LETECKÁ TECHNIKA

Bojové vrtulníky v akci: Rotory nad bojišti celého světa

Agusta A129 Mangusta

Vrtulník začínal jako podivná hračka, která se zdála být vhodná jedině pro experimenty několika podivínů. Záhy se však ukázal jeho obrovský potenciál v ozbrojených silách, ve kterých se stal nepostradatelným druhem techniky.

Vrtulník coby principiálně nový koncept létajícího stroje se zrodil na přelomu 19. a 20. století, takže přitáhl pozornost vojáků ještě před první světovou válkou. Ta znamenala velký rozmach letounů s pevným křídlem, zatímco vrtulníky zůstávaly na okraji, což trvalo též v meziválečné éře, ale druhá světová válka již dala helikoptérám větší šanci. Zpočátku šlo zejména o nástroje pro pozorování, průzkum a zásobování, ale někteří vizionáři už hleděli dále a chápali, že může být i prostředkem dopravním či útočným. Války v Koreji a Alžírsku poté vynesly vrtulníky do popředí zájmu a jejich pozici definitivně upevnil Vietnam, kde se objevil první specializovaný bitevní vrtulník. Význam helikoptér dále vzrůstal a dnes už si bez nich moderní bojiště zřejmě nelze představit. Symbolicky to potvrdil fakt, že speciální jednotky, které zlikvidovaly Usámu bin Ládina, dopravily k jejich cíli „neviditelné“ vrtulníky.

1939–1945: Nenápadné začátky

Během největšího konfliktu v dějinách experimentovali s vrtulníky především Němci, Britové a Američané. Na straně Osy lze uvést mj. Flettner Fl 282 Kolibri, který se zpočátku užíval pro námořní průzkum, ale poté se uplatnil i u dělostřeleckých pozorovatelů. Američané zavedli do služby např. stroje R-4 a R-5 od společnosti Sikorsky, které sloužily zejména pro vyhledávací, záchranné a zásobovací úkoly, mj. na tichomořském bojišti. Měly sice jenom okrajové pozice, avšak prozíraví velitelé již rozpoznali jejich potenciál.

Flettner Fl 282 během letových zkoušek v USA

1950–1953: Korejská zkušenost

Prvním konfliktem, do kterého vrtulníky promluvily skutečně zásadním způsobem, byla válka v Koreji. Patrně není třeba blíže představovat sanitní helikoptéry Bell 47 alias H-13 Sioux, jež dopravovaly raněné do polních nemocnic sítě MASH. Uvádí se, že takto zachránily asi 23 000 osob a přispěly k dramatickému zvýšení šancí zraněných vojáků na přežití. Vrtulníky v Koreji sloužily i pro přesuny výsadků a nákladů, zajišťovaly průzkum a navádění dělostřelecké palby a v neposlední řadě zachraňovaly sestřelené piloty.

H-13 Medevac

1954–1962: Konflikt v Alžírsku

Během války v Alžírsku byl zaznamenán první prokazatelný případ, kdy byl vrtulník vybaven zbraněmi a sloužil k palebné podpoře. Francouzská armáda nasadila jak stroje domácí výroby, tak americké stroje, z nichž některé obdržely kanony a kulomety. Příkladem je americký H-34 Choctaw, ve vyzbrojené verzi zvaný též „Pirate“. Francouzský závěr zněl tak, že tato válka by se bez rozsáhlého nasazení helikoptér vůbec nedala vést, avšak jejich ztráty začaly nepříjemně růst, když se povstalci naučili využívat jejích slabá místa.

Sikorsky S-58 na francouzské letadlové lodi La Fayette v roce 1962

1964–1973: Vietnamské legendy

Operace amerických vrtulníků nad Vietnamem představují nesmírně rozsáhlé téma, takže tady pouze uveďme, že US Army na bázi zkušenosti z Koreje vypracovala koncepci aeromobilních sil (tzn. vlastně pěšáků dopravovaných vrtulníky) jako nového taktického prvku. Nad bojištěm se objevily dva legendární typy, a to víceúčelový UH-1 Iroquois (známější spíše jako „Huey“) a bitevní AH-1 Cobra. Byla to první speciální bitevní helikoptéra v historii, tzn. stroj navržený výlučně k vyhledávání a ničení nepřátelských cílů.

