Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 54

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

KULTURA

Zveřejněno: 14. 7. 2018 19:13 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: KULTURA Kategorie: KNIHY A ČASOPISY

Osudový konvoj: Další úchvatný námořní román Františka Novotného

Osudový konvoj

Přes Atlantik vyráží luxusní jachta, zatímco v jiné časové linii tam bojují válečné lodě, jejichž střetnutí může ovlivnit celé 20. století. Nabíjejte děla!

V článcích na našem webu se celkem často setkáváte také s alternativní historií. Mezi úspěšné autory tohoto žánru v Česku patří samozřejmě náš redakční kolega Honza Drnek a také mladý Honza Kotouč, ale nejsou pochopitelně jediní. Ve svém kultovním cyklu Valhala zabrousil do této oblasti rovněž František Novotný, jenž o několik let později vzbudil nemalý rozruch svou knihou Křižník Thor, jež se dá krátce charakterizovat jako námořní techno-thriller. A nedávno poslal na český trh své nové epické dílo, v němž se pojí alternativní historie a námořní román. Jak tedy dopadne plavba jeho Osudového konvoje?

Kapitán ve dvou časových liniích

Přístav Boston, dnešek. Český námořní kapitán David Marek dostane od ruského boháče úkol, a to přeplavit jeho luxusní jachtu Oněga do Evropy. Během čekání na zbytek posádky si hodlá prohlédnout památky ve městě, ale připlete se ke dvěma podivným výbuchům, při nichž potká záhadnou ženu šlechtického původu. Erwina Dubská, jak se kráska jmenuje, potřebuje pomoc, kterou Marek jako správný gentleman samozřejmě neodmítne, a proto záhy zjišťuje, že kráska sleduje jakýsi nesmírně důležitý úkol. Bez varování se ale přenášíme do zcela jiného Bostonu, a to do přístavu za druhé světové války. Tahle druhá světová válka se však velmi liší od té, jež se vyskytuje v učebnicích. Píše se rok 1946, Hitler pořád ovládá kontinentální Evropu a Velká Británie bojuje o přežití v bitvě o Atlantik. V řadách Spojenců se však nalézá i Česká eskadra, poslední zbytek loďstva Podunajské federace, tedy bývalé habsburské monarchie, jež přečkala první světovou válku a změnila mocenské poměry v Evropě. Rovněž tady potkáváme kapitána Davida Marka, ovšem zde jako velitele fregaty SMS Jizera, jedné z nejmodernějších lodí, jaké Spojenci vlastní. Doprovází do Británie životně důležitý konvoj, který se plaví po stejné trase, jakou v první časové linii sleduje jachta Oněga. Oba příběhy se tak střídají a postupně vychází najevo jejich tajemné propojení, jež způsobuje záhadný přístroj, který v obou časových liniích vlastní hraběnka Dubská. Jachta Oněga čelí bouřlivému počasí Atlantiku, zatímco SMS Jizera vzdoruje německým ponorkám. V obou světech se ale množí různé podivné události a kapitán David Marek začíná cítit a chápat, že všechno je jinak a že se připletl do složitého boje o moc. A pokud jej náhodou přežije, určitě už nic nebude jako dřív.

Náročná, ale propracovaná četba

Zájemce je potřeba varovat, že Osudový konvoj určitě není jednoduché čtení, což koneckonců u Františka Novotného není nijak překvapivé. Nedosahuje sice až monstrózní spletitosti cyklu Valhala, ale dvě proplétající se časové linie kladou na pozornost a paměť čtenáře docela velké nároky. Obdobně jako v případě Křižníku Thor musíte počítat i s nemalou porcí námořnické a vojenské terminologie a mlčky se požadují aspoň některé znalosti z dějin druhé světové války, především z bitvy o Atlantik a z bojů ve Středomoří. Bez nich sice lze příběh pochopit, ovšem nelze si jej v plné síle vychutnat se všemi pozoruhodnými detaily. Podobně jako ve Valhale se totiž i také zde autor takřka „vyžívá“ v četných odkazech na historická i pop-kulturní díla, což rovněž klade na čtenáře jisté požadavky, ač František Novotný je obvykle „milosrdný“ a často nechá některou z postav zmínit elementární kontext. Ostatně samy postavy si zaslouží zvláštní zmínku. Nejsilnější stránkou Osudového konvoje je úžasně propracovaná zápletka, jež stojí na výborně promyšlených historických základech, jenže to vše by nemohlo fungovat bez kvalitně vykreslených postav. Naštěstí také tady Novotný odvedl výtečnou autorskou práci, a to hlavně u kapitána Marka, u kterého má překvapivě mnoho prostoru introspektivní psychologie. Autor zvolil i poněkud zvláštní způsob vyprávění, jelikož o plavbě Oněgy mluví přímo David Marek v ich-formě, kdežto „válečnou“ linii sledujeme ve třetí osobě, což přispívá k tomu, že je každá z „verzí“ této postavy vystižena trochu jinak. Kromě románových hrdinů ale na scénu přichází i historické (ačkoli „alternativní“) osobnosti, např. Ian Fleming, jenž před svou spisovatelskou kariérou působil v britské námořní zpravodajské službě.

