Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 8

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Bombardéry B-52 dostanou nové motory: Rolls Royce Will Provide Long-Awaited New Jet Engines For The B-52 Bomber Fleet T...
Stojí za přečtení: Jan Urban: Jak vyštvat ze země politické konkurenty. Edvard Beneš se mstil na příbuzných Neodděliteln...
Troubridge - Komentář v Bahna 2021
Snad nás tam příští rok už pustí.
Chtělo by to dát do článku fotky. Obzvláště vzhledem k futuristickému vzhledu stíhače.
Avia B-534 se umístila na 3. pozici v anketě "Nejpopulárnější československé letadlo století" - proběhla v roce 2018 při...

VÝZBROJ PĚCHOTY

Zveřejněno: 24. 9. 2021 15:35 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: VÝZBROJ PĚCHOTY Kategorie: ÚTOČNÉ PUŠKY

Vz. 58 vs. BREN: Klasika proti inovaci

CZ BREN 2

CZ BREN 2

Ve výzbroji Armády ČR stále figuruje slavná „osmapadesátka“, jak se často říká zbrani vz. 58, nepřesně označované jako „samopal“. Blíží se však doba, kdy tato legenda zamíří do zaslouženého důchodu, protože armáda ji hodlá zcela nahradit novými puškami řady BREN, konkrétně nejnovějším typem BREN 2.

V dějinách československých a českých ozbrojených sil najdeme mnoho „ikonických“ zbraní, mezi nimiž patří jedno z nejčestnějších míst útočné pušce vz. 58, jíž se kvůli jednomu starému jazykovému omylu pořád oficiálně říká „samopal“. Během několika let však už má z výzbroje českých aktivních jednotek zcela zmizet a následně by měla opustit i arzenál záložních útvarů, a to ve prospěch pušky BREN. První sériová verze CZ 805 se setkala se silnou kritikou, avšak problémy byly v naprosté většině vyřešeny, takže o nynější podobě BREN 2 lze bez nadsázky říci, že představuje útočnou pušku opravdu světové třídy.

Správná puška, chybné jméno

V polovině 50. let přijalo vedení čs. armády rozhodnutí, že musí nahradit samonabíjecí pušky vz. 52 a samopaly vz. 24 a vz. 26, místo nichž přijde jeden nový typ zbraně. Jelikož se žádala unifikace se sovětskou armádou, jedinou volbou byl náboj 7,62×39 mm, a dokonce se mluvilo o licenční výrobě pušky AK-47 na tuto munici. Nakonec však převážila myšlenka, že by mělo dostat přednost domácí řešení, a tudíž bylo Československo jedinou zemí Varšavské smlouvy, jež nezavedla pušku principu Kalašnikov. Specifikace nové zbraně vznikly roku 1953 a jejich realizací byl pověřen podnik Konstrukta Brno, kde projekt pod krycím jménem Koště vedl Jiří Čermák. V roce 1958 vznikly první tovární vzorky a dne 10. února 1959 byla nová samočinná zbraň formálně přijata do výzbroje pod jménem „samopal vz. 58“, přestože ve skutečnosti jde o typický příklad útočné pušky. Chybné označení, které se udrželo dodnes (nyní v podobě „Sa vz. 58“), vzniklo nesprávným pochopením sovětského termínu „avtomat“, jenž se používá pro automatické útočné pušky, kdežto pro samopaly (tedy menší zbraně na pistolovou munici) má ruština pojmem „pistolet-pulemjot“. Coby kuriozitu lze doplnit, že v počátcích vývoje se nový typ zbraně označoval též jako „puška-samopal“. Bez ohledu na jméno ale vznikla nepochybně povedená konstrukce, jež sice z pohledu laika působí jako jeden z mnoha klonů AK-47, avšak používá odlišný funkční mechanismus. Obě zbraně jsou poháněny odběrem prachových plynů z hlavně, jenže na rozdíl od principu Kalašnikov s otočným závorníkem má vz. 58 jiný systém s přímoběžným závěrem a výkyvnou závorou. Podobně jako u sovětského „automatu“ se však na pravém boku pouzdra závěru nachází pojistka, jež plní také funkci přepínače mezi střelbou jednotlivými ranami a dávkami. Do zásobníku se vejde 30 nábojů a podavač má i záchyt, jenž po poslední ráně přidrží závěr v zadní (otevřené) poloze.

