LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal Kun@

Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: STÍHACÍ LETADLA

F4U Corsair

Velmi výkonný palubní stíhač a stíhací-bombardovací letoun americké konstrukce Vought F4U-1 Corsair poprvé vzlétl 29. května 1940. Byl odpovědí firmy Vought na soutěž, vypsanou americkým námořnictvem v únoru 1938.

První sériově vyráběná verze F4U-1 byla dodávána od června 1942 s rovným zakončením překrytu kabiny a byla brzy následována verzí F4U-1 A s vystupujícím překrytem zajišťujícím lepší výhled pilota. Tento typ vyráběla také firma Brewster (F3A-1, F3A-1 A) a Goodyear (FG-1 a FG-1 A); celkem bylo postaveno 5 559 strojů těchto verzí.

Vought F4U-1 D (FG-1 D) byl stíhací bombardovací letoun s vyššími výkony a silnějším motorem. Na dva pylony mohly být zavěšeny pumy nebo přídavné nádrže, třetí nádrž mohla být zavěšena pod trupem. Pod křídly bylo instalováno osm závěsů pro vypouštění raket. Firmy Vought a Goodyear vyrobily celkem 3 682 strojů této verze.

V dubnu 1945 byl do bojové činnosti zařazen F4U-1 C, vyzbrojený čtyřmi leteckými kanóny ráže 20 mm, jež nahradily obvyklých šest kulometů ráže 12,7 mm. Firma Vought postavila 200 F4U-1 C, které se dobře uplatnily při útocích na pozemní cíle.
Corsair byl stavěn v mnoha dalších verzích – jeho výroba byla ukončena v lednu 1953.

Technicko-taktické údaje

Rozpětí	12,49 m, se složenými křídly 5,20 m
Délka	10,17 m
Výška	4,59 m
Vzletová hmotnost	5 457 kg
Max. rychlost	671 km/h (F4U-1 D)
Dostup	11 250 m
Dolet	1 630 km
Výzbroj	F4U-1 D 6 kulometů r. 12,7 mm; F4U-1 C 4 kanóny r. 20 mm, F4U-1 D,-1,C až 3 pumy nebo 8 neřízených raket HVAR