Přihlášení
Kdo je online
Spřátelené weby
Poslední komentáře
ČESKOSLOVENSKO
Mnichovský diktát
Adolf Hitler se po svém nástupu k moci netajil, že chce Československo zlikvidovat. Jako záminku k zákroku vůči Československu si Hitler vzal ochranu německého obyvatelstva v ČSR. Povolal k sobě vůdce sudetoněmecké strany Henleina a koncem března 1938 mu dal příkaz, aby systematicky kladl československé vládě takové požadavky, které nemůže přijmout. Zjevně mu nešlo o to, aby se plnily národnostní požadavky Němců, ale o vyvolání nepokojů, které by v konečném důsledku poskytly záminku k napadení Československa. První krok ve smyslu Hitlerových instrukcí učinil Henlein již na - Karlovarském sjezdu v 24. dubnu 1938; vyhlásil tam program, který měl proměnit české a moravské pohraničí v samostatnou správní oblast, kde by neomezeně vládl Henlein a jeho strana.
V polovině května začalo Německo - prý - přesouvat vojsko k československým hranicím. SdP zároveň vyvolávala nepokoje v pohraničních oblastech. Československá vláda vedená Hodžou se odhodlala k vyhlášení částečné mobilizace. Ukázalo se však, že německá vojska se tehdy vůbec nepřemisťovala. Tento zákrok překvapil Hitlera (považoval mobilizaci za nehoráznou provokaci) i Henleina. Hitler radil Henleinovi, aby takticky ustoupil, a proto Henlein na Hitlerův pokyn projevil ochotu jednat o svých požadavcích s Hodžou. Bylo však jasné, že schůzka neskončí dohodou.
Koncem května Hitler prohlásil, že je rozhodnut zničit Československo vojenskou silou. Velká Británie zasáhla do krize a vyslala do Československa zprostředkovatele mezi Československou vládou a Henleinem. Zprostředkovatelem byl známý anglický germanofil lord Walter Runciman. Když Runcimanova mise skončila, podal prohlášení, které podporovalo sudetské Němce, proto československá vláda oficiálně přijala Henleinovy požadavky. Henlein i Hitler byli zaskočeni. Nepřáli si, aby vláda tyto požadavky přijala. Měli zájem na stupňování napětí. Henlein se proto pokusil 12. září v pohraničních oblastech o puč, ten však skončil naprostým fiaskem.
Hitlerovi se zdálo, že se tento problém vyvíjí velmi pomalu, proto se 15. září v Berchtesgadenu sešel s britským ministerským předsedou Chamberlainem, který při setkání prohlásil, že nemá zásadní připomínky proti odstoupení českého pohraniční Německu. Chtěl jen otázku konzultovat s vládou a také s Francií.
Německé požadavky měla řešit konference v Mnichově, kde se 29. září setkali zástupci Německa, Itálie, VB a Francie – Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier. Rozhodli o tom, že Československo odstoupí pohraniční oblasti Čech a Moravy Německu. Podkladem pro jednání byl návrh předložený Mussolinim, ve skutečnosti však vypracovaný Německem. Pohraniční oblasti, kde převažovali etničtí Němci, se měly stát součástí Německa. Československo se ocitlo v izolaci a za této situace přijalo 30. září výsledky mnichovské konference. Německo během několika dní vojensky obsadilo pohraničí oblasti i s vybudovanými obrannými opevněními.
zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za Nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii
Ničení československých hraničních orientačních sloupů
Uprchlíci z pohraničí
Fotky pocházejí z wikipedie
Komentáře (3)
-
"...příští generace nás odsoudí, že jsme bez obrany vydali naše kraje. V čem má národ vidět sílu, v co má věřit, když jsme mu vzali armádu, která bez výstřelu opouští své pozice. K zbabělosti cizí připojujeme zbabělost vlastní. Je pravda, že jiní zradili nás, ale my zrazujeme sami sebe..." (Dr.L.Rašín v polemice s E.Benešem, 30.9.1938)
0 Líbí se -
Ironické je že československá armáda bola kvalitne vyzbrojená a celé hranice mala chránene sieťou bunkrov delostreleckých bášt a gulometných hniezd československej armáde by nerobilo problém toto územie ubrániť i keď všetci nadhodnocujú nemeckú armádu tak by československá armáda pred "znásilnením" zo strany spojencov veľmi ľahko odrazila nemecký nápor kedže už dlhšiu dobu sme boli zbrojený ruskom.Berem to ako obyčajnú zradu spojencov a myslím že aj češi aj slováci by sa mali poučiť a dávať si pozor na spojenectvá ako nato v terajšej dobe totiž sme jedny s naslabšie vyzbrojených republik v europe .Ani československá armáda sa (dohromady) sa nemôže rovnať žiadnemu susedovy :rakusko,poľsko,nemecko,ukrajina,maďarsko čo počas druhej svetovej vojny bolo možné.
0 Líbí se -
Návštěvník - Fortifikátor
Permalinkč.183/1938 Sb.z. a n. ze dne 23. září 1938, o vstupu státu do branné pohotovosti (mobilizace)
Vláda republiky Československé vyhlašuje podle §57. odst.1 a 3 zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb.z. a n., o obraně státu, den 23. září 1938, jimž byla nařízena presidentem republiky podle §23. branného zákona mobilisace, za den vstupu státu Československého do branné pohotovosti.
Jan Syrový v.r.0 Líbí se
Vyhledávání
Dnešní den v historii
7.března 1850 se narodil Tomáš G. Masaryk, první československý prezident
7.března 1799 zemřel F. L. Čelakovský, básník a obrozenec
Poslední novinky
- Mauser HSP
- Útoky na základny Zeppelinů: První britské nálety z letadlových lodí
- Strach má jméno dron: Bezpilotní prostředky v rukou teroristů
- Centauro II
- Shrnutí za leden 2021
- Aichi E16A Zuiun
- CVA-58 United States: Bizarní projekt letadlové lodě pro jadernou válku
- Miguel Grau Seminario (1834-1879)
- Praga AV
- Grille