Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 44

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Troubridge - Komentář v V-22 Osprey
Japnci začali provozovat své V-22 Osprey To make this happen, various members of the V-22 community came together inclu...
Australské F-111 už nejsou ve službě. Jsou doslova pohřbené. Viz článek níže. Here’s why Australia buried 23 F-111s aft...
28. prosince 2020 oslaví L-159 20 let služby ve Vzdušných silách AČR.
Bedrník - Komentář v Renault FT
Na internetu jsem narazil na fotku, kde je George S.Patton, Jr s tankem Renault FT a informací, že se stal prvním americ...
To potopení monitoru je pěkný úlovek. By mě zajímalo kolik lodí zhruba škodovácká děla potopila.Přecejen jich řada dříve...

POZEMNÍ TECHNIKA

Zveřejněno: 22. 4. 2012 21:27 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: POZEMNÍ TECHNIKA Kategorie: Dělostřelectvo

PzH 2000

Pzh 2000

V roce 1986 Německo, Itálie a Velká Británie uzavřely dohodu o spolupráci při vývoji nové samohybné houfnice PzH 155-1 (SP 70) ráže 155 mm. Nová houfnice měla ve službě nahradit letité M109 Paladin. Německé zbrojní firmy byly vyzvány k předložení nabídek, ze kterých byl vybrán projekt koncernu Krauss Maffei-Wegman & Co GmbH. Firma získala kontrakt na výrobu 185 houfnic pro Bundeswehr v březnu 1996. Tato počáteční série z uvažovaných 594 vozidel směřovala k silám rychlé reakce KRK. Řecká armáda v letech 2003-4 obdržela 24 houfnic, dalších 70 v letech 2005-8 sestaví Iveco-OTO Melara pro italskou armádu a 57 jich v letech 2005-9 bude dodáno nizozemské armádě. Po zrušení projektu Crusader pro US Army nabídla firma Kruss Maffei-Wegman přepracovanou variantu PzH 2000, spolu s muničním vozidlem na bázi PzH 2000, vyhovující většině požadavků vztahujících se na Crusader.

177,5 kB 145,0 kB  kB 71,8 kB

Technický popis

  korba   Z ocelových plátů svařovaná korba má výrazně šikmý horní pancíř, kolmé boky a záď. Střecha korby, stejně jako věž, může být opatřena reaktivním pancéřováním. Na horním pancíři je umístěn sklápěcí závěs pro upevnění kanonu v pochodové poloze a schránky na nejrůznější příslušenství. Řidič sedí na pravé straně přídě korby za motorem a k vstupu do vozidla mu slouží rozměrný poklop s periskopy. Za ním je umístěn balistický počítač a energetická jednotka. V přední části korby je umístěn motorpřevodový prostor, bojový prostor se nachází v jejím středu. Na levém boku korby je vyveden zamřížovaný výfuk. Věž je usazena v zadní polovině a končí souběžně s kolmou zádí. V zádi se nachází prostor pro střelivo dostupný skrz rozměrné dvoukřídlé dveře otevíratelné do stran.

 motor a podvozek   Motorpřevodový prostor je umístěn v přední části korby a skládá se z osmiválcového vznětového motoru MTU MT881 Ka-500 o výkonu 736 kW a automatické čtyřstupňové převodovky Renk HSWL 284 C. Díky jejich modulárnímu uspořádání, tzv. Powerpacku, je možné celý pohonný systém vyměnit i v polních podmínkách ve velmi krátkém čase. Pohybové ústrojí tvoří na každé straně hnací kolo vpředu, napínací vzadu a sedm pojezdových kol. Mezi čtvrtým a pátým pojezdovým kolem je větší mezera, kola jsou zavěšena na hydropneumatických tlumičích. Horní část pohybového ústrojí je kryta bočními ochrannými štíty ve tvaru vlnovky.

 věž   Rozměrná věž má kolmou příď, mírně zešikmené boky se zaoblenou horní částí, rovnou střechu a téměř kolmou záď. Na střeše věže je lafetován 7,62mm kulomet, pro který je vezena zásoba 1 000 nábojů. Houfnice má rozměrnou hranatou masku po jejíž bocích se nachází čtyřnásobné odpalovače zadýmovacích granátů. 155mm hlaveň L52 od firmy Rheinmetall má délku 52 ráží, díky čemuž se maximální dostřel pohybuje kolem 30 km, resp. 40 km při použití speciální munice. Při zkouškách v roce 2001 byla dosažena vzdálenost 41,8 km s municí M2000BB. Hlaveň je opatřena úsťovou brzdou. Houfnice je vybavena nabíjecím automatem umožňujícím palbu rychlostí až 12 ran za minutu. Zásoba munice ráže 155 mm čítá 60 nábojů uložených v zádi, které se automaticky vkládají do zásobníku pro automat ve střední část korby. Prachové náplně jsou oddělené, do 23litrové komory se jich vejde okolo šesti, celková zásoba čítá 258 kusů. Zaměřování cíle je řešeno pomocí počítačem řízeným kontrolním systémem MICMOS od firmy ESW napojeným na systém GPS a balistického počítače. Systém automaticky nastavuje náměr v rozmezí -2,5° až +65° a odměr pomocí servomotorů. V případě potřeby je možné náměr a odměr udělovat manuálně, k dispozici je optický zaměřovač pro přímou palbu. Velitel má k dispozici panoramatický periskop Leica PERI-RTNL 80, střelec pak PzF TN 80, oba s denním a nočním režimem a laserovým dálkoměrem. K dispozici je datové a rádiové spojení s vnějším velícím a kontrolním systémem.

Verze

Výcvikové vozidlo - výcvikové vozidlo má věž nahrazenou prosklenou kabinou pro učitele a žáky, místo hlavně houfnice je jen nefunkční napodobenina. 
MONARC - projekt věže PzH 2000 umístěné na palubu fregaty F124 Hamburg pro demonstraci námořního využití houfnice.

PzH 2000 
země původu Německo  
posádka 3+2 (řidič, velitel, střelec + eventuelně 2 nabíječi)
výrobce Krauss Maffei-Wegman
vyrobené stroje plánováno 336 až 745
cena jednoho stroje ?
datum výroby 1997 - pokračuje
ve výzbroji od 1998 (Bundeswehr)
síla pancéřování / materiál ? / ocel
pohon MTU MT881 Ka-500
max. výkon 736 hp
palivo nafta
objem palivové soustavy ?
max. rychlost na silnici / v terénu 60 km/h / 45 km/h
dojezd 420 km
brodivost bez/s přípravou / hluboké ? / ? / ?
výška kolmé překážky 1,00 m
překročitelnost - šířka příkopu 3,00 m
max. stoupání / max. boční náklon 50% / 25%
bojová hmotnost 55 000 kg
měrný tlak na půdu ?
délka korby / celková s kanonem vpředu 7,91 m / 11,67 m
šířka 3,58 m
výška po střechu věže / celková / světlá 3,06 m / ? / 0,44 m
Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

2.prosince 1805 – Bitva u Slavkova, v níž Napoleon drtivě porazil rakousko-ruská vojska, ačkoliv byla v početní převaze. Bitva se také nazývá bitvou tří císařů – osobně se zúčastnili rakouský císař František I. Habsburský, ruský car Alexandr I. a francouzský císař Napoleon.

Translate