POZEMNÍ TECHNIKA

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: POZEMNÍ TECHNIKA Kategorie: Obrněná vozidla

BMD-1/-2

BMD-1

Bojové vozidlo pěchoty určené k výsadkovým operacím.
  Výsadkové vozidlo BMD-1 (bojevaja mašina desantnaja) vzniklo na základě požadavků sovětských výsadkových sil na pohyblivé vozidlo pro přesun výsadku na bojišti, které by bylo dobře chráněné proti tankům. Toto vozidlo muselo být malé a lehké, aby bylo možné je shodit padákem přímo nad bojištěm, a to s posádkou uvnitř. Jako většina sovětských obrněných vozidel je i BMD-1 plně obojživelné. Prototyp Objekt 915 vznikl v polovině 60. let a vycházel z bojového vozidla BMP-1, jen byl podstatně menší. Do výzbroje Rudé armády bylo zavedeno v roce 1969. Při vojenském cvičení Dvina 1970, kdy vozidlo poprvé odhalili západní zpravodajci, bylo díky své výzbroji považováno za nový typ lehkého tanku. Na veřejnosti bylo vozidlo poprvé spatřeno v roce 1973 při vojenské přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě.

BMD-1

BMD-1 zničený v Iráku

Technický popis

korba a motor   Korba má zahrocené čelo s vlnolamem na horním šikmém pancíři, kolmé boky s nepatrně zkosenou hranou v délce dvou třetin boku korby a kolmou záď. Řidič sedí v přední části korby uprostřed, velitel sedí napravo od něj a napravo se nachází jeden příslušník roje, který ovládá 7,62mm kulomet lafetovaný v čele korby, druhý ovládá velitel (u verze BMD-2 je V čele korby lafetován pouze jeden kulomet ráže 7,62 mm). V korbě za věží sedí zbývající tři příslušníci roje a v zadní části korby je umístěn šestiválcový motor. Vozidlo je vybaveno zadýmovacím zařízením a ohřívací soustavou k ohřevu motoru před jeho spuštěním.

BMD-1

Kresba BMD-1

podvozek   Pohybové ústrojí je po každé straně tvořeno pěti malými pojezdovými koly, hnacím kolem vzadu, napínacím vpředu a čtyřmi nosnými kladkami. Výsadkové vozidlo BMD-1 je plně obojživelné. Pohyb ve vodě rychlostí 10 km/h zajišťují dva vodomety instalované v zadní části korby. Hydropnumatické závěsné ústrojí umožňuje regulovat světlou výšku.

věž   Stejná věž jako u BMP-1 je vyzbrojena 73mm kanonem 2A28 s hladkým vývrtem hlavně a nabíjecím automatem. Napravo od kanonu je lafetován spřažený 7,62mm kulomet PKT. Motoricky udělovaný náměr kanonu se pohybuje v rozsahu od -4° do +33° a odměr věže činí 360°. Nad hlavní 73mm kanonu je instalováno odpalovací zařízení pro PTŘS 9M14 Maljutka (AT-3 Sagger). Verze BMD-2 má novou věž vyzbrojenou 30mm kanonem stejným jako u BMP-2 a otočným odpalovacím zařízením pro PTŘS 9M111 Fagot (AT-4 Spigot) nebo 9M113 Konkurs (AT-5 Spandrel) umístěným na střeše věže. Vozidlo veze celkem 3 zmiňované PTŘS. Zásoba munice pro kanon je 40 nábojů ráže 73 mm, resp. 500 nábojů ráže 30 mm, pro 7,62mm kulomety pak 2000 nábojů.

Uživatelé a bojové nasazení

 rusko   Do výzbroje sovětské armády vstoupilo vozidlo BMD-1 v roce 1969. Během své služby prošla většina vozidel generální opravou a bude nutné je nahradit. Sovětská vozidla BMD-1 a BMD-2 byl hojně využívána za války v Afghánistánu v letech 1979-1989.
 indie  
 irák  

Verze

BMD-1 - základní verze
BMD-1K - velitelská verze
BMD-1P - modifikovaná verze BMD-1, která je místo PTŘS 9M14 Maljutka (AT-3 Sagger) vyzbrojena PTŘS 9M111 (AT-4 Spigot), otočné odpalovací zařízení je instalováno na střeše věže
BMD-1PK - velitelská verze BMD-1P
BMD-2 - verze s novou věží vyzbrojenou 30mm kanonem a otočným odpalovacím zařízením pro PTŘS AT-4/AT-5. V korbě je lafetován jen jeden 7,62mm kulomet.
BMD-2K - velitelská verze BMD-2
BTR-D - obrněný transportér bez věže s delším podvozkem se šesti pojezdovými koly a vyšší korbou
BTR-D s PL kulometem ZU-23 - verze nesoucí nebo táhnoucí PL dvojkanon ZU-23 ráže 23 mm
BMD-1KŠ - velitelsko-štábní verze vozidla BTR-D
1V118 - dělostřelecká pozorovatelna
1V119 - vozidlo pro řízení dělostřelecké palby
BMD-1 s vypouštěcím zařízením pro bezpilotní prostředek Šmel
SO-120 - vyprošťovací vozidlo
2S9 - samohybný minomet ráže 120 mm využívající podvozku BMD-1

2S9 Nona

2S9 Nona

Nosič 82mm minometu

Vyhledávání

Dnešní den v historii

18.dubna 1389 – Velký židovský pogrom v Praze. Vedli k němu někteří kazatelé bez vážných příčin. Byla zabita většina Židů z Pražského ghetta.

Poslední komentáře

přidal komentář v Václav III.
byl zavražděn ve čtvrtek 4. srpna 1306
přidal komentář v AGS-17 Plamja
U této zbraně jsem sloužil,jako střelec čtyřikrát za 5 a jednou za 4,ohodnocen při střelbách ostrými.Jo jo kde jsou ty č...
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
mozna si na mne pamatuješ
odpověděl na komentář #4692 v OT-65 FÚG 4x4
v roce 1973 jsem take byl na kurzu OT65 v Jihlave kasarna 25 unora pak zbytek vojny v caslavi
odpověděl na komentář #4803 v O ukrajinské povaze a mentalitě
Pán se nejspíše přepsal. Měl na mysli pro "ně"