Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 15

Spřátelené weby

Poslední komentáře

V hospodě v Newcastlu sedí německý tirák a rýpe, jak jsou britští řidiči pomalí. „Já naložím náklad v Hamburku, projedu ...
Major vede svou jednotku na cvičení. Najednou vyplivne vysílačka a jednotka je bez spojení. Major skočí do džípu a přiká...
Turecké F-100 Super Sabre si zabojovali při invazi na Kypr.
Gray Fox - Komentář v Su-27 Flanker
V úterý 22. září ruská stíhačka Su-35 sestřelila kanonem při cvičení Su-30. Přesná příčina proč k tomu došlo není zatím ...
V Československu po válce také vyvíjeli plamenomety. Inspiraci nalezli z německých vzorů i sovětských a amerických.

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 5. 4. 2015 14:30 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: VRTULNÍKY

Verze Mil Mi‑24 Hind

1. Sériové bitevní a cvičné stroje první generace

Hranatá prosklená kabina se dvěma členy osádky sedícími vedle sebe.

Mi-24, Izdělije 240, Hind-B (1970-1972, několik málo kusů)
První sériová verze. S menšími změnami konstrukčně shodná s V-24, ale PTŘS typu 9M14M.

Mi-24A, Izdělije 245, Hind-A (1972-1975, cca 170 kusů)
Poprvé křídlo se záporným vzepětím a kolejnicemi pro PTŘS na koncích. Hlavní výzbrojí PTŘS 9M17M systému 9K8 Falanga s manuálním naváděním.

Mi-24F, Izdělije 245M, Hind-A (1974-1975, cca 70 kusů)
Subverze Mi-24A s ocasním rotorem na levé straně a různými menšími změnami. Označení F je možná jen neoficiální a stroje této verze se označovaly jako Mi-24A.

Mi-24B, Izdělije 241, Hind-A (1974-1975, cca 10 kusů)
Pokusné Mi-24A s výzbrojí na úrovni Mi-24D, tedy 12,7mm kulometem 9A624 a PTŘS 9M17P systému 9K8 Falanga-PV s poloautomatickým naváděním. Není přesně známo, kolik exemplářů bylo vyrobeno nově a kolik vzniklo přestavbou Mi-24A.

Mi-24U, Izdělije 244, Hind-C (1972-1974), cca 25 kusů)
Cvičná verze Mi-24A s dvojím řízením, ale bez kulometu a PTŘS.


2. Sériové bitevní a cvičné stroje druhé generace

Již dobře známá zakulacená kabina se dvěma členy osádky sedícími za sebou.

Mi-24D, Mi-25, Mi-25D, Mi-35D, Izdělije 246, Hind-D (1975-1985, cca 625 kusů)
První sériová podoba 2. generace, výzbroj shodná s Mi-24B. Mi-25 a Mi-35 jsou exportní názvy pro země třetího světa, nejčastěji se používá Mi-25.

Mi-24D+ (198?-1985, něco málo přes 10 kusů)
Polooficiální název pro mírně zdokonalené Mi-24D dodané do Polska a Maďarska.

Mi-24DU, Mi-25U, Izdělije 249 (1977-1991, cca 105 kusů)
Cvičná verze Mi-24D s dvojím řízením a bez věžičky s kulometem.

Mi-24V, Mi-24W, Mi-25V, Mi-35, Mi-35V, Izdělije 242, Hind-E (od 1976, cca 1500 kusů)
Zdokonalená podoba s výkonnějšími motory, kvalitnějšími přístroji a protitankovým kompletem 9K113 Šturm-V. Mi-24W je německý a polský název. Mi-25V a Mi-35 jsou exportní jména pro země třetího světa, ale nejčastěji se používá Mi-35. Mi-24V je zdaleka nejrozšířenější varianta a výroba stále běží, byť část nových strojů odpovídá modernizovaným verzím.

Mi-24T (198?, několik málo kusů)
Polooficiální označení několika Mi-24V pro akrobatickou přehlídkovou skupinu Berkuty (dříve známou jako Vertikal-T). Nemají závěsníky pro PTŘS a některé senzory.

Mi-24VP, Izdělije 258, Hind-F (1989-1990, cca 25 kusů)
Modifikace Mi-24V s 23mm kanonem GŠ-23L v příďové věžičce.

