Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 79

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

POZEMNÍ TECHNIKA

Zveřejněno: 30. 9. 2015 8:00 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: POZEMNÍ TECHNIKA Kategorie: Tanky

Duel: T-34 vs. Panther: Věčný spor o nejlepší tank války

Kolona tanků T-34/76 v zimní bojové kamufláži

Kolona tanků T-34/76 v zimní bojové kamufláži

Při debatách o tancích druhé světové války se znovu a znovu objevuje otázka, který tank byl vlastně „nejlepší“. Bez ohledu na problematičnost této otázky existují fakticky jenom dva slavní kandidáti, kteří proti sobě kdysi sváděli boje na východní frontě, a to sovětská „čtyřiatřicítka“ a německý Pz V Panther.

Z politických důvodů zde bylo čtyřicet let přijatelné jen tvrzení, že T-34 byl nejlepší tank celé války. Kvality jiných typů sice bylo možno připustit, ovšem legendární „čtyřiatřicítka“ musela z každého srovnání vyjít vítězně. Po roce 1989 se stav „zhoupnul“ do opačného extrému a vše sovětské se začalo zatracovat, což někdy došlo až k názoru, že T-34 byl ve skutečnosti jedním z nejhorších tanků (při čemž se poukazovalo i na jeho obrovské ztráty). Předmětem největšího obdivu se stal německý Panther. Zkusme se ale podívat na tento spor bez politických motivů a posoudit, který obrněnec představoval lepší zbraň.

Nově vyrobené tanky Panther míří do pekla východní fronty

Nově vyrobené tanky Panther míří do pekla východní fronty

Nelehké zrození legendy

Zrod slavného tanku T-34 nebyl zdaleka snadný a nenaznačoval, že to bude jedno z nejlepších bojových vozidel své éry. Jeho vývoj byl zahájen v roce 1937 a konstruktér Michail Koškin se snažil vytvořit nástupce rychlých, ale slabě pancéřovaných tanků série BT. Prvním výsledkem byl tank A-20, který na pohled dost připomínal T-34, ale stále měl kontroverzní možnost jízdy na pásech i na kolech a kanon ráže jen 45 mm. Dalším rozvojem vznikla verze A-30 a posléze tank A-32, který už pouze na kolech jezdit nemohl. Rudá armáda stále upřednostňovala tanky, které by to dělat mohly, ovšem Josif Stalin v roce 1939 osobně prosadil, aby byl dále rozvíjen A-32, jenž měl kanon ráže 76 mm a dá se považovat za jakýsi před-prototyp T-34. „Skutečné“ prototypy budoucí legendy byly hotovy v lednu 1940 a předvedly své schopnosti cca 2000 km dlouhou jízdou z Charkova do Moskvy, poté k hranicím Finska a zpátky do Charkova. Koškin se této akce osobně účastnil a zaplatil cenu nejvyšší, jelikož onemocněl těžkým zápalem plic a v září 1940 zemřel. Stačil však ještě vidět začátek sériové výroby T-34, jehož dalším vývojem byl následně pověřen Sergej Morozov. První sériové obrněnce se od pozdějších v řadě ohledů lišily, např. místo dieselových motorů V-2 měly benzínové letecké motory a primární výzbroj představoval starší 76mm kanon L-11. Teprve od roku 1941 se vyráběla podoba, která dostala „definitivní“ motor a dělo F-34. Kromě výkonného motoru a kvalitní zbraně tank vynikal také odolným pancéřováním se skloněnými deskami a účinným systémem zavěšení kol, které bylo dílem amerického inženýra Christieho. Naopak slabinou byl fakt, že věž byla dvoumístná, jen pro střelce a velitele, jenž musel plnit současně funkci nabíječe; zbývající dva členové osádky (řidič a kulometčík) se nacházeli v přední části korby. Většina tanků také postrádala vysílačky a první T-34 celkově trpěly nízkou kvalitou výroby.