Bell UH-1D Iroquois ve Vietnamu na fotografii z roku 1966

1964–1979: Opomíjená Rhodesie

Konflikt mezi vládními vojsky a partyzány v Rhodesii (dnešní Zimbabwe) zůstává dnes téměř zapomenutý, ale přesto zásadně ovlivnil vývoj vojenské techniky a taktiky. Rhodeská armáda, která byla kvůli embargům nucena improvizovat, vytvořila a používala koncept Fireforce, což byl taktický postup proti povstalcům, jenž sázel na vrtulníky jako dopravní a palebné nástroje. Nejčastěji se používaly helikoptéry SA 316 Alouette III, jež nosily různé kanony a kulomety a na cílových místech v buši vysazovaly čtyřčlenné týmy.

Alouette III ve Rhodésii

1979–1989: Krutý Afghánistán

„Sovětským Vietnamem“ se stal konflikt v Afghánistánu, v němž byly masivně nasazeny také vrtulníky značky Mil. Jednalo se o dopravní Mi-8 a bitevníky Mi-24, byť se leckdy zapomíná, že také „čtyřiadvacítka“ může dopravovat pěšáky. SSSR tam nasadil až 600 vrtulníků, což mu poskytovalo obrovské výsadkové i ničivé kapacity. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že kdyby Američané nezačali afghánským partyzánům dodávat protiletadlové rakety Stinger, mohly být sovětské helikoptéry vítěznou zbraní této války.

Mil Mi-24

1991: V operaci Pouštní bouře

Bitevní vrtulník AH-1 původně vznikl zejména proti partyzánům, avšak jeho pozdější verze si přibraly i boj proti tankům a americký bitevník druhé generace AH-64 Apache již byl navržen primárně jako ničitel obrněné techniky. Své schopnosti poprvé ukázal v operaci Pouštní bouře proti Iráku, kde si tyto stroje připsaly přes 270 zničených iráckých tanků a dalších vozidel. Do války ale významně promluvily i víceúčelové vrtulníky, které dopravovaly speciální jednotky, jež se snažily vyhledávat a likvidovat balistické rakety.

AH-64 Apache

1994: Sestřel Černých jestřábů

Univerzální UH-60 Black Hawk dnes jistě patří mezi nejznámější vrtulníky světa, ačkoli je asi paradoxní, že k jeho popularitě výrazně přispělo i sestřelení dvou vrtulníků v Mogadišu v roce 1994. Boj jednotek Rangers, jenž byl zvěčněn filmem Black Hawk Down, však ve skutečnosti jasně ukázal, jak nebezpečné může být podcenění palebné síly nepřítele. Vrtulníky řady Black Hawk stále patří mezi nejoblíbenější stroje své kategorie, zakoupilo je mj. sousední Slovensko a možná je uvidíme i v barvách Armády České republiky.

Pro ilustraci UH-60M Black Hawk

2001–2011: Boj proti terorismu

Konflikty v Afghánistánu, Iráku a jiných zemích začaly klást na vrtulníky další velkou zátěž a do boje opět promluvily univerzální stroje i bitevníky. Jakýmsi symbolickým vrcholem se stal útok členů jednotky SEAL Team Six proti úkrytu Usámy bin Ládina. Pro jejich přepravu byly tehdy použity dva stále utajované „neviditelné“ vrtulníky (deriváty typu Black Hawk), z nichž jeden byl ztracen a (zdaleka ne dokonale) zlikvidován. O přesné podobě těchto strojů se pořád spekuluje, do čehož se pustili i výrobci plastikových modelů.

MH-60L DAP

Lukáš Visingr

Fotografie: US Army, archiv autora

Publikace: Válka Revue 11/2018