Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 6

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Troubridge - Komentář v Bahna 2021
Snad nás tam příští rok už pustí.
Chtělo by to dát do článku fotky. Obzvláště vzhledem k futuristickému vzhledu stíhače.
Avia B-534 se umístila na 3. pozici v anketě "Nejpopulárnější československé letadlo století" - proběhla v roce 2018 při...
Aviator - Komentář v Suchoj Su-57
Rusové chystají i exportní verzi. https://forum.vojsko.net/viewtopic.php?f=20&p=59993#p59993 Jinak do galerie jsem ...
Poláci letos objednali 25 ks bezpilotních letounů Bayraktar TB2.

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 9. 2. 2012 19:59 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: OSOBNOSTI

Heliodor Píka

* 3.7. 1897
† 21.6. 1949

27,8 kB

Československý legionář za 1. světové války, druhoválečný generál, popraven komunistickým režimem.
  Heliodor Píka se narodil v rodině vesnického koláře ve Štítině u Krnova na Opavsku dne 3.7. 1897. Po měšťance studoval na českém gymnasiu v Opavě, měl výjimečné nadání na cizí jazyky, maturoval již po absolvování sexty a chtěl pokračovat ve studiu farmacie na Univerzitě Karlově. V roce 1915 byl však odveden k zeměbraneckému regimentu v Opavě, kde absolvoval kadetní kurz. Povýšen byl na praporčíka, do června 1916 zde působil jako instruktor a poté byl poslán na haličskou frontu, kde se při první příležitosti nechal 24.7. 1916 zajmout ruskými vojáky. V zajateckém táboře Berezovka se 5.10. 1916 přihlásil do Československých legií v Rusku. Po bitvě u Zborova, kde se Čechoslováci osvědčili, byl Píka zařazen k 1. rotě náhradního praporu 1. čs. divize v Bobrujsku. Do bojů v Rusku však nezasáhl. V září 1917 se s částí legií přesunul lodí do francouzského Le Havre a odtud na západní frontu. V listopadu 1917 byl určen ke zdravotní službě u 21. čs. střeleckého pluku. Na jaře 1918 se účastnil bojů na alsaské frontě. Píka dobrovolně působil při lékařské službě v první linii a byl za to vyznamenán a povýšen do hodnosti poručíka.

Na začátku roku 1919 se Píka vrátil do vznikajícího Československa, byl přiřazen k jednotkám zasahujícím proti Polákům ve sporu o Těšínsko a v létě t.r. pak krátce na Slovensko kde působil jako zástupce velitele pluku. Od 1.9. 1919 absolvoval dvouměsíční důstojnický kurz v Milovicích a 1.1. 1920 se Píka stal důstojníkem z povolání. Poté byl vybrán na studium ve francouzské vojenské akademii v Saint-Cyr, po jejímž absolvování se vrátil do Československa učit na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. V roce 1921 se Píka oženil s Marií Sehnalovou, která mu o rok později dala syna Milana. V roce 1923 je povýšen na kapitána a přiřazen k hlavnímu štábu Československé branné moci v Praze. V letech 1926-28 je spolu s dalšími dvěma důstojníky vyslán na École Militaire v Paříži. V roce 1932 Píka směřuje do Bukurešti jako vojenský atašé, odkud se vrací až v roce 1937, kdy se začíná zhoršovat domácí situace. 28.9. 1938 získává Píka příslib Jugoslávců a Rumunů na materiální pomoc při případné německé agresi. Po obsazení Československa v roce 1938 se snažil o protinacistický odboj v organizaci Obrana národa, ale nakonec musí v polovině roku 1939 ze země odejít. Míří na západ do Francie a poté do Británie.

Prezident Beneš poslal Píku do Bukurešti jako vojenského vyslance pro Balkán, kde pomáhal židovským, československým a maďarským uprchlíkům, a organizoval přesun čs. vojáků k zahraničním jednotkám. Po profašistickém puči v Rumunsku v říjnu 1940 je Píka se svými spolupracovníky zatčen, ale díky předchozím vztahům propuštěn a poté přesunut do Istanbulu, kde mu L. Svoboda předává žádost pro prezidenta Beneše o podporu spolupráce se Sovětským svazem a založení vojenského vyslanectví v Moskvě, později také návrh vytvoření československých jednotek na území SSSR. Píka se po podpisu sovětsko-československé vojenské dohody 18.7. 1941 stává vojenským atašé a velitelem mise Československé armády v Moskvě. V srpnu pak posílá prezidentu Benešovi tajný dopis s varováním, že komunisté mají v úmyslu po válce v Československu převzít moc. Bohužel bez nějakého významnějšího účinku. Kvůli podpoře Beneše a jeho vlády v Anglii je Píka trnem v oku československým komunistickým představitelům v Moskvě v čele s Gottwaldem. Spolu se Svobodou se snaží osvobodit ze sovětských zajateckých táborů československé vojáky (i Rusíny) a v Buzuluku zakládá 1. československý samostatný prapor v SSSR. V prosinci 1943 je Píka povýšen do hodnosti brigádního generála. V srpnu 1944 během Slovenského národního povstání žádá sovětské velení o podporu povstání, což vrcholí spuštěním Karpatsko-Dukelské operace. Další Píkovy požadavky jsou však již ignorovány a Sověti spolupracují již jen s komunistickými představiteli.

