POZEMNÍ TECHNIKA

T-28

Vývoj tohoto tanku začal v roce 1931 v leningradském závodě Bolševik.Tank byl projektován jako stroj pro prorážení silně bráněných úseků fronty. Projektanti jej tedy vybavili třemi věžemi: 1)hlavní věž s kanónem ráže 76.2mm, 2) a 3) kulometné věže s kulometem DT ráže 7.62mm. Tato koncepce se později ukázala jako zcestná, tank s třemi i více věžemi potřeboval velkou základní vanu, rychlost byla velmi nízká a také byl tak těžký, že snadno zapadával a těžce se vytahoval (většinou pouze za pomoci několika tanků stejného typu spojených dohromady). Takovéto typy se potom stávaly snadnou kořistí letadel Luftwaffe. Koncem roku 1931 byl postaven první prototyp.

V zadní části tanku byla uložena pohoná jednotka - dvanáctiválec M-17 (původně letecký motor), pro který bylo k dispozici 660 l paliva. Pancíř byl nýtovaný i svařovaný a věž byla ovládana elektricky. Na hlavní věži se nacházel teleskopický a periskopový zaměřovač plus optika velitele. 1.května 1933 bylo již zkompletováno dvanáct kusů a odesláno na prvomájovou přehlídku.

V průběhu let bylo na T-28 realizováno asi 600 změn, které měly zamezit závadám.V roce 1938 byl změněn typ kanonu. Ráže byla zachována, avšak hlaveň byla prodloužena o 26 ráží. Na Vorošilův rozkaz přibyly dva kulomety. Jeden v zadní části věže a druhý byl lafetován na věži pro boj proti taktickému letectvu nepřítele. Po finské zimní válce byl zaveden typ T-28 E se zvýšenou pancéřovou ochranou.

T-28 vznikal v několika variantách, například v roce 1937 byl postaven prototyp T-28 PCh, tank schopný brodit se v až 4.5m. Tento typ byl sice uznán jako způsobilý pro sériovou výrobu, ale neuchytil se a o prototypu se dnes již nic neví. Zajímavým typem byla mostní verze IT-28, s mostem dlouhým 13.3m a nosností až 50 tun. Ten byl schválen těsně před válkou ale jeho sériová výroba nikdy nezačala. Poslední verzí byl odminovací tank, který však schválen nebyl. Do roku 1940 bylo postaveno 503 strojů. 

T-28 sloužil až do roku 1943, když bránil Leningrad, jinak byla většina tanků zničena už v začátku války na východní frontě. Tento typ používala turecká, finská, rumunská a pro zkušební účely i německá armáda. Tank nebyl vcelku špatný, avšak již příliž zastaralý. Dodnes je jeden typ v muzeu v Moskvě a jeden ve finské Parole.