Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 63

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Dezinfekce dokončena. Letadlová loď se po nákaze chystá znovu do služby: https://www.idnes.cz/zpravy/nato/letadlova-lod-...
Tento týden probíhal tréning spolupráce mezi letouny L-159 ALCA a předsunutými leteckými návodčími při přímé letecké pod...
What the USS Roosevelt Can Teach Scientists About COVID-19 https://www.popularmechanics.com/military/research/a32256110/...
Něco k přečtení: J. Šedivý: Armáda musí přehodnotit své plány, ale její rozpočet se nesmí stát trhacím kalendářem http:/...
Tak ani letadlová loď Charles de Gaulle nebyla ušetřena a musela se kvli koronaviru vrátit do přístavu. Nakažených členů...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 9. 8. 2008 20:38 Napsal Petr Harazím
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Poláci mají problém

Po úterním podepsání dohody mezi USA a Českou republikou o umístění amerického radaru v Česku se u našich severních sousedů rozhořela nevídaná diskuse na téma americké raketové základny v Polsku. Vládní Občanská platforma (PO) ujišťuje, že raketová základna v Polsku bude, ale je třeba ještě s americkými partnery dohodnout podmínky. Spojené státy opatrně vyhrožují, že počítají i s jinou variantou.

Jednou z důležitých podmínek je umístění amerických raket Patriot na území Polska. Poláci cítí, že přítomnost americké raketové základny u nich může být jistým rizikem. „Baterie raket Patriot musí být na stálo umístěna v Polsku a odtud může být jako mobilní soustava vysílána na různé mise v různých částech světa. Ale z Polska odjíždí – a do Polska se vrací“, prohlásil ve středu polský ministr obrany Bogdan Klich.

Podle Klicha musí být Polsko chráněno všemi druhy raket. A to také raketami středního a krátkého doletu. A antiraketová základna má chránit proti raketám dalekého doletu. „Pokud se má americká základna objevit na území Polska, musí to být spojeno s posílením pátého odstavce Washingtonského traktátu, ve kterém se píše, že v případě napadení Polska balistickými raketami, bude systém použit k obraně naší země“, řekl Klich.

Šéf poslaneckého klubu PO Zbigniew Chlebowski informoval, že polská vláda chce pro Polsko vyjednat garanci bezpečí. Jak řekl, jde především o modernizaci polské armády, instalaci raket Patriot a politické deklarace Američanů. Šéf klubu PO ujistil, že pokud tyto podmínky budou zohledněny, vláda projekt základny přijme.

Deník Polska mezitím ve svém internetovém vydání informoval, že Spojené státy ukončily jednání s Polskem a začínají jednat s Litvou. O tom, že by raketová základna mohla nakonec stát na Litvě a ne v Polsku, se spekulovalo již dříve. Polský premiér donald Tusk tyto zvěsti ihned dementoval. „Mám k dispozici vystačující informace, abych mohl konstatovat, že polsko-americké vyjednávání je oběma stranami bráno velmi vážně. Nemyslím si, že by litevská varianta dnes byla pravděpodobná.

Oficiální stanovisko Spojených států je, že pro Washington je v tuto chvíli prioritou jednání s Polskem. Nevylučují ale i další varianty. Mluvčí Pentagonu Bryan Whitman řekl, že „dokud není smlouva, není nic. Pokračujeme v práci. To je naše priorita. Ale není to zároveň jediná možnost“. Nechtěl ale sdělit, jaké možnosti by Washington zvažoval v případě krachu jednání s Varšavou. „Vždy jsme říkali, že jsou i jiné možnosti. Naše úsilí a energie byly a jsou směřovány na práci s polskou vládou“, dodal Whitman.

Americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová se ještě před svým pobytem v Praze ve Washingtonu sešla s polským ministrem zahraničí Radosławem Sikorským. V České metropoli poté prohlásila, že jednání s Sikorským o umístění raketové základny v Polsku bylo konstruktivní, ale nechce spekulovat, jestli se obě strany nakonec dohodnou. „Informovali jsme polskou stranu o tom, co můžeme udělat. Zbývají ještě určité otázky, proto nemůžu s určitostí říci, jaká je trajektorie jednání, ale včera jsme měli opravdu konstruktivní schůzku“, řekla Riceová novinářům po příletu do Prahy.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

30.května 1434 – bitva u Lipan, v níž bylo poraženo vojsko táborů a sirotků spojeným vojskem umírněných Husitů a katolíků

30.května 1814 – Pařížský mír mezi protinapoleonskou koalicí a Francií. Ukončil dlouhé období válek s Francií. Francie byla vrácena do svých původních hranic s malými územními zisky.

30.května 1416 – Upálení Husova spolubojovníka kazatele Jeronýma Pražského v Kostnici.