Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 57

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: BITEVNÍ LETADLA

BAe Harrier

V roce 1960 firma Hawker Siddeley Aviation (nyní BAe) vyrobila experimentální kolmo startující letoun P.1127. Původně měla britská RAF v úmyslu pořídit si mnohem výkonnější letadlo s rychlostí Mach 2 (P.1154), ale nedostatek peněz tento program zastavil. Vláda povolila vývoj menšího podzvukového letounu, kterým měl být Harrier. Prototyp P.1127 provedl první kolmý vzlet 21. října 1960, první sériový stroj řady GR. Mk 1 byl předán britské RAF 1. dubna 1969. Tento stroj je charakteristický krátkým nebo kolmým startem a kolmým přistáním (V/STOVL - vertical/short take-off and vertical landing). Ačkoli nepatří Harrier mezi největší a nejvýkonnější letouny, je velmi výkonným a nebezpečným protivníkem v leteckých soubojích, což dokázal za války o Falklandské ostrovy v roce 1982. Tento fakt je zapříčiněn malými rozměry a unikátní pohyblivostí díky motoru s měnitelným vektorem tahu. Harrier je schopen dělat otáčky v pravém úhlu, náhlé snížení rychlosti nebo neočekávané vertikální pohyby bez změny letové polohy.

Technický popis

Harrier je malý hornoplošník s tandemovým podvozkem. Podvozek tvoří přední jednoduché kolo pod pilotní kabinou a zadní dvoukolo ve dvou třetinách trupu. Na křídlech jsou dvě pomocná sklápěcí kola, která zajišťují stabilitu letounu na zemi. Za jednomístnou kabinou jsou dva rozměrné sací otvory, které přivádí vzduch výkonnému motoru Pegasus. Na boku trupu pod křídly jsou na každé straně dvě trysky s měnitelným vektorem tahu, které umožňují stroji kolmý nebo zkrácený start a přistání.

Výzbroj

Letoun nenese žádnou pevnou kanonovou výzbroj. Přídavná výzbroj, o celkové hmotnosti až 3 600 kg, se zavěšuje na celkem sedm závěsníků, čtyři (Mk 1/3) či šest (Mk 5/7) podkřídlových a jeden centrální trupový. Na centrální trupový závěsník jsou obvykle podvěšovány dva kontejnery s pětihlavňovými rotačními 25mm kanony GAU/12U se zásobou 300 kusů munice (USA) nebo 25mm kanony ADEN 25 se zásobou 100 kusů munice na hlaveň (GB). Ke vlastní ochraně může Harrier nést 2 až 4 PLŘS AIM-9 Sidewinder. K útokům na pozemní cíle slouží konvenční i kontejnerové pumy, pumy řady Paveway a rakety AGM-65 Maverick.

Uživatelé a bojové nasazení

Itálie (22 ks AV-8B; 2 ks TAV-8B)
Španělsko (17 ks EAV-8B)
Thajsko
USA (152 ks AV-8B; 17 ks TAV-8B)
Velká Británie (66 ks GR.Mk 7/T10; 6 ks T4/T8; 28 ks Sea Harrier F/A Mk 2)
Válka o Falklandy (1982 - Velká Británie)
Válka v Perském zálivu (1991 - USA)
Operace Irácká svoboda (2003 - USA, Velká Británie)

