Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 21

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Chtělo by to dát do článku fotky. Obzvláště vzhledem k futuristickému vzhledu stíhače.
Avia B-534 se umístila na 3. pozici v anketě "Nejpopulárnější československé letadlo století" - proběhla v roce 2018 při...
Aviator - Komentář v Suchoj Su-57
Rusové chystají i exportní verzi. https://forum.vojsko.net/viewtopic.php?f=20&p=59993#p59993 Jinak do galerie jsem ...
Poláci letos objednali 25 ks bezpilotních letounů Bayraktar TB2.
U nás jde i koupit, i když znehodnocený. http://www.zelenysport.cz/znehodnocene-zbrane-deko/vz-27-plukovni-kanon

VÝZBROJ PĚCHOTY

Zveřejněno: 6. 10. 2014 19:55 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: VÝZBROJ PĚCHOTY Kategorie: ÚTOČNÉ PUŠKY

AK-12: Kalašnikov se nevzdává

V září loňského roku ruská armáda poprvé odmítla pravidelný nákup útočných pušek systému Kalašnikov. Tento krok byl ale překvapivý jen zdánlivě, jelikož o zastaralosti a nutné náhradě této kultovní zbraně se hovoří již řadu let. Výrobce slavného „avtomatu“ však odmítá vyklidit pozice konkurenci a představil „Kalašnikov 21. století“.

AK-12Sériová podoba útočné pušky AK-12

Jméno Michaila Timofejeviče Kalašnikova je známé snad i absolutním laikům. Bez nadsázky geniální konstruktér legendární útočné pušky (často stále nepřesně označované za „samopal“) AK-47 oslavil loni v listopadu 92. narozeniny, pořád se však účastní vývoje zbraní v podniku Ižmaš (Iževský zbrojní a strojírenský závod). Na postu hlavního konstruktéra jej sice vystřídal jeho dlouholetý kolega Vladimir Viktorovič Zlobin, avšak ani nejnovější puška z firmy Ižmaš nezapře stopy rukopisu M. T. Kalašnikova.

Šest pušek „stovkové“ série

Vzhledem k obrovské rozvětvenosti rodiny automatických zbraní principu Kalašnikov, do níž patří trojciferný počet typů a verzí, zde opravdu není prostor na podrobný popis celé vývojové řady. Proto jenom stručně připomeňme, že původní AK-47 na munici 7,62×39 mm byl v roce 1959 následován modernizovaným AKM a o patnáct let později přišla zbraň AK-74 na munici 5,45×39 mm. Úpravy se sklopnou kovovou ramenní opěrkou místo dřevěné pažby mají sufixy S (AK-47S, AKMS, AKS-74), vznikl i 7,62mm kulomet RPK, resp. 5,45mm RPK-74. Dnešní základ výrobního programu společnosti Ižmaš představuje puška AK-74M (občas označovaná i jako AK-100), která stále využívá původní Kalašnikovův funkční mechanismus, avšak v její konstrukci se uplatnily nové materiály. Zejména zcela zmizelo dřevo a méně se využívá oceli, ze které je zhotovena jenom hlaveň a závěr, tělo zbraně je vyrobeno z lehkých slitin, široce se využívají plasty. Díky tomu je toto provedení lehčí a levnější. Od AK-74M bylo odvozeno pět dalších zbraní, které spolu se základním modelem tvoří „stovkovou“ sérii Kalašnikovů. Puška AK-101 využívá munici 5,56×45 mm NATO a AK-103 osvědčené ruské střelivo 7,62×39 mm (je tak vlastně náhradou starého AK-47). Druhou část „stovkové“ řady tvoří zkrácené pušky, a to 5,45mm AK-105, 5,56mm AK-102 a 7,62mm AK-104. Ony „dlouhé“ pušky mají celkovou délku 924 mm, s pažbou sklopenou podél levé strany těla 700 mm a hlaveň měří na délku 415 mm. Trojice krátkých pušek měří celkově 824 mm, po sklopení pažby 586 mm a délka hlavně činí 314 mm. Na rozdíl od starých zbraní řady AK mají pušky „stovkové“ řady na horní straně těla krátké kolejničky pro montáž různých zaměřovačů.

