Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 11

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Bombardéry B-52 dostanou nové motory: Rolls Royce Will Provide Long-Awaited New Jet Engines For The B-52 Bomber Fleet T...
Stojí za přečtení: Jan Urban: Jak vyštvat ze země politické konkurenty. Edvard Beneš se mstil na příbuzných Neodděliteln...
Troubridge - Komentář v Bahna 2021
Snad nás tam příští rok už pustí.
Chtělo by to dát do článku fotky. Obzvláště vzhledem k futuristickému vzhledu stíhače.
Avia B-534 se umístila na 3. pozici v anketě "Nejpopulárnější československé letadlo století" - proběhla v roce 2018 při...

POZEMNÍ TECHNIKA

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal Kun@
Nadřazená kategorie: POZEMNÍ TECHNIKA Kategorie: Tanky

B1 bis

Blesková porážka Francie a její mohutné armády na jaře 1940 byla stejně šokující jako neočekávaná. Jedna z vůdčích mocností světa s neprostupnou Maginotovou linií byla během několika týdnů doslova převálcována německým wehrmachtem, což samozřejmě vyvolalo celou řadu otazníků. Byla Francie opravdu tak morálně rozložená a její armáda natolik špatně řízená? Nebo se na porážce podepsaly nedostatky ve výzbroji a její kvalitě? Měli snad Němci tak výraznou technologickou převahu? Ve skutečnosti byla francouzská výzbroj německé přinejmenším rovnocenná, o čemž se lze názorně přesvědčit na příkladu tanků. V květnu 1940 mělo Německo připraveno k tažení do Francie celkem deset tankových divizí, čítajících 2574 tanků. Z toho však bylo jen cca 1100 skutečně plnohodnotných strojů. Naproti tomu Francouzi disponovali 2637 prvoliniovými tanky, z nichž několik set představovalo typy, vůči nimž Němci neměli adekvátní protiváhu. To byl mimo jiné i případ těžkých tanků typu B, vybavených na svou dobu silnou pancéřovou ochranou a disponujících mohutnou palebnou silou.

Vznik tanku typu B (Char B) sahá do druhé poloviny dvacátých let, kdy bylo u firem FAMH, FCM a Renault-Schneider objednáno po jednom prototypu. Původní zadání požadovalo tank o hmotnosti 15 tun, ale skutečná hmotnost zkušebních kusů se vyšplhala až na 25 tun. Výzbroj tvořil kanon ráže 75 mm, lafetovaný v čelní části korby a kulometné dvojče v otáčivé věžičce. Pancíř dosahoval tloušťky 40 mm, nejvyšší rychlost byla 18 km/h. po dokončení v roce 1931 prošel nový tank během manévrů francouzské armády v roce 1932 důkladnými zkouškami a po nezbytných úpravách se v roce 1935 dostal do sériové výroby pod označením Char B1. v tomto provedení s podvozkem systému Holt nesl zesílený pancíř tl. 70 mm a novou standardizovanou otáčivou věž APX1 s kanonem ráže 47 mm a kulometem.

Tanků verze B1 však vzniklo pouze 36 kusů a poté je nahradila zdokonalená verze B1 bis. Ta nesla novou otáčivou věž APX4, používanou rovněž u středních tanků Somua S-35, a byla chráněna 60 mm pancířem, takže celková hmotnost vzrostla na 32 tun. Hlavní kanon měl pevně nastavený odměr a k zamíření na cíl se celý tank natáčel pomocí hydraulického systému Naeder. Ve svislé ose bylo možné nastavit kanon v rozsahu od -15 do + 25 stupňů. Tank byl rovněž vybaven samosvornými palivovými nádržemi, protipožárními přepážkami a gyroskopem. Nouzový průlez na dně korby mohl být využíván pro odhazování prázdných nábojnic.

Ještě v roce 1935 byly zahájeny projektové práce na zlepšené verzi B1ter, vybavené silnějším motorem o výkonu 400k (294kW), pancířem tloušťky 70mm, s možností změny náměru hlavního kanónu o 5 stupňů vlevo a o 10 vpravo a podvozkem systému BDM. Hmotnost se zvýšila na 36 tun a posádku tvořilo 5 mužů. Dokončeno však bylo pouhých 5 kusů. Tanky B1 se vyráběly v závodech Renault, FAMH Saint-Chamond, Schneider, FCM a od roku 1939 vyjížděli navíc i z výrobních pásů závodů AMX a ARL. Ve chvíli německého útoku měla francouzská armáda k dispozici celkem 314 tanků především B1 bis. Během válečného tažení na jaře 1940 se v přímých střetech s německými tanky ukazovala převaha francouzských strojů, které byly lépe pancéřovány i vyzbrojeny. Příznačným se stalo střetnutí 10. června 1940 u Juneville, kde se německý pancéřový sbor generála Guderiana stal terčem jednoho z nemnoha protiútoků 3. pancéřové divize Francouzů. Německé jednotky utrpěly těžké ztráty zejména zásluhou tanků B1 bis, jejichž čelní pancíř byl prakticky imuní vůči německým protipancéřovým granátům ráže 20 a 37 mm. Prakticky jediným způsobem boje s těmito tanky bylo ničení jejich pásů a palba do znehybněných tanků z boku. Němci si byly předností tanků B1 bis dobře vědomi a po porážce Francie začlenily ukořistěné stroje do vlastní výzbroje pod označením Pz.Kpfw B1 bis 740 (f). využili je jednak během tažení na východní frontě a ještě v roce 1944 se několik tanků zúčastnilo bojů proti Spojencům v Normandii.

 

 

Takticko-technická data
Osádka 4 muži
Délka 6,52 m
Šířka 2,50 m
Výška 2,79 m
Hmotnost 32 000 kg
Max. rychlost na silnici 28 km/h
Dojezd 150 km
Výzbroj kanon SA 35L/17,1 ráže 75 mm se zásobou 74 nábojů, kanon SA 35L/34 ráže 47 mm se zásobou 50 nábojů a dva kulomety ráže 7,5 mm se zásobou 5100 nábojů
Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.října 1310 – Vznik městské radní knihy v Starém Městě v Praze (úřední kniha pražské samosprávy)

16.října 1813 začala bitva u Lipska někdy označovaná jako Bitva národů.

16.října 1306 – sňatek Rudolfa Habsburského s Eliškou Rejčkou, vdovou po českém králi Václavu II. Rudolf Habsburský se tak ve zmatené situaci po zavraždění posledního Přemyslovce dostal na český trůn. Českým králem byl od roku 1306 do roku 1307, kdy zemřel na úplavici.

Translate