Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 73

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

ZPRÁVY

Zveřejněno: 6. 5. 2014 20:12 Napsal Petr Harazím
Nadřazená kategorie: ZPRÁVY Kategorie: Vojenské zprávy

Ukrajinci pronásledují Rusy? Kreml si vymyslel záminku k intervenci

Vladimir Putin neustále opakuje, že se angažuje v ukrajinském dění, protože chce chránit zde žijící etnické Rusy a rusky hovořící obyvatelstvo. MZV Ruska obviňuje současnou ukrajinskou vládu, že pronásleduje Rusy a další národnostní menšiny. Reporty mezinárodních organizací hovoří o opaku – represe vůči Rusům se nekonají. Navíc, i přes to, co říká Kreml, na Ukrajině stále platí zákony podporující rusky hovořící obyvatelstvo, které odpovídají standardům EU.

Putin

Od začátku protestů na Majdanu, a konkrétně od vítězství revoluce, ruská propaganda šíří obraz Ukrajiny jako země řízené fašistickou klikou, ve které jsou pronásledováni Rusové a stále probíhají pokusy o zákaz používání ruštiny.

To je jeden z moskevských způsobů destabilizace Ukrajiny. Ruská média dominují na jihu a východě země. Údajná diskriminace Rusů a rusky hovořícího obyvatelstva má také diskreditovat ukrajinskou vládu v očích Západu.

Dalším mýtem, kterým šermuje Moskva, je rozdělení Ukrajiny na prozápadní („banderovskou“) a proruskou část. To, že v mnoha oblastech v každodenním životě, obchodě a kultuře dominuje ruština, nesvědčí o tom, že by místní obyvatelstvo chtělo žít v ruském státě. Je třeba zdůraznit, že současné separatistické aktivity vede hrstka lidí. Jinak se nedá označit maximálně několik tisíc lidí v regionu, ve kterém žije více než 10 milionů obyvatel (Charkovská, Doněcká a Luhanská oblast). To, že jsou tak úspěšné, vyplývá z pasivity umlčované většiny obyvatelstva. Tato pasivita je pak z větší části způsobena neschopností a neúspěšností centrální vlády.

Hovoří rusky, ale cítí se být Ukrajinci

Na Západě najdeme spoustu národů, které z velké části, někdy dokonce v utlačované většině, nepoužívají svůj domorodý jazyk, ale mluví jazykem zcela cizím, přičemž se často jedná o jazyk bývalých pánů a okupantů. Stačí se podívat na Irsko nebo USA.

Při velkých rozdílech a specifiku bývalého Sovětského svazu, můžeme o podobném fenoménu mluvit i v případě Ukrajiny. Nikdo neříká, že Donbas není ruskojazyčný a s velkou menšinou etnických Rusů. Přesto březnový průzkum Demokratické iniciativy Ukrajiny ukazuje, že až 89 procent jeho obyvatel za svou vlast považuje Ukrajinu a ne Rusko.

Ve všech ukrajinských regionech se používá stejně ukrajinština i ruština, ale také tzv. suržyk – mix ukrajinštiny a ruštiny. Na západě a v centru převažuje ukrajinština, ve městech centrální Ukrajiny převažuje suržyk a na východě a jihu dominuje ruština, i když i zde je venkov převážně ukrajinskojazyčný.

Proporcionálně to vypadá následovně: 40 procent obyvatel Ukrajiny hovoří ukrajinsky, 40 procent rusky a 20 procent suržykem.

Přesné a aktuální údaje o etnicko jazykové struktuře Ukrajiny nejsou k dispozici, neboť poslední všeobecné sčítání lidu se konalo v roce 2001.

Podle něho 77,8 procenta (37,5 milionů) obyvatel Ukrajiny se považovalo za Ukrajince a 17,3 procenta za Rusy. Zbytek připadá na další národnostní menšiny. Ukrajinštinu uznávalo za svůj mateřský jazyk 67 procent obyvatel. Ruštinu 29 procent.

