Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 21

Spřátelené weby

Poslední komentáře

28. prosince 2020 oslaví L-159 20 let služby ve Vzdušných silách AČR.
Bedrník - Komentář v Renault FT
Na internetu jsem narazil na fotku, kde je George S.Patton, Jr s tankem Renault FT a informací, že se stal prvním americ...
To potopení monitoru je pěkný úlovek. By mě zajímalo kolik lodí zhruba škodovácká děla potopila.Přecejen jich řada dříve...
Tak boj v Náhorním Karabachu skončil, ale obávám se, že to je jen čekání na konečnou popravu Arménie. I přes vyslání rus...
Michal Kroužek - Odpověděl na komentář # 4678 v Letov Š-50
Děkuji za upozornění. Snažím se zveřejňovat články až po jazykové korektuře. Člověk po sobě překlepy apod přehlédne. Ale...

ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 27. 2. 2014 17:44 Napsal Andrea Kostlánová
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: HISTORIE

Jak Reichswehr, stát ve státě, budoval ilegální Reichswehr

Johannes „Hans“ von Seeckt /1866 –1936/ pocházel z generálské rodiny. V pruském genštábu  působil od roku 1897, v 3/1915 se pluk. von Seeckt stal náčelníkem genštábu, a byl považován za mozek totálního průlomu generála Augusta von Mackensen v 5/1915 u Gorlice-Tarnow, jihovýchodně od Krakova, po kterém dvě ruské divize doslova „ zmizely z mapy „, 140.000 ruských vojáků bylo vzato do zajetí, a rakousko-uherská provincie Halič byla dobyta zpět …  

Když se von Seeckt poprvé setkal s Hitlerem v 3/1923, napsal: “Máme stejné cíle, ale odlišné cesty „ .

Do roku 1926 von Seeckt zastával funkci šéfa der Heeresleitung/ ilegální funkci šéfa Reichswehru.

Nepolitický profesionální Reichswehr von Seeckt budoval v rámci i mimo rámec Versailleské mírové smlouvy, zakázaný genštáb zakryl pod termín Truppenamt, a nařídil, aby Reichswehr prodával a likvidoval německou zbrojní techniku jen na papíře …

Pod jeho vedením byl Reichswehr, jehož důstojníci, v drtivé většině monarchisté, popírali legitimitu Výmarské republiky, státem ve státě, o kterém politici nic nevěděli, a který stál mimo jejich kontrolu.

Když se jej prezident sociáldemokrat Ebert zeptal, na jaké straně stojí Reichswehr, gen. von Seeckt odpověděl :“ Na mé “ …

Na otázku, zda je Reichswehr spolehlivý, von Seeckt odpověděl : “ Nevím, je-li spolehlivý, ale poslouchá mé rozkazy“ …

Von Seeckt si v rámci císařských tradic pěstoval jen profesionální elitní armádu, každého vojáka přiměl k podepsání 12letého vojenského úvazku s plnou denní stravou a platem, takže v době děsivé celosvětové ekonomické recese a inflace  byla von Seecktova armáda jediným a unikátním ostrovem stability.

Loajalitu armády si zaručil tím, že vojákům Reichswehru vyplácel 6x vyšší platy než měli francouzští vojáci …

Role von Seeckta během Kappova puče z 3/1920 za obnovu monarchie je nejistá, odmítl sice puč podpořit, ale odmítl jej i potlačit s tím, že „Reichswehr nestřílí Reichswehr“  ( puč byl smeten celonárodní stávkou, svolanou SPD) …

Pruský ministr vnitra Albert Grzezinski ve své zprávě uvedl, že  „von Seeckt usiluje o vojenskou diktaturu, do jejíhož čela by pravděpodobně dosadil  sociáldemokrata Gustava Noske“ ( jenž úspěšně potlačoval lidové bouře a stávky) ...

Podle versailleské mírové smlouvy musela německá armáda vydat 900 důstojníků, kteří měli být souzeni pro válečné zločiny .

Podle versailleské mírové smlouvy mohl mít Reichswehr jen 100.000 dobrovolníků ( branná povinnost byla zakázána), menší počet záložníků, a maximálně 4.000 důstojníků, aby nekonkuroval daleko početnější francouzské armádě.

Monarchistickému přesvědčení von Seeckta odpovídala i jeho restrukturalizace císařské armády – Reichswehr se stal přímým dědicem císařských regimentů téhož jména, mohl mít ale jen 7 divizí pěchoty a tři jezdecké divize – měly dovoleno jen střežit hranice, a dohlížet nad vnitrostátním pořádkem.

