ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 6. 9. 2012 18:11 Napsal Pavel Sláma
Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: JEDNOTKY

Legion smrti

V 11.1941 Královská jugoslávská vláda v exilu jmenovala plukovníka Draža Mihailovice velitelem Královské jugoslávské armády ve vlasti. Po této nominaci dva slovinští vyšší důstojníci, plukovník Jaka Avsic a major Karel Novak navštívili plukovníka Mihailovice v jeho štábu v Ravna Gora, Srbsko. Plukovník Mihailovic jmenoval plukovníka Jaku Avsice velitelem Slovinských četnických formací, kdežto major Karel Novak se stal jeho náčelníkem štábu. Během této návštěvy předložil Avsic Mihailovicovi návrh na boj spolu s partyzány proti Němcům, ale Mihailovic tento návrh odmítl. Po návratu na Slovinsko obvinil Avsic Mihailovice z kolaborace s nepřítelem a vstoupil s dalšími ex-královskými důstojníky k partyzánům/OF. Když o tom Mihailovic slyšel, okamžitě sesadil Avsice a jmenoval četnickým velitelem na Slovinsku majora Karla Novaka. Prvním velitelem četnického oddílu jmenoval Novak ex-královského poručíka Milana Kranjce. Shromáždil 17 mužů v Sv. Urhu u Ljubljani. 17.5.1942 pochodovali Dolní Karniolou. Tábořili v lese u zámku Turjak. Jejich úkolem byla mobilizace pro Slovinskou četnickou armádu. Tito četnici nosili šedo-zelené polní čepice jugoslávské armády, ale když bylo potřeba, tak i partyzánské čepice, ke zmatení partyzánů a civilistů. První bitva mezi četniki a partyzány proběhla 26.5.1942 u vesnice Vodice v sousedství Turjaku a Cusperku. Každá strana měla několik zraněných. Poté se četnický oddíl utábořil v blízkosti zámku Cusperk. Novakovým zástupcem pro Dolní Karniolu (Dolenjsko) byl major Janko Debeljak, jeho asistentem byl kaplan Nande Babnik.

Tito dva začali 25.5.1942 v Dolní Karniole mobilizaci k posílení četnických sil, ale ta byla úplně neúspěšná. Poté se rozhodli k přesunu ke Gorjanci. Ve všech vesnicích, kterými procházeli, říkali lidem, že jsou Štýrský partyzánský prapor, který bojoval v Dolním Štýrsku, ale protože pro ně byly příliš nebezpečné německý policejní teror a ofenzívy, ustoupili do Dolní Karnioly. Nyní se utábořili v lesích v St. Jostu mezi Stopicí a Novo město v Dolní Karniole. Proč se představovali jako Štýrský partyzánský prapor? Tak v té době měli partyzáni dva prapory bojující pod tímto jménem. Pokoušeli se tak zřejmě vyhnout boji s partyzány, kteří byli mnohem silnější. Tak se podařilo oddílu mást partyzány asi měsíc a zatím podnikali přepady malých partyzánských hlídek a spojek. Lidé žijící v Gorjanci nevěděli, že jsou četnici a tak k nim vstupovali a brzy měl tento falešný partyzánský oddíl 100 mužů. Tento četnický prapor, který vedl ex-královský důstojník Dobrivoj Vasiljevic dokonce úspěšně zaútočil s partyzány na italskou vojenskou posádku v Ratez, ale ve stejnou dobu mučili a vraždili zajaté partyzány a jejich sympatizanty. Brzy však partyzáni objevili, že tato jednotka není partyzánská. 11.7.1942 obklíčili a zaútočili na jejich tábor, ale neúspěšně. Četnici ustoupili přes Dolenjske Toplice, kde vstoupili do MVAC, nyní pod jménem Legija smrti (v 8.1942 Italové oficiálně zformovali MVAC - Milizia volontaria anticomunista). Legion smrti se skládal z 640 mužů, v 2.1943 již z 1.687 mobilních a dobře vyzbrojených vojáků v 11 rotách. Byl zformován 1. prapor Legionu smrti ve Vrhniku, kde byli zejména četnici a 2. prapor v Gorjanci Plateau a 3. prapor v Mokronogu, z ex-Slovinského legionu a Legionu Sokol, umístěných v okolí Ljubljani. Partyzáni se po italské kapitulaci v 9.1943 pokusili zničit posádky MVAC v celé Dolní Karniole, ale neuspěli. Prapory legionu smrti se staly základem nově zformované Slovinské domobrany.

 

četniciSlovinští četnici, příslušející k Legionu smrti.

Vyhledávání

Dnešní den v historii

26.dubna 1656 – Požár polského města Lešna, kde pobýval český učenec, spisovatel a filosof Jan Amos Komenský. Shořela tam velká část jeho práce, např. Tezaurus linguae Boemicae, na kterém pracoval čtyřicet let.

26.dubna 1917 se konala v Prostějově hladová demonstrace, které se účastnilo okolo 8 000 dělníků konfekčního průmyslu. Rakousko-uherské úřady nechaly demonstraci krvavě potlačit vojskem, přičemž bylo zabito 23 lidí a téměř 40 jich bylo zraněno. V důsledku hladovění obyvatelstva a růstu cen se konala řada dalších demonstrací v českých městech: České Budějovice (22.-23. května), Brno, Nymburk, Náchod, Hlinsko, Ostrava (květen), Praha (30. května), Plzeň (27. června), Ostravsko (2.-8. července), Brno (1. srpna), Plzeň (7.-14. srpna).

Poslední komentáře

přidal komentář v Václav III.
byl zavražděn ve čtvrtek 4. srpna 1306
přidal komentář v AGS-17 Plamja
U této zbraně jsem sloužil,jako střelec čtyřikrát za 5 a jednou za 4,ohodnocen při střelbách ostrými.Jo jo kde jsou ty č...
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
mozna si na mne pamatuješ
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
v roce 1973 jsem take byl na kurzu OT65 v Jihlave kasarna 25 unora pak zbytek vojny v caslavi
odpověděl na komentář #4803 v O ukrajinské povaze a mentalitě
Pán se nejspíše přepsal. Měl na mysli pro "ně"