AK-74M

AK-74M

Odpověď na konkurenci

Bez ohledu na fenomenální úspěch zbraní principu Kalašnikov se už na konci 70. let hovořilo o jejich zastaralosti a potřebě náhrady. Proto byl v roce 1980 nastartován tzv. projekt Abakan, jehož výsledkem měla být nová automatická puška pro sovětskou armádu, jež by perspektivně nastoupila na místo AK-74. Na sovětské poměry neobvykle otevřená soutěž zahrnovala celou řadu nových a progresivně pojatých konstrukcí, ale kvůli krizi a rozpadu Sovětského svazu se velice dlouho táhla. Skončila až roku 1994, kdy byla vítězem vyhlášena zbraň od konstruktéra Nikonova, následně označená AN-94. Tato nepochybně zajímavá puška využívá tzv. balanční mechanismus, což je systém pružin a závaží, který významně omezuje zpětný ráz a stabilizuje pušku během střelby dávkou. Puška AN-94 byla přijata do výzbroje, ale pouze v malém počtu a jen u některých speciálních jednotek; podobně jsou na tom také další moderní útočné pušky, které mají balanční mechanismus a o nichž se hovořilo jako o nástupcích AK-74, např. zbraně řady AEK (systém Kokšarov). Dokonce i podnik Ižmaš vytvořil zbraně, jež kombinují princip Kalašnikov a balanční systém, a sice AK-107 (5,45 mm) a AK-108 (7,62 mm). Největší šance se však dávaly zbrani AN-94, jež byla prezentována i jako základní zbraň ruského „vojáka pro 21. století“. Stále častěji se mluvilo o tom, že éra pušek rodiny AK nezadržitelně končí. V září 2010 však přišlo překvapení v podobě představení prototypu zbraně AK-200, popisované jako „Kalašnikov 21. století“. Pochvalami nešetřili prezident Medveděv i premiér Putin, v loňském roce proběhly zkoušky a v lednu letošního roku společnost Ižmaš prezentovala sériovou verzi, která bude vyráběna pod označením AK-12.

AK-200Prezident Medveděv s prototypem pušky AK-200

Seznam změn a modernizací

Útočná puška AK-12 (celý název Avtomat Kalašnikova, obrazec 2012 goda) využívá základní funkční princip Kalašnikov; je tedy poháněna odběrem prachových plynů z hlavně a její závěr tvoří nosič závorníku pevně spojený s plynovým pístem a samotný otočný závorník. Speciální balanční systém patrně využit není, ale dynamika funkčního mechanismu byl údajně upravena tak, aby se omezil zpětný ráz a zvýšila se stabilita při střelbě dávkou. Na obou stranách těla se nalézá palcem ovládaná páčka se čtyřmi polohami: zajištěno, jednotlivé rány, tříranné dávky a plně samočinná střelba. Na první pohled zaujme také skutečnost, že AK-12 má na horní straně celého těla a rovněž na spodní straně předpažbí standardizované montážní lišty typu Picatinny (MIL-STD-1913), na které lze upevňovat nejrůznější druhy zaměřovačů, světlometů, rukojetí, granátometů a dalšího příslušenství. Zdokonalilo se také základní mechanické hledí, u kterého se podstatně zvětšila záměrná délka. Jinak je řešený celý spoušťový mechanismus i uvolňovač závěru, ale podrobné informace o těchto prvcích dosud k dispozici nejsou. Co je naopak velmi zjevné, to je naprosto nová konstrukce pažby. Části uživatelů totiž na puškách AK „stovkové“ série může vadit poněkud archaický tvar pažby a absence teleskopického mechanismu (neboli nemožnost změny délky). U zbraně AK-12 lze nastavovat jak délku pažby, tak i polohu botky pažby. Kromě toho bylo lehce přepracováno ústí hlavně, aby bylo možno odpalovat i puškové granáty zahraniční výroby; díky nové hlavni je zbraň též přesnější. A vzrostla rovněž nejvyšší kadence; max. rychlost střelby zbraní série AK činila po desítky let cca 600 ran za minutu, ale AK-12 slibuje dosáhnout až 1000 ran za minutu.

