Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 42

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 24. 8. 2012 19:57 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: HISTORIE

První letecký most z Berlína 1945

21.4.45 Staffelkapitän Hptm.Werner Heinz Braun čekal se svojí posádkou v letounu Ju-290 na rozkazy ( podle UK autora Petera Stahl přiletěl z letiště Horsching u Lince, Stahl však není spolehlivým autorem)  – měl den po Hitlerových narozeninách odvézt v rámci operace Seraglio Hitlerovu nejbližší družinu z letiště Templehoff.

( V rámci operace Seraglio proběhla evakuace nacistických prominentů a Hitlerova archívu z Hitlerova bunkru pod Říšským sněmem, 22.4.45 z Gatowa do Mnichova konvoj 10 strojů Ju-52 s Hitlerovými archívy) .

Seznam zahrnoval :

Führer, Reichsministr dr.Goebbels, Frau Goebbels und Kinder(6),Reichsleiter Bormann, SS-Gruppenführer Müller (oba s Bormannem zmizeli neznámo kam, se vší pravděpodobností v ponorce U-234), SS-Gruppenführer Fegelein (nastávající švagr Hitlera, kterého Hitler na naléhání Bormanna, jehož loutkou Hitler v roce 45 byl, nechal pro zradu 28.4.45 údajně zastřelit –  oficiální linie si protiřečí v datu údajného Hitlerova sňatku „ Hitler nechal svého švagra zastřelit tři dny po své svatbě“  vypověděl jeden z Hitlerových generálů při svém zatčení do protokolu US armády, ale Fegelein byl zastřelen 28.4., zatímco Hitler se údajně oženil v noci z 28./29.4, Eva Braunová se oficiálně nastěhovala do pokoje vedle Führerova pokoje až 15.4.45, a podle Pamětí pluk. von Below byla „bezstarostná a usměvavá až do posledního okamžiku“ , zatímco anglosaské zdroje tvrdí, že  „ pár hodin po popravě Fegeleina se Eva Braunová provdala za Hitlera „ …

5.5.45 manželka popravenému Fegeleinovi porodila dceru , po své sestře pojmenovanou Eva Barbara Fegelein, po válce se znovu provdala  ) .

Dalším evakuovaným měl být general Infantrie Burgdorf, Botschafter zbV Hewel (údajně spáchal sebevraždu kapsulí kyanidu, podle některých byl poslední, kdo z Hitlerem mluvil bez přítomnosti jiných, podle dalších to byl jeho osobní pilot  SS-Gruppenführer Hans Baur/1897-1993/ , jenž s ním zůstal až do odpoledne 30.4.45, a poté z Bunkru prchal s Bormannem , jenž podle dalších měl z Bunkru odletět, a to již 29.4.  -  Baur  svůj pád do bolševického zajetí popisuje tak, že „ při útěku byl střelen do obou nohou, a s Bormannem ztratil kontakt, v nemocnici mu amputovali nohu, a zde jej v 6/45 dostali  bolševici, v jejichž zajetí byl 10 let, poté ještě strávil 2 roky ve francouzském vězení, dožil v NSR)  …

Jak Hitlerova ženitba, tak jeho sebevražda (spíše šlo o vraždu ze strany Bormannova kroužku) je vysoce neprokázanou záležitostí, jak výše uvedeno byla  Eva Brownová podle generálů z Hitlerova Bunkru „ milá, veselá a rozverná až do svého posledního okamžiku“ , zatímco Hitler bez „ povzbuzujících“ drog byl v této době  podle Hitlerova osobního lékaře zcela  apatický bez zájmu o okolí , a navíc podle generálů z „Bunkru“ Hitler sebevraždu rituálně spáchal, až když všichni prominenti, kteří měli dostat jeho poslední vůli a politický testament, potvrdili , že tyto dokumenty dostali , ale admirál Dönitz nejenže nepotvrdil, že obdržel Hitlerovu poslední vůli a testament, ale ani  neodpověděl na první telegram z BER, který jej informoval o tom, že se stal Hitlerovým nástupcem  …

Protiřečí si i líčení Hugh Trevora-Ropera,  a velké nesrovnalosti představuje o událostech z 29. + 30.4.45 sovětská verze, která si i protiřečí, kdy přesně bolševické komando do Bunkru vkročilo  …

Některé výpovědi naznačují, že v té době  již zcela  duševně vyšinutý na realitu nereagující Hitler žil ještě večer 1.5.45 …

Na seznamu k evakuaci dále byli SS- Oberstubf. Betz, SS-Stubf. Dr. Stumpfegger, Fraulein Braun ( Eva Braunová měla 21.4.45 odletět jako „Fraulein „ ), Fraulein Manzialy, + 4 Mann Begleitkdo (RSD) .