Rusové na Ukrajině
Administrativní jednotka % Rusů % rusky hovořících
Čerkaská obl. 5,4 6,7
Černihovská obl. 5 10,3
Černovická obl. 4,1 5,3
Dněpropetrovská obl. 17,6 31,9
Doněcká obl. 38,2 74,9
Charkovská obl. 25,6 44,3
Chersonská obl. 14,1 14,1
Chmelnycká obl. 3,6 4,1
Ivanofrankivská obl. 1,8 1,8
Kirovohradská obl. 7,5 10
Krym 58,3 76,6
Kyjevská obl. 6 7,2
Kyjevská obl. 13,1 25,3
Luhanská obl. 39 68,8
Lvovská obl. 3,6 3,8
Mikolajevská obl. 14,1 29,3
Oděská obl. 20,7 42
Poltavská obl. 7,2 9,5
Rovenská obl. 2,6 2,7
Sevastopol 71,6 90,6
Sumská obl. 9,4 15,5
Ternopilská obl. 1,2 1,2
Vinnycká obl. 3,8 4,7
Volyňská obl. 2,4 2,8
Zakarpatská obl. 2,5 2,9
Záporožská obl. 24,7 48,2
Žytomirská obl. 5 6,6
Ukrajina CELKEM 17,3 29,6

Když si uvědomíme, že za posledních 13 let do dospělého života vešly další ročníky obyvatel Ukrajiny, vychované v nezávislém státě, vzdělávané v ukrajinských školách a současně – z přirozených důvodů – ubyly ročníky vychované v SSSR, je možné předpokládat, že v tabulce uvedené údaje se změnily ve prospěch ukrajinštiny.

Jazykový apartheid? Kecy!

Mnohojazyčnost Ukrajiny je zapsána již v preambuli ukrajinské Ústavy, která říká, že „Ukrajinský národ“ tvoří obyvatelé všech národností. Článek 10 základního zákona říká, že „úředním jazykem na Ukrajině je ukrajinština“, ale zároveň dodává, že „na Ukrajině jsou garantovány rovný rozvoj, využívání a ochrana jazyka ruského jakož i dalších jazyků národnostních menšin Ukrajiny“. Obraťte, prosím, pozornost na zdůraznění ruštiny mezi dalšími menšinovými jazyky.

V červenci roku 2012 Nejvyšší rada přijala zákon O pravidlech jazykové politiky. Tento zákon zajistil „regionálním jazykům a jazykům národnostních menšin“ rovnocennou roli úředního jazyka místních samospráv a veřejných institucí v těch regionech, ve kterých alespoň 10 procent obyvatel vyjádří takovou vůli ve formě petice.

Zákon byl přijat na základě politiky EU o ochraně ohrožených jazyků. Výhodný byl především pro ruštinu, neboť jí tak otevřel dveře k jejímu uznání jako druhého oficiálního jazyka na regionální úrovni.

V únoru letošního roku, ihned po vítězství revoluce, Nejvyšší rada odhlasovala zrušení tohoto zákona. Byl to unáhlený krok a dárek pro Moskvu, která okamžitě obvinila nové vedení země z nacionalizmu a rusofobie. Ale vykonávající pravomoci prezidenta Oleksandr Turčynov ihned pochopil, že došlo k obrovské chybě a rozhodnutí parlamentu vetoval. Ruskem neustále opakovaná mantra, že Kyjev zrušil zákon podporující Rusy, je tedy zcela nepravdivá.

OSN: "Harmonické mezietnické vztahy"

"Putin lhal! - Putin lže! - Putin bude lhát!"Další lží šířenou ruskou propagandou je údajné pronásledování menšin v čele s Rusy ukrajinskou vládou. Což prý potvrzují nezávislé zprávy zmocněnců OSN.

„Za cílem odůvodnění aktivit Ruska využívané informace o útocích na etnické Rusy na Ukrajině jsou falešné“, oznámil na začátku dubna Výbor pro lidská práva OSN. Ve své zprávě výbor mimo jiné uvádí tvrzení o tom, že oznámení o nacionalistických extremistech jsou využívána k vytvoření „atmosféry strachu“.

Ukrajina

Dokument byl sestaven po návštěvě delegace OSN v čele se šéfem Výboru pro lidská práva Ivanem Šimonovićem na Ukrajině. Týkal se událostí do 2. dubna, tedy do doby, než se objevili první separatisté na východě země.

Představitelé odmítli, že by na Ukrajině docházelo k „organizovaným, systematickým a masovým útokům na etnické Rusy“, jak tvrdí Kreml.

Rusko tuto zprávu ostře kritizovalo a označilo ji za zaujatou a zpolitizovanou.

Ale to samé potvrdila o dva týdny později speciální vyslankyně OSN pro menšiny Rita Izsaková. Tato Maďarka řekla, že „převážná většina menšin“, se kterými se konzultovala, situaci na Ukrajině označila jako „harmonické mezietnické a mezináboženské vztahy a podmínky s nulovou diskriminací ve všech oblastech života“.