Mi-24VU, Mi-25VU, Mi-35U (198?, několik málo kusů, možná jen jeden)
Cvičná verze Mi-24V s dvojím řízením a bez věžičky s kulometem. Vznikla v Indii; Rusko totiž cvičné vrtulníky odpovídající Mi-24V nikdy nevyrábělo.
 
Mi-24P, Izdělije 243, Hind-F (1981-1996, cca 635 kusů)
Modifikace Mi-24V bez kulometu a s 30mm kanonem GŠ-30K na pravém boku přídě.

Mi-24G, Izdělije 243, Hind-F (198?-199?, několik málo kusů)
Několik exemplářů Mi-24P s kanonem na levém boku přídě (podle některých zdrojů jde však o omyl a takové vrtulníky nikdy neexistovaly).


3. Speciální jednoúčelové sériové stroje

Mi-24RChR, Mi-24R, Mi-24RCh, Izdělije 246-2, Hind-G1 (1983-1990, cca 96 kusů)
Verze Mi-24D pro radiační a chemický průzkum. Namísto koncových závěsníků pro PTŘS nese zařízení pro odběr vzorků půdy a má i řadu dalších detekčních systémů.

Mi-24RA, Izdělije 246-3, Hind-G1 Mod 1 (1987-1990, cca 56 kusů)
Modernizovaná verze Mi-24RChR s odlišným přístrojovým vybavením.

Mi-24K, Mi-35K, Izdělije 201, Hind-G2 (1983-1990, cca 163 kusů).
Mi-24D upravený pro dělostřelecké pozorování a navádění palby. Nenese PTŘS, v pouzdru pod přídí se nachází velká kamera, má i další průzkumné vybavení.

Mi-24KD, Izdělije 201, Hind-G2 (1987-1990, několik málo kusů).
Specializovaná verze Mi-24K, pod přídí místo kamery velký laserový dálkoměr.

Mi-24PS, Mi-35PS, Izdělije 352 (1990-1996, upraveno 5-6 kusů)
Hlídková, pátrací a záchranná úprava pro ruské ministerstvo vnitra. První prototyp byl postaven na bázi Mi-24P, druhý na bázi Mi-24V, poté byly upraveny další tři nebo čtyři. Pod označením Mi-35PS nabízen pro export. Jeden stroj byl upraven jako stroj pro dopravu VIP, např. má velké boční okno a přišel o většinu křídla; někdy se označuje jako Mi-24PS Konversija.


4. Prototypy a projekty společnosti Mil

V-24 (1969, 8 kusů)
Létající prototypy. Neskloněná křídla se čtyřmi závěsníky, PTŘS 9M14 Maljutka byly umístěny na čtyřech lištách po bocích trupu, v přídi 12,7mm kulomet A-12,7. U čtvrtého prototypu 23mm kanon GŠ-23, tento kus nesl také PTŘS 9M17P a PLŘS R-13M1. Jeden z prototypů dostal v 70. letech zaplášťovaný ocasní rotor (tzv. fenestron).

A-10 (1975, upraven jeden V-24)
Jeden odlehčený V-24 bez křídla určený pro rychlostní a výškové rekordy.

Mi-24M, Izdělije 247 (197?, pouze projekt nebo upraven jeden V-24)
Projekt (možná prototyp) námořního výsadkového vrtulníku, konkurent Ka-29TB.

Mi-24BMT, Izdělije 248 (1973, upraven jeden V-24)
Prototyp námořního odminovacího vrtulníku s vlečeným zařízením k ničení min.

Mi-24PTRK (1974, jeden kus)
Pokusný Mi-24D pro testy PTŘS 9M114 systému 9K113 Šturm-V.
 
Mi-24TEČ-24 (1981, upraven jeden Mi-24V)
Prototyp „létající dílny“ pro záchranu a opravy havarovaných vrtulníků.

Mi-24VD (1985, upraven jeden Mi-24V)
Prototyp se záďovým bublinovitým střelištěm pro 12,7mm kulomet NSVT Utjos. V projektu se nepokračovalo, protože střelec měl v „bublině“ příliš málo prostoru (a navíc při prezentaci uvízl tělnatý sovětský generál v úzkém průlezu mezi kabinou a střelištěm).

Mi-24 PrPNK-28 (198?, upraveny dva Mi-24V)
Dva pokusné stroje pro zkoušky příďového senzorového systému pro vyvíjený Mi-28.