Umělecké ztvárnění útočících středních tanků T-34/76

Umělecké ztvárnění útočících středních tanků T-34/76

Odpověď jménem Panther

Když německá armáda v červnu 1941 zaútočila na SSSR, měli Sověti k dispozici jen poměrně malý počet T-34, které byly silně nespolehlivé; Němci zničili méně než polovinu kusů, o které Rudá armáda v létě a na podzim 1941 přišla, většina byla ztracena z jiných důvodů. Navzdory tomu a navzdory velmi špatné (resp. neexistující) sovětské obranné taktice znamenal T-34 pro Němce skutečně nepříjemné překvapení. S prvními exempláři se setkali již 22. června a ihned bylo zřejmé, že se nacistická rozvědka a propaganda katastrofálně zmýlily, když prohlašovaly veškerou výzbroj SSSR za zastaralou. T-34 jasně překonával cokoliv, čím Němci disponovali. Německé tanky dokázaly se svými krátkými kanony ničit T-34 jen na velice malé vzdálenosti, zatímco sovětský obrněnec je mohl zlikvidovat na vzdálenost přes 1000 m. Dojemně neúčinné byly německé 37mm protitankové kanony, jejichž střely se od T-34 prostě odrážely. Němcům se brzy podařilo ukořistit pojízdný T-34, jehož pokrokové prvky chválil dokonce i sám Hitler. Okamžitě byl vydán příkaz vyvinout nový tank, který by kvalitativní převahu sovětského typu zvrátil. Do soutěže se přihlásily dvě firmy. Návrh od značky Daimler-Benz byl v zásadě kopie T-34 (proto se firma ani neobtěžovala stavět prototyp), kdežto společnost MAN nabízela tank, který přebíral řadu pozitivních rysů sovětského vozidla a kombinoval je s osvědčenými prvky německé konstrukční školy. Hitler osobně preferoval spíše tank Daimler-Benz, avšak nakonec se z několika důvodů (včetně toho, že příliš velká podoba by mohla být na bojišti nebezpečná) dala přednost tanku firmy MAN, jež na jaře 1942 předvedla prototypy svého obrněnce. Hlavní rys převzatý od T-34 představoval skloněný pancíř. Tank nesl účinný 75mm kanon KwK 42 a poháněl jej benzínový agregát Maybach HL230 P30. Pětičlennou osádku tvořili řidič a radista v přední části korby a velitel, střelec a nabíječ ve věži. Hitler neustále tlačil na rychlé zahájení sériové výroby nového tanku, k němuž došlo v prosinci 1942. Obrněnec poté obdržel oficiální armádní označení PzKpfw V Panther Ausf. D.

Německý střední tank Pz V Panther Ausf. D

Německý střední tank Pz V Panther Ausf. D

Zkušenosti a modernizace

Hitlerův tlak na začátek produkce byl zejména důsledkem snahy o to, aby adekvátní množství tanků bylo k dispozici v létě 1943 pro chystanou velkou ofenzívu, tzv. operaci Zitadelle (dnes známou i jako bitva u Kursku). Začátek operace se dokonce odkládal jen proto, aby mohlo být nasazeno více Pantherů. Wehrmacht jich tehdy v prostoru bitvy soustředil přes dvě stovky, ale výsledek zrovna slavný nebyl. Více než polovina kusů nakonec nebyla bojeschopná, jelikož je neustále sužovaly nejrůznější poruchy, zejména v pohonné soustavě. Onen spěch se tedy nyní velmi neblaze projevil, protože Panthery šly na frontu v podstatě jen po minimálních testech a bez řešení provozních problémů (o jejichž existenci se dobře vědělo). Současně ale bylo jasné, že se jedná o potencionálně velmi dobrou konstrukci, protože ty Panthery, které do boje přece jen zasáhly, přesvědčivě demonstrovaly převahu nad T-34. Sovětský tank vedl v pohyblivosti, pancéřová odolnost a palebná síla však byly jednoznačně na straně německého vozidla, jemuž ale zároveň ubližovala vysoká míra poruchovosti. První nasazení Pantherů se tak dá jen těžko označit za úspěch, ale Němci se poučili a nedostatky začali okamžitě „pilovat“. Panthery byly postupně upravovány a od září 1943 byla vyráběna zdokonalená verze Panther Ausf. A, která obdržela přídavné pancéřování, velitelskou kopuli a další změny. Nezaháleli však ani Rusové, kteří postupně zlepšovali T-34. Model z roku 1943 dostal novou svařovanou věž s šestibokým půdorysem a dvěma poklopy a později i velitelskou kopulí. Bylo rovněž zesíleno pancéřování, jež mělo u prvních kusů tloušťku max. 45 mm, ale u modelu 1943 se dostalo až na 70 mm. To se logicky odráželo i v hmotnosti tanku, která vzrostla z původních 26 tun na téměř 31 tun, ale to bylo pořád podstatně méně než bezmála 45 tun u Pantheru. Zdokonalené typy obou stran se ve velkém měřítku střetly během roku 1943 na Ukrajině.

