LETECKÁ TECHNIKA

 North American A-5 Vigilante

Námořní dvoumístný dvoumotorový letoun určený pro strategické bombardování, taktické útoky na pozemní i námořní cíle a nakonec k průzkumným účelům.
Kvůli požadavku US Navy na nadzvukový bombardovací letoun, který by nahradil stávající stroje A3D-1 Skywarrior a chopil se role prvního strategického bombardéru námořnictva, začala v roce 1955 firma North American s vývojem nového stroje označeného NA-233 nebo také NAGPAW. US Navy požadovalo schopnosti letu rychlostí vyšší než M=2 a startu z katapultu při bezvětří, což ovšem znamenalo značnou komplikaci. Objednávka vývoje NA-233 přišla v létě 1956 a za 86 mil. USD měly být postaveny 2 létající prototypy a 1 pro pozemní zkoušky. Prototypy dostaly označení YA3J-1 a vznikl celkem velký dvoumístný dvoumotorový letoun s unikátní pumovnicí, ze které měly být pumy vymršťovány otvorem v zádi letounu. První prototyp vzlétl 31. 8. 1958 a poprvé přistál na letadlové lodi USS Saratoga v červenci 1960. Poté byla zahájena sériová výroba 57 strojů A3J-1, přičemž cena jednoho stroje byla mezi 6 a 9 mil. USD, a první byl US Navy dodán v roce 1961.

V roce 1962 bylo kvůli sjednocení označení s USAF přepsáno označení na A-5A. Sériová výroba první verze byla ukončena v roce 1963 a následovat měla verze A3J-2 (A-5B). Protože se USAF nezamlouvalo, aby US Navy mělo strategické jaderné letectvo, staly se z A-5A taktické útočné letouny, přičemž pumovnice zůstala, kromě umístění nádrží, nevyužita. Z těchto důvodů byla z druhé série 18 strojů A-5B dodána jen 1/3 v bombardovací verzi a následující A-5C již byly přepracovány na průzkumné RA-5C. První průzkumný RA-5C vzlétl 30. 6. 1962. Dodávky 59 upravených starších a 46 nových letounů, stavěných v letech 1969-71, byly ukončeny v roce 1971. Letouny operovaly z nových velkých letadlových lodí, které jediné je mohly provozovat díky jejich rozměrům. A-5 i RA-5 byly použity během války ve Vietnamu ať už při útočných či průzkumných misích. Vigilante sloužily u US Navy do 80. let, kdy byly bez náhrady vyřazeny a dosud za ně není odpovídající náhrada.

Technický popis

 nosné a ocasní plochy Letoun je v hornoplošném uspořádání křídel. Rozpětí velkého štíhlého křídla je 16,15 m a plocha 70,05 m², konce křídel jsou sklopné. Náběžná hrana má úhel 37,5°, odtoková s vysunutými vztlakovými klapkami a spoilery pak 80°. Pro konstrukci křídla byla použita speciálně vyvinutá slitina hliníku a lithia ALCOA 2020. V centrální části křídel jsou umístěny menší palivové nádrže, pod každým křídlem jsou také dva pylony pro přídavné nádrže a výzbroj. Vodorovné ocasní plochy s úhly 40° a 75° jsou diferencovaně vychylované a spolu se spoilery nahrazují křidélka. Velice dlouhá svislá ocasní plocha je plovoucí s úhly 40° a 70°, v původním návrhu měla být dvojitá. Její horní část je sklopná pro lepší skladování v hangáru letadlové lodi.

