Přihlášení
Spřátelené weby
LETECKÁ TECHNIKA
Boeing B-52 Stratofortress
Šestimístný osmimotorový těžký strategický bombardovací letoun neformálně přezdívaný BUFF (Big Ugly Fat Fucker).
Bombardéry B-52 slouží u Velitelství strategického letectva nepřetržitě již od roku 1955 a je jasné, že ve své nejmodernější modifikaci B-52H se dočkají služby i na počátku třetího tisíciletí (s vyřazováním nejmodernějších strojů se počítá okolo roku 2045). Vývoj tohoto strategického bombardéru, jehož původní projekt dokonce počítal ještě s turbovrtulovým pohonem, začal roku 1945. Prototyp poprvé vzlétl 15. dubna 1952 a dodávky 98 objednaných sériových letounů modifikací B-52A, B-52B a B-52C se rozeběhly v červnu 1955. Dodávky bombardérů verze B-52D začaly roku 1956. Po dokončení 101. sériového stroje B-52D v továrně v Seattlu byla výroba převedena do Wichity, kde bylo zkompletováno dalších 69 strojů. Následovaly modernizované verze B-52E a B-52F vyráběné v letech 1956-1957, po 100, resp. 89 kusech. První stroj verze B-52G poprvé vzlétl v říjnu 1958 a od následujícího února se dostával do výzbroje jednotek Velitelství strategického letectva. Bylo postaveno 193 bombardérů B-52G, poslední roku 1960. 173 kusů bylo upraveno na přepravu 12 ze vzduchu vypouštěných křídlatých střel AGM-86B a osm útočných raket krátkého doletu AGM-69 SRAM v pumovnici.
Verze B-52G je již prakticky vyřazena a ve výzbroji nadále zůstává pouze novější verze B-52H v počtu 85 strojů, přičemž se počítá s jejich redukcí na 76 letounů. Plánuje se modernizace několika strojů, které by měly sloužit přibližně do roku 2045. Bombardéry B-52 prošly za celou svou dlouhou kariéru mnoha bojišti, v letech 1964-1975 ve Vietnamské válce, roku 1991 ve válce v Perském zálivu, znovu v Zálivu při operaci Pouštní liška roku 1998, poté v roce 1999 při bombardování Jugoslávie pod vlajkou NATO. Bombardéry se účastnily i války proti Talibanu a teroristické síti Al-Kajda v Afghánistánu v letech 2001-2002, kde několikrát shodily obrovské BLU-82/B, tzv. "sekačka sedmikrásek", s výrazným ničivým i psychologickým efektem. Naposledy bombardovaly irácké cíle během operace Irácká svoboda v roce 2003.
Výzbroj
nukleární: B53 (2 ks), B61 (8 ks), B83 (8 ks), AGM-129 ACM (12 ks), AGM-131 SRAM (12 ks), ALCM (20 ks)
konvenční: Mk 20 (18 ks), Mk 36 (51 ks), Mk 41 (8 ks), Mk 52 (12 ks), Mk 55 (8 ks), Mk 56 (8 ks), Mk 59 (51 ks), Mk 60 (8 ks), Mk 62 (51 ks), Mk 64 (8 ks), Mk 65 (8 ks), Mk 82 (51 ks), Mk 84 (18 ks), Mk 117 (51 ks), CBU52 (51 ks), CBU58 (51 ks), CBU71 (51 ks), CBU87 (30 ks), CBU89 (30 ks), CBU97 (30 ks)
"inteligentní": JDAM (18 ks), WCMD (30 ks), AGM-86C CALCM (20 ks), AGM-142 Popeye (8 ks), AGM-154 JSOW (18 ks), AGM-158 JASSSM (12 ks), AGM-137 TSSAM (12 ks), AGM-84 Harpoon (8 ks)
Verze
B-52A - základní verze
B-52B/C - dále modernizované verze
B-52D - u verze B-52D firma Boeing upravila systém řízení a do zadního střeliště nechala umístit čtyři půlpalcové kulomety. Původně byl tato modifikace určena k přepravě jaderných raket středního doletu, roku 1964 byl ale zahájen program, v jehož rámci byly B-52D přestavěny na 105 tzv. "železných bomb".
B-52E/F - verze s výkonnějšími motory J57-43W a modernizovaným navigačním a zaměřovacím systémem AN/ASQ-38.
B-52F zachycený při bombardování
B-52G - v této verzi se bombardér dočkal řady vylepšení, včetně tzv. "mokrého" křídla s integrálními palivovými nádržemi s nimiž měl mnohem větší zásobu pohonných látek a tedy i větší dolet. Zkrácená svislá ocasní plocha měla větší hloubku a k výbavě patřilo dálkově ovládané zadní střeliště se čtyřmi 12,7mm kulomety. Bombardér létal s rušícím zařízením Quail a dvojicí protizemních raket AGM-28 Hound Dog.
B-52H - verze, která má původní zadní střeliště s 12,7mm kulomety nahrazeno dálkově ovládaným šestihlavňovým rotačním kanónem M61A1 Vulcanráže 20mm. Pro nahrazení těchto kulometů byla navržena PLŘS AIM-92 Stinger, ale návrh byl nakonec zamítnut. V roce 1991 začaly úpravy verze H pro nošení ŘS AGM-129 ACM (Advanced Cruise Missile).
B-52H Stratofortress
28. srpna 2020 uskutečnilo USAF misi Allied Sky. Během jediného dne prolétly strategické bombardovací letouny B-52H nad všemi třiceti členskými státy NATO. Nad našim nebem se účastnila jako doprovod dvojice JAS-39C Gripen našich vzdušných sil.
země původu | Spojené státy americké (USA) ![]() |
posádka | 6 |
výrobce | Boeing Military Airplane Co. |
vyrobené stroje | 744 (výroba ukončena) |
cena jednoho stroje | 30,00 mil. USD |
datum vzletu | 15. 4. 1952 |
ve výzbroji od | červen 1955 (USAF) |
pohon | 8x TF33-P-3/103 |
max. výkon | 8x 75,6 kN |
max. rychlost | Mach=0,80 / 950 km/h |
max. stoupavost | 10,20 m/s |
max. dostup | 15 150 m |
dolet | 16 000 km (s max. nákladem), 20 150 (max.) |
délka trupu | 49,04 m |
rozpětí křídla | 56,40 m |
nosná plocha | 371,60 m² |
výška | 12,40 m |
hmotnost prázdného stroje | 83 500 kg |
max. vzletová hmotnost | 224 000 kg |
hmotnost paliva | 139 955 kg |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
15.června 1942 potopila u Malty britská ponorka HMS Umbra italský těžký křižník Trento.
15.června 1085 byl Vratislav II. korunován prvním českým králem.
15.června 1363 byl Václav IV. ve věku dvou let korunován českým králem
15.června 1197 zemřel český kníže a zároveň pražský biskup Jindřich Břetislav
15.června 1944 začala bitva o Saipan.
Poslední komentáře