Tank T-34/85 vystavený ve vyškovském muzeu

Tank T-34/85 vystavený ve vyškovském muzeu

Nastupuje verze T-34/85

Nové Panthery již měly výrazně vyšší spolehlivost (ačkoli s některými problémy se tento tank potýkal až do konce války) a jejich kvality se mohly plně projevit. Naneštěstí pro Němce však Sověti stupňovali výrobu T-34, které mohly být použity v počtech, jakým už německá armáda prostě nemohla čelit. Panthery opakovaně dokázaly bojovat proti velké početní přesile; známý je např. boj u Kolomaku dne 13. září 1943, kde se sedm Pantherů postavilo zhruba sedmdesáti T-34 a bez vlastních ztrát jich 28 zničilo. Tyto taktické úspěchy však nemohly zastavit rozjetý „parní válec“ Rudé armády. Nedokázaly to ani znovu modernizované německé tanky varianty Ausf. G, vyráběné od března 1944 a opatřené více skloněným pancéřováním. V tomto roce se navíc rozběhla sériová produkce tanku T-34/85, jenž znamenal zásadní kvalitativní skok. Měl totiž zcela novou věž pro tři členy osádky (přibyl nabíječ, takže velitel se konečně mohl dobře věnovat své primární funkci) a v ní 85mm kanon, nejprve D-5T, později ZiS-S-53. (Předchozí verze T-34 se 76mm dělem se pak zpětně označovaly jako T-34/76.) Vedle toho bylo zesíleno pancéřování, a to až na 90 mm. Přestože odolnost ani palebná síla T-34/85 se pořád nerovnaly Pantheru, byly již daleko blíže, což spolu s množstvím vyrobených obrněnců stálo za úspěchy Rudé armády v Bělorusku a Polsku v roce 1944. Počáteční slabinu T-34/85 představoval fakt, že neměl granáty schopné prorazit čelní pancíř Pantheru, zatímco Panther dokázal čelní pancíř sovětského obrněnce probít na 1200 m. Po zavedení nových granátů mohli Sověti probít čelní pancíř Pantheru na cca 500 m. Hlavní výhodou T-34/85 ale zůstávaly počty, protože Sověti se leckdy těšili i více než desetinásobné přesile a výrobu stále stupňovali, zatímco Němci tlačení směrem k Berlínu měli stále větší potíže. Poslední boje Pantherů a T-34/85 proběhly v ulicích Berlína, ve dnech konečné porážky Třetí říše.

Takticko-technická data tanku Pz V Panther Ausf. A
Osádka: 5 mužů
Bojová hmotnost: 44,8 tun
Celková délka: 8,86 m
Celková šířka: 3,42 m
Celková výška: 2,95 m
Typ motoru: benzínový Maybach HL230 P30
Výkon motoru: 515 kW (700 koní)
Max. rychlost: 46 km/h
Max. dojezd: 250 km
Hlavní výzbroj: 75mm kanon KwK 42 L/70
Doplňková výzbroj: dva 7,92mm kulomety MG34
Pancíř čela korby: 80 mm
Pancíř čela věže: 100 mm

 

Měření sil

Sovětský T-34 vznikl coby univerzální zbraň pro rychlou útočnou válku, kdežto Pz V Panther byl daleko více specializován na ničení útočících nepřátelských tanků. Z hlediska tabulkových parametrů měl T-34 přednost v menší siluetě, nižší hmotnosti a lepší pohyblivosti, ale Panther jasně vedl v odolnosti a palebné síle. 75mm kanon KwK 42 opatřený výtečným zaměřovačem mohl ničit T-34/76 na vzdálenost přes 1500 m, což byl dvojnásobek vzdálenosti, na kterou byl sovětský stroj schopen Pantheru vůbec nějak ublížit. Problémem Pantheru byla velká složitost a v důsledku toho poruchovost a náročná výroba. Naopak základní výhodou T-34 byla úžasná jednoduchost a u pozdějších sérií vysoká spolehlivost. Zjednodušeně lze říci, že jeden Panther (bez poruchy) dokázal kdykoli zničit dva až tři T-34, ale potíž byla v tom, že na jeden Panther obvykle připadaly nikoli dva až tři, nýbrž přibližně deset T-34. Od počátku sériové výroby do konce války vzniklo přes 55 000 kusů T-34, z nichž ovšem (což je poměrně málo známý údaj) bylo skoro 45 000 zničeno! Němci naopak za dva a půl roku vyrobili necelých 6000 Pantherů. Lze dodat, že oba typy tanků podstatně ovlivnily vývoj po válce, protože od T-34 se přes T-44 došlo k úspěšnému T-54/55, zatímco efekt Pantheru byl vidět např. na francouzských tancích. Někdy se tvrdí, že Panther vlastně předznamenal dnešní kategorii „Main Battle Tank“, naopak u T-34 je třeba dodat, že se používaly dlouho po válce a některé státy je dosud mají ve službě. A jaké je tedy závěrečné zhodnocení? Budeme-li hodnotit jenom takticko-technické vlastnosti „jednoho kusu“, pak byl Panther asi lepším tankem, avšak pokud budeme věc vnímat v širším strategickém kontextu, pak byl kvalitnějším typem T-34.

