LETECKÁ TECHNIKA

Il-10: Od stíhačky k bitevníku

Iljušin Il-10M

Na samém konci druhé světové války začala Rudá armáda nasazovat nový bitevní letoun, jenž představoval evoluci koncepce Il-2 a nesl jméno Il-10. Cesta k jeho vzniku však byla složitá a lze v podstatě říci, že na jejím začátku byl jeden omyl. Il-2 se totiž nejen ukázal být výborným bitevníkem, ale slavil úspěchy i v boji proti bombardérům. Odtud vzešla myšlenka zhotovit na jeho bázi speciální těžký stíhač bombardérů. Prvním pokusem byl jednomístný Il-2I, měl však nedostatečné výkony a do výroby nepostoupil. Velení armády se ovšem nevzdalo svého plánu a nařídilo zkonstruovat další těžký stíhač. Dostal jméno Il-1 a tentokrát již nešlo o úpravu Il-2, nýbrž o letadlo skutečně nové konstrukce. Il-1 se vydařil podstatně lépe, ale na jaře 1944, kdy začaly jeho testy, už takový letoun nebyl potřeba. Posloužil však jako základ pro další projekt, jímž se Iljušin tehdy také zabýval, a sice pro nový dvoumístný bitevní letoun Il-10. Ačkoliv se na pohled podobal Il-2 a uchovával jeho základní koncepci, vykazoval řadu rozdílů.

Severokorejský Il-10 zničený za Korejské války

Il-10 měl nové křídlo a jinak řešené pancéřování dobře chránilo i střelce. Nasávání vzduchu obstarávaly otvory v kořenu křídla a podvozek se zatahoval do plochy křídla, takže zmizel (u Il-2 typický) otvor chladiče na horní straně krytu motoru a křídelní gondoly. Nový typ měl tedy uhlazenější tvary než jeho předchůdce. Pohon zajišťoval motor AM-42 o výkonu 1471 kW. Prototyp Il-10 poprvé vzlétl 18. dubna 1944 a zkoušky ukázaly výborné výsledky, takže se na přelomu srpna a září téhož roku rozběhla sériová výroba. Zpočátku byla výzbroj shodná jako u Il-2 (tedy dva 23mm kanony a dva 7,62mm kulomety v křídle a 12,7mm kulomet ve střelišti), ovšem poté se přešlo na čtyři 23mm kanony v křídle a 20mm zbraň ve střelišti (verze Il-10M). Sériové stroje ještě v dubnu a květnu 1945 zasáhly do války s Německem a v srpnu do bojů proti Japoncům. Il-10 byly široce nasazeny v Koreji a v konfliktu mezi komunisty a nacionalisty v Číně. Vedle vzdušných sil SSSR a ČLR se dostaly do arzenálu dalších zemí, hlavně ve Varšavské smlouvě (Československo tento stroj licenčně vyrábělo jako Avia B-33). Celkově vzniklo 6166 letounů Il-10, jež vydržely ve výzbroji některých států až do 60. let.

Iljušin Il-10M