Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 62

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 16. 7. 2008 19:37 Napsal Petr Harazím
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: HISTORIE

Grunwald: Den poté

Mnozí z nás si tuto část historie pamatují z hodin dějepisu. Bitva u Grunwaldu nesporně byla jednou z nejdůležitějších událostí středověku. Na dlouhá staletí určila nejen mapu Evropy, ale také ovlivnila politickou sílu mnoha zemí. Mnozí jsme v těchto dnech na toto téma četli různé informace.  Například Lidové noviny přinesly šokující informaci o tom, že Jan Žižka u Grunwaldu bojoval na straně Křižáků. Pojďme se podívat, jaké důsledky měla pro středověkou střední Evropu bitva u Grunwaldu: Byla středa, 16. července 1410...

Konala se Mše svatá. Proběhla přehlídka korouhví vítězných vojsk. Jagello dal svobodu významnějším knížatům a rytířům vzatých do zajetí. Rozhodnutí krále o odeslání těla velmistra do Malborku bylo šlechetným gestem. Král byl laskavý, protože byl šťastný. Zapamatujme si , že z hojnosti svého vítězství dal trochu potěšení poraženým.

Další historie konfliktu

Pod dojmem grunwaldského pogromu se téměř všechna města a hrady Prus postupně vzdávaly polskému králi, který ale příliš pomalu táhl na Malbork na to, aby mohl tuto obrovskou pevnost dobít z momentu překvapení. Dlouhodobé obléhání nepřineslo výsledek a ohromná polsko-litevská armáda se ukázala býti přeci jen příliš malou, aby udržela kořist v rukou vítězů. A tak se nakonec celé Prusy postupně vrátily pod křižáckou nadvládu. Rok po bytvě podepsaný Toruňský mír navrátil Polsku Zemi dobřiňskou a Litvě Žmuď. Síla Řádu však byla nevratně narušená. To samé se dá říci o jeho mezinárodní pozici. Skončily časy hromadné účasti pobožného evropského rytířstva ve válkách vedených Křižáky. Zato Polské království bylo prakticky okamžitě uznáno za nového hegemona, jež zabral místo Křižákům. Jagellovi byly prakticky darovány koruny sousedních království. Jeho potomci zasedli na českém a maďarském trůnu. Do půl století od bitvy Řád přišel o Zemi Chełmskou, Pomoří s Gdańskem a Warmii. Vše získali Poláci. Křižácký stát ale nebyl zlikvidován. Po další válce mu polští králové dovolili existovat jako svému lénu. Tuto politickou chybu Polsko zaplatilo draze – za necelé čtyři století se tehdy již protestantské Prusko spolu s Ruskem a Rakouskem účastnilo rozdělení Řečipospolité.

Blízké dědictví Grunwaldu

Jak vidno, je historický význam bitvy u Grunwaldu neocenitelný. Připomeňme: bitva dala na celá staletí místo Polskému království v evropské politice a pomohla ho ukázat světu jako velmoc, i když velmoc neotesanou. To si tehdejší Poláci uvědomili okamžitě. Nasvědčuje tomu nadšení, které obyvatelé Království dali najevo při zvěsti o vízězství a také rozhodnutí Jagella učinit z 15. července na věčné časy státní svátek, který byl opravdu slaven celá staletí.

Přesto už v šestnáctém století  konflikt s oslabeným křižáckým státem, nakonec uznaným, vychladl a přestal vzbuzovat polské emoce. Tehdejší Řečpospolitá měla jiné protivníky a jiné problémy – války s Tureckem, Kozáky, Švédskem a Ruskem.

Další dědictví Grunwaldu

Vzpomínky na bitvu získaly význam teprve v dobách dělení Polska a germanizace, která probíhala v polských zemích zabraných Pruskem. Olej do ohně přilévaly v 19. století probuzené nacionalismy, zvláště polský, ruský, německý a také myšlenka panslavismu, který chtěl v Grunwaldu vidět symbol věčného boje Slovanů s Germány. Na vlně patriotického hnutí se tehdy Grunwald stal symbolem vízězného boje o národní přetrvání. Slova a předměty spojené s bitvou, stejně jako umělecká díla vzniklá z její inspirace, si získaly trvalou popularitu. Mluvíme zde o neobvyklém a obrovském obrazu Jana Matejka Bitva u Grunwaldu, který ovládl představivost Poláků a Litevců. Mluvíme zde o románu Henryka Siekniewiče Křižáci a o jeho filmovém ztvárnění o které se postaral Aleksandr Ford. Rok 1410 je již dlouhá léta pověstným „dva plus dva“ pro polské učitele dějepisu. Dva meče se pak staly symbolem, kterému každý Polák beze slov rozumí, i když kromě toho nemá o historii své země ani ponětí. Křižák se stal věčným symbolem  „zlého Němce“ a Bogurodzica, i když jejímu textu obyčejný Polák nerozumí, bude vždy spojována s Grunwaldem. V roce 1910, během oslav pětisetletého výročí, zazněla v Krakově poprvé píseň Rota Marie Konopnické s melodií od Felikse Nowowiejského. Tato píseň se jen o vlásek nestala polskou národní hymnou a do dnes je pro „polskou duši“ jednou několika nejdůležitější písní. Zpívá se v ní:

„Do krve poslední kapky z žil,
Bránit budeme ducha.
Až se rozpadne na prach a pyl,
Křižácká bouře zlá.“

Podobně i pro druhou stranu Grunwald (nebo spíše Tannenberg) znamenal mnoho. Místo, kde byli pochování mrtví rytíři, bylo označeno dalším velmistrem sponzorovanou kapličkou, do které pozdější obyvatelé Pruska konali poutě. Pět set let poté bylo vítěztví nad ruskou armádou, která během první světové války vtrhla do Pruska, překřtěno na bitvu u Tannenbregu, i když se na poli historické bitvy nekonala.

Současné dědictví

A dnes? Dnes je symbol Grunwaldu neméně důležitý a ctěný pro Poláky, Litevce a Bělorusi, kteří nadál prahnou zachovat svoji zvláštnost, tradice a národní zvyky. I když při této příležitosti Grunwald získává, nebo lépe dostává,  ještě jeden symbolický význam, který se v posledním století trochu ztratil, ale v letech po bitvě u Grunwaldu byl velmi důležitý. Konkrétně se velká válka s Řádem ukázala jako střet rytířů rovných si v dovednostech a zvycích. A i když vojsko Řádu nemělo v úmyslu se s tím ztotožnit, byl tento mediální obraz brzy „koupen“ Evropou a to i přes aktivní kontrarozvědnou činnost křižáckých diplomatů. Celá dlouhá následující století se již nad tím nikdo zbytečně nepozastavoval. Bylo to jasné. Stejně jako dnes, když na grunwaldských polích vidíme společně rytířská bratrstva z Polska, Litvy, Běloruska, Česka, Ruska, Francie, Itálie a dalších zemí Evropy – rovnoprávné.

{youtube}JEsXhf97rNQ{/youtube}

A nakonec, jak to bylo s Janem Žižkou u Grunwaldu:

V březnu roku 1610 se Žižka, dle zprávy polského kronikáře Jana Długosze, vypravuje pod vedením Jana Sokola z Lamberka do Polska, na pomoc polskému králi Jagellovi proti Řádu německých rytířů. Třebaže se Długosz o Žižkovi zmiňuje pouze v souvislosti s hájením hradu Radzyně v září 1410 korouhví Jana Sokola, je téměř jisté, že se s touto korouhví předtím zúčastnil i bitvy u Grunwaldu. Tam podle mínění některých starších historiků (např. Beckovský) přišel o jedno oko. V každém případě byl již roku 1416 na levé oko slepý. O pravé přišel až roku 1421 během obléhání hradu Rabí, kdy ho do oka trefila tříska.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

14.října 1943 byla spuštěna na vodu letadlová loď USS Franklin (CV 13).

14.října 1066 proběhla bitva u Hastingsu. V ní Normané porážejí anglosaské vojsko.

14.října 1809 muselo Rakousko uzavřít s Francií nevýhodný mír ve Vídni.V počátcích jednání Napoleon prosazoval rozdělení rakouské monarchie na tři části: českou, uherskou a rakouskou, v nichž každé by vládl samostatně habsburský princ; vyskytl se také požadavek, aby část severozápadních Čech (Litoměřicko, Žatecko, Loketsko a Chebsko) byla odstoupena Sasku. Rakousko tímto mírem ztratilo Salcbursko, Innskou čtvrť a polovinu Hausrucké čtvrti v Horních Rakousích (ve prospěch Bavorska), západní polovinu Korutan, Gorici a Gradišku, Kraňsko, rakouskou část Istrie, velkou část Chorvatska (ve prospěch Francie), Západní Halič (ve prospěch Varšavského knížectví) a západní Podolí (ve prospěch Ruska); k tomu byla uložena Rakousku vysoká válečná náhrada. Rakousko se tak stalo na tři léta vazalem Napoleona. Skončila čtvrtá koaliční válka.