Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 15

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Chtělo by to dát do článku fotky. Obzvláště vzhledem k futuristickému vzhledu stíhače.
Avia B-534 se umístila na 3. pozici v anketě "Nejpopulárnější československé letadlo století" - proběhla v roce 2018 při...
Aviator - Komentář v Suchoj Su-57
Rusové chystají i exportní verzi. https://forum.vojsko.net/viewtopic.php?f=20&p=59993#p59993 Jinak do galerie jsem ...
Poláci letos objednali 25 ks bezpilotních letounů Bayraktar TB2.
U nás jde i koupit, i když znehodnocený. http://www.zelenysport.cz/znehodnocene-zbrane-deko/vz-27-plukovni-kanon

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 7. 8. 2012 19:58 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: HISTORIE

USA a německé patenty v obou světových válkách

V létě 44 spojenecké velení předvídalo dva scénáře konce války a)    kapitulace vrchního velení se zastavením bojů na území celého Německa  b)    porážka převážné části německé armády s kapsami odboje

 V obou scénářích zpráva adresovaná gen. Eisenhowerovi uváděla za nejdůležitější krok s předstihem obsadit vědecké instituce leteckého výzkumu, a zajistit jejich vědce, aby laboratoře nebyly zničeny a výsledky práce vědců zfalšovány, a za každou cenu zabránit tomu, aby tyto nacistické technologie nepadly především do rukou bolševiků, ale ani Francie, kterou FDR považoval za fašistický stát, ale také , aby je nemohlo využít budoucí Německo.

Nastala honba spojenců a boj mezi nimi o všechny německé vynálezy,  které daleko předběhly svoji dobu, včetně německých obchodních patentů ( viz mj. the Great Allied Patent Robbery ), obchodních značek a autorských práv  …

Článek Harper z 10/46 ( tento výtisk z 10/46 není v US k sehnání ani v univerzitních knihovnách ) líčí vzrušení šéfa Technical Industrial Intelligence Branch, mj. ohledně magnetofonové pásky :“ Můžete na ni nahrát třeba celodenní program rozhlasu, poté ji smazat, a nahrát nový program „  -  prvý prakticky použitelný magnetofon byl předveden německou firmou AEG v roce 35, jmění na její pásce v 50.letech vydělal A.M. Poniatoff, majitel původně malé firmičky Ampex ze San Franciska, jenž se k této pásce dostal v uniformě US vojáka jako k válečné kořisti po dobytí Radia Luxembourg, drženého Němci ( viz John Nugent : The Great Patents Heist), brzy ale na její německý původ v US zapomněli, jak dosvědčuje článek The Space Review o firmě Ampex : „ Nahrávací metody firmy Ampex byly tak kvalitní, že se na jejího šéfa Poniatoffa obrátilo USAF, aby pro letectvo vyvinul video nahrávač „ )  ...

Američané ( ale i  mj. Australané) se zmocnili i 50.000 průmyslových barviv, patentu na konzervaci potravin bez chemikálií, dokonalé klimatizace pro německé ponorky, díky které ponorky nepotřebovaly brát čerstvou vodu po celé 2 měsíce, katapultovací sedačky pro pilota, infračerveného nočního zaměřovače ZG/Zielgerät 1229 Vampir, což byl vrchol německé infračervené techniky.

Na německém tiskařském patentu vylákaném na vdově po Springerovi , píše Nugent, si svoji tiskovou říši  Pergamon Press v Británii/UK založil Jan Ludwig Hoch, alias nechvalně proslulý Robert Maxwell /1923-1991/, československý Žid, jenž se v roce 40 přistěhoval do UK, a bojoval v řadách UK armády, s jejímž zpravodajským týmem působil v roce 46 v UK zóně Berlína .

Berlíňan Bernhard Springer, vnuk zakladatele nakladatelství Springer Verlag Julia Springera , v roce 50 zřídil pobočku Springerova nakladatelství v US.

Ztráta výrobních tajemství byla pro Německo větší ránou než ztráta Východního Pruska /Ost Preussen mezi Vislou a Němen na baltském pobřeží s hlavním městem Královcem/Königsberg …

Jak US přišly k vyspělému farmaceutickému a chemickému průmyslu

Stejnou patentovou loupež vůči Německu US uskutečnily i po 1.sv.v. , viz Christopher Wadlow The Great Pharmaceutical Patent Robbery .

Třebaže US měly v roce 1914 velmi liberální patentové zákony, jejich farmaceutický průmysl těžce zaostával nejen za německým, ale i za britským/UK, francouzským a švýcarským/CH (které do roku 1907 uplatňovalo nepatentovou politiku ) .

