Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 17

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Troubridge - Komentář v V-22 Osprey
Japnci začali provozovat své V-22 Osprey To make this happen, various members of the V-22 community came together inclu...
Australské F-111 už nejsou ve službě. Jsou doslova pohřbené. Viz článek níže. Here’s why Australia buried 23 F-111s aft...
28. prosince 2020 oslaví L-159 20 let služby ve Vzdušných silách AČR.
Bedrník - Komentář v Renault FT
Na internetu jsem narazil na fotku, kde je George S.Patton, Jr s tankem Renault FT a informací, že se stal prvním americ...
To potopení monitoru je pěkný úlovek. By mě zajímalo kolik lodí zhruba škodovácká děla potopila.Přecejen jich řada dříve...

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 13. 2. 2012 16:17 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: BOMBARDÉRY

Rockwell B-1 Lancer

B-1 Lancer

Čtyřmístný čtyřmotorový proudový strategický bombardovací letoun s měnitelnou geometrií křídla.

Dálkový bombardér B-1B určený k pronikání do nepřátelského vzdušného prostoru má své počátky v roce 1965, kdy USAF spustilo program AMSA (Advanced Manned Strategic Aircraft - pokročilý pilotovaný strategický letoun), reagující na vyvstalou potřebu nového mezikontinentálního nadzvukového bombardéru pro jaderné útoky s průnikem nepřátelskou vzdušnou obranou v malých výškách při vysokých rychlostech. Vítězem soutěže na stavbu se stala tehdejší firma North American Rockwell, letoun dostal označení B-1. Jako firma, jež vyrobí pohonné jednotky, byl vybrána společnost General Electric s motory F101. Smlouva na stavbu prototypu byla uzavřena v červnu 1970 a předpokládalo se, že do roku 1981 se všech plánovaných 244 letounů dostane do aktivní služby. První prototyp svůj prémiový let absolvoval 23. prosince 1974, roku 1977 ale vzhledem k rostoucím finančním nákladům prezident Carter celý program zrušil. 

Po příchodu Ronalda Regana do Bílého domu se začala karta obracet. V září 1981 byla obnovena objednávka na 100 strojů upravené verze B-1B. Letoun obdržel novou avioniku, navigační a zbraňová zařízení. Regulovatelné vstupy vzduchu k motorům byly vyměněny za nové pevné, tím však klesla maximální rychlost z 2,5 M na 1,25 M. Zbraňové šachty byly upraveny pro použití různých druhů výzbroje nebo pro přídavné palivové nádrže. První sériový B-1B vzlétl 18. října 1984. Dodávky nových letadel americkému letectvu (USAF) byly zahájeny 27. července 1985 a směřovaly k tehdejšímu 96. strategickému bombardovacímu křídlu v texaském Dyessu. V první polovině roku 2001 provozovalo USAF 93 strojů, v rozpočtu na finanční rok 2002 se však uvažuje s jejich redukcí na přibližně 60 kusů. Ostatní letouny budou ponechány jako záloha s tím, že se na nich bude provádět běžný letecký výcvik. Technická životnost letounů B-1B po provedených strukturálních úpravách je plánována do roku 2038. Američané použily své bombardéry k útokům na irácká vojska ve válce v Perském zálivu v roce 1991, v roce 1999 pak pod vlajkou NATO k bombardování Jugoslávie. Po teroristických útocích 11. září byly letouny B-1B nasazeny k bombardování pozic Talibanu a Al-Kajdy v Afghánistánu a naposledy se bombardéry B-1B účastnily operace Irácká svoboda v roce 2003.

Rockwell B-1 Lancer

Technický popis

  nosné a ocasní plochy   B-1B je koncepčně navržen jako dolnoplošník s měnitelnou geometrií křídel. Křídla mají samonosnou konstrukci a vnější části mohou měnit úhel šípu od 15° do 67,5°. Mechanizace křídla je poháněna elektrohydraulicky a elektroimpulsně. Centroplán je vyroben z titanu a na vnějších okrajích jsou umístěna pouzdra pro pohyblivé části nosných ploch. Nastavení křídel zajišťují šroubová táhla poháněná hydraulickými motory. Současně centroplán slouží i jako integrální palivová nádrž. Šípové SOP přechází z trupu do pevné kýlové plochy. VOP je plovoucí a také šípového tvaru. Pod přídí je letoun vybaven dvojicí automaticky řízených vyrovnávacích vztlakových ploch.
 trup   Trup je rozdělen do pěti výrobních a konstrukčních celků. Většina konstrukce je z hliníkových slitin a titanu, tvrzených, aby odolala tlakové vlně jaderného výbuchu a přetlaku. Přední část je vyhrazena pro bloky elektroniky, přední podvozkovou nohu a osádku. Čtyřčlenná osádka sedí na vystřelovacích sedadlech ACES II. V další části trupu je prostor dvou předních pumovnic, palivové nádrže a za prostorem osádky i hlavní prostor elektronického vybavení. Zadní konstrukční celky trupu nesou třetí pumovnici, SOP a VOP společně s elektronickými komponenty a nejobjemnější palivovou nádrží. Vnitřní nádrže mají kapacitu 88 400 kg paliva, přičemž letoun je vybaven zařízením pro doplňování paliva za letu. Pohon zajišťují čtyři dvouproudové motory F101-GE-102 s přídavným spalováním. Motory jsou po dvojicích uloženy v samostatných motorových gondolách umístěných na spodní straně centroplánu. Každý motor je opatřen automatickým hasicím zařízením. Nasávací kanály pro přívod vzduchu jsou na rozdíl od prvních prototypů pevné.