Trvající debata o bitvě o Atlantik

Jak možná víte, sám František Novotný je (kromě spisovatelství) námořní kapitán, takže moře dokonale zná jako předmět své práce a největší vášně. Napsal ostatně také faktografické knihy o historii válečných plavidel, mj. skvělé pojednání Veleobři oceánů, jež se týká bitevních lodí, bitevních křižníků a jejich bojů v obou světových válkách. Svoje znalosti pochopitelně zúročil i v Osudovém konvoji, v němž tak můžeme sledovat nesmírně působivý „útěk“ České eskadry Podunajské federace z přístavu Pula, alternativní průběh druhé bitvy u Velké Syrty (kde se 22. března 1942 střetly britské a italské lodě) a napínavé střety s nacistickými ponorkami při bitvě o Atlantik. Té se věnuje vskutku velký prostor mj. v souvislosti s debatami o tom, jak moc byl tento úsek druhé světové války skutečně rozhodující. Dlouhá léta se totiž říkalo, že Británie se udržela jen těsně a německé ponorky byly blízko tomu, aby ničením obchodním lodí přivodily vyhladovění a kapitulaci ostrovů. Toto mínění podpořil i Winston Churchill, jenž napsal, že to jediné, čeho se za války opravdu bál, byly německé ponorky. Ve druhé polovině 90. let ovšem toto tvrzení dostalo těžkou ránu, protože americký historik Clay Blair vydal dvoudílnou knihu Hitlerova ponorková válka, v níž za pomoci tvrdých čísel dokázal, že se Němci ve skutečnosti nikdy ani nepřiblížili tomu, aby Británii odřízli, neboť se dopustili množství chyb. Novotný se na Blaira přímo odkazuje a v jeho časové linii jednají Němci jinak. Na scénu tedy přichází mj. „smečky“ tehdy supermoderních ponorek Typ XXI a námořní bombardéry Junkers Ju 290, ale ani Spojenci samozřejmě nezahálejí. Daleko dříve než ve skutečnosti proto vzniknou raketová torpéda ASROC, která nese také fregata SMS Jizera.

Češi (znovu) v epicentru událostí

Fanoušky „skutečné“ i alternativní historie také určitě velice zaujme promyšlený svět, který se vzdáleně podobá Druhému dechu habsburské monarchie od Jana Drnka. Nepochybné je, že za předpokladu uchování nějaké formy Rakouska-Uherska (pochopitelně s tím, že by se podobné vyrovnání provedlo i s Čechy a Jihoslovany) by se mocenské poměry ve střední Evropě rázem změnily. Hitler i Stalin by museli ve svých kalkulacích počítat s tím, že tady existuje mocnost, která se nenechá jen tak snadno „spolknout“. Podíváme-li se na současnou mapu a na procesy, jež dnes probíhají v Evropské unii, nelze nevidět paralely s historií, která se ostatně opakovala již nejednou. Už jen základní znalosti geopolitiky ukazují, že střední Evropa prostě vždy bude regionem, o který se budou „přetahovat“ velmoci ze Západu i Východu, nehledě k tomu, že se „za rohem“ nachází tradičně výbušný Balkán, jenž představuje nejen cestu na Blízký a Střední Východ, ale současně také cestu sem pro expanzi nějaké tamní velmoci, ať se už bude nazývat jakkoli. To jsou geopolitické axiomy, jež spolehlivě přebijí každou ideologii, a tak nezáleží na tom, zde v té či oné zemi panuje demokracie, autoritativní režim nebo totalita libovolné barvy. A ať za tím stojí (podle přesvědčení každého) příroda, vesmír, osud nebo Bůh, jisté je, že Češi se zas a znovu ocitají uprostřed toho všeho, zpravidla jako oběti „her“ velmocí, ale občas (byť docela vzácně) také jako aktivní hráči. Knihy od Drnka, Kotouče či Novotného lze proto brát i jako nápovědu, že přes pevně dané umístění na mapě není pevně daná naše budoucnost a že se Češi musí (konečně) rozhodovat i sami za sebe. Osudový konvoj tak není jen špičkový román, ale rovněž pozoruhodný podnět pro hluboké zamyšlení.

Lukáš Visingr

Publikace: RadioDixie.cz, 29. června 2018

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.října 1576 – český král Rudolf II. Habsburský byl zvolen v Řezně německým králem

22.října 1882 se narodil Wilhelm Bodewin Johann Gustav Keitel německý polní maršál popravený 16. října 1946 za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.