US během 1.sv.v. války a po válce zkonfiskovaly veškeré německé farmaceutické patenty, které  se nacházely v rámci jejich jurisdikce, zejména aspirin firmy Bayer, a německý patent na léčbu tehdejší „AIDS“ – syfilis, Salvarsan, jehož vynálezce Paul Ehrlich dostal Nobelovu cenu za medicínu v roce 1908 …

Stejně jako po 2.sv.v. se US po 1.sv.v.  zmocnily i patentů na německá průmyslová barviva,  které US z 90%  z Německa dovážely ( Němci vyráběli 75% průmyslových barviv, Švýcarsko/CH 14% a UK 8%) , či patentu na výrobu nerez ocele.

Celkem šlo o 32.000 kauz konfiskovaného německého majetku, z toho 12.300 německých patentů ( 1.200 firmy Bayer) …

Všechny patenty byly „přiklepnuty“  firmě Chemical Foundation, založené k tomuto účelu v 2/1919, což zařídil pacifista a právník Alexander Mitchell Palmer /1872-1936/, jenž za prezidenta Woodrow Wilsona /1856-1924, prezidentem 1913-21/ šéfoval v letech 1917-1919 Správě cizineckého majetku ( v roce 1920 Palmer usiloval o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu) .

Palmer byl šéfem Wilsonovy prezidentské kampaně, zasloužil se jak o jeho nominaci v roce 1912, tak o jeho vítězství v prezidentských volbách v roce 1913.

Wilson mu z vděčnosti nabídl křeslo ministra války, ale Palmer odmítl, protože v té době nešlo o prestižní funkci.

V roce 1919 jej Wilson jmenoval generálním prokurátorem, kdy se Palmer proslavil policejními raziemi proti Rudému nebezpečí – zatýkáním , vězněním a deportacemi tisíců Rusů a jiných VýchodoEvropanů, obviněných z protiamerické činnosti, přesto popularitu nezískal, naopak, ve volbách v roce 1920 těžce prohrál , a odešel do politického ústraní .

V krádeži německých patentů, aneb v podpoře US chemického průmyslu za hranice legality (nezákonné Palmerovy dodatky k zákonu Trading with the Enemy Act)  a za cenu izolacionismu, pokračoval jeho asistent Patrick Garvan /1875-1937/, po Palmerovi 2. šéf  Chemical Foundation – zatímco Palmer byl hystericky protiněmecký, Garvan ve své nenávisti k Německu zacházel až do paranoji, mj. v článku  Germany´s Industrial Army on American Soil, který vyšel v roce 1918 v časopise Central Law Journal .

Palmer je autorem dvou kontroverzních dodatků k zákonu Trading with the Enemy Act – dodatku z 28.3.1918 o prodeji německého majetku jen US občanům ve veřejných aukcích, a dodatku ze 4.11.1919, které  US Senát a Wilson zpočátku odmítli podepsat …

Druhý dodatek o prodeji německého majetku Wilson ani neschvaloval, protože si jej Palmer schválil sám, když byl Wilson na konferenci ve Versailles, a převedl na něj své schvalovací pravomoce.

Jeho 2. dodatek ze 4.11.1919 zavedl pro konfiskovaný německý majetek prodej v soukromých aukcích ve prospěch Chemical Foundation, založené k tomuto účelu v 2/1919.

Palmer a Garvan  v rozporu s mezinárodním právem zakázali vyplatit majitelům patentů ( mj. firmám Bayer, Merck, Heyden/von der H. )  jakoukoliv finanční kompenzaci …

Palmer k tomu uvedl :“ Tyto německé patenty byly před  (1.sv.v.) válkou obrovskou překážkou pro rozvoj US průmyslu průmyslových barviv, zatímco tedˇpo válce naopak tyto patenty chrání US průmysl barviv před německou konkurencí „ ( hlavním nářkem US chemického průmyslu však bylo , že Německo neustále na US trh zavádí dumpingové ceny, tímto lamentováním US  chemický průmysl zakrýval svoji neschopnost) …

Tyto finančně neproplacené konfiskace německého majetku vyvolaly celou řadu mezinárodních arbitráží.

Versailleská mírová smlouva v článku 36 stanovila, že spojenci mají právo na za války konfiskované německé intelektuální vlastnictví, a že veškeré finanční vyrovnání vůči původním vlastníkům  má zaplatit německá vláda, což se v žádné kauze nestalo …

Navíc US Senát odmítl versailleskou mírovou smlouvu ratifikovat, což pro US znamenalo, že technicky byly stále s Německem ve válečném stavu …

US podepsaly s Německem mírovou smlouvu až v roce 21, která Washingtonu konfiskovaný německý majetek ponechala, a o kompenzaci za něj se vůbec nezmiňovala …

Když v roce 25 německý velvyslanec ve Washingtonu německé nároky na kompenzaci oprášil, bylo mu řečeno, že vláda nic nemůže, a Kongres je neochotný.

Až v roce 28 Kongres odhlasoval Settlement of War Claims Act, na základě kterého se US měly vyrovnat se všemi nároky německých či ex-rakousko-uherských občanů, zákon však stanovil max. celkovou částku z US strany vyplacenou na 100.000.000 dolarů , a protože si Palmer za souhlasu prominentního právního poradce US ministra zahraničí Franka Lyon Polka/1871-1943, za US vyjednával v PAR mírovou smlouvu/ odsouhlasil soukromé aukce , problémem pro ex- německé majitele bylo, že jejich patenty nebyly prodány US vládě či na US vládu převedeny, ale získala je v aukcích soukromá nevládní společnost Chemical Foundation ( zanikla v roce 36, kdy patenty vypršely) , takže německé patenty byly z finanční kompenzace vyloučeny …

Další ponaučení se týká US „ svobodného trhu „  : jakmile se soukromníci z Chemical Foundation zmocnili německých patentů, neměli chutˇ všeobecný prospěch z těchto patentů svobodně šířit ( kartelismus je vysoce návyková droga) …

US průmysl se tak od německého průmyslu přiučil, že  přísně patentové zákonodárství je vlastně prospěšná věc, de facto bezkonkurenční nástroj vedoucí k obchodní dominanci, kterou Američané dovedli k dokonalosti ( Peter Drahos „Informační feudalismus  )  …

Jak krádež německých patentů „prospěla“ US chemickému průmyslu

Jediným přínosem této krádeže bylo, že německý obchodní modus operandi , smíšené místní podniky, v US převážil nad dovozem hotových výrobků .

Německý modus operandi tak US přivedl k jejich heslu Buy America, což však  Němce přimělo k ještě větší snaživosti a k většímu objemu výroby v US (byla větší než v Německu) …

Výzkum a vývoj však zůstal zásadně v německých rukou a pod německou kontrolou, takže  ke světové hegemonii v chemickém průmyslu se US dopracovaly až po zmocnění se dalších německých patentů po 2.sv.v., k nimž ještě přidali nacistické vědce a inženýry.

Chemical Foundation, založená k podpoře US chemického průmyslu, k jeho rozvoji tak nepřispěla, protože mohla udílet jen nevýlučné licence, takže pro firmy, které je chtěly pro zavedení nových výrobků či technologií, neměly význam.

V tomto období se sice některé US chemické firmy zviditelnily ( Du Pont, Dow , Allied Chemical či Union Carbide, smutně proslulá svým nehorázným chováním při tragédii v Bhópálu v 12/84, kdy se po skandálu raději rozpustila v Dow Chemical Co.) , ale německý chemický průmysl po 1.sv.v. přebudovaný do formy I.G. Farben, si svoje technologické vedení v tradičních baštách organické chemie bezkonkurenčně udržel …

Declan O´Reilly ve své History and Technology k tomu uvádí :

 “ Německé firmy neuvěřitelně do 10 let od konfiskací svoji obchodní činností získaly všechno, co ztratily v roce 1918. Jenom v samotných US  I.G. Farben přes svoji pobočku zde zřízenou v roce 29, vlastnila a kontrolovala majetek v hodnotě 60 mil. dolarů „  …

Patrick Garvan Chemical Foundation využíval i jako propagandistické politické fórum proti I.G.Farben, jako vydavatele publikací v hystericky protiněmeckém duchu, mj. Victor Lefebure a jeho kniha The Riddle of the Rhine z roku 23, navíc z autorských poplatků Chemical Foundation financovala nejen civilní, ale i vojenský chemický  výzkum, stejně jako I.G. Farben .

Palmer provokoval německou vládu prohlášeními typu :“ Mým úmyslem je vymazat německou ekonomickou přítomnost na tomto kontinentu“ , čímž výrazně protiřečil tvrzení prez. Wilsona,  že :“ US jsou jedinou mocností, které nemají žádný zájem vytěžit z války  pro sebe ekonomické výhody „ …

Vykradení německých patentů po 2.sv.v. vystřelilo US chemický průmysl od poloviny 80.let na pódium globální hegemonie.

Na všech jednáních o revizi Pařížské úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví z roku 1883 US „ individuální právo majitele na patenty“ hájily jako lvice, a vykřikovaly, že  „ patent znamená právo majitele vyloučit ostatní z užívání jeho vynálezu“ , a že US nepodepíší žádnou úmluvu, která práva majitele patentu omezí  …

Při jednáních byly US zásadně proti přísnějšímu povinnému licencování a proti sankcím vůči nefungujícím patentům, zejména ve farmaceutické branži, které požadují rozvojové země , a  brilantním manévrem jednání převedly z pravomoci WIPO/World Intellectual Property Organization na jednání GATT, přičemž  jednostranně změnily i definice / jednací jazyk  …

Patent již není ekonomickým monopolním právem států , které jej mohou udělit či neudělit, ale nezcizitelným právem, kdy jeho udělování/neudělování dávno vyšlo z módy …

Tímto pojetím však US změnily i názvosloví  - z  „ porušitele“ patentu se dramaticky stal „ pirát“ ., a z nespecializovaných generických  společností , a ze zemí, ve kterých působí, piráti, bez ohledu na to, zda jimi kopírované produkty  byly patentované či zda jsou vůbec patentovatelné , a to pod záminkou, že „ někde“ patentované byly …

Vítězné mocnosti v obou světových válkách bojovaly jen za jediné – „shrábnout“ co nejvíce , a to i mezi sebou, a jestliže se do sebe nepustily, bylo to proto, že jinak vyhodnotily, co bylo  ke „shrábnutí“  k dizpozici  …

Po 1.sv.v. Paříž Německu vzala Alsasko a Lotrinsko, uhelné doly v Sársku a v Porúří, a některé kolonie v západní Africe .

Itálie se přiživila na Rakousku, vzala mu Tyrolsko a jadranské pobřeží, nemluvě již o některých dalmatských ostrovech .

Británie a Francie si mezi sebou rozdělily zbytky osmanské říše, přičemž Londýn/LON prozíravě zabíral „kousky“  s ropnými poli …

Paříž vyhnala i posledního Němce z vinařské oblasti Champagne-Ardenne, a zkonfiskovala jejich domy.

Poté vítězové, zejména PAR,  na Německu požadovali , aby platilo do poslední kapky krve válečné reparace, naštěstí pro Německo se Fritzi Haberovi /1868-1934, nositeli Nobelovy ceny za chemii z roku 1918, zakladateli chemického válčení, jenž s rozkoší sledoval působení bojových plynů na vojácích, viz můj článek Válka a odpovědnost vědce  v Militaria.cz )  podařilo těžit zlato z mořské vody (Německo se mu však neodvděčilo a pro svůj židovský původ musel utéci do UK)  …

Všechny mocnosti usilovaly o válečnou kořist – až na jedinou – Spojené státy, viz výše zmíněné prohlášení prez. Wilsona :

“  Nehoníme se za kořistí, za ziskem, za koloniemi, jsme bezelstní a nemáme sobecké cíle. Nežádáme válečné reparace, ani jiný materiál jako formu odškodnění, nechceme pro sebe nic , toužíme jen po svobodě pro všechny národy „ ….

Ve skutečnosti, když se Wilson v roce 1919 vrátil z Versailleské mírové konference, a vybalil svá zavazadla, vytáhl z nich jeden požadavek, který pro US sliboval více než jen zářivou budoucnost , a který vydal jak za francouzské Champagne , tak za britská mandátní území s ropou :  US požadovaly 20% německé podmořské kabelové sítě, nakladené ještě v 19.stol. ,  což byla páteř tehdejšího „ internetu „  …

Dále požadovaly převzetí ultramoderní rozhlasové vysílačky Telefunken  na Sayville, Long Island, a všechny patenty s vysíláním spojené …

Kromě výše uvedených patentů US na Německu žádaly  moderní obchodní lodě, které za války zkonfiskovaly, včetně  největší německé předválečné obchodní lodě, postavené v roce 1908, S.S. George Washington, na které často cestoval Wilson do Evropy a zpět …

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

25.července 1909 přeletěl Louis Blériot jako první kanál La Manche. “Nic jsem neviděl. Ani Francii, ani Anglii. Byl jsem sám, byl jsem ztracen. Pak jsem spatřil Doverské útesy!”

25.července 1564 zemřel Ferdinand I. Habsburský, český král v letech 1526-1564

Translate