Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 18

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Corp. Anderson - Odpověděl na komentář # 4636 v Vzpomínka na politruky
A ve kterých letech jste sloužil?
Alespoň pár pozitivních zpráv: Proč Angela Merkelová zachraňuje českou ekonomiku https://www.irozhlas.cz/komentare/kom...
Richard Plíhal - Odpověděl na komentář # 4636 v Vzpomínka na politruky
Už je chudáky nechme na pokoji. Samozřejmě, jejich účel v armádě ČSLA byl nutný, především v časech, kdy bylo úzkostlivě...
České firmy kritizují tendry na roušky a respirátory. ‚Konec pohádky,‘ říká jeden z výrobců https://www.irozhlas.cz/zpr...
Chybička se vloudila. Už jsem to napravil.

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 2. 8. 2010 18:51 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: NÁMOŘNÍ LETADLA

McDonnell Douglas A-4 Skyhawk

31,7 kB Lehký jednomístný jednomotorový víceúčelový palubní a pozemní letoun určený k ničení pozemních cílů i pro vzdušný boj.
  Americké námořní letectvo v polovině padesátých let požadovalo proudový útočný bombardér, jehož hmotnost dosáhne maximálně 13,5 t. Prototyp XA-4D-1 poprvé vzlétl 22. 6. 1954. A v říjnu roku 1956 byl již zařazován do služby. První A-4 Skyhawk vytvořil světový rychlostní rekord na uzavřeném pětisetkilometrovém okruhu výkonem 1118,494 km/h. Úspěšný typ se vyráběl v nejrůznějších verzích a modifikacích po dlouhých dvacet let. Od října 1956 nahradila letadla typu Skyhawk verze A4D-1 jako palubní útočná letadla předcházející verze Skyraiderů. V roce 1962 byla přejmenována na typ A-4. V roce 1968 přestalo námořní letectvo považovat Skyhawky za vyhovující a začalo zařazovat do služby modernější typy A-7 Corsair II. Letectvo USMC však požadovalo nadále Skyhawky a objednalo si podstatně zdokonalenou verze A-4M. Celkem se vyrobilo 2960 strojů, z toho více než 2000 pro potřeby ozbrojených sil USA. US Navy a USMC své Skyhawky nasadily ve válce ve Vietnamu v letech 1965-1972 a v roce 1991 i v Perském zálivu. Poslední A-4 Skyhawk americké námořní pěchoty byl vyřazen v roce 1994. V rezervě zůstávají dvě perutě po 12 strojích A-4M a 4 strojích TA-4J.

54,7 kB 94,4 kB 27,4 kB

Technický popis

9,7 kB  nosné a ocasní plochy   A-4 Skyhawk je výrazně aerodynamicky řešený dolnoplošník s trojúhelníkovými křídly a ocasními plochami. Trojúhelníkové (delta) křídlo o rozpětí 8,38 m je v dolnoplošném uspořádání s úhlem náběžné hrany 37°, odtokové hrany 0°. U kořene náběžné hrany křídla jsou umístěny 20mm, resp. 30mm kanony. Pod každým křídlem jsou dva závěsné body pro přídavnou výzbroj. Svislá směrová ocasní plocha lichoběžníkového tvaru s úhlem náběžné hrany 33° a se svislou odtokovou hranou. Vodorovné výškové ocasní plochy jsou umístěny v dolní třetině směrové plochy, úhel náběžné hrany je 40°, z horního pohledu tvoří rovnoramenný trojúhelník. 31,6 kB
 trup   V kuželovém radomu na přídi je umístěn radiolokátor AN/APQ-53. Jednomístná pilotní kabina je uzavřena dvoudílným překrytem, který tvoří pevný vypuklý čelní štít a dozadu odklápěný zadní díl. Pilot sedí na vystřelovacím sedadle. Za kabinou po stranách trupu jsou dva poměrně malé sací kanály, které přivádějí vzduch motoru J65-W-2 o tahu 32 kN. S tímto motorem byly neustále problémy, a tak byl od verze A-4E nahrazen novým J52-P-6A o tahu 37,83 kN. Pod pravým sacím kanálem se od verze A-4B nachází dlouhá trubice pro tankování za letu. Palivové nádrže se nacházejí v křídlech a centrální části trupu. Přídavné nádrže se dají podvěsit na dva vnitřní křídlové a trupový závěsník. Kapacita vnitřních a vnějších nádrží je 6 814 l.
 přistávací zařízení   Podvozek příďového typu je plně zatahovatelný. Dlouhá příďová podvozková noha s jedním kolem se zatahuje dopředu do podvozkové šachty kryté jednodílnými dvířky před radomem. Hlavní podvozkové nohy jsou v první třetině ve střední části křídel. Zatahují se vpřed do šachet krytých dvoudílnými dvířky, kola se při sklápění stáčejí. Všechny tři nohy jsou opatřeny olejopneumatickými tlumiči. Pod zadní částí trupu je instalován sklopný přistávací hák pro přistávání na letadlových lodích.
 avionika a výstroj   Avionika se skládá z radiolokátoru APG-53-A, automatického systému letu Bendix,výstražným radarem AN/ALQ-126, navigačním počítačem AN/ASN-41, HUD displejem AN/AVQ-24, radiostanice UHF-ARC-159 a VHF-ARC-114, radionavigační sady TACAN-ARN-118, soupravy radarového výškoměru RAD/ALT-APN-194, vizuálních všestranných přijímačů ILS/VOR-ARA-63/ARN-14, hřbetní anténa IFF-APX-72, hlasového šifrovacího zařízení KY28/58, protiopatřeními AN/ALQ-162 a výmetnice klamných cílů CHAFF-ALE-39.

