Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 15

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Aviator - Komentář v MI-8/-17 Hip
Maďaři v letos v březnu vyřadili své poslední vrtulníky Mil Mi-8, stalo se tak po 52 letech jejich provozování.
Michal Kroužek - Odpověděl na komentář # 4706 v Shrnutí za únor 2021
Mám teď rozpracováno dost děl z 1. světové války. Část je i hotová a jen čeká na korekci/zveřejnění.
Duke - Odpověděl na komentář # 4706 v Shrnutí za únor 2021
Je pravda, že z WW1 toho tu tolik nemáme.
Chystá se desková hra s legionáři na Sibiři. Legie: Sibiřská cesta https://forum.vojsko.net/viewtopic.php?f=64&t=400...
Co také oprášit 1. světovou válku?

NÁMOŘNÍ TECHNIKA

Zveřejněno: 22. 4. 2012 21:19 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: NÁMOŘNÍ TECHNIKA Kategorie: LETADLOVÉ LODĚ

 Charles de Gaulle

Charles de Gaulle

Francouzské námořnictvo Marine Nationale již v polovině 70. let začalo uvažovat o nástupci letadlových lodí třídy Clemenceau s konvenčním pohonem, tedy R98 Clemenceau a R99 Foch, zařazených do služby v letech 1961 a 1963. Jejich náhradníkem se měla stát loď větších rozměrů a s jaderným pohonem. Rozhodnutí o konstrukci nové třídy přišlo v září 1980, objednávka první lodě označené R91 pak 4. 2. 1986. Stavbou se zabývaly loděnice DCN v bretoňském Brestu a kýl byl položen 14. 4. 1989. Původně se měla loď jmenovat po kardinálu Richelieu, ale v roce 1987 vláda rozhodla ji pojmenovat po generálu a prezidentovi Charlesi de Gaullovi. Spuštěna na vodu byla 7. 5. 1994, ale stavbu provázely finanční a technické problémy, kvůli čemuž byla loď dokončena s tříletým zpožděním v lednu 1999. Ani při zkušebních plavbách se lodi nevyhnuly problémy. Objevila se například vada pohonu a lodních šroubů, paluba musela být o 4,4 m prodloužena pro zvýšení bezpečnosti přistávajících letadel, díky čemuž vstoupila loď do aktivní služby až 18. 5. 2001. V té době byla trnem v oku médií a označována jako černá díra na peníze. Po vyřazení Clemenceau v roce 1997 a odprodeji Foch do Brazílie se Charles de Gaulle stala jedinou francouzskou letadlovou lodí. Je to také jediná letadlová loď s jaderným pohonem a palubními katapulty na světě mimo USA. Domovským přístavem lodi je Toulon na jihu Francie ve Středozemním moři. Po teroristických útocích na USA byla uvedena do pohotovosti a během útoku na Afghánistán hlídkovala v Arabském moři. Podle námořní studie potřebuje Marine Nationale pro udržení vlivu a vojenské způsobilosti dvě letadlové lodě, pročež byl v roce 2004 objednán vývoj nové lodě s výtlakem 60 000 t a konvenčním pohonem ve spolupráci s Velkou Británií.

Charles de Gaulle

Technický popis

  trup a letová paluba   Loď má délku trupu 261,5 m, šířku 31,4 m a při maximálním zatížení vytlačuje 40 550 t vody. Letová paluba o délce 261 m a šířce 64,4 m svírá s osou lodi úhel 8,5°. Pro starty letounů je paluba vybavena dvojicí 75m parních katapultů C13, které umožňují vzlety po 60 sekundách. Přistávající letadla jsou bržděna trojicí záchytných lan, v případě nouze pak záchrannou sítí. Kapacita palubního hangáru o rozměrech 138,5 x 29,4 x 6,1 m, je 25 letounů. Na palubu jsou letouny vyzdvihovány dvojicí výtahů umístěných na pravoboku za palubní nástavbou, která je umístěna poměrně daleko vpředu.