Samopal vzor 58

Samopal vzor 58P

Tři obměny pro ČSLA i vývoz

K míření slouží hledí, jež je možno nastavit od 100 do 800 metrů. Zbraň lze opatřit i bodákem či nástavcem pro cvičnou střelbu. Připravoval se i podvěsný granátomet VG 70 ráže 26,5 mm, jenž ovšem zůstal pouze v prototypu, a stejně skončily dvě varianty „osmapadesátky“ pro jiné typy munice (7,62×51 mm NATO a 5,56×45 mm NATO), jež byly určeny pro export. Zbraně vz. 58 se sériově vyráběly ve třech různých verzích. Základní provedení se označuje také jako vz. 58P a vyznačuje se pevnou dřevěnou pažbou, díky níž získalo přezdívku „Pádlo“, zatímco provedení vz. 58V se sklopnou kovovou opěrkou se stalo známým jako „Kosa“. Třetí a určitě nejvzácnější obměna má jméno vz. 58Pi a vznikla pro přesnější palbu v noci, a proto obdržela úchyt pro noční zaměřovač NSP-2, úsťový tlumič plamene a dvojnožku. Továrna v Uherském Brodě začala vyrábět sériové pušky v roce 1959 a o pět let později skončila, jenže v roce 1969 se produkce rozběhla znovu a běžela do roku 1984. Celkově bylo zhotoveno asi 919 650 kusů, z nichž většina samozřejmě mířila k Československé lidové armádě i jiným ozbrojeným silám a sborům. Menší počty zbraní vz. 58 se také exportovaly a mezi odběratele patřila mj. Angola, Etiopie, Indie, Kuba, Kypr či Vietnam, ale žádná jiná země nikdy nezavedla „osmapadesátku“ jako svou standardní služební zbraň. Přece jen totiž pořád platilo, že sovětské „automaty“ jsou daleko jednodušší a lacinější, byť československý výrobek reprezentoval technicky vyspělejší konstrukci. Vz. 58 dodnes figuruje v armádách Česka a Slovenska, byť jej postupně nahrazují pušky řady BREN. Vyřazené kusy putují na civilní trh, popř. se též darují jiným armádám, mj. té irácké. Ve výzbroji 601. skupiny speciálních sil se však nachází komplexně omlazená verze pušky vz. 58Pi, jež využívá modernizační soupravu od švýcarské značky Brügger & Thomet a byla s úspěchem nasazena během operací v Afghánistánu.