Mi-24EN, Mi-24VEN, Mi-24E, Mi-24 ESV (1991, upraven jeden Mi-24V)
Prototyp vrtulníku pro monitorování ropných a dalších ekologických havárií (Ecological Survey Version). Nenese PTŘS, ale má širokou škálu specializovaných přístrojů.

Mi-24 pro zkoušky nových komponentů (198?, několik kusů)
V 80. letech se na Mi-24D/V testovaly např. ploché překryty kabiny, nové protiprachové filtry, částečně kompozitové nosné rotory, ocasní rotory ve tvaru X či motory Klimov VK-2500.


5. „Vrtulníkové stíhačky“

Vrtulníky pro ničení vzdušných cílů z 90. let. Část byla vyvinuta výrobním závodem Rostvertol z Rostova na Donu nezávisle na moskevském centru firmy Mil.

Mi-35VP (1995; zřejmě jen jeden kus)
Obměna Mi-24VP s dalším párem závěsníků pro PLŘS R-60 pod křídlem.

Mi-24VPM, Mi-35VPM (1996; upraveno několik málo kusů, možná jen jeden)
„Dočasná“ stíhačka na bázi Mi-24VP s infračerveným čidlem OEPS-27 v pravém boku přídě.

Mi-24PV, Mi-35PV (1996; pouze projekt)
Analogický projekt na bázi Mi-24P.

Mi-24.10 Sinij Drakon (1998; jeden až tři kusy)
Definitivní vrtulníková stíhačka. Radar Skorpion nad rotorem, PLŘS R-90, dolů otočený ocasní nosník a dusíkový chladicí systém.

Mi-24.57 Gidra (199?, zřejmě jen jeden kus)
Verze s experimentální výzbrojí. Další informace nejsou k dispozici.

Mi-24VPI Karnozavr (2002; jeden nebo několik málo kusů)
Tzv. eskortní vrtulník pro nadvládu nad bojištěm a napadání pozemních i vzdušných cílů. Nové senzory a pancéřování a dusíkový chladicí systém.

Mi-24VPT Tirannozavr (2002; zřejmě jen jeden kus)
Mi-24VPI přestavěný na speciální protitankový vrtulník s milimetrovým radiolokátorem Arbalet místo příďové věžičky a s pohyblivým ramenem s 30mm kanonem GŠ-30K pod trupem.

Mi-24RKM Anakonda (200?; projekt nebo jeden kus)
Průzkumná varianta se sníženou zjistitelností. Má fenestron a dolů otočený ocasní nosník, nemá křídlo. Raketová výzbroj je nesena na výsuvných závěsech v nákladovém prostoru.
 6. Ruské modernizace

V Rusku vzniklo obrovské množství modernizací stávajících vrtulníků Mi-24 ruského letectva i modernizovaných variant pro export a v jejich označování existuje enormní chaos. Modernizace se týkají především přístrojového vybavení (zaměřovací a navigační přístroje, vybavení kokpitu, řídicí systémy, elektronický boj aj.), pohonné soustavy (výkonnější motory, kompozitový nosný rotor, ocasní rotor ve tvaru X) a rozšíření výzbroje (nejen o ruské, ale i západní zbraně). Některé varianty mají zkrácené křídlo se čtyřmi závěsníky a pevný podvozek.

Mi-24VM, Mi-35M, Hind-E Mod, Hind-J
Modernizační program pro vrtulníky Mi-24V ruského letectva, pro export se označuje Mi-35M. První fáze (Block 1) představuje pouze prodloužení životnosti, následují standardy M1 (Stage 1, Block 2), M2 (Stage 2, Block 3) a M3 (Stage 3, Block 4), které se liší hlavně zvyšující se úrovní přístrojového vybavení. Vrtulníky nesou kulové pouzdro senzorového systému GOES-342 a oba členové osádky mají brýle pro noční vidění ONV-III. Všechny verze mají 23mm kanon GŠ-23V v přídi, do nákladového prostoru lze namontovat 23mm jednohlavňový kanon. Křídlo se zkrátilo a zmizely koncové závěsníky pro PTŘS, ale lze nést i PTŘS 9M120 systému 9K113M Ataka-V. Vrtulníky mohou mít kompozitové listy nosných rotorů a ocasní rotory tvaru X. Ruské letectvo postupně akceptuje některé prvky tohoto projektu, takže vznikají různé modernizované verze na odlišných úrovních, navíc se konkrétní modifikace často odlišují i kus od kusu, což samozřejmě způsobuje obrovský zmatek. Následující přehled tedy prosím berte s rezervou.