AK-12Útočná puška AK-12 s příslušenstvím

Nabídka munice a variant

Základní podoba AK-12 využívá střelivo ráže 5,45×39 mm. Dají se použít 30ranné zásobníky z AK-74 nebo 45ranné z kulometu RPK, prakticky se však počítá zejména s novými řadovými zásobníky na 30 či 60 ran a bubnovým zásobníkem na 95 ran. Konstrukce AK-12 ale sleduje i další z důležitých dnešních trendů, a to možnost rychlé přestavby pušky na jiné druhy munice. AK-12 se totiž bude vyrábět ve dvou provedeních. „Lehké“ bude primárně určeno pro střelivo ráže 5,45×39 mm s tím, že bude možná konverze nejen na ruské náboje 7,62×39 mm, ale také na munici 5,45×45 mm NATO a zřejmě i na nové střelivo 6,5×38 mm Grendel, zatímco verze „těžká“ bude určena pro starou munici 7,62×51 mm NATO. Kromě toho se však spekuluje, že Ižmaš chystá ještě jeden zcela nový typ munice, který má patrně konkurovat novým západním nábojům ráže 6,5 a 6,8 mm. Co se týče další variability AK-12, údajně má vzniknout zkrácená puška (karabina) AK-12U, samopal PPK-12 (jestliže v něm však bude použita pušková, nikoli pistolová munice, bude se jednat spíše o výrobek kategorie PDW, Personal Defence Weapon), dále puška pro odstřelovače SVK-12 a lehký kulomet RPK-12. Plánují se též poloautomatické obměny pro civilní trh. Sériová produkce AK-12 má začít koncem letošního roku či počátkem roku 2013. O pušku už oficiálně projevují zájem Vnitřní vojska (tedy ozbrojené síly náležející pod Ministerstvo vnitra) a hlásí se mnoho zájemců z Asie, Afriky a Latinské Ameriky, kde má značka Kalašnikov vynikající jméno. Otázkou samozřejmě stále zůstává, zda své rozhodnutí o opuštění principu Kalašnikov změní sama ruská armáda. Jisté ovšem je, že se tato legenda své výjimečné pozice rozhodně nevzdá bez tvrdého boje.

Reklamní plakát útočné pušky AK-12Reklamní plakát útočné pušky AK-12

Foto: Ižmaš a archiv

Srovnání parametrů útočných pušek AK-74M a AK-12
AK-74M AK-12
Hmotnost bez zásobníku (kg) 3,3 3,3
Hmotnost zásobníku na 30 ran (kg) 0,23 0,23
Hmotnost zásobníku na 60 ran (kg)

-

0,33
Hmotnost zásobníku na 95 ran (kg) - 1,0
Celková délka zbraně (mm) 943 945
Délka zbraně se složenou pažbou (mm) 700 725
Délka hlavně (mm) 415 415
Záměrná délka (mm) 379 414 / 583
Max. rychlost střelby (ran/min.) 600 600 / 1000

Publikace: ATM 5/2012

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

25.července 1909 přeletěl Louis Blériot jako první kanál La Manche. “Nic jsem neviděl. Ani Francii, ani Anglii. Byl jsem sám, byl jsem ztracen. Pak jsem spatřil Doverské útesy!”

25.července 1564 zemřel Ferdinand I. Habsburský, český král v letech 1526-1564

Translate