Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 25

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Nyní Indie disponuje i 118 kusy verze Mk.2
Timeline of the Coronavirus by First Case from Each Country
Full F-22 Demo: Exclusive Look Inside the Raptor
Švédsko dál razí strategii nedělat nic. Mrtvých skokově přibývá "Ve Švédsku stoupá tlak na vládu, aby zavedla přísnější ...
Z iRozhlas.cz: Tak alespoň nějaká pozitivní zpráva.

ZPRÁVY

Zveřejněno: 10. 4. 2014 21:00 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Kvůli Ukrajině hrozí nové atomové závody

Ve smršti zpráv, názorů, analýz a prognóz ke krizi na Ukrajině téměř zanikla jedna informace, jíž by se rozhodně měla věnovat větší pozornost. 28. února 2014 se v ukrajinském parlamentu vyjádřil poslanec Michail Golovko z vládní strany Svoboda, že by země měla obnovit jaderný status, resp. že během tří až šesti měsíců může zhotovit atomovou zbraň. Je snadné to hodnotit jako výkřik populisty (vždyť Svoboda po jaderných zbraních volá již od svého vzniku), kdyby ovšem nebylo toho, že to Golovko zdůvodnil porušením Budapešťského memoranda ze strany Ruska. Proč je právě tato zmínka tak důležitá?

Ukrajina se zpravidla uvádí mezi „bývalými nukleárními mocnostmi“, které se svého arzenálu samy vzdaly, což je však značně nepřesné. Ukrajina totiž jadernými zbraněmi prakticky nikdy nedisponovala. Na jejím území po vyhlášení samostatnosti sice zůstal velký počet (uvádí se až 2500) sovětských hlavic, které ovšem kontrolovaly jednotky věrné Moskvě. Důležitější ale je, že se Ukrajina roku 1994 zavázala o atomové zbraně neusilovat, a sice na bázi Budapešťského memoranda, jež podepsaly USA, Velká Británie a Rusko a které zaručilo bezpečnost a hranice Ukrajiny výměnou za její podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Vzhledem k aktuálním událostem je ale platnost memoranda hodně sporná.

V této situaci se nezdá pravděpodobné, že by vláda v Kyjevě, jež nemá plnou kontrolu ani nad územím státu, skutečně nařídila vyvíjet nukleární zbraně. Pravděpodobné ovšem je, že postoje k této kategorii zbraní mohou přehodnotit jiné země. Stručně řečeno, Ukrajina spoléhala na to, že její bezpečnost a suverenita je chráněna jakýmsi mezinárodním závazkem, resp. že pro tuto ochranu nepotřebuje vlastní nukleární odstrašující potenciál. Tento závazek se ale nyní ukázal jako neúčinný, resp. byl přímo porušen jedním ze signatářů.

Dnes existuje řada zemí, jež mají kapacity na rychlé získání nukleární výzbroje a nacházejí se v situaci, jaká pro takový krok poskytuje dost důvodů, avšak doufají, že je proti agresi ochrání smluvní závazky a že svůj atomový arzenál (zatím) nepotřebují. Jde mj. o Japonsko, Austrálii, Tchaj-wan či Saúdskou Arábii. Opačný přístup představuje Izrael, jenž se rozhodl odstrašovat nepřátele vlastním jadernými silami. Kvůli zkušenostem Židů se tomu zřejmě nelze moc divit, ale co brání jiným státům argumentovat podobně?

Kroky Ruska vůči Ukrajině teď mohou na mezinárodní scéně vygenerovat potenciálně vysoce nebezpečnou situaci. Řada zemí totiž může (a bohužel ne nelogicky) dojít k názoru, že nějaké smluvní garance postrádají (hlavně při konfrontaci se zájmy velmocí) praktickou hodnotu a že svou suverenitu a bezpečnost lze účinně chránit jedině s pomocí vlastní jaderné výzbroje. A je samozřejmě naivní se domnívat, že to nevyvolá odpovědi sousedních států. Zcela reálně hrozí vznik nových „atomových závodů“, tentokráte ne kvůli velkým ambicím, nýbrž zejména kvůli deziluzi ze selhávání mezinárodního systému práva a bezpečnosti. A to by bylo čtvrt století po konci studené války opravdu velmi smutným výsledkem.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

10.dubna 1848 – Vznik Národního výboru. Svatováclavský výbor byl rozšířen na 125 členů a byla k němu připojena Stadionova Poradní mimořádná gubernální komise. Šlo o politický orgán revolučního hnutí.

10.dubna 1741 – Bitva u Molvic. Pruský král Fridrich II. chtěl získat Slezsko a využil situace, že některé země neuznávaly pragmatickou sankci a tudíž ani Marii Terezii jakožto vládkyni Rakouskouherské monarchie. Proto vpadl 16.12. 1740 do Slezska, aby ho zabral ještě před vypuknutím většího válečného konfliktu. Své konečné vítězství potvrdil právě v bitvě u Molvic.

10.dubna 1943 byl italský těžký křižník potopen americkými bombardéry B-17 Fortress v La Maddaleně.