Výslovně Německo nesmělo vyrábět ani kupovat ponorky ( čl. 191), vlajkové lodě, nesmělo vyrábět letouny, tanky, těžkou dělostřeleckou výzbroj, chemické zbraně.

Námořnictvo mohlo mít max. 15.000 mužů, max. 6 bitevních lodí s tonáží pod 10.000 tun, 6 křižníků s tonáží pod 6.000 tun, 6 torpédoborců s tonáží pod 800 tun, a 12 torpédových člunů a tonáží pod 200 tun . Navíc tyto lodě mohlo námořnictvo modernizovat až po 20 letech pro první dvě generace, a po 15 letech od třetí generace …

Reichswehr pod Generaloberstem von Seecktem tato ustanovení obcházel skrýváním  zbraní a munice před Spojeneckou komisí, a výrobou výše zmíněných zbrojních položek pod kamufláží civilních nálepek .

Protože si německá generalita versailleskou mírovou smlouvu vykládala po svém, německý genštáb podporoval zřizování nejrůznějších Freikorpsů již od 1/1919.

Gen. von Seeckt od roku 21 zřizoval Arbeits-Kommandos (alias „ Schwarze Reichswehr“ )  pod velením majora Bruno Ernsta von Buchrucker/1878-1966/, která oficiálně pomáhala s civilními úkoly v lesnictví, v celní službě, ap., ve skutečnosti to však byli vojáci pravidelné armády ( „Černý Reichswehr“ ) , kterými německá generalita obcházela početní limit versailleské mírové smlouvy.

Pracovní komanda Reichswehr kontroloval prostřednictvím Sondergruppe R v čele s pluk. Kurtem von Schleicherem, Eugen Ott (pozdější přítel Richarda Sorge, bolševického špióna, v Tokiu, kterému „ z naivity“ předával nejtajnější zprávy z BER, viz můj článek Sorge) , pluk. Fedorem von Bock a Kurtem von Hammerstein-Equord ( pozdější skalní antinacista), všichni monarchisté.

Von Seeckt se přátelil s politikem Otto Gesslerem /1875-1955/, jedním ze zakladatelů DDP/Deutsche Demokratische Partei.

Gessler se stal po Kappově puči (po Gustavu Noske) ministrem obrany Výmarské republiky .

Spolu se Seecktem se podílel na tajném zbrojení Reichswehru, takže jeho ministerstvo vykazovalo gigantické  nesrovnalosti v účetnictví, a Gessler musel v roce 28 odstoupit ( skandál Phoebus) .

Po 1/33 Gessler skončil i v politice, byl v kontaktu s aktéry protinacistického odboje, po atentátu na Hitlera byl do konce války vězněn v KL.

„Černý Reichswehr“  nechvalně proslul vraždami Němců, kteří spolupracovali se spojeneckou komisí pro kontrolu německého zbrojení .

Vraždy povolovaly tajné vojenské soudy Femegerichte, které nad „informátorem“ vyřkly trest smrti , aniž by o tom věděl, rozkazy k likvidaci vzešly od důstojníků Sondergruppe R ( zejména plukovníci von Bock, von Schleicher a  gen. von Seeckt ).

Série „fémových“ vražd vyvrcholila v 6/22 zavražděním ministra zahraničí W.Rathenau, kdy výmarská vláda již musela zasáhnout, a všechny polovojenské organizace zakázala ( Schwarz Reichswehr + další nejrůznější Freikorpsy – mj. Stahlheim, Orgesch, Konsul, Sturmabteilung/SA, které Reichswehr neřídil).

Carl von Ossietzky  napsal : “ Poručík Schultz vraždami „informátorů“  jen plnil rozkazy skupiny Sondergruppe R, kteří by měli sedět na lavici obžalovaných s ním“ ( na lavici obžalovaných sice neseděli, ale pravidelně se dopouštěli křivopřísežnictví, když u soudů prohlašovali, že „ Reichswehr nemá s Černým Reichswehrem nic společného, natož s jeho vraždami „  ( třebaže v tajném dopise předsedovi Nejvyššího německého soudu gen. von Seeckt přiznal, že Reichswehr Černý Reichswehr kontroluje, a že z vlasteneckých důvodů by měli být pachatelé všech vražd informátorů obžaloby zproštěni ) …

Nicméně v noci z 29./30.9.1923 když se jednotky Černého Reichswehru pokusily pod vedením majora Buchruckera o vojenský puč, protože chtěly okamžitě zahájit válku proti Francii ( příchod francouzských a belgických jednotek do Porúří),  gen. von Seeckt ani na okamžik nezaváhal, a nařídil Reichswehru puč potlačit – jednotky Reichswehru tak obklíčily všechny pevnosti, které Černý Reichswehr kolem BER dobyl.