Někteří tvrdí, že se letadlo zřítilo, kniha autorů J.Thomas + Barr Ketley The Luftwaffe´s Most Secret Unit  s odvoláním na  Wernera Heinze Brauna tvrdí, že se let nekonal (Braun po válce létal pro Američany, a podle toho v některých svých verzích, stejně jako Hanna Reitsch, i vypovídal ).

Braun tvrdí, že na rozkazy čekal až do 30.4.45, když žádné nedostal, odletěl 2.5.45 s letadlem do československého Königgratz/Hradce Králové, kde naložil 70 německých civilistů – ženy a děti, a odletěl s nimi do Mnichova, uvádí, že od československo-německých hranic se na něj nalepily dva P-51 Mustangy, útoku se vyhnul „zamáváním“ křídly a vysunutím podvozku. V Mnichově při přistání se vzdal Američanům .

Některé zdroje  zaznamenávají i let do Dessau/Desava na soutoku řek Mulde a Labe, kde bylo evakuováno „ 80 prominentních německých pasažérů „   …

Hanna Reitsch při výslechu zmínila i jednotku SS fungující v rámci Luftwaffe Ergänzungsstaffel Erg.St./Fl.Gr.z.b. V.7 …

Po posledním mejdanu na Hitlerových narozeninách 20.4.45, kterému předcházel koncert vážné hudby  z 12.4.45 u Alberta Speera, se jeho účastníci z Hitlerova bunkru „ decentně“  vytráceli – 22.4.45 odletěli i se svými vojenskými štáby generálové Keitel a Jodl, gen. SS Hermann Fegelein, "švagr" Evy Braunové, dokonce, i se svoji dlouholetou madˇarskou milenkou, z Bunkru dezertoval …

Jiní do Hitlerova bunkru přilétali – Goebbels,  gen. von Greim  s Hannou Reitsch ( tento let je oficiálně známý, ale některé prameny uvádějí , že podnikla více „ kyvadlových“ letů )  …

23.4.45 přiletěl za Hitlerem z Rechlinu  na palubě Fw-190 do Gatowa i Albert Speer s pluk. Manfredem von Poser, a odtud k Brandeburské bráně v Tiergarten letěli v dvoumístných průzkumných letounech Fieseler Fi156 Storch, jejichž piloti při čekání na své cestující mastili s piloty Hanse Baura karty.

Téhož dne odletěl z BER do Berchtesgadenu  navštívit Göringa  gen. Luftwaffe Karl Koller, zatímco od Göringa do BER letěl  pluk. Luftwaffe Nikolaus von Below /1907 -1983/, jenž vezl Bormannovi kopii Göringova návrhu na převzetí šéfování říše za apatického  Hitlera  ( Göring na fotografii Hitlera s jeho dvorní družinou z roku 40 svojí obří postavou a císařskou nepokornou pózou Hitlera zastiňoval, jako jediný měl vedle Hitlera čepici, a tvářil se jako Hitlerův nadřízený) …

Pluk. von Below byl Hitlerovi loajální do morku kostí, proto byl jedním z mála z důstojníků ze zástupců aristokracie (které Hitler chorobně nevěřil, to již více věřil Britům), v Hitlerově užším kroužku .