Mi-24N, Mi-24VN, Mi-35N, Mi-35VN
Jeden z projektů modernizace vrtulníků Mi-24D/V, který využívá součásti programu Mi-24VM. Senzorový systém GOES-342 a další změny přístrojového vybavení. Uvádí se, že jisté množství Mi-24D/V touto modernizací prošlo a bylo nasazeno v Čečensku.

Mi-24VK-1, Mi-24VK-2, Mi-24PK-1, Mi-24PK-2
Další modernizační projekt Mi-24V/P ruského letectva založený na Mi-24VM. Roku 2002 bylo rozhodnuto o úpravě většího počtu vrtulníků na tento standard a je možné, že pod těmito názvy se postupně dojde k vyšším stupňům projektu Mi-24VM.

Mi-24O, Mi-24VO, Mi-35O, Mi-35MO
Další dílčí modernizace. Výkonnější motory, souprava GOES-342, brýle ONV-III pro oba členy osádky a další úpravy. Počítá se převážně s exportem.

Mi-24PN, Mi-24PM, Mi-35PN, Mi-35PM, Hind-F Mod
Modernizační program pro vrtulníky Mi-24P ruského letectva. Celkově podobný Mi-24VM, ale v přídi je umístěno protáhlé pouzdro s výkonným senzorovým systémem. Bylo upraveno cca 20 strojů, z nichž většina má komplet typu Zarevo, ačkoliv nejméně na jednom vrtulníku se zkoušel typ Noktjurn. Jako Mi-35PN/PM nabízen pro export.

Mi-35D, Mi-35D1, Mi-35D2
Třístupňový projekt modernizace Mi-24 (Mi-35) od firem Kamov a Rostvertol. Měl by využívat elektroniku a výzbroj Ka-50 a Su-25TM (Su-39) včetně laserem naváděných PTŘS Vichr. Podle některých zdrojů je identický se standardem Mi-35M3.

Mi-24VP2
Návrh modernizace Mi-24VP ruského letectva, vzhledem k blízkosti hlavňové výzbroje (23mm pohyblivý kanon) zřejmě splynul s programem Mi-24VM.
 7. Zahraniční modernizace

Vzhledem k počtu Mi-24 sloužících v mnoha ozbrojených silách světa není divu, že vzniká řada programů jejich modernizace od neruských značek. Hlavními soupeři na tomto specifickém trhu jsou Izrael (IAI-Tamam, Rafael a Elbit), Jihoafrická republika (ATE), Spojené království (BAE Systems) a Francie (SAGEM). Hlavním cílem modernizací je umožnit nasazení Mi-24 v noci, takže hlavním prvkem zpravidla bývá infračervené čidlo. Dále se obvykle vyměňují navigační a komunikační přístroje, často se modernizuje výzbroj a někdy i motory a drak.

Bulharsko
Projekt nazývaný ATL Sova-Attack (popř. Mi-24 Mk. II) představoval modernizaci bulharských Mi-24D/V od konsorcia ATL, do něhož patřila bulharská společnost Liconex, jihoafrická ATE, izraelský Terem a francouzský Thales. Namísto 12,7mm kulometu byl použit jihoafrický 20mm kanon Kentron F2. Ve výběrovém řízení však konsorcium ATL neuspělo.

Francie
Firma SAGEM nabízí modernizaci Mi-24 (podle některých zdrojů ve spolupráci s firmou Mil), kterou si vybral Uzbekistán; upravené Mi-24P se někdy označují Mi-24Puz.

Izrael
Z Izraele pocházejí hned tři nabídky modernizace Mi-24. První je Mission 24 (někdy nazývaný i HMOSP) od firmy Tamam (divize IAI), kterou si vybrala Indie. Druhou je Mi-24 HeliCOAT od zbrojovky Rafael, jehož součástí jsou rovněž PTŘS Spike. A konečně Elbit nabízí ve spolupráci s americkou zbrojovkou Lockheed Martin program Mi-24 Upgrade; jako první stát si jej vybrala Makedonie, následovalo Bulharsko, které ale smlouvu vypovědělo.

