Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 68

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

VÝSTROJ, MILITÁRIE

Zveřejněno: 4. 7. 2012 9:30 Napsal Jeroným Knížek
Nadřazená kategorie: VÝSTROJ A MILITÁRIE Kategorie: VÝSTROJ

Obrázky k šifrové službě v ČSLA

Tatra 805, asi r. 1964, skříňové

 šifrové pracoviště brigády apod.

Praga V3S, asi r. 1964, štábní autobus

šifrové pracoviště divize a výše. Vybavení: 2 přepážky s dveřmi, 2 stoly se zásuvkami a stroji, koncentrátor linek s jištěním a přepínáním na jednotlivá pracoviště, elektrocentrála a stabilizátor napětí, 2 lůžka, výbava k přípravě stravy, psací stroj, kamna, zatemnění, aj.

 

Čs. šifrátor ŠD-1 (skica), asi  z r. 1962 měl odklopné víko, vlevo kotouč heslové děrné pásky se snímačem a řezačkou; uvnitř 2 typové koše vedle sebe (podobné jako u dálnopisu) i s ovládáním. Stroj byl připojen k síti a tvořil mezičlánek mezi koncovým dálnopisem a linkovou zásuvkou. Po navázání spojení a nastavení hesla se jen přepnul hlavní přepínač – tím začalo oboustranné přímé šifrování vkládaného textu z dálnopisu s vysíláním do linky a opačně. Dálnopisná páska se nalepovala na formulář šifrovky.

 

 

 Běžný dálnopisný stroj Dalibor D-302, užívaný v ČSLA.  Od něj byl odvozen šifrátor  ŠD-3 (od r. 1963 asi do r. 1990).  Ten měl levou stranu rozšířenou o snímač heslové DP s kotoučem, měl podstatně rozšířenou zadní reléovou část a z levé strany podlouhlou zásuvka pro vysílač děrné pásky. Byl doplněn o mechanismus k tisku šifrtextu do skupin. Zezadu je zásuvka pro předběžné šifrování.

Sovětský šifrátor M-125  FIALKA – používán uvnitř ČSLA  a určen i k součinnosti v rámci armád VS se soupravou disků PROTON. Byl nasazen u týlových základen a v rámci některých svazků cca v létech 1966 – 1985. Určen k přímému i předběžnému šifrování, mohl být užíván i na dálnopisných linkách. Používal pětistopou DP i lepicí dálnopisnou pásku – pro otevřený text/pětimístné skupiny šifrtextu. Měl 10 šifrovacích disků  se speciálním nastavením a kartový komutátor 30x30; rychlost vysílání cca 400 zn./min.

M-125 fialka

Sovětský šifrátor M-105 AGÁT  byl užíván mezi štáby armád Varšavské smlouvy cca v létech 1970 – 1990 pro předběžné šifrování.  Vkládala se do něho skládaná 11stopá heslová děrná páska. Měl běžný válec psacího stroje, kam se na vložený list psal otevřený text, anebo aut. psal šifrtext ve skupinách. Mohl pořizovat a číst pětistopou DP.

  M-105 Agát

Německý šifrátor Enigma byl užíván za 2. světové války. Měl vložené 3 nepravidelně krokující disky a komutační pole s propojovacími kabely, vše podléhající změnám nastavení a další 2 disky, které se s vloženými navzájem mohly zaměňovat. Znaky psané klávesnicí se průchodem kombinovanou el. cestou měnily na světelné znaky a ty bylo nutno jako šifrtext zapisovat  do skupin k odeslání pojítky. Po válce sloužil v ČSLA jako záložní prostředek u ŠO svazků a výše cca do r. 1955.

 ENIGMA

Německý šifrátor ANNA, užíván cca od r. 1942. Byl určen k šifrování dálnopisných zpráv a zapojoval se mezi koncový dálnopis a linku. Měl asi 7 různě velkých šifrovacích disků, které nastavoval šifrant podle platných tabulek. Obsluhující dálnopisec nastavoval stroj před každým spojením a lepil odeslané či došlé zprávy na telegram pro odesilatel/adresáta. Po válce stropj ještě sloužil na ústřednách v ČSLA ke vzájemnému spojení vyšších štábů.

 německý šifrátor ANNA

 Šifrátor MAGDA 

Tento  šifrátor M-209 pro  taktické  zprávy od švédského konstruktéra Borise Hagelina. Byl  užíván armádou USA po dobu 2. světové války a po ní, a také francouzskou armádou pod označením C-36, což odpovídalo původnímu značení výrobků firmy Hagelin.

 šifrátor magda

Čs šifrátor MAGDA

Magda byl čs. poválečný mechanický šifrátor k předběžnému  šifrování. Princip  byl okopírován ze švédského systému Hagelin C-36.

Užíval se jen krátce (vojskové zkoušky 1954 - 1955); neosvědčil se.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.října 1306 – sňatek Rudolfa Habsburského s Eliškou Rejčkou, vdovou po českém králi Václavu II. Rudolf Habsburský se tak ve zmatené situaci po zavraždění posledního Přemyslovce dostal na český trůn. Českým králem byl od roku 1306 do roku 1307, kdy zemřel na úplavici.

16.října 1813 začala bitva u Lipska někdy označovaná jako Bitva národů.

16.října 1310 – Vznik městské radní knihy v Starém Městě v Praze (úřední kniha pražské samosprávy)