Výzbroj

Pevnou výzbroj tvoří dva 20mm kanony Mk 12 se zásobou 200 nábojů pro každý kanon. Verze A-4H a A-4N mají dva 30mm kanony DEFA 553, se zásobou 150 nábojů na hlaveň. Přídavná výzbroj se zavěšuje na celkem pět závěsníků, čtyři podkřídlové a jeden centrální trupový, a její maximální hmotnost u verzí A-4E/F/G/H/K/L/P/Q/S může dosáhnout 3720 kg, respektive 4153 kg u verzí A-4M/N/Y. Ke vzdušnému boji je standardně využívána PLŘS krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder. K útokům na pozemní cíle může letoun využít neřízené pumy až do hmotnosti 455 kg, kontejnerové pumy (např. CBU-97/B), ŘS Shrike, Walleye... Všechny verze jsou schopné nést jak konvenční, tak nukleární výzbroj.

Zahraniční uživatelé

 argentina   Prvním zahraničním uživatelem letadel A-4 Skyhawk se v roce 1965 stala Argentina, jejíž letectvo odebralo 75 strojů A-4P, tedy verze přímo určené pro argentinské letectvo. Stroje byly dodány v letech 1966, 1970 a 1976 vždy po 25 kusech. V roce 1971 Argentina objednala dalších 16 strojů verze A-4Q pro své námořnictvo. Kvůli válce o Falklandy v roce 1982 bylo na Argentinu uvaleno embargo na dovoz vojenského materiálu, které američané zrušili až v roce 1994. Ve válce o Falklandy v roce 1982 bylo argentinskými Skyhawky potopeno nebo poškozeno několik britských lodí. Po zrušení embarga objednala Argentina 36 letadel A-4AR Fighting Hawk, protože poslední Skahawky ze starých dodávek dolétaly v roce 1999. V květnu 2000 již všech 36 strojů sloužilo na základně 5th Air Brigade ve Villa Reynolds.
 izrael   Velké exportní úspěchy byly zaznamenány v Izraeli, kde bylo v letech 1967 až 1973 zakoupeno asi 350 strojů verzí A-4E, A-4H, A-4N a TA-4. Izraelci své stroje modernizovali a modernizaci nabízí i dalším uživatelům. V roce 2003 sloužilo v IDF/AF stále ještě asi 110 strojů verzí A-4N a TA-4J. Izraelci své stroje nasadili v Jom Kippurské válce v roce 1973.
 singapur   Dalším větším odběratelem byl Singapur s více než 60-ti stroji A-4. 40 strojů A-4B a 7 TA-4 bylo zakoupeno v USA v roce 1972. Letouny byly označeny jako A-4S. Singapur v polovině 80. let své stroje modernizoval a modernizaci nabízel i ostatním uživatelům. V současnosti zde slouží 63 ks typu A-4SU a TA-4SU.
 austrálie a nový zéland   Dalším uživatelem se stalo Australské královské námořnictvo (RAN), které koncem roku 1967 obdrželo 8 strojů A-4G a 2 TA-4G. RAN své Skyhawky používalo na poslední australské letadlové lodi HMAS Melbourne do jejího vyřazení v roce 1982, poté byla přeživší část strojů Skyhawk prodána Novému Zélandu. Nový Zéland provozoval od roku 1970 22 strojů A-4 až do roku 2001, kdy byly vyřazeny. Původně se jednalo o 10 strojů A-4K a 4 TA-4K, v roce 1984 bylo z Austrálie zakoupeno 8 strojů A-4G a 2 cvičné TA-4G. Novozélandské stroje prošly koncem 80. let modernizací a obdržely tzv. skleněný kokpit a modernizovanou avioniku.
 indonésie   V roce 1979 Indonésie zakoupila v Izraeli 14 letounů A-4E a 2 cvičné TA-4H. V roce 1982 pak zakoupila dalších 16 strojů A-4E v USA, dodány byly o 3 roky později. V roce 1999 byly v USA zakoupeny další 2 stroje TA-4J. V roce 2003 sloužilo na základně Hasanuddin 28 letadel A-4E a 4 TA-4H/J.
 malajsie   V roce 1982 zakoupila Malajsie v USA 25 letadel A-4C a 63 A-4L, přeznačených na A-4PTM a TA-4PTM. Dodáno bylo ovšem jen 34 strojů A-4PTM a 6 TA-4PTM. Tyto stroje jsou v současné době skladovány na základně Kuntan.
 kuvajt a brazílie   Menším uživatelem se s 30 stroji A-4KU a 6 ks TA-4KU v roce 1974 stal Kuvajt. Dodávky začaly v roce 1976. Kuvajtské stroje bránily svou zem proti iráckému utočníkovi v roce 1991, během války byly ztraceny 2 stoje. 20 letadel typu A-4KU a 3 dvoumístné stroje TA-4KU Kuvajt v roce 1997 prodal do Brazílie. V Brazílii nesou označení AF-1 a AF-1A Falcőnes a slouží na letadlové lodi Saő Paulo.