Po válce ve svých Pamětech Po Hitlerově boku (1937-45) uvádí, že mu Hitler o vánocích 44 řekl, že „ ví, že je válka již prohraná nejen v důsledku převahy nepřítele, ale hlavně v důsledku zrady německých důstojníků „ , a  svoji „ úvahu“  zakončil slovy  „ nevzdáme se však nikdy, a celý svět i s Německem vezmeme do záhuby s sebou „ …

Von Below byl po svatebním  obřadu Hitlera ( uvádí den  29.4.45) neoficiálním svědkem sepsání poslední vůle a politického testamentu Hitlera, 30.4. von Below podle autorů knih z Bunkru 100% odletěl, podle Pamětí/“ Po Hitlerově boku“  samotného von Below von Below tvrdí, že z Bunkru odešel pěšky …

Letiště Gatow a Kladow byla pod prudkou dělostřeleckou palbou od 24 .4. 45,  dobyta byla 27.4.45, zatímco Templehof byl dobyt již 25.4., přesto gen.SS Hans Baur si zachoval kontrolu nad svým provizorním „letištěm“ v Tiergarten, ohledně kterého se 24.4.45 ve slavné hádce do krve pohádal se Speerem, jenž jako architekt Berlína/BER  se rozčiloval, že Baur nechal vykácet pro účely letové dráhy stromy lemující Unter den Linden - v Anglii koloval vtip, že vykácení těchto stromů bylo dílem proněmeckých „ Irish Freikorps“ /byl i Britisches Freikorps jako jednotka Waffen SS alias Legie sv. Jiří, podle Britů neměla více než 27 mužů  ( někteří tvrdí, že Baur  toto provizorní letiště vybudoval pro letouny Ju-52, které měly do BER přivážet jako posily jednotky SS ) …

Na tomto provizorním letišti bylo velmi rušno, neustále zde přistávaly z Rechlinu , poté co byla letiště Gatow a Kladow uzavřena, dvoumístná či třímístná průzkumná letadla Fieseler Storch, také zde údajně bylo několik vrtulníků Flettner FL Kolibri282 – některé zdroje uvádějí, že byly v podzemních hangárech Luftwaffe na berlínském Schoeneweide, podle knihy Koop + Schmolke z roku 02 jeden vrtulník Fa223 z těchto hangárů uskutečnil koncem března 45 let do Gdaňska/Freie Stadt Danzig …

Pro evakuaci Hitlera byl údajně určen vrtulník Focke Achgelis Fa223 , se kterým Hanna Reitsch a Hans Ulrich Rudel od 11/44 nacvičovali únikovou cestu pro Hitlera z Tiergarten, ale  tento vrtulník, určený k evakuaci Hitlera, byl v Rechlin zničený spojeneckými nálety  ještě před 29.4.45 …

Baur podle svého tvrzení byl až do 30.4. připraven Hitlera z BER vyvézt do jakéhokoliv místa na světě , a  oficiálně se k tomu chystal i podle Pamětí Speera,  večer 28.4. a ráno 29.4.45 , ale apatický do paranoji se propadávající Hitler, průkopník VIP letů , jenž byl na palubě letadla jako doma,  údajně trval na sebevraždě …

Hitlerovo osobní letadlo Ju-290 A-6 s pilotem Heinz Baurem podle několika autorů  uskutečnilo jeden jednosměrný let do Madridu s 50 cestujícími na palubě, jejich seznam ze strany OSS zveřejněn nebyl – údajně si od té doby gen. Franko nechal kolem svého sídla vystavět vysoký plot , je známo, že v jeho ochrance působili i Němci …

Pilota vyslýchala US tajná služba , která informace o tomto letu nezanesla do seznamu informací pro veřejnost …

Co se stalo s tímto strojem Ju-390A-6, není známo, podle některých pramenů dlouho sloužil jako osobní letoun generálu Frankovi, po nehodě  byl sešrotován .

Další Ju-390 A-5 odletěl za dramatických okolností  z pražského letiště Ruzyně  ( kdy Hitler z popudu Bormanna vydal příkaz k zatčení Himmlera, zatímco s Himmlerovou pravou rukou Kammlerem Bormann připravoval svoji evakuaci ke spojencům přes Argentinu ) 26.4.45 do Madridu, stroj skončil ve službách španělského letectva .

