomohl v 11/02 k ostudě rakouskému populistovi Jorgovi Haiderovi ( 1950-2008) , když jej v Bagdádu přijal místo skutečného Saddáma .

Dvojníka jménem Latíf Jahjá měl i jeho nejstarší syn Udaj, dvojníkovi se podařilo v roce 91 z Iráku utéci, útočiště našel v Dublinu, a identifikoval na snímku z roku 92 Saddámova dvojníka na jednom záběru „plovoucího“ Saddáma  …

Saddám očima svého oblíbeného tlumočníka

V roce 03 vyšla ve francouzském nakladatelství Fayard kniha Saddámova celoživotního překladatele a tlumočníka, pod kterou se jako spoluautoři podepsali i dva francouzští novináři, Christian Chesnot a Georges Malbrunot.

58letý bývalý vysoký funkcionář strany BAAS, etnický Kurd dr. Saman Abdal Madžíd, původně profesor francouzštiny na Bagdádské univerzitě, se po pádu Saddámova režimu přestěhoval do Kataru, kde tlumočí pro katarskou TV al-Džazíra.

Madžíd o sobě tvrdí, že nebyl baasistou srdcem, ale z prospěchářství,  do Strany vstoupil, až když bylo členství pro ty, co chtěli dělat kariéru, povinné …

Tvrdí, že pádu režimu nelituje, a o krutém Saddámovi prohlásil, že  „ dokázal být i zdvořilý, přátelský a šlechetný“  - k zahraničním návštěvám, které nejprve musely přetrpět jeho obsáhlou přednášku o historické velkoleposti Iráku, načež po ukončení svého výkladu Saddám každého obdaroval nějakým dárkem, včetně dárku pro manželku – většinou ručně tkaný koberec či hodinky Rolex …

Přes masakry a rozsáhlé deportace Kurdů Madžíd tvrdí, že jako Kurd žádnou diskriminaci nikdy nezažil, dokonce jej Saddámův režim nechal studovat i dva roky v Paříži ( byl stranickým mládežníkem) …

Madžíd tvrdí, že Saddám nebyl apriorně ideologicky protikurdský, protišíitský, či protikomunistický ( Kremlem podporovaní syrští a iráčtí baasisté tvrdě pronásledovali syrské a irácké komunisty ) , ale že  „ prostě“  likvidoval všechny své potenciální odpůrce ( „ a priori ideologický “ skutečně nemohl být, protože jakákoliv ideologie předpokládá malinké zamyšlení, Saddám byl za absence myšlenek přímočarým krutovládcem)  …

Dr. Madžíd  v knize vypráví, jak si Saddám rád lidi dobíral, naposledy v 1/03, kdy do Bagdádu na oficiální návštěvu Saddáma na indexu zavrženíhodných vladařů přijel papežský nuncius kardinál Roger Etchegaray.

„Jste ve výborné formě, „ nadhodil žertovně Saddám, „ kdybyste nebyl knězem, navrhl bych vám sňatek s hezkou Iráčankou, kterou jsem vám již vybral  „ …

Saddám prý neměl smysl pro humor jen v jedné věci – v otázkách vlastní bezpečnosti – stejně jako Stalin se ve dne v noci bál o svůj život, nikomu nevěřil, ani své rodině.

Nikdy nikoho nepřijal sám, vždy měl kolem sebe své osobní strážce.

Každé jídlo nejprve ochutnal jeho sluha, každičký papír, který musel vzít do ruky,  musel být nejprve chemicky analyzován, zda není napuštěn kožním jedem ( na kožní jed zemřel v roce 02 podivný islámistický spolubojovník Šamila Basajeva, údajně z Jordánska, po přečtení dopisu od matky) …

Saddám byl stále ozbrojen, svůj revolver Browning ráže 9 mm nikdy neodkládal, ani v posteli.

„Mne osobně však před setkáním se Saddámem nikdo nikdy neprohledával,“ chlubí se v knize Madžíd , „ a to ani za okupace Kuvajtu ve vypjaté atmosféře vzpoury části špičky armády.

Snadno jsem mohl přijít se zbraní a zastřelit ho, ale nikdy mne to nenapadlo, choval se ke mne vlídně – třeba mluvil s nějakým hostem, a přerušil rozhovor, jen aby mi řekl :“ Vypijte ten čaj, Samane, než vám vychladne .“

Jeho kniha „Léta se Saddámem“ je prodchnuta jeho osobní fascinací krutovládcem Saddámem : “ Poslední léta svého vládnutí byl posedlý psaním románů – svůj poslední horečně dokončoval ještě v 2/03, a kvůli psaní téměř nespal.

Zaplavoval nás svými pečlivě psanými rukopisy, abychom si je přečetli.

Zbožňoval kaligrafii, měl elegantní rukopis. Rád četl, hlavně autobiografické a historické romány, ale pár týdnů před pádem svého režimu mě šokoval, když si u mě objednal pro něj neobvyklou četbu – smlouvu o městské gerile z roku 53 podepsanou Ho Či Minem „  …

 

Vyhledávání

Dnešní den v historii

28.března 1592 se narodil pedagog a filozof Jan Amos Komenský

28.března 1898 byl zaveden do výzbroje legendární francouzský kanon Canon de 75 Modele 1897.

28.března 1938 vyzval Hitler vedení Sudetendeutsche Partei, aby československé vládě kladlo nepřijatelné požadavky.

Poslední komentáře

přidal komentář v AGS-17 Plamja
U této zbraně jsem sloužil,jako střelec čtyřikrát za 5 a jednou za 4,ohodnocen při střelbách ostrými.Jo jo kde jsou ty č...
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
mozna si na mne pamatuješ
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
v roce 1973 jsem take byl na kurzu OT65 v Jihlave kasarna 25 unora pak zbytek vojny v caslavi
odpověděl na komentář #4803 v O ukrajinské povaze a mentalitě
Pán se nejspíše přepsal. Měl na mysli pro "ně"
odpověděl na komentář #4800 v O ukrajinské povaze a mentalitě
Zdravím,říkáte to dobře, zajímalo by mě ale, proč máte raději Ukrajinu nad ČR.Ne že bych nesouhlasil, jen mě zajímají va...