Kdo je online

Právě přítomno: 2777 hostů a žádný člen

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Za Varšavského povstání bojoval na straně povstalců také Hetzer s přezdívkou Chwat. Více o tom naleznete na odkaze: http...
V půlce dubna se uskutečnilo cvičení Nordic Fires 2019 v prostoru švédské letecké střelnice Vidsel za účasti českých Gri...
Štefánikova smrt byla nehoda. Nevyvážené letadlo při přistání sklouzlo po křídle, říká historik https://www.irozhlas.cz...
Fascinující, že se někomu po tomhle stýská. Když tam vidím fronty na toaletní papír, reportáže o nedostatku košťat apod ...
Corp. Anderson - Komentář v M2HB
U.S. Sailors Fire the M2 Browning and Twin M2HB https://www.youtube.com/watch?v=f8kcn_mdReY

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: TERORISMUS

TERORISMUS - ZÁKLADNÍ INFORMACE

  Dosud neexistuje žádná mezinárodní definice terorismu. Slovem terorismus dnes označujeme akce ilegálních hnutí, organizací i jedinců, které se násilným a nezákonným způsobem snaží dosáhnout svého cíle, většinou změny politického a sociálního řádu, splnění politických, náboženských nebo ideologických požadavků. Útoky jsou systematické a promyšlené, zaměřené na bezbranné civilní obyvatelstvo, mají co nejvíce zapůsobit na veřejnost, zastrašit, způsobit paniku a donutit tak vládu k plnění požadavků teroristů. To je také hlavní rozdíl od revolučních, partyzánských milicí, které útočí převážně na vojenské cíle (ve skutečnosti je toto dělení partyzán x terorista mnohem těžší, viz níže).

  Takový terorismus, jak ho známe dnes, vznikl teprve nedávno - na konci 19. století. Svého vrcholu dosáhl pak ve druhé polovině 20. století. Příčinou bylo poválečné rozdělení světa, rostoucí dekolonizace a s tím spjatá hnutí bojující za nezávislost, ale také šíření komunismu a sílící podpora komunistických států. Sovětský svaz se svými satelitní státy podporoval ultralevicové teroristické skupiny po celém světě a prohlašoval je za revoluční či národně osvobozenecké. Od ojedinělých útoků na vládní představitele se terorismus dostal k masovým útokům proti civilnímu obyvatelstvu. Po 11. září 2001 a 11. březnu 2004 tak už prakticky nikdo nemůže říci, že se ho hrozba terorismu netýká.
  Terorismus je nejintenzivnější v západních vyspělých státech. Rozdíly mezi sociálními skupinami a svoboda slova, vyznání a politického přesvědčení jsou ideální půdou pro vznik extremismu a následně terorismu. V letech 1968 - 1978, tedy během deseti let, došlo jen v západní Evropě k 757 teroristickým útokům mezinárodního terorismu, nepočítaje útoky vnitřního charakteru. Většina z těchto útoků byla směrována proti Velké Británii, Francii, Itálii a Německu. Především pak Velká Británie má velké zkušenosti s terorismem, a to v podobě IRA a jejího krvavého boje za nezávislost Severního Irska. Nejčastějším cílem teroristů je však židovský stát Izrael. Již několik desetiletí před vznikem státu v roce 1948 izraelci čelili a dodnes čelí neustálému přílivu teroristických útoků. Novým ohniskem napětí a líhní teroristů se stal Irák. Zde se však teroristické akce již velmi prolínají s partyzánskou válkou, vedenou ozbrojenými skupinami okolo náboženských vůdců a zbytků Husajnovy armády. Američané a koaliční spojenci dosud nedokázali zemi stabilizovat a nad některými místy dokonce ztratily kontrolu.
  Terorismus je značně adaptabilní, dokáže zasáhnout za nejrůznějších podmínek a situací na nejrůznějších místech. Proto je velice nepředvídatelný a těžko potiratelný. I přes snahu bezpečnostních složek demokratických států eliminovat mezinárodní terorismus se jeho cílem každoročně stává kolem 60 zemí.

  Terorismus se projevuje nejčastěji pumovými útoky proti civilním osobám a objektům, používáním dopisových bomb, únosy, zadržováním a popravami rukojmí, únosy letadel, vyhrožováním násilím nebo použitím ZHN... Máme zde organizované skupiny s dlouhodobou strategií i menší skupiny či jednotlivce, kteří reagují na jednu konkrétní situaci, mnohdy jedním jediným útokem (např. vražda důležité osoby, únos letadla...).

Terorismus se dá dělit na dvě skupiny:

VNITŘNÍ TERORISMUS

  • revoluční (protistátní) terorismus - jeho cílem je rozklad státu a změna politického režimu. Cílem se stávají různé státní instituce, vládní představitelé, lidé spolupracující s režimem atd. Je velice podobný partyzánské válce, někdy mezi nimi není dělán rozdíl.

  • levicový terorismus - cílem je nastolení komunismu (Rudé brigády, Baader-Meinhofová, Viet-Cong ...)

    státní teror - dopouští se ho určitý stát, například vyvražďováním vlastního nebo i cizího obyvatelstva, likvidací odpůrců, potíráním základních lidskách práv a svobod, zakazováním politických stran atd. (např. komunistický teror, bývalá Jugoslávie, Rudí Khmerové ...).

MEZINÁRODNÍ TERORISMUS

  • separatistický/nacionalistický terorismus - jeho cílem je osvobození z koloniálního útlaku, vytvoření nezávislého státu nebo připojení k jinému státu. Stejně jako revoluční t. je podobný partyzánskému boji, jen s rozdílem útoků na civilní cíle (ETA, IRA, palestinský terorismus ...).

  • islámský fundamentalistický terorismus - odsuzuje západní politické, náboženské a sociální hodnoty. Život podle přísných zákonů islámu považuje jako jediné možné uspořádání světa. Největším nebezpečím islámského terorismu je, že se jeho zastánci cítí být oprávněni ve jménu Koránu používat násilí (Džihád - svatá válka).

  • náboženský - spory mezi různými náboženskými skupinami (IRA, palestinské teroristické organizace, bývalá Jugoslávie ...)

  • etnický - konflikty mezi rozdílnými rasami, národy (Súdán, Zimbabwe ...)

    válečný terorismus - toho se dopouští stát útočící na civilní obyvatelstvo protivníka (např. USA ve Vietnamu).

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

20.července 1940 sestřeluje nadporučík W.Streib s Bf110 bombardér Whitley. Jde o první sestřel německého nočního stíhače.

20.července 1937 byla zahájena stavba britské bitevní lodi HMS Anson.

20.července 1436 – Zikmund Lucemburský schválil požadavky Čechů pro jeho přijetí za krále. Česká strana požadovala: 1. přiznání větších stavovských nároků, právo nechat si zabrané královské a církevní majetky; 2. vyloučení cizinců ze zemských úřadů; 3. opětovné přidružení Moravy k zemím Koruny české.