Třetí Ju-290 odletěl 20.4.45. do Barcelony z Finsterwalde …

Bývalý námořník z německé ponorky Baires tvrdil, že z 5/6.4.45 si jeden Ju-290 z DLH Condor zlomil ocas při přistávání v Barceloně, a zůstal uvízlý na letišti. Podle Bairese převážel do španělského úkrytu záznamy o pohybu německých ponorek v posledních měsících války, včetně mikrofilmů zpráv, které byly posílány digitálním šifrovacím systémem SFM43 Krokdil, jehož kódy spojenci nikdy nerozluštili …

James O´Donnell ve své knize Bunkr uvádí, že Hanna Reitsch při svém výslechu uvedla, že když s von Greim z bunkru krátce před půlnocí 28.4. v Arado 96 odlétávali,  viděli zde stojící letoun Ju-52 připravený i s pilotem – O´Donnell naznačuje, že letoun ( o kterém Bormann ani Baur nemuseli vědět, protože Baur svoji TWR v té době již uzavřel , navíc jakýkoliv pilot od Himmlera by byl po 21.00 28.4.45 zatčen, protože Himmlera Bormann v té době již označil za zrádce, jenž vyjednává se spojenci)  poslal Himmler pro gen. SS Fegeleina , který však byl , jak výše zmíněno,  Bormannem/Hitlerem údajně popraven pro zradu  28.4., když 26.4. zmizel z Bunkru,  přičemž jeho zatčení se údajně odehrálo v jeho bytě  za přítomnosti jeho madˇarské milenky, když balili kufry plné cenností, které v BER nakradl,  do Švédska  …

Jak se nám pamětníci s tajnými službami vysmívali, dokládá pluk. von Below, jenž ve svých Pamětech uvádí, že Fegelein byl popraven „ v polovině dubna 45“  …

O´Donnell však píše, že Himmler Fegeleina ( jenž se 3.6.44  oženil s Himmlerovou milenkou, sestrou Evy Brownové, svědky byli Hitler a Himmler)  zaúkoloval, aby se vrátil s Hitlerovým mrtvým tělem jako s důkazem pro spojence  (Fegelein spolu s Himmlerem již dávno plánovali dezerci ke spojencům) …

Himmler, jenž do poslední chvíle , aby jej spojenci pochválili, chránil admirála Canarise, aby jej ve vězení nepopravili,  mj. vydal rozkaz SS gen. Steinerovi, aby do BER neposílal posily SS, a aby se nesnažil zachránit Hitlera z rukou Sovětů …

Proto měla Hanna Reitsch s von Greimem Himmlera , jenž se nacházel nedaleko Dönitzova štábu, při cestě k Dönitzovi, údajně zatknout …

Fegelein byl údajně dopaden 28.4.45  , v den, kdy UK agentura  Reuters oznámila, že Himmler, jenž údajně stál za  četnými informačními úniky z Bunkru ve prospěch spojenců přes své tykadlo Fegeleina, nabídl Anglosasům kapitulaci Třetí Říše …

Fegeleinovo tělo se však nikdy nenašlo, a Himmler údajně spáchal v cele sebevraždu 23.5.45.

Albert Speer a gen. Jodl o Fegeleinovi prohlásili, že to byl „ jeden z nejodpornějších lidí z Hitlerova užšího kruhu „ …

V neděli 29.4.45 z Hitlerova bunkru odešlo 7 kurýrů –  pobočník Bormanna pluk. SS Wilhelm Zander, Heinz Lorenz z Gobbelsova ministerstva, major Wehrmachtu Willi Johanmeier (s desátníkem Hummerichem) , major Bernd Freytag von Loringhoven /1914-2007/, pobočník gen. Hans Krebse (předtím Guderiana), důstojník Gerhard  Boldt ( Wehrmacht Heer, pobočník von Loringhovena, gen. Krebse i Reinharda Gehlena z vojenské rozvědky), podpluk. Weiss (pobočník gen. Burgdorfa, jenž 29.4. slovně napadl Martina Bormanna), pluk. Luftwaffe von Below ( s desátníkem Heinz Matthiesing).

Zander a Lorenz měli podle Jamese O´Donnella doručit Hitlerovu poslední vůli a politický testament Dönitzovi v Plon ( podle Gerharda Boldta s Hitlerovou závětí a politickým testamentem odjeli tři kurýři, každý měl jednu kopii, ale prameny se neshodují ani v počtu těchto kurýrů) …

O´Donnell se podivuje, jak si někdo může myslet, že  se všichni zachránili , třebaže podle svých tvrzení ruské linie o délce 50 mil  29.4.45 proběhli pěšky …