Samopal vzor 58

Samopal vzor 58V

Jak se rodila nová konstrukce

„Osmapadesátka“ tak zůstává ve službě mnohem déle, než se původně předpokládalo, protože již od konce 70. let se zkoumaly různé možnosti její náhrady. Program s krycím jménem Lada měl vést ke vzniku soupravy ručních zbraní (dlouhé pušky, krátké pušky a lehkého kulometu) kalibru 5,45×39 mm. Kromě unifikace se sovětským nábojem se ale tentokrát měl převzít celý design, protože Lada měla vycházet ze sovětské zbraně AK-74. Projekt se dostal do pokročilé fáze a po roce 1989 byl ještě upraven pro munici kalibru 5,56×45 mm NATO, nakonec ovšem zůstalo jen u prototypů, jelikož armáda zkrátka musela šetřit. Kompletní přezbrojení vojáka se tak dostalo na pořad dne až ve 21. století a Česká zbrojovka v roce 2006 zahájila projekt nové pušky, na níž mají největší podíl konstruktéři Vítězslav Guryča, Jaroslav Bachůrek, Jiří Kafka a Vladimír Šimek. Samozřejmostí bylo použití alianční munice 5,56×45 mm, ovšem současně se plánovalo, že zbraň bude tzv. multirážová, resp. že ji bude možno snadno přestavět na další náboje. Zbraň dostala oficiální označení CZ 805 BREN a vývoj byl završen roku 2009, kdy se také stala vítězem výběrového řízení Armády ČR, jelikož porazila belgickou zbraň FN SCAR. V následujícím roce armáda podepsala první smlouvu na 6687 útočných pušek CZ 805 BREN A1, 1250 karabin CZ 805 BREN A2 (což je verze zkrácená o zhruba 8 cm) a 397 podvěsných granátometů CZ 805 G1 na munici ráže 40×46 mm. Sériová produkce začala v roce 2011 a od té doby přibyly další smlouvy, pozdější pušky typu BREN však s těmi prvními nejsou zdaleka identické, neboť výrobce musel napravovat některé nedostatky. BREN se totiž u vojáků setkal s kontroverzním přijetím a začala se ozývat kritika, protože údajně u 9 % pušek vyzkoušených v Afghánistánu došlo k selhání. Vadila také absence teleskopické pažby, nemožnost vypuštění závěru, značná hmotnost či údajně poměrně vysoká cena.

CZ 805 BREN

CZ 805 BREN

Současná podoba CZ BREN 2

Některé problémy mohl výrobce napravit už během dodávek CZ 805; např. od roku 2013 byly vyráběny pušky, do nichž lze kromě „firemního“ zásobníku zasouvat též zásobníky standardu M16/M4. Proběhlo mnoho zkoušek a šetření s cílem nalézt příčiny nedostatků. U některých se konstatovalo, že za selháními stála zejména nevhodná údržba, jelikož vojáci ošetřovali BREN podobně jako „osmapadesátku“, avšak nová puška vyžaduje odlišné zacházení. Přesto se však ukázalo, že některé chyby jsou konstrukční povahy, a navíc vyšlo najevo, že za část problémů nese vinu ministerstvo obrany, jež např. nežádalo teleskopickou pažbu, takže Česká zbrojovka neměla důvod ji v konstrukci CZ 805 použít. V současnosti se dá konstatovat, že první BREN byl cosi jako vývojový ověřovací model, který (spolu s exportní modifikací CZ 807) posloužil jako základ definitivní podoby CZ BREN 2, která byla představena v roce 2015 a vyrábí se od roku 2016. Základní funkční systém však zůstává zachován a sází na otáčivý závorník, jenž se zamyká šesti ozuby. Zásobník pojme 30 ran ráže 5,56×45 mm, ale zbraň existuje i pro střelivo 7,62×39 mm a uvažuje se o dalších (byl např. odzkoušen vzorek ráže 6,8 mm SPC). Puška má lišty standardu Picatinny k montáži nejrůznějšího příslušenství a dodává se s několika délkami hlavně; základní podoba užívá hlaveň dlouhou 11 palců (280 mm), avšak existují i modifikace o délkách 8 a 14 palců. Jak je dnes u útočných pušek běžné, součástka spojující role pojistky a přepínače režimů se nalézá na obou stranách. Oproti původní verzi se povedlo výrazně snížit hmotnost a hodně zvýšit spolehlivost. V roce 2019 přibylo do nabídky provedení BREN 2 BR (Battle Rifle) na munici ráže 7,62×51 mm, jež se bude účastnit výběrového řízení Armády ČR na tzv. pušku určeného střelce (Designated Marksman Rifle), což opět dokládá, že konstrukce zbraně CZ BREN představuje cestu správným směrem.