Verze

A-4A - základní verze které se z velké části týká popis
A-4B - verze se zesílenou konstrukcí a nástavcem pro doplňování paliva za letu
A-4C - modernizovaná verze nesla v trupu bombardovací zaměřovací systémy AJB-3 a TPQ-10, umožňující poměrně přesné bombardování clonou mraků nebo v noci. Tato verze byla vybavena novými vystřelovacími sedadly Douglas Escapac s možností katapultáže na palubě lodi nebo na letišti.
A-4D - verze s motorem J52-P-2, která se nevyráběla
A-4E - verze s motorem J52-P-6A 49,3 kB
A-4F - modernizovaná verze s motorem J52-P-8A a dolpňkovou radioelektronickou výstrojí ve hřbetním hrbu. Tento hrb mají pak všechny novější verze.
A-4G/H/K - modernizovaná verze vycházející z A-4F
A-4KU - verze vyráběná pro Kuvajt
A-4L - verze A-4E upravená na standard A-4F
A-4M - modernizovaná verze pro námořní pěchotu (USMC). Tato verze má nový výkonnější motor J52-408A, zařízení na odhoz bomb Angle/Rate Bombing System ASB-19, pasivní výstražný radarový systém ALR-45 a aktivní rušící systém SAM typu ALR-5O, podvěsný kontejner ALE-39 s pyrotechnicky vyhazovanými dipólovými odrážeči a displej Marconi-Headup.
A-4N - verze vycházející z A-4M
A-4P - modernizovaná verze vycházející z A-4B určená pro argentinské letectvo
A-4Q - modernizovaná verze vycházející z A-4C určená pro argentinské námořnictvo
A-4AR Fighting Hawk - verze A-4M pro Argentinu
A-4PTM - verze A-4C pro Malajsii
A-4S - verze A-4B pro Singapur
A-4SU - singapurská modernizovaná verze s výkonnějším a ekonomičtějším motorem F404-GE-100D označovaná jako Super Skyhawk. S novým motorem má letoun vyšší rychlost, lepší akceleraci a manévrovatelnost.
A-4Y - verze vycházející z A-4M
AF-1/A Falcőnes - brazilské označení verze A-4KU/TA-4KU
OA-4M - dvoumístná verze pro navádění vlastních letadel na cíle ve vzdušném bojovém prostoru
TA-4F - cvičná verze vycházející z A-4F
TA-4G/H - cvičná verze vycházející z A-4G/H 35,4 kB
TA-4J - cvičná verze pro americké námořnictvo
TA-4K - cvičná verze se zredukovanou avionikou a výzbrojí vyráběná pro Nový Zéland
TA-4KU - cvičná verze vyráběná pro Kuvajt
TA-4PTM - cvičná verze pro Malajsii
TA-4S - cvičná verze pro Singapur

TTD letounu A-4M
země původu Spojené státy americké (USA)  
výrobce McDonnell Douglas
vyrobené stroje 2 960 (výroba ukončena)
cena jednoho stroje 2,8 mil. USD
datum vzletu 22.6.1954
ve výzbroji od 10/1956 (USN)
posádka 1 (pilot)
pohon 1x Pratt & Whitney J52-P-408
max. výkon 1x 49,80 kN
max. rychlost 1 102 km/h (M=1,04)
max. stoupavost 52,30 m/s
max. dostup 14 935 m
dolet 3 300 km (max.)
délka trupu 12,29 m
rozpětí křídla 8,38 m
nosná plocha 24,16 m²
výška 4,66 m
hmotnost prázdná 4 809 kg
max. vzletová hmotnost 12 437 kg
hmotnost paliva 5 307 kg
Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

3.července 1897 se narodil československý generál Heliodor Píka.

3.července 1854 se narodil český hudební skladatel Leoš Janáček