Podle O´Donnell museli všichni odletět oním přistaveným Ju-52 (údajně se sem , kvůli ruským Sturmovikům, kteří nad kancléřstvím kroužily jako supi, vracel za tmy a odlétával časně ráno) , v každém případě , tvrdí O´Donnell, odletěl 30.4. 45 poslední z nich, pluk. Luftwaffe Nicolaus von Below, jemuž apatický Hitler/proto spíše Bormann, jenž za Hitlera v posledních měsících války říšské věci veřejné řídil, nařídil odletět na jih a zatknout Göringa, což von Below učinil (aby měli spojenci koho postavit před soud)  …

Ve výslechových protokolech němečtí váleční zajatci uvedli, že v posledních dnech války do lesnaté a jezerní berlínské oblasti Tegeler See létaly Bv138 z útvaru KG200, které z ostrůvku na jezeře Havel , severozápadně od  Führerova bunkru, evakuovaly prominentní nacisty – k tomuto místu se také probojovalo několik tanků Tiger s několika uprchlíky z Bunkru …

Byly odtajněny ULTRA depeše evakuačních nařízení z tohoto jezerního místa hydroplány …

V roce 04 93letý kapitán Luftwaffe Ernst König UK novinářům   uvedl, že  brzy ráno 1.5.45  dostal rozkaz, aby připravil obří letoun Bv222 /Blohm und Voss pro evakuační let do Grónska pro nejvyšší nacistické prominenty, kde na ně měl počkat  ( Bv222 v kamuflážní bílé barvě létaly z Norska do Grónska se zásobami pro zdejší meterologickou stanici) …

Některé zdroje rovněž uvádějí, že v jednu hodinu ráno 1.5.45, měl Oberst Joachim Helbig s desíti letouny Fieseler Storch, které po obou stranách motorů měly přídavné nádrže a „hasiče“ plamenů ( z důvodu tohoto vybavení musely být na svoji misi připraveny předem, přinejmenším již odpoledne 30.4 ) ,  uskutečnit let nad BER – Wannsee , aby evakuoval dva prominentní nacisty s jejich archívy.

Měl přistát na Postdamer Chaussee ve směru na  most Postdam-Glienicker , což se mu však nepodařilo, takže se vrátil na Schwerin-Zippendorf, kde dlela  jeho letka I./LG1 spolu se Stab/14 Fliegerdivision, rozkaz k letu prý dostal od gen. letectva Fürst von Reuss poté, co je gen. letectva Martin Fiebich v 19.00 30.4.45 informoval o smrti Hitlera  a o tom, že je nutné tyto dva prominentní „kurýry“ evakuovat - Fiebich údajně dostal rozkazy od gen. Krebse .

V tomto čase  opustili Bunkr směrem na Wannsee Artur Axmann  a Martin Bormann ( oficiální historie tvrdí, že testy DNA potvrdily , že lebka, nalezená v roce 72 na Invaliden Strasse, byla Bormannova, ale nevykazovala žádná lebeční zranění, a několik zubů bylo opraveno poválečnou dentální technikou, zatímco zuby, které měl Bormann v 4/45 prokazatelně zdravé, chyběly , a jejich zubní lůžka byla zarostlá kostí, k čemuž nemohlo dojít do 5/45 - navíc  byly na lebce stopy červeného vulkanického podloží, třebaže v BER žádné sopky nejsou)  …

Axmann a Bormann se údajně chtěli s důležitými dokumenty/poslední Hitlerova vůle a politický testament dostat k admirálu Dönitzovi, jehož „vládní“ sídlo bylo v Mürwik .

Když letouny Störche dorazili na místo srazu, byly oslněny intenzívními záblesky palby ruských batérií kolem S-Bahnhof Wannsee, doutnajícími požáry a hustou kouřovou clonou, Helbig se svými piloty údajně nad Wannsee kroužil ve výšce 250-700 m  po téměř dvě hodiny, ale ani jeden letoun nedokázal přistát ( viz Peter Taghon : Die Geschichte des Lehrgeschwaders/křídlo Luftwaffe LG ) …

Jiní tvrdí, že tyto letouny jsou velmi pomalé a skupina desíti strojů by v této době byla Sověty okamžitě sestřelena, a že úspěšné přistání s letounem Storch se podařilo jen Hanně Reitsch při letu s gen. von Greim …

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

17.září 1632 – bitva u Breitenfeldu (Třicetiletá válka – Švédská válka), v níž švédský král Gustav Adolf porazil rakouská vojska.

17.září 1939 Sovětský svaz zaútočil na Polsko