Jihoafrická republika
Společnost ATE nabízí komplexní program Super Hind, který zahrnuje nové přístroje a novou výzbroj západní nebo jihoafrické výroby (kvůli podivnému tvaru přídě s 20mm kanonem Denel Vektor G-12 bývá pokládána za nejošklivější verzi Mi-24 vůbec). Původně byly v nabídce verze Mk II a Mk III, místo druhé z nich je dnes nabízen Mk IV. Na standard Super Hind Mk III byla upravena část alžírských Mi-24, standardu Super Hind Mk II byl příbuzný modernizační projekt pro Bulharsko (viz výše). Už existuje rovněž prototyp Agile Super Hind s výkonnějšími motory a upraveným drakem včetně kompletně nové hranaté kabiny.

Ukrajina
Návrh revitalizace a modernizace Mi-24 od strojírenských firem Arsenal a AVIAKON nabízený (zatím bez úspěchu) zahraničním zákazníkům.

USA
Američané získali různými cestami několik Mi-24, které se dnes používají převážně pro výcvik. Vrtulníky dostaly prvky simulačního systému MILES a nové navigační a komunikační přístroje a na některé byly údajně instalovány 20mm kanony M197.

Velká Británie a Visegrádská čtyřka
BAE Systems nabízí program Mi-24/35 Mission Systems Upgrade, jehož součástí může být také instalace západních zbraní (včetně kanonu M197). Nabídku už přijalo Polsko, které odpovídá za koordinaci modernizace Mi-24 zemí Visegrádské čtyřky, takže podobný přístup by měly zvolit i Česko, Slovensko a Maďarsko. Programu se účastní značky WZL-1, LOM Praha, LO Trenčín a Danubian Aircraft. Studie V4, která předznamenala tuto spolupráci, nesla název Mi-24HI Helin. V rámci modernizace polských Mi-24 vzniká kromě bitevní verze Mi-24PL rovněž vyhledávací a záchranná Mi-24CSAR a údajně existovaly i plány verze velitelské a průzkumné.
 
Seznam zdrojů

Knihy
Fojtík, Jakub: Bitevní vrtulník Mi-24, Cheb, Svět křídel 2007.
Gordon, Jefim a Komissarov, Dmitrij: Mil Mi-24 Hind Attack Helicopter, Londýn, Airlife 2001.
Oružije Rossii 2004 / Russia’s Arms 2004, Moskva, Vojennyj Parad 2004.

Časopisy
Armádní technický magazín
Aviacija i kosmonavtika
Flight International
Jane’s Defence Weekly
Letectví & kosmonautika
Military Parade
Military Technology

Internet
Deutsche Suchoj Homepage: http://www.suchoj.com/andere/Mi-24/home.shtml (německy)
Greg Goebel / In The Public Domain: http://www.vectorsite.net/avhind.html (anglicky)
Mil Moscow Helicopter Plant: http://www.mi-helicopter.ru/rus/index.php?id=245 (rusky)
Mil Moscow Helicopter Plant: http://www.mi-helicopter.ru/eng/index.php?id=245 (anglicky)
Rostvertol: http://www.rostvertolplc.ru/RUS/type35.htm (rusky)
Rostvertol: http://www.rostvertolplc.ru/ENG/type35.htm (anglicky)
Venik’s Aviation: http://www.aeronautics.ru/archive/vvs/mi24-01.htm (anglicky)
WaffenHQ.de: http://www.waffenhq.de/flugzeuge/mi-24.html (německy)

Podrobnější údaje o „vrtulníkových stíhačkách“ najdete v mém článku v Armádním technickém magazínu č. 3/2006; on-line verze: http://lvisingr.czweb.org/stazeni/atm/mi-24.rtf

Aktualizováno v červenci 2008.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

29.září 1370 – Svatba Václava IV. s bavorskou princeznou Johannou. Svatba byla zpečetěním úmluv Václava IV. a bavorského vévody Albrechta o spojenectví proti jiné větvi bavorských vévodů a proti Habsburkům.

29.září 1938 Byla podepsána mnichovská dohoda předložená Italským vůdcem Mussolinim, v níž bylo rozhodnuto o podstoupení československého pohraničí Německu, Polsku a Maďarsku.