trup V dlouhé přídi je v kuželovém radomu umístěn radiolokátor a další senzory. Na levém boku přídě je instalována sklopná hubice systému tankování za letu. Přetlaková tandemová dvoumístná kabina je kryta třídílným překrytem tvořeným jednodílným pevným čelním sklem, dozadu odklápěným krytem z poloviny proskleným a dozadu odklápěným krytem s okýnkem na každém boku. Oba členové posádky sedí na vystřelovacích sedadlech HS-1/1A. Za kabinou se nachází bloky avioniky a přední podvozková šachta, za přepážkou pak přední trupová palivová nádrž o objemu 1 722 l, kalová nádrž palivového systému, centrální a menší zadní palivová nádrž. Na bocích trupu za kabinou začínají sací otvory krabicového tvaru opatřené automatickou regulací jejich velikosti pro optimální vstup vzduchu za různých rychlostí, výšek a poloh letounu. Na bocích vzduchových kanálů jsou v jejich střední části umístěny kořeny křídel a na spodní straně hlavní podvozkové šachty. V zadní části trupu se nachází dva proudové motory General Electric J79-GE-10 o jednotkovém tahu 79,63 kN s přídavným spalováním, mezi nimi je umístěna dlouhá pumovnice s otvorem na konci trupu. Pumy se do pumovnice zasunovaly jedna za druhou a stejně měly být vymršťovány ven, což však v praxi vůbec nefungovalo a nakonec zde byly umístěny 2 další palivové nádrže po 1 117 l. 

přistávací zařízení Plně zatahovatelný podvozek je tříbodový, příďového typu. Přední podvozková noha má jedno kolo a sklápí se směrem vpřed do podvozkové šachty za pilotní kabinou. Šachta je kryta jednodílnými dvířky, které se odklápí vpravo. Hlavní podvozkové nohy s jedním kolem se nachází ve střední části trupu pod křídly. Nohy se sklápějí do podvozkových šachet na spodku sacích kanálů krytých dvoudílnými dvířky. V zadní části na spodku trupu je instalován přistávací hák pro přistávání na letadlových lodích. 

avionika a výstroj Letoun je vybaven palubním víceúčelovým radiolokátorem, k boji slouží pumový zaměřovač AN/ASB-12 s TV kamerou umístěný vedle radaru ve společném vysouvacím modulu. Dále je k dispozici taktický navigační systém TACAN, automatický radiozaměřovač a navigační a naváděcí aparatura REINS s počítačem NASARR. Další vybavení, včetně kamerových průzkumných systémů, radiolokátoru AN/APD-7 s bočním vyzařováním, infračervených čidel AN/AAS-21 a systému pro REB AN/ALQ-61, je umístěno ve speciálním vícesenzorovém pouzdře pod břichem letounu.

Výzbroj

Původně měla být výzbroj tvořena pumami Mk83, Mk84 umístěnými v pumovnici mezi motory. Mělo se jednat i o jadernou pumu Mk27, Mk28 či Mk43 obklopenou palivovými nádržemi, které by se odhodily s pumou a působily jako aerodynamický stabilizátor. V praxi se ale ukázalo, že je pumovnice k ničemu a tlaky ze strany USAF způsobily, že se pumovnice nikdy nepoužívala. Místo toho se výzbroj, nebo přídavné palivové nádrže, zavěšovala na dva (A-5A), resp. čtyři (A-5B) závěsníky pod křídly.

Verze

A-5A - základní verze s motory J79-GE-2 a dvěma závěsníky pod křídly blízko trupu. 
A-5B - modernizovaná verze s většími klapkami, čtveřicí závěsných pylonů pod křídly, systémem pro tankování paliva za letu, motory J79-GE-8 a trupovou nádrží tvořící charakteristický hrb. 
RA-5C - průzkumná verze se všemi prvky A-5B a vícesenzorovým pouzdrem pod trupem. Této verze se týká popis.

TTD letounu A-5A

země původu	Spojené státy americké (USA)
výrobce	North American Aviation
vyrobené stroje	107 (výroba ukončena)
cena jednoho stroje	6-9 mil. USD (1961)
datum vzletu	31.8.1958
ve výzbroji od	1961 (USN)
posádka	1 (pilot)
pohon	1x J79-GE-2/4
max. výkon	1x 71,85 kN
max. rychlost	2 230 km/h (M=2,10)
max. stoupavost	40,64 m/s
max. dostup	14 752 m
dolet	2 076 km (bojový), 2 415 km (max.)
délka trupu	23,32 m
rozpětí křídla	16,15 m
nosná plocha	65,03 m²
výška	5,91 m
hmotnost prázdná	14 832 kg
max. vzletová hmotnost	28 554 kg
hmotnost paliva	?