VÝZBROJ PĚCHOTY

ZK 383

První prototyp byl patentován v roce 1933. Od té doby prošel samopal dalším vývojem, z čehož vzniklo několik modifikací. Všechny tyto modely byly navrženy ve Zbrojovce Brno Františkem a Josefem Kouckým. Zbraň byla vyráběna od 30.let až asi do roku 1948. Zbraň byla standardně za druhé světové války používána bulharskou armádou. Po vyhlášení Protektorátu, přešla Zbrojovka pod Němce, dostala nové jméno (Waffenwerke Brünn A.G.) a vyráběla ZK 383 dále pro jednotky SS. Některé zbraně mají na vrchu pouzdra uzávěru vyraženo "H SS PF", lze také nalézt kusy s "V.Z.9". Samopal se vyráběl ve verzi s držákem pro bajonet a bez něj. Také se vyráběl ve verzi ZK 383P, což byl model určený pro policii. Od běžného se odlišoval absencí dvojnožky a zjednodušeným hledím. Oproti ostatním samopalům je zde zvláštnost, že bylo možno regulovat kadenci (rychlost palby) po vyjímatelné části uzávěru a že samopal obsahoval ve standardní vojenské verzi též vyjímatelnou lehkou dvojnožku. Po válce se vyskytly i další modifikace např. ZK 383H.