Takticko-technická data tanku T-34/76 Model 1943
Osádka: 4 muži
Bojová hmotnost: 30,1 tun
Celková délka: 6,75 m
Celková šířka: 3 m
Celková výška: 2,6 m
Typ motoru: dieselový V-2-34
Výkon motoru: 368 kW (500 koní)
Max. rychlost: 55 km/h
Max. dojezd: 430 km
Hlavní výzbroj: 76mm kanon F-34
Doplňková výzbroj: dva 7,62mm kulomety DT
Pancíř čela korby: 47 mm
Pancíř čela věže: 70 mm

Hlavní zdroje:
Chris Bishop: Velká encyklopedie – Zbraně druhé světové války
Robert Forczyk: Panther vs T-34 – Ukraine 1943
Steven Zaloga a James Grandsen: Soviet Tanks and Combat Vehicles of World War Two
Steven Zaloga a Jim Kinnear: T-34-85 Medium Tank 1944-94
Wikipedia.org, Panzernet.net

Fotografie: Bundesarchiv, autor, archiv autora

Německý střední tank Pz V Panther Ausf. A

Německý střední tank Pz V Panther Ausf. A

Publikace: Extra Válka – II. světová 3/2013

Měření sil

Sovětský T-34 vznikl coby univerzální zbraň pro rychlou útočnou válku, kdežto Pz V Panther byl daleko více specializován na ničení útočících nepřátelských tanků. Z hlediska tabulkových parametrů měl T-34 přednost v menší siluetě, nižší hmotnosti a lepší pohyblivosti, ale Panther jasně vedl v odolnosti a palebné síle. 75mm kanon KwK 42 opatřený výtečným zaměřovačem mohl ničit T-34/76 na vzdálenost přes 1500 m, což byl dvojnásobek vzdálenosti, na kterou byl sovětský stroj schopen Pantheru vůbec nějak ublížit. Problémem Pantheru byla velká složitost a v důsledku toho poruchovost a náročná výroba. Naopak základní výhodou T-34 byla úžasná jednoduchost a u pozdějších sérií vysoká spolehlivost. Zjednodušeně lze říci, že jeden Panther (bez poruchy) dokázal kdykoli zničit dva až tři T-34, ale potíž byla v tom, že na jeden Panther obvykle připadaly nikoli dva až tři, nýbrž přibližně deset T-34. Od počátku sériové výroby do konce války vzniklo přes 55 000 kusů T-34, z nichž ovšem (což je poměrně málo známý údaj) bylo skoro 45 000 zničeno! Němci naopak za dva a půl roku vyrobili necelých 6000 Pantherů. Lze dodat, že oba typy tanků podstatně ovlivnily vývoj po válce, protože od T-34 se přes T-44 došlo k úspěšnému T-54/55, zatímco efekt Pantheru byl vidět např. na francouzských tancích. Někdy se tvrdí, že Panther vlastně předznamenal dnešní kategorii „Main Battle Tank“, naopak u T-34 je třeba dodat, že se používaly dlouho po válce a některé státy je dosud mají ve službě. A jaké je tedy závěrečné zhodnocení? Budeme-li hodnotit jenom takticko-technické vlastnosti „jednoho kusu“, pak byl Panther asi lepším tankem, avšak pokud budeme věc vnímat v širším strategickém kontextu, pak byl kvalitnějším typem T-34.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

21.září 1490 byl Vladislav II. Jagellonský korunován uherským králem

21.září 1109 – Zavražděn český kníže Svatopluk. Vládl v letech 1107 – 1109. Roku 1108 nechal vyvraždit Vršovce, kteří pobývali v Čechách. Za jeho vraždou stojí zřejmě někdo ze zbylých příslušníků rodu.