V květnu 1945 se Píka vrací do vlasti, je povýšen do hodnosti divizního generála a stává se náměstkem náčelníka generálního štábu Československé armády generála Bočka. V roce 1946 je Píka členem československé delegace na mírové konferenci v Paříži. Po únoru 1948 je v květnu zatčen, obviněn ze špionáže a velezrady, 28.1. 1949 ve vykonstruovaném procesu degradován, propuštěn z armády a odsouzen k smrti. Píka žádá Gottwalda o milost, který ji, i přes slib daný Svobodovi, zamítá a 21.6. 1949 v 6:00 ráno je Píka v plzeňské věznici Bory oběšen. Píka se stal první justiční obětí komunistického režimu a jeho poprava šokuje československé i zahraniční vojenské kruhy. Mezitím byl zatčen i jeho syn, který za války sloužil u letectva v Anglii, ale na Svobodův nátlak propuštěn, a Píkova rodina vystěhována z bytu v Praze. V roce 1968 je proces s Píkou obnoven, s pomocí jeho syna a prezidenta Svobody, Vyšší vojenský soud ho shledává nevinným a plně ho rehabilituje. Pravda o generálu Píkovi vychází na veřejnost až po revoluci. V roce 1991 prezident Havel uděluje Píkovi in memoriam Řád generála M. R. Štefánika za mimořádné zásluhy v boji za osvobození vlasti v době druhé světové války. 1.9. 2004 Píkovi udělil slovenský prezident Gašparovič in memoriam nejvyšší slovenské státní vyznamenání, Řád Bílého dvojkříže I. třídy.

23,0 kB

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

  • ‚Nemsti se a až přijde vhodná doba, očisti moje jméno.‘ Před 69 lety byl komunisty zavražděn generál Píka
    Původně chtěl studovat farmacii. Budoucího válečného hrdinu Heliodora Píku ale odvedli do císařské armády a odjel na frontu. V ruském zajetí se přihlásil do československých legií a bojoval ve Francii. Za druhé světové války už jako důstojník velel vojenské misi v Sovětském svazu. Po únoru 1948 ho ale komunistická justice obvinila ze špionáže a zrady a odsoudila k trestu smrti oběšením. Generál Píka zemřel 21. června 1949 ve věznici na Borech.

    https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/heliodor-pika-justicni-vrazda-komuniste_1806210716_pj


    Na stránkách České televize je o něm také článek s řadou fotografií.
    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2467708-general-pika-byl-verny-svobode-a-narodu-komuniste-ho-za-poslali-na-smrt

  • Ze stránek ČT:

    Dopis na rozloučenou psaný v noci před popravou
    „Milovaní, nejdražší,
    před strašně a hrůzně tragickými okamžiky stojím klidný, vyrovnaný, s čistým svědomím, že – přes mnohé chyby – jsem své povinnosti plnil co nejsvědomitěji a co nejpoctivěji. Jsem přesvědčen, že nejde o justiční omyl, vždyť vše je tak průhledné – že jde o politickou vraždu; přece však rád přinesu tuto násilnou oběť, bude-li sloužit k uklidnění v národě, k jeho sjednocení. Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti, snad toho chtějí moji protivníci využít k dosažení jednoty – studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost – snad jen dočasně – a šíří se nenávist, mstivost, zmizel smysl pro snášenlivost, pro svobodu myšlení a projevu. Jak lehce se pravda překroutila v pravý opak a není dovoleno dáti jediného
    svědectví a důkazu k obhájení pravdy. Je mi líto, že strach ovládl většinu lidí a že se neodvažují říci pravdu, nebo aspoň neříci vyloženou lež buď z donucení, nebo z konjunkturalismu.
    Kam že zmizela poctivost a odvaha? Kam zmizelo naše ‚credo‘ – zděděné od mistra Jana Husa a T. G. Masaryka – které jsme tak hrdě sobě i světu připomínali? Pravda! Je to soumrak národního svědomí, nebo už temno svobody lidských práv? Ne, nemohu uvěřit, neboť génius národa je věčný, přetrvá bouři a nedá zahynouti!“

  • Komunisti zamordovali Heliodora Píku i další co bojovali za naši zem a dnes se zase vrací k moci s Babišem a ČSSD. Lidi se nepoučí.:(

Vyhledávání

Dnešní den v historii

20.září 1410 – Zikmund Lucemburský byl zvolen některými kurfiřty římským králem. Zbytek kurfiřtů (včetně českého krále Václav IV.) však zvolili 1.10.1410 králem moravského markraběte Jošta, Zikmundova bratrance.

20.září 1187 zahájil Saladin obléhání Jeruzaléma

Translate