Pokud se objevily nějaké problémy, tak pouze jako následek činnosti Ruska. Pokud se objevili nějací běženci, tak to nebyli Rusové utíkající před pronásledováním ze strany ukrajinské vlády, ale obyvatelé Krymu, kteří ho opouštěli po ruské anexi. Podle prohlášení Izsakové krymští uprchlíci mluvili o „nejistotě, společenském a politickém nátlaku, obavě o jejich bezpečí a práva, jako hlavních důvodech k jejich rozhodnutí o odjezdu“.

28. března MZV Ruska rozšířilo obvinění tvrzením, že nová vláda pronásleduje nejen Rusy, ale i Němce, Čechy a Maďary. Podle ruského ministerstva zahraničí se „vážně obávají o život“ a hledají azyl v Rusku.

Německé velvyslanectví v Kyjevě odmítlo tyto informace a zdůraznilo, že ukrajinští Němci odehrávají „efektivní roli v budování nového ukrajinského státu“. Na Volyni žije asi 20 tisíc Čechů. Ani zde nejsou žádné náznaky represí. 162 tisíc Maďarů žije hlavně v Podkarpatí. Zde se napětí mezi nimi a ukrajinskými nacionalisty udržuje již léta (podobně jako na Slovensku), ale ani zde nejsme svědky žádného zvýšeného nátlaku spojeného se změnou vlády v Kyjevě.

Dvoujazyčná země

Tvrzení o tom, že je ruština na Ukrajině ohrožená, jsou kecy.

Zaprvé je právo na užívání ruštiny chráněno v Ústavě a jazykový zákon garantuje její status jako druhého úředního jazyka v regionech se silnou ruskou menšinou.

Zadruhé ruskojazyčné televizní programy, noviny a knihy na Ukrajině značně převažují nad ukrajinskojazyčnými. Nejpopulárnější weby, dokonce i ty nepřátelské vůči Moskvě, mají druhou – ruskou – jazykovou verzi, která se bohatostí obsahu prakticky neliší od ukrajinské. Je nepopiratelnou pravdou, že ruština na ukrajinském internetu dominuje.

Zatřetí, vzdělání v ruštině je široce dostupné i tam, kde Rusové nejsou silnou skupinou. Neexistují žádné restrikce, pokud jde o mluvení rusky v práci nebo dokonce ve státních úřadech.

Jazyky na Ukrajině

Začtvrté, popravdě řečeno je ruština hlavním obchodním jazykem v ukrajinském businessu. Dominuje i jako všední jazyk v mnoha regionech, mimo jiné i v Kyjevě.

Nepociťují diskriminaci

Zastoupení etnických Rusů v jednotlivých oblastech Ukrajiny

Komfortní status ruštiny na Ukrajině dokazují společenské průzkumy.

V letech 2001 a 2006 se Centrum Razumkova ve svém průzkumu ptalo na jazykové otázky. V roce 2001 pouze 7 procent respondentů řeklo, že otázka ruského jazyka má pro ně kritický význam. Celkově tato otázka zaujala 24. místo ze 30 problémů. V lednu 2002 pouze 1,6 procenta dotázaných řeklo, že dodání jazykové otázky do politického programu strany je pro ně rozhodující pro to, jestli konkrétní straně dají svůj hlas ve volbách. V roce 2006 na jazyk jako vážný problém poukázalo pouze 8 procent respondentů (na Donbasu a Krymu 25 procent).

Zastoupení etnických Rusů v jednotlivých oblastech Ukrajiny

V roce 2007 méně než 0,5 procenta populace pociťovalo diskriminaci z důvodu jazyka, který používají. Průzkum v roce 2010 ukázal, že méně než 5 procent obyvatelstva má obavy, že je jeho jazyk diskriminován. Je jasné, že v ruskojazyčných oblastech Ukrajiny je toto procento větší, ale i tak je to necelých 10%. Samozřejmě to neznamená, že by mnoho obyvatel východu a jihu země nechtělo posílit právní status ruštiny, ale i tak je to stále velice vzdálené od myšlenky odtrhnutí se od Ukrajiny pod heslem ochrany jazyka.

Autor žije na Ukrajině

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.září 1576 byl Rudolf II. Habsburský korunován českým králem (vládl 1576 – 1611)

22.září 1980 začala Irácko-íránská válka