Charles de Gaulle

 pohon   Pohon lodi zajišťují dva tlakovodní reaktory PWR Type K15 předávající výkon 61 MW parním turbínám Alsthom. Jako záloha je k dispozici čtveřice dieselových generátorů o jednotkovém výkonu 1 kW. Maximální rychlost plavby je 27 uzlů, palivo v reaktorech vydrží bez výměny 5 let nepřetržité plavby. Loď původně dostala lodní šrouby z hliníko-měděné slitiny, ale kvůli strukturálním poruchám musely být nahrazeny starším typem. Loď pak ještě musela projít úpravami kvůli nadměrnému hluku v záďových prostorách.

USS Enterprise (CVN-65) a Charles de Gaulle

USS Enterprise (CVN-65) a Charles de Gaulle

 vybavení   Základem elektronického vybavení lodi je systém SENIT 8 spojující všechny bojové a naváděcí systémy. Ke sledování vzdušných cílů slouží 3D přehledový radiolokátor DRBJ 11D/J s dosahem 370 km a vyhledávací radiolokátor DRBV 26D s dosahem 185 km. Dále je zde kombinovaný vzdušný a hladinový radiolokátor DRBV 15C s dosahem 50 km a pro navádění ŘS ASTER radar Arabel. Pro navigaci jsou k dispozici radiolokátory Racal 1229 a VRBP 20A systému TACAN. K průzkumu navíc slouží pasivní IR systém DIBV 1A Vampire s dosahem 10 km a přijímač radiových signálů. Ze spojovacích systému se jedná o satelitní FLEET-SATCOM, INMARSAT, SYRACUSE 2, dále systém strategického spojení SYTEX, a Link 11, 14 a 16. K vlastní ochraně lodi slouží dvojice rušících systémů ARBB 33, varovný systém proti torpédům a čtveřice desetinásobných odpalovačů klamných cílů SAGAIE. 

výzbroj   Protiletadlová výzbroj je tvořena dvojicí odpalovacích zařízení pro PLŘS ASTER 15 s dostřelem 15 km, umístěné na pravoboku před palubní nástavbou a na levoboku blíže k zádi, a dvojicí šestinásobných odpalovacích zařízení pro PLŘS Sadral s dostřelem 4 km na zádi lodi a na pravoboku vedle nástavby. Vezená zásoba PLŘS ASTER je 32 raket. Doplňkovou výzbroj pak tvoří 8 kanonů Giat 20F2 M693 ráže 20 mm.

Charles de Gaulle

Palubní letectvo

Palubní křídlo může tvořit až 40 letounů, 25 umístěných v hangáru, další mohou být umístěny na horní palubě. Z letadel se jedná o starší Super Etendard, nové Rafale M a trojici E-2C Hawkeye. Všechny Etendardy by měly být v budoucnu postupně nahrazeny stroji Rafale. Vrtulníky zastupují typy AS 365 Dauphin, AS 565 Panther a NH-90, ale samozřejmě z paluby mohou operovat i jiné typy.

Charles de Gaulle

Charles de Gaulle

R91
země původu Francie  
posádka 1 150 + 600 (námořní + letový personál)
výrobce DCN Brest
vyrobené lodě 1
cena jedné lodě ± 3 500 mil. USD
palubní letectvo 25 - 40
pohon 2x PWR Type K15
výkon 61 MW
palivo lodi / letecké plutonium / ?
max. rychlost 27 uzlů / 50,0 km/h
max. dosah ?
výtlak standartní / plný 36 600 t / 40 550 t
délka trupu / letové paluby 261,50 m / 261,00
šířka trupu / letové paluby 31,40 m / 64,40 m
plocha paluby 12 000 m²
ponor 8,45 m
Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

Vyhledávání

Dnešní den v historii

6.května 1824 – Zahájení pravidelných českých představení ve Stavovském divadle (?21.4.1783). Česká představení však neměla stejné postavení jako německá – pořádala se pouze v neděli a ve svátek odpoledne. Herecký sbor stavovského divadla byl také německý, pročež musel být do českých her doplňován ochotníky.

6.května 1757 – Bitva u Štěrbohol (sedmiletá válka) mezi Pruskem a Rakousko-rusko-sasko-švédskou koalicí. Prusko zde porazilo Rakouskou armádu.

6.května 1945 osvobozují Američané Plzeň, kde předchozího dne vypuklo povstání proti okupantům.

Translate