Verze

GR. Mk 1 - základní verze
GR. Mk 3 - je na pohled shodný s letouny verze GR. Mk 1, je ale vybaven novým turbodmychadlovým motorem Rolls-Royce Pegasus 103 o tahu 95,64 kN. V průběhu operační služby se zjistilo, že letouny verze GR. Mk 1 spotřebovávají při kolmém startu s plným bojovým nákladem příliš velké množství pohonných hmot, tyto stroje proto začaly operovat v režimu STOVL (zkrácený vzlet a kolmé přistání). Standardní výbavou verze GR. Mk 3 je nástavec pro doplňování paliva za letu. Od roku 1970 sloužily Harriery verze GR. Mk 3 v jedné peruti v Británii a ve třech v Německu. Byla jimi vybavena Operační přeškolovací jednotka a jedna samostatná letka v Belize.
AV-8A - americké označení pro GR. Mk 3
GR. Mk 5 - spolupráce mezi společnostmi BAe a McDonnell Douglas, která byla motivována snahou zlepšit výkony v oblasti doletu a velikosti bojového nákladu, se zaměřila na typ AV-8A, používaný leteckými silami americké námořní pěchoty (USMC), a Harrier GR. Mk 3. Výsledný letoun byl proto "šit na míru" potřebám těchto dvou letectev. Harrier GR. Mk 5 se od svého předchůdce v mnoha ohledech liší. Jeho rozměrnější nosné plochy z kompozitních materiálů obsahují další palivovou nádrž s 907 kg paliva, nové řídící plochy zvyšují navíc vztlak. Pilotní prostor verze GR.Mk 5 je vybaven mnohem komplexnější avionikou, včetně displeje s pohybující se mapou a infračervenými senzory. Sedadlo bylo posazeno výše, aby měl pilot lepší výhled z letounu. Z tohoto důvodu musel být upraven i horní skleněný kryt kokpitu. Pod křídly jsou dva nové zbraňové závěsníky pro rakety SIDEWINDER. Do služby vstoupila verze GR.Mk 5 v červenci 1987 k britskému letectvu a v lednu 1984 pod označením AV-8B do amerického letectva.
AV-8B - americké označení pro GR. Mk 5 (viz výše)
GR. Mk 7 - vylepšená verze s termovizním systémem a modernizovanou avionikou
AV-8B Night Attack - verze vybavená termovizním systémem a schopná ničit cíle v noci a za špatné viditelnosti
Harrier II Plus - v roce 1992 vznikl z iniciativy firem McDonnell Douglas a BAe jako další vylepšení typu AV-8B typ Harrier II Plus. Později se vlastní vývoj rozběhl na základě třístranné dohody mezi USA, Španělskem a Itálií. Motor a drak (jen příď byla prodloužena a instalován nový RL Hughes AN/APG-65), stejně jako většina letových výkonů zůstává beze změny, což umožňuje po úpravě přídě provádět konverzi strojů AV-8B na standard nové verze.
TAV-8B - americká cvičná dvoumístná verze
Harrier T Mk 10 - britská cvičná verze
EAV-8B - verze pro španělské námořnictvo, kde nese označení VA. 2 Matador II

TTD letounu GR.5/AV-8B
země původu Velká Británie/Spojené státy americké (USA)   Velká Británie USA
výrobce British Aerospace (Harrier)
McDonnell Douglas(AV-8A/B)
vyrobené stroje 451 (výroba ukončena)
cena jednoho stroje 30 mil. USD
datum vzletu 21.10.1960
ve výzbroji od 1.4.1969 (GR. Mk 1, RAF)
7/987 (GR. Mk 5, RAF)
1/1984 (AV-8B, USMC)
posádka 1 (pilot)
pohon 1x PEGASUS Mk105 (GR. Mk 5)
1x PEGASUS 11-61 (AV-8B)
max. výkon 1x 95,60 kN (GR. Mk 5)
1x 105,80 kN (AV-8B)
max. rychlost 1 110 km/h (M=0,93)
max. stoupavost 52,00 m/s
max. dostup 15 300 m
dolet 170 - 1 100 km (bojový - v závislosti na způsobu startu), 3 900 km (max.)
délka trupu 14,12 m
rozpětí křídla 9,25 m
nosná plocha 21,37 m²
výška 3,55 m
hmotnost prázdná 6 350 kg
max. vzletová hmotnost 9 350 kg (pro vertikální vzlet)
14 000 kg (s rozjezdem)
hmotnost paliva 3 519 kg
Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

20.října 1740 zemřel Karel VI., český král v letech 1723 –1740

20.října 1827 dochází k bitvě u Navarina jedné z bitev řecké války za nezávislost. Flotila skládající se z britských, francouzských a ruských lodí v ní poráží osmansko-egyptskou flotilu.