Rockwell B-1 Lancer

 přistávací zařízení   Přední dvoukolová podvozková noha se nachází pod prostorem posádky a zatahuje se směrem dopředu do špice letounu. Prostor pro ukládání hlavního podvozku se nachází za dvojicí pumovnic. Hlavní podvozková noha je čtyřkolová a pomocí složité mechaniky vykonává při zasouvání složitý kinetický pohyb směrem ke středu trupu.
 avionika a výstroj   Avionika letounu se skládá z účinného radiolokátoru, vysoce přesného přijímače družicového navigačního systému NAVSTAR/GPS sloučeného s inerciálním navigačním zařízením s laserovými gyroskopy, dopplerovského navigačního radiolokátoru pro měření rychlosti po trati a úhlu snosu, radiolokačního výškoměru pro měření relativní výšky nad terénem, integrovaný obranný systém tvořený prostředky elektronického rušení AN/ALQ-161A (postupně se nahrazuje typem AN/ALQ-214), infračerveného klamného rušení, radiolokátoru pro vyhledávání a zaměřování poloh pozemních cílů a mapování terénu, včetně prostředků včasné výstrahy a pasivního rušiče AN/ASQ-184 s výmetnicemi RL-IČ klamných cílů ALE-50.

Rockwell B-1 Lancer

Výzbroj

 Letoun nenese pevnou kanonovou výzbroj. K nesení výzbroje slouží tři trupové pumovnice. Primární výzbroj pro jaderné údery tvoří buď osm střel s plochou dráhou letu AGM-86B, nebo čtyřiadvacet ŘS krátkého doletu AGM-69 SRAM, případně stejný počet jaderných pum B61, resp. B83. Dalších dvanáct ŘS s plochou dráhou letu AGM-86B může být umístěno na šesti vnějších trupových závěsnících. V současné době jsou všechny B-1B upraveny pro nesení konvenční výzbroje. Letoun může nést výzbroj o hmotnosti až 34 000 kg, při sníženém plnění palivových nádrží a využití vnějších závěsníků až 60 000 kg.
konvenční: Mk 62 (84 ks), Mk 65 (12 ks), Mk 82 (84 ks), CBU87 (30 ks), CBU89 (30 ks), CBU97 (30 ks) 
"inteligentní": GBU27 (12 ks), JDAM (24 ks), AGM-154 JSOW (12 ks), WCMD (30 ks), AGM-137 TSSAM (12 ks)

Rockwell B-1 Lancer

Verze

 B-1A - původní plánovaná verze, k jejíž realizaci nedošlo
B-1B - sériově vyráběná verze, které se týká popis

B-1B
země původu Spojené státy americké (USA)  
posádka 4 (pilot, kopilot, 2 operátoři)
výrobce Rockwell International
vyrobené stroje (výroba ukončena)
cena jednoho stroje 178,00 mil. USD
datum vzletu 18. 8. 1984
ve výzbroji od 27. 7. 1985 (USAF)
pohon 4x General Electric F101-GE-102
max. výkon 4x 136,90 kN
max. rychlost Mach=1,25 / 1 328 km/h
max. stoupavost ?
max. dostup 15 240 m
dolet 12 000 km (max.)
délka trupu 44,81 m
rozpětí křídla 23,84 až 41,66 m
nosná plocha 182,40 m²
výška 10,36 m
hmotnost prázdného stroje 87 150 kg
max. vzletová hmotnost 216 400 kg
hmotnost paliva 87 728 kg

Rockwell B-1 Lancer

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

5.prosince 1777 – Olomoucké biskupství bylo na žádost české královny Marie Terezie povýšeno na arcibiskupství. Zároveň bylo založeno biskupství brněnské, které podléhalo novému olomouckému arcibiskupství.

Translate