LETECKÁ TECHNIKA

Ababil-2

Ababil-2

Hlavním dodavatelem bezpilotních strojů pro nestátní skupiny je nepochybně Írán, od kterého pochází i rozšířená konstrukce dronu Ababil (česky „Vlaštovka“). Již v 80. letech jej vyvinula státní společnost HESA jako terčový dron pro výcvik protivzdušné obrany, avšak později byla konstrukce uzpůsobena do průzkumné a nakonec také bojové podoby.

Nejznámějším typem je Ababil-2, jenž má štíhlý trup o délce zhruba 2,88 m a „kachní“ konfiguraci ploch, tedy ocasní kormidla vpředu a křídlo o rozpětí kolem 3,25 m vzadu. O pohon se stará pístový motor, který roztáčí záďovou tlačnou vrtuli. Letoun dosahuje rychlosti až 370 km/h, vydrží ve vzduchu cca dvě hodiny a maximální dolet činí 120 km. Přepraví až 40 kg užitečné zátěže, což může vedle senzorů znamenat také výbušnou nálož, kterou nese „sebevražedná“ útočná podoba Ababil-T.

Havarovaný Ababil-2 patřící Hizballáhu

Různé verze a kopie dronu Ababil-2 se objevily v Libanonu, Sýrii, Iráku, Súdánu či Palestině. V roce 2006 byl představen Ababil-3 s odlišnou konstrukcí, a to s trupovou gondolou a dvěma ocasními nosníky. Starší Ababil-2 vzlétá za pomoci katapultu, kdežto „trojka“ už má normální kolový podvozek. Spekuluje se, že několik vzletových drah, které postavil Hizballáh, by mělo sloužit právě pro provoz nějaké varianty dronu Ababil-3.

Publikace: Válka Revue Speciál 11/2019: Století terorismu