Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 16

Spřátelené weby

Poslední komentáře

28. prosince 2020 oslaví L-159 20 let služby ve Vzdušných silách AČR.
Bedrník - Komentář v Renault FT
Na internetu jsem narazil na fotku, kde je George S.Patton, Jr s tankem Renault FT a informací, že se stal prvním americ...
To potopení monitoru je pěkný úlovek. By mě zajímalo kolik lodí zhruba škodovácká děla potopila.Přecejen jich řada dříve...
Tak boj v Náhorním Karabachu skončil, ale obávám se, že to je jen čekání na konečnou popravu Arménie. I přes vyslání rus...
Michal Kroužek - Odpověděl na komentář # 4678 v Letov Š-50
Děkuji za upozornění. Snažím se zveřejňovat články až po jazykové korektuře. Člověk po sobě překlepy apod přehlédne. Ale...

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 24. 5. 2016 8:00 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: LETECKÉ MOTORY

Proč hvězdicové motory?

Uspořádání hvězdicového motoru BMW 801D v letounu Fw 190

Uspořádání hvězdicového motoru BMW 801D v letounu Fw 190

Hvězdicový motor se vyznačuje válci, jež jsou okolo klikové hřídele umístěny do kruhu, takže příčný průřez připomíná hvězdu. Často motor disponuje i několika „sadami“ takto umístěných válců za sebou, a proto se mluví např. o dvouhvězdicovém motoru. První hvězdicové agregáty se objevily již počátkem 20. století, ale jejich větší uplatnění v letectví nastalo až po I. světové válce. Během ní se hodně užívaly tzv. rotační motory, jež lze chápat jako „vzdálené příbuzné“ hvězdicových, avšak rozdíl spočíval v tom, že celý motor vlastně rotoval kolem hřídele. To se pak ukázalo jako zásadní slabina, jelikož s rostoucími výkony tato rotace generovala tak velký silový moment, že to stále více ovlivňovalo chování letounu. Proto začaly dominovat agregáty s řadovým uspořádáním válců, ale od poloviny 20. let značně přibývalo hvězdicových motorů, které pak u těžkých letounů začaly převládat. V kategorii jednomotorových stíhaček ale pouze Japonsko, Itálie a námořnictvo USA vsadily výlučně (či téměř výlučně) na „hvězdice“, kdežto třeba Britové od konce 30. let užívali jen řadové motory. Většina zemí kombinovala obojí, ale převládaly spíš řadové agregáty.

Debaty o tom, který druh je „lepší“, od té doby neutichá a asi nikdy nebude nalezena „objektivně správná“ odpověď. Hlavní výhodu hvězdicového agregátu tvoří vzduchové chlazení, což znamená obvykle (při podobném výkonu) nižší hmotnost, vyšší odolnost, jednoduchost a hladší chod. Kapalinou chlazené řadové motory jsou většinou těžší a choulostivější, naopak jejich velkou výhodou je mnohem menší čelní průřez, jenž pak logicky znamenal účinnější aerodynamiku. U stíhaček navíc hrál významnou roli fakt, že do řadového motoru bylo možno vestavět kanon střílející dutou hřídelí. Nejvyšších výkonů dosáhly motory hvězdicové, ovšem od konce 40. let je u bojových strojů nahrazovaly reaktivní motory, kdežto u větších dopravních letounů potom ještě „hvězdice“ nějakou dobu sloužily. Zvláštní kapitolu představuje omezené využití hvězdicových agregátů u některých pozemních vozidel, mezi něž se řadila např. část variant amerického středního tanku M4 Sherman. Každopádně asi opravdu nelze říci, co je „lepší“ konstrukce motoru. Vždycky totiž záleželo na konkrétním typu motoru a také (či spíše především) na tom, jak ten který konstruktér letounů dovedl „sladit“ parametry pohonného agregátu s designem příslušného letadla.

Oprava hvězdicového motoru AŠ-82FN v letounu La-5FN

Oprava hvězdicového motoru AŠ-82FN v letounu La-5FN

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

1.prosince 1898 zemřel český malíř a grafik Luděk Marold, autor obrazu bitva u Lipan

Translate