Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 79

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

NÁMOŘNÍ TECHNIKA

Zveřejněno: 22. 11. 2007 19:02 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: NÁMOŘNÍ TECHNIKA Kategorie: VÝZBROJ PLAVIDEL

BrahMos: Indicko-ruská spolupráce

Indické námořnictvo provádí intenzivní testy protilodní střely PJ 10 BrahMos, kterou Indie vyvinula společně s Ruskem. Střela BrahMos je špičkovou zbraní, která potvrzuje status Indie coby asijské námořní velmoci.

Neobvyklé jméno BrahMos je akronym názvů Brahmaputra a Moskva, tedy jmen dvou velkých řek v Indii a Rusku. Oba státy zvolily tento název pro protilodní řízenou střelu, kterou v uplynulých osmi letech společně vyvinuly a která zjevně patří k nejlepším zbraním svého druhu na světě.

Základem je střela Jachont

Potřeba nové protilodní střely vznikla v indickém námořnictvu ve druhé polovině 90. let. Indické válečné lodě byly vybaveny jen staršími ruskými podzvukovými střelami Termit (v kódu NATO SS N 2C Styx). Nejnovější plavidla jako tři torpédoborce třídy Delhi už disponovaly modernějšími střelami 3M24 Uran (kód NATO SS N 25 Switchblade), ale ani ty nedokázaly překonat rychlost zvuku. Vývoj lodních obranných systémů naopak ukazoval, že jen vysoce nadzvuková protilodní zbraň má v dnešním námořním boji šanci zasáhnout cílovou loď. V indických úvahách zřejmě hrálo roli i to, že Čína si pořídila obávané protilodní střely 3M80 Moskit dosahující rychlosti M = 2,5.

Indie se tedy rozhodla získat nejmodernější protilodní střelu a v této věci se obrátila ke svému hlavnímu spojenci, jímž je Rusko. V únoru 1998 byla podepsána mezivládní dohoda o návrhu, vývoji, výrobě a prodeji nové protilodní řízené střely, která dostala název BrahMos. Z ruské strany se projektu účastní NPO Mašinostrojenija a ze strany Indie státní Organizace obranného výzkumu a vývoje (Defence Research & Development Organisation) neboli DRDO. Ty pak založily joint venture společnost BrahMos Aerospace Private Limited, jež sídlí v indickém hlavním městě New Delhi (Nové Dillí).

Podnik NPO Mašinostrojenija byl zvolen především proto, že má s vývojem protilodních střel dlouholeté zkušenosti. Jde totiž o následníka zkušební a konstrukční kanceláře OKB 52 akademika Vladimira Čeloměje, která v minulosti zkonstruovala mj. střely P 70 Ametist, P 500 Bazalt nebo P 700 Granit. Jako základ nové indicko ruské zbraně byla zvolena střela Jachont, v kódu NATO označovaná SS N 26.

Ruská protilodní střela P 800 Jachont (známá rovněž jako 3M55 nebo Oniks) byla v OKB 52 vyvíjena od roku 1983. Její zkoušky začaly v roce 1987 a následně byla vyvinuta i verze Bolid pro ponorky, pobřežní varianta Bastion a varianta Ch 61 pro bojové letouny. Žádná však zatím nebyla zařazena do výzbroje ruského námořnictva a nedočkala se ani exportního úspěchu. Přesto však bylo zcela zřejmé, že Jachont představuje kvalitní zbraň, jež by neměla zapadnout. A zřejmě právě proto se stala i základem nové zbraně PJ 10 BrahMos.

Raketový a náporový pohon

BrahMos zachovává základní koncepci Jachontu. Má poměrně silný trup s krátkými skládacími kormidly. V přídi je nápadný kužel uprostřed sacího otvoru pro náporový motor. Ten je také hlavní letovou jednotkou střely; jeho tah nebyl zveřejněn, ale zřejmě bude alespoň tak silný jako motor střely Jachont, který má tah cca 39 kN.

Střela BrahMos je běžně dopravována ve válcovém kontejneru, ze kterého také startuje. Kontejner má délku okolo 9 m, v průměru měří 70 cm a prázdný váží 900 kg. Může být montován vertikálně i diagonálně, takže jej lze snadno umístit na nejrůznější typy hladinových plavidel i pobřežních platforem. Pro start střely slouží raketový urychlovač na tuhé palivo, který je připojený k zádi. Po startu urychlí střelu na rychlost okolo M = 2 a po dohoření je odhozen. Následně se spouští letový náporový motor na kapalné palivo, se kterým střela dosahuje letové rychlosti přibližně M = 2,5.

Ještě před startem jsou do střely BrahMos vloženy informace o poloze cíle. V první fázi letu využívá střela tyto údaje spolu s inerciální naváděcí soustavou, aby dorazila do prostoru, kde se cíl vyskytuje. V této fázi letu se pohybuje ve výšce okolo 15 000 metrů. Zhruba 40 až 50 km od předpokládané pozice cíle střela poprvé spouští svůj palubní radiolokátor, pomocí něhož se snaží nalézt, identifikovat a zaměřit cíl. Jakmile se jí to podaří, klesá do výšky 10 až 15 m nad hladinu moře.