CZ BREN 2

CZ BREN 2

Srovnání a zhodnocení

Mezi konstrukcemi klasické „osmapadesátky“ a nové pušky CZ BREN stojí půl století vývoje a jejich srovnávání není jednoduché. Nemá smysl zde zkoumat jejich munici, jelikož výhody i nevýhody kalibrů 7,62×39 mm a 5,56×45 mm jsou již dobře známé, a puška BREN 2 se navíc dodává v obou rážích. „Samopal“ vz. 58 byl ve své době nepochybně excelentní zbraní, jež se mohla měřit se světovou špičkou, a ačkoli dnes působí (hlavně kvůli dřevoplastovým prvkům) archaicky, rozhodně nepatří do starého železa. Stále jde o účinnou zbraň, což ostatně dokazuje její trvalá obliba u civilních majitelů, jenže z morálního hlediska prostě jednoznačně zastarala, takže náhrada se stala nezbytností. Puška BREN má nesporně mnohem lepší ergonomii, takže navzdory své vyšší hmotnosti (u modelu BREN 2 vyšší jen nepatrně) se ovládá lépe. Opravdu dramatický je rozdíl v ovládání při automatické střelbě, neboť BREN 2 zůstává velice stabilní, kdežto u „osmapadesátky“ byla palba dávkami málo přesná (přestože pořád daleko lepší než u notoricky nepřesného AK-47). Ve prospěch nové pušky samozřejmě mluví i velká modularita (resp. spektrum příslušenství), multirážová konstrukce a v neposlední řadě evoluční potenciál. Ostatně i díky tomu mohl výrobce pružně zareagovat na kritiku a vytvořit model CZ BREN 2, který se již na první pohled liší teleskopickou pažbou a nemá takřka žádný z nedostatků, které se staly terčem (leckdy oprávněných) stížností u typu CZ 805. U profesionálních vojáků AČR už se „samopaly“ vz. 58 vyskytují jen vzácně a armáda chce od roku 2021 vybavovat puškami BREN 2 také útvary Aktivní zálohy. Také je třeba dodat, že útočné pušky série BREN (včetně poloautomatických variant CZ 805 S1 a CZ BREN 2 MS) sbírají působivé exportní úspěchy u vojenských i civilních odběratelů. Navzdory „dětským nemocem“ a prvotním kontroverzím se dá říci, že puška BREN „dospěla“ a zařadila se mezi respektované konstrukce, jak se ostatně u zbraně navazující na výjimečnou českou tradici očekává.

Parametry pušky Sa vz. 58P
Typ střeliva: 7,62×39 mm vz. 43
Kapacita zásobníku: 30 nábojů
Celková délka: 845 mm
Délka hlavně: 390 mm
Hmotnost prázdné zbraně: 2,91 kg
Úsťová rychlost střely: 705 m/s
Teoretická kadence: 800 ran/min.
Max. nastavení hledí: 800 m
Parametry pušky CZ BREN 2
Typ střeliva: 5,56×45 mm NATO
Kapacita zásobníku: 30 nábojů
Celková délka: 807 mm
Délka hlavně: 280 mm
Hmotnost prázdné zbraně: 3,10 kg
Úsťová rychlost střely: 1050 m/s
Teoretická kadence: 850 ran/min.
Max. účinný dostřel: 500 m

Lukáš Visingr

Hlavní zdroje:
David Pazdera: Legenda jménem CZ, Praha 2015
Lubomír Popelínský: Československé automatické zbraně a jejich tvůrci, Praha 1999
CZUB, Armáda ČR, ATM, Armádní noviny, Wikipedia.org

Publikace: Přežít – Guns & Survival Speciál 12/2019: Česká zbrojovka

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

26.října 1800 se narodil německý polní maršál Helmuth Karl Bernhard von Moltke.

26.října 1972 zemřel letecký konstruktér Igor Ivanovič Sikorskij

26.října 1765 se narodil český klasicistní skladatel Jan Jakub Ryba, autor České mše vánoční

Translate