Po dvou dnech se major Buchrucker vzdal.

Stejně rozhodně se gen. von Seeckt postavil k Hitlerově pivnímu puči z 8. na 9.11.1923 s tím, že bavorská divize Reichswehru zůstane loajální státu, v jeho podání Reichu ( nikoliv Výmarské republice).

Gen. von Seeckt věděl, že okamžitá válka proti Francii by nemusela dopadnout dobře, navíc oba puče porušovaly „kompromis“ uzavřený ohledně francouzské okupace Porúří/ (kterou Němci pokřtili na ) Ruhrkampf ze 9/1923, se kterým generalita  souhlasila.

Von Seeckt odmítl lokarnské dohody, které podle něj Německo postihovaly za jeho spolupráci s bolševiky, a zejména se ostře postavil proti vstupu Německa do Ligy národů, protože podmínkou pro vstup byl závazek nerozpoutat válku proti jejím členům, zatímco von Seeckt připravoval ve spolupráci s bolševiky válku proti Polsku/PL …

V 10/26 musel gen. von Seeckt odejít do předčasného důchodu (na udání gen. von Schleichera, klíčového likvidátora Výmarské republiky), protože umožnil bývalému korunnímu princi Wilhelmovi, aby se zúčastnil vojenských manévrů Reichswehru, a ještě k tomu v císařské uniformě  ( v roce 33, když se generál von Seeckt o Hitlerovi začal vyjadřovat neuctivě, Hitler von Seeckta „ uklidil“  do Čankajškovy Číny ve funkci šéfa  německé vojenské mise v době, kdy Čankajšek pro rasové invektivy ze strany Němců uvažoval vyměnit německé vojenské poradce za francouzské ...

Von Seeckt německou misi v Pekingu zachránil tím, že vydal rozkaz, aby se němečtí důstojníci chovali k citům svých čínských hostitelů „ citlivě“  …

Po svém návratu do BER se s Hitlerem již otevřeně nesnesl, krátce nato v roce 36 zemřel ) …

Politickou hlavou Reichswehru se tak stal geniální machiavelista gen. Kurt von Schleicher …

Gen. Kurt von Schleicher dorazil i svého protektora Wilhelma Groenera /1867-1939/, střídavě náměstek a ministr obrany, jenž v roce 31 v Reichstagu požadoval zakázání SA/úderných oddílů NSDAP, za což jej sprostými slovy napadl Göring, a NSDAP jej po celé zemi zesměšňovala karikaturami.

Von Schleicher prohlásil, že po svém projevu v Reichstagu musí Groener podat demisi, což maršál von Hindenburg odkýval, a Groener rezignoval .

Gen. Kurt von Schleicher /1882-6/34 v Noci dlouhých nožů /se již od mládí přátelil s von Papenem, později jako důstojník s Oskarem von Hindenburgem …

Když v 1/28 nastoupil do funkce ministra války Groener, jenž von Schleichera považoval téměř za syna, vytvořil pro Schleichera úřad Ministeramt, ve kterém se Schleicher jako rybička ve vodě se sítěmi informátorů rozmístěnými na všech ministerstvech, úspěšně vměšoval do politiky Výmarské republiky ( Groener von Schleichera otevřeně nazýval  svým „ politickým kardinálem“ ) ...

Gen. von Schleicher se navíc stal i poradcem prezidenta von Hindenburga ( stařičkého maršála ovlivňoval i jeho syn major Oskar von Hindenburg, a šéf Kancléřství Otto Meissner ) …

Šéfem výcviku Reichswehru byl od roku 21 gen.Werner von Blomberg /1878-1946/, jenž v roce 28 navštívil služebně Rusko, a byl unešen postavením RA, do BER se vrátil jako přesvědčený zastánce diktatury jako podmínky sine qua non pro obnovení moci armády.

Po návratu do BER byl však ze své funkce v roce 29 sesazen gen. von Schleicherem, a přeřazen na místo velitele vojenského okruhu ve Východním Prusku, kde jej luteránský kaplan, sympatizant s nacisty, zasvětil do národního socialismu, který Blomberga z teoretického hlediska vůbec nezajímal, ale byl přesvědčen, že právě přes diktaturu NSDAP německá armáda obnoví svoji velikost.

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

1.prosince 1898 zemřel český malíř a grafik Luděk Marold, autor obrazu bitva u Lipan

Translate