První test v roce 2001

Během letu může střela BrahMos krátkodobě spouštět radar, aby si ověřila polohu cíle. Kromě aktivního radaru má i speciální radarový přijímač, který jí umožňuje zcela pasivní navádění na radarové vyzařování cíle či na zdroj rušení. V závěrečné fázi letu pak BrahMos zrychlí až na M = 2,8 a zasahuje cíl bojovou hlavicí, jež kombinuje kumulativní, tříštivý a zápalný účinek. Obranu proti střele BrahMos značně komplikuje její rychlost a její schopnost provádět úhybné manévry. Povrch střely je navíc pokryt hmotou, která pohlcuje radarové paprsky.

V popsaném typickém režimu nasazení má BrahMos maximální dosah 290 km, aby neporušil smlouvu MTCR (Missile Technology Control Regime), která limituje šíření technologií střel s dosahem nad 300 km. BrahMos se může také po celou dobu pohybovat ve výšce 10 až 15 m nad hladinou, ale v takovém případě dolet klesá na 120 km. BrahMos lze v omezené míře nasadit také proti cílům na pobřeží, ale DRDO má údajně v úmyslu vyvinout rovněž speciální naváděcí soustavu proti pozemním cílům. BrahMos může nejspíše nést i jadernou hlavici.

První pokusné odpálení střely PJ 10 BrahMos bylo provedeno 12. června 2001 na střelnici v indickém státě Orissa. Střela tehdy startovala kolmo vzhůru. 28. dubna 2002 následoval druhý test, kdy bylo vyzkoušeno odpálení z šikmo umístěného kontejneru. A konečně 12. února 2003 byl BrahMos poprvé vypuštěn z námořního plavidla, konkrétně z torpédoborce D51 Rajput. Sériová výroba střel byla zahájena na přelomu let 2003 a 2004 a je rozdělena v poměru 50:50 mezi indické a ruské podniky.

Univerzální použití

Indické námořnictvo hodlá instalovat osm střel BrahMos na tři nové fregaty Projektu 17, jejichž stavba už probíhá, a dále na tři nové torpédoborce Projektu 15A Bangalore, z nichž první se staví. Střelami BrahMos budou přezbrojeny i tři starší fregaty třídy Talwar. Údaje o pozicích cílů by měly zajišťovat námořní vrtulníky Ka 31. Rusko nabízí Indii rovněž ponorku Amur 950 2, která má za věží deset vertikálních šachet pro střely BrahMos (více o ní v ATM č. 10/2005). Indická armáda má pobřežní verzi zbraně BrahMos, která využívá šasi Tatra 816 12×12 neboli MAL (Mobile Autonomous Launcher) s trojicí střel. BrahMos upoutal zájem i v zahraničí. Mezi zájemci bývá uváděn zejména Vietnam, Malajsie a Indonésie.

V prosinci 2005 bylo oznámeno, že byl zahájen vývoj verze pro bojové letouny BrahMos A. Vzhledem k rychlosti nosného letounu jí postačí menší raketový urychlovací stupeň, díky čemuž bude možné zvětšit bojovou hlavici na 300 kg. Letecká verze se bude lišit i většími ocasními plochami kvůli stabilitě při odpálení ze vzduchu. V indických ozbrojených silách by měl být hlavním nosičem letoun Suchoj Su 30MKI, který bude BrahMos A nosit pod středním trupovým závěsníkem. V úvahu připadají rovněž námořní hlídkové letouny Tu 142M, jichž Indie provozuje osm, případně i bombardéry Tu 22M3, které Rusko Indii nabídlo. Kromě toho se BrahMos A může objevit na dalších typech rodiny Su 27 a patrně i na MiG 29 a MiG 31. První test střely BrahMos A je plánován na rok 2007.

Protilodní střela BrahMos představuje vynikající zbraň, jež se pravděpodobně dočká i exportních úspěchů. Svými výkony zřejmě stanoví nový standard, s nímž se budou další protilodní střely srovnávat. BrahMos také svědčí o rostoucí technologické úrovni Indie a ukazuje, že Rusko se v oboru protilodních zbraní stále pohybuje na světové špičce.

TTD protilodní střely BrahMos
Celková délka 8,4 m
Průměr těla 0,6 m
Rozpětí ploch 1,2 m
Hmotnost střely 3000 kg
Hmotnost hlavice 200 kg
Letová rychlost M = 2,5
Nejvyšší rychlost M = 2,8
Maximální dolet 290 km



Prameny:
BrahMos.com, Defense Update.com, Bharat Rakshak.com, India Defence, Military.cz, GlobalSecurity.org

Publikace: Armádní technický magazín 3/2006

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.září 1576 byl Rudolf II. Habsburský korunován českým králem (vládl 1576 – 1611)

22.září